Praha má strategii aktivní mobility a standardy bezmotorové infrastruktury

Strategie aktivní mobility v Praze a Standardy aktivní mobility byly schváleny Radou hl. m. Prahy prostřednictvím Usnesení RHPM č. 1859 ze dne 1. 8. 2022. Příprava dokumentů probíhala od konce roku 2021. Zpracování Strategie s Standardů naplňuje jeden z úkolů pražského Plánu udržitelné mobility, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 7/32
ze dne 24. 5. 2019.  Strategie a Standardy byly bez dalšího zveřejněny na rozcestníku strategických dokumentů Institutu plánování a rozvoje. Ačkoliv dokumenty byly schváleny už v srpnu, nebylo o nich doposud jinak informováno.

V preambuli dokumentů je uvedeno:

Implementace této Strategie je úkolem Magistrátu hl. m. Prahy, relevantních příspěvkových organizací hl. m. Prahy a společností v majetkovém portfoliu hl. m. Prahy

Implementace těchto Standardů je úkolem Magistrátu hl. m. Prahy, relevantních příspěvkových organizací hl. m. Prahy společností majetkovém portfoliu hl. m. Prahy, to zejména při rozvojových aktivitách území při zadávání investičních akcí ve veřejných prostranstvích.

Strategie aktivní mobility

Strategie aktivní mobility formuluje řadu cílů, jež mají být naplňovány městskými institucemi a ve spolupráci s městskými částmi.

Definovány jsou následující strategické cíle do roku 2030:

• Souhrnný podíl aktivní mobility a veřejné dopravy na dělbě přepravní práce na 81 %.
• Zvýšení podílu pěší dopravy na dělbě přepravní práce k hodnotě 27,5 % (celoroční průměr)
• Zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce k hodnotě 3,5 % (celoroční průměr)

Dále jsou formulovány následující specifické cíle do roku 2030:

1. převedení co největšího podílu cest autem do 1,5 km na aktivní mobilitu
2. zajištění naprosté většiny cest do škol prostřednictvím aktivní mobility či v kombinaci s veřejnou dopravou
3. umisťování nové zástavby v dobré dostupnosti kolejové veřejné dopravy a zajištění nadstandardně kvalitních pěších a cyklistických vazeb k ní
4. kompletní páteřní síť cyklotras realizovaná ve vysokém standardu, kapacitě a kontinuitě cyklistických opatření
5. systematická aplikace zón 30, cyklistických zón a obytných zón na sítí obslužných komunikací
6. rozvoj pěších zón a zón setkávání (sdílených prostorů) ve významných veřejných prostranstvích i před významnými cíli cest
7. systematická plošná aplikace kvalitních podmínek pro pěší
8. systematické zajištění kvalitních podmínek pro pohyb cyklistů v uličním prostoru
9. integrace systémů bikesharing do veřejné dopravy v rámci konceptu Mobilita jako služba (Mobility as a Service)
10. rozvoj parkovišť B+R a dalších parkovacích možností pro jízdní kola
11. snížení počtu nehod s účastí chodce či cyklisty vzhledem k celkovému podílu pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce
12. rozvoj sítě mikrodep s využíváním cargocyklistiky a pěší dopravy
13. zajištění kvalitní zimní i běžné údržby infrastruktury pro aktivní mobilitu
14. nastavení dotačního schématu pro financování projektů na místní úrovni z rozpočtu hl. m. Prahy, při dodržení celoměstské koncepce a standardů
15. zohlednění požadavků na rozvoj aktivní mobility již v rané fázi přípravy projektových záměrů městských, státních i soukromých investorů

Naplňování těchto strategických a specifických cílů je pravidelně vyhodnocováno prostřednictvím sady indikátorů. Patří mezi ně například (zkráceno):

• dělba přepravní práce,
• počet realizovaných projektů rekonstrukce či opravy infrastruktury ve prospěch pěších a cyklistů,
• rozpočet v aktivní mobilitě,
• počet krátkých cest uskutečněných autem,
• počet škol, které zařadily témata aktivní mobility do výuky,
• počet snížených obrub na přechodech pro chodce a přejezdech pro cyklisty,
• počet nehod a jejich následky u zranitelných účastníků,
• délka proznačených cyklistických tras,
• délka různých druhů cyklistické infrastruktury,
• podíl délky cykloobousměrek na délce jednosměrných ulic,
• délka pěších a obytných zón, délka zón 30 km/h,
• počet a kapacita B + R,
• počet a délka cest v rámci bikesharingu,
• podíl cyklistů, kteří označili jízdu na kole po Praze jako bezpečnou,
• podíl aktivních cyklistů, kteří označili parkování a odstavení jízdního kola v Praze jako bezproblémové

a další.

Podstatnou součástí Strategie je dále stanovení pravidel pro přípravu městských bezmotorových projektů včetně multikriteriálního hodnocení a manuál pro městské části.

Standardy pro aktivní mobilitu v Praze

Standardy definují konkrétní principy, pravidla a parametry pro plánování, navrhování a projektování infrastruktury pro pěší a cyklisty, respektive všechny  uživatele aktivní mobility na území hl. m. Prahy. Jsou tak „prováděcím“ dokumentem Strategie. Standardy nenahrazují právní či technické normy, ani stávající platné strategické a koncepční dokumenty, ale doplňují je.  Především  pak definují „standard“ řešení pěší a cyklistické infrastruktury pro území Prahy. Standardy definují optimální stav, ke kterému je třeba směřovat, a které musí být splněny u stavebních akcí (novostaveb či rekonstrukcí), a který nemusí dodržet pouze nestavební úpravy.

Standardy se ve svém textu poměrně obšírně věnují zásadám projektování a pěšímu standardu. Pro standard cyklistické infrastruktury se definují následující zásady: spojitost, přímost, atraktivita, bezpečnost, komfort a rychlost. Infrastruktura je navrhována s ohledem na různé skupiny cyklistů (nový a nezkušený, středně zkušený, zkušený, profesionální).

Je definována hierarchie cyklistické infrastruktury, a z ní vyplývající trojice standardů (nejvyšší, vyšší a základní). Nejvyšší standard odpovídá nedávno definovaným nadřazeným trasám, vyšší standard by měla splňovat většina cyklotras. Základní standard platí pro veškeré cyklistům přístupné komunikace.

Pro jednotlivé standardy a typy komunikací jsou definována doporučená a přípustná opatření. Například pro málo frekventované ulice se v nejvyšším standardu doporučuje cyklistická ulice, v základním standardu zóna 30 km/h. Typová opatření jsou pak následně podrobněji popsána. Standard jde v některých případech nad rámec platných norem a TP, například u chodníků žádá šířku 3 metry, u zón 30 vjezd přes chodníkové přejezdy. V cyklodopravě jsou zásadní následující požadavky:

• základní šířka jednosměrného cyklopásu (ve Standardech „dánského pásu“) je 2,25 m, výjimky pro použití menší šířky jsou podrobné a relativně úzké,
• asymetrická integrační cykloopatření na komunikacích ve sklonu (větší ochrana ve stoupání),
• stezky pro chodce s povolenou jízdou kol od šířky 3,5 metru (výjimečně od 2,5 metru),
• jednosměrné komunikace v zóně 30 jsou vždy řešeny jako cykloobousměrky (viz strana 76), cykloobousměrky se zřizují dle TP 176 (str. 78),
• cyklovídeňské zastávky lze zřizovat mimo klesání nad 1 % a výjimečně i pro autobusové zastávky,
• specifikují se pravidla pro zastávky projížděné na kole v přidruženém prostoru.

Standardy také definují typ opatření, tzv. zónu setkávání (Shared Space), která ale musí nejprve projít legislativním procesem.

Standardy také nově definují počty parkovacích stání pro kola u jednotlivých druhů zástavby. Ty jsou ovšem pro investory mimo hlavní město Prahu pouze doporučující.

Konečně jsou definovány zásady pro povrchy, které mají být obecně hladké a zpevněné; pro veřejná prostranství jsou vyjmenovány vhodné typy dlažby, pro chráněná území pak přírodě blízký zpevněný povrch.

Závěrem

Podrobnější seznámení se Strategií a Standardy lze provést jejich studiem (ke stažení zde). Na strategii a standardy by měl navázat ještě akční plán. Strategie a Standardy jsou v současnosti schváleny Radou hlavního města a lze informovat městské orgány o jejich existenci a začít žádat jejich naplňování.