Praha má strategii aktivní mobility a standardy bezmotorové infrastruktury

Publikováno: 31. října. 2022, 8 min. čtení
Publikováno: 31. října. 2022, 8 min. čtení

Strategie aktivní mobility v Praze je hlavním strategickým dokumentem hl. m. Prahy pro oblast aktivní mobility. Společně se Standardy aktivní mobility vytváří rámec pro podporu pěší a cyklistické dopravy v Praze. Dokumenty, schválené v srpnu 2022, byly zveřejněny na stránkách Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Autor článku byl členem pracovní skupiny připravující dokumenty Strategie aktivní mobility v Praze a Standardy aktivní mobility Praze.

Strategie aktivní mobility v Praze a Standardy aktivní mobility byly schváleny Radou hl. m. Prahy prostřednictvím Usnesení RHPM č. 1859 ze dne 1. 8. 2022. Příprava dokumentů probíhala od konce roku 2021. Zpracování Strategie s Standardů naplňuje jeden z úkolů pražského Plánu udržitelné mobility, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 7/32
ze dne 24. 5. 2019.  Strategie a Standardy byly bez dalšího zveřejněny na rozcestníku strategických dokumentů Institutu plánování a rozvoje. Ačkoliv dokumenty byly schváleny už v srpnu, nebylo o nich doposud jinak informováno.

V preambuli dokumentů je uvedeno:

Implementace této Strategie je úkolem Magistrátu hl. m. Prahy, relevantních příspěvkových organizací hl. m. Prahy a společností v majetkovém portfoliu hl. m. Prahy

Implementace těchto Standardů je úkolem Magistrátu hl. m. Prahy, relevantních příspěvkových organizací hl. m. Prahy společností majetkovém portfoliu hl. m. Prahy, to zejména při rozvojových aktivitách území při zadávání investičních akcí ve veřejných prostranstvích.

Strategie aktivní mobility

Strategie aktivní mobility formuluje řadu cílů, jež mají být naplňovány městskými institucemi a ve spolupráci s městskými částmi.

Definovány jsou následující strategické cíle do roku 2030:

  • Souhrnný podíl aktivní mobility a veřejné dopravy na dělbě přepravní práce na 81 %.
  • Zvýšení podílu pěší dopravy na dělbě přepravní práce k hodnotě 27,5 % (celoroční průměr)
  • Zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce k hodnotě 3,5 % (celoroční průměr)

Dále jsou formulovány následující specifické cíle do roku 2030:

  1. převedení co největšího podílu cest autem do 1,5 km na aktivní mobilitu
  2. zajištění naprosté většiny cest do škol prostřednictvím aktivní mobility či v kombinaci s veřejnou dopravou
  3. umisťování nové zástavby v dobré dostupnosti kolejové veřejné dopravy a zajištění nadstandardně kvalitních pěších a cyklistických vazeb k ní
  4. kompletní páteřní síť cyklotras realizovaná ve vysokém standardu, kapacitě a kontinuitě cyklistických opatření
  5. systematická aplikace zón 30, cyklistických zón a obytných zón na sítí obslužných komunikací
  6. rozvoj pěších zón a zón setkávání (sdílených prostorů) ve významných veřejných prostranstvích i před významnými cíli cest
  7. systematická plošná aplikace kvalitních podmínek pro pěší
  8. systematické zajištění kvalitních podmínek pro pohyb cyklistů v uličním prostoru
  9. integrace systémů bikesharing do veřejné dopravy v rámci konceptu Mobilita jako služba (Mobility as a Service)
  10. rozvoj parkovišť B+R a dalších parkovacích možností pro jízdní kola
  11. snížení počtu nehod s účastí chodce či cyklisty vzhledem k celkovému podílu pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce
  12. rozvoj sítě mikrodep s využíváním cargocyklistiky a pěší dopravy
  13. zajištění kvalitní zimní i běžné údržby infrastruktury pro aktivní mobilitu
  14. nastavení dotačního schématu pro financování projektů na místní úrovni z rozpočtu hl. m. Prahy, při dodržení celoměstské koncepce a standardů
  15. zohlednění požadavků na rozvoj aktivní mobility již v rané fázi přípravy projektových záměrů městských, státních i soukromých investorů

Naplňování těchto strategických a specifických cílů je pravidelně vyhodnocováno prostřednictvím sady indikátorů. Patří mezi ně například (zkráceno):

  • dělba přepravní práce,
  • počet realizovaných projektů rekonstrukce či opravy infrastruktury ve prospěch pěších a cyklistů,
  • rozpočet v aktivní mobilitě,
  • počet krátkých cest uskutečněných autem,
  • počet škol, které zařadily témata aktivní mobility do výuky,
  • počet snížených obrub na přechodech pro chodce a přejezdech pro cyklisty,
  • počet nehod a jejich následky u zranitelných účastníků,
  • délka proznačených cyklistických tras,
  • délka různých druhů cyklistické infrastruktury,
  • podíl délky cykloobousměrek na délce jednosměrných ulic,
  • délka pěších a obytných zón, délka zón 30 km/h,
  • počet a kapacita B + R,
  • počet a délka cest v rámci bikesharingu,
  • podíl cyklistů, kteří označili jízdu na kole po Praze jako bezpečnou,
  • podíl aktivních cyklistů, kteří označili parkování a odstavení jízdního kola v Praze jako bezproblémové

a další.

Podstatnou součástí Strategie je dále stanovení pravidel pro přípravu městských bezmotorových projektů včetně multikriteriálního hodnocení a manuál pro městské části.

Standardy pro aktivní mobilitu v Praze

Standardy definují konkrétní principy, pravidla a parametry pro plánování, navrhování a projektování infrastruktury pro pěší a cyklisty, respektive všechny  uživatele aktivní mobility na území hl. m. Prahy. Jsou tak „prováděcím“ dokumentem Strategie. Standardy nenahrazují právní či technické normy, ani stávající platné strategické a koncepční dokumenty, ale doplňují je.  Především  pak definují „standard“ řešení pěší a cyklistické infrastruktury pro území Prahy. Standardy definují optimální stav, ke kterému je třeba směřovat, a které musí být splněny u stavebních akcí (novostaveb či rekonstrukcí), a který nemusí dodržet pouze nestavební úpravy.

Standardy se ve svém textu poměrně obšírně věnují zásadám projektování a pěšímu standardu. Pro standard cyklistické infrastruktury se definují následující zásadyspojitost, přímost, atraktivita, bezpečnost, komfort a rychlost. Infrastruktura je navrhována s ohledem na různé skupiny cyklistů (nový a nezkušený, středně zkušený, zkušený, profesionální).

Je definována hierarchie cyklistické infrastruktury, a z ní vyplývající trojice standardů (nejvyšší, vyšší a základní). Nejvyšší standard odpovídá nedávno definovaným nadřazeným trasám, vyšší standard by měla splňovat většina cyklotras. Základní standard platí pro veškeré cyklistům přístupné komunikace.

Pro jednotlivé standardy a typy komunikací jsou definována doporučená a přípustná opatření. Například pro málo frekventované ulice se v nejvyšším standardu doporučuje cyklistická ulice, v základním standardu zóna 30 km/h. Typová opatření jsou pak následně podrobněji popsána. Standard jde v některých případech nad rámec platných norem a TP, například u chodníků žádá šířku 3 metry, u zón 30 vjezd přes chodníkové přejezdy. V cyklodopravě jsou zásadní následující požadavky:

  • základní šířka jednosměrného cyklopásu (ve Standardech „dánského pásu“) je 2,25 m, výjimky pro použití menší šířky jsou podrobné a relativně úzké,
  • asymetrická integrační cykloopatření na komunikacích ve sklonu (větší ochrana ve stoupání),
  • stezky pro chodce s povolenou jízdou kol od šířky 3,5 metru (výjimečně od 2,5 metru),
  • jednosměrné komunikace v zóně 30 jsou vždy řešeny jako cykloobousměrky (viz strana 76), cykloobousměrky se zřizují dle TP 176 (str. 78),
  • cyklovídeňské zastávky lze zřizovat mimo klesání nad 1 % a výjimečně i pro autobusové zastávky,
  • specifikují se pravidla pro zastávky projížděné na kole v přidruženém prostoru.

Standardy také definují typ opatření, tzv. zónu setkávání (Shared Space), která ale musí nejprve projít legislativním procesem.

Standardy také nově definují počty parkovacích stání pro kola u jednotlivých druhů zástavby. Ty jsou ovšem pro investory mimo hlavní město Prahu pouze doporučující.

Konečně jsou definovány zásady pro povrchy, které mají být obecně hladké a zpevněné; pro veřejná prostranství jsou vyjmenovány vhodné typy dlažby, pro chráněná území pak přírodě blízký zpevněný povrch.

Závěrem

Podrobnější seznámení se Strategií a Standardy lze provést jejich studiem (ke stažení zde). Na strategii a standardy by měl navázat ještě akční plán. Strategie a Standardy jsou v současnosti schváleny Radou hlavního města a lze informovat městské orgány o jejich existenci a začít žádat jejich naplňování.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

tik 1. 11. 2022, 06:24
2
2

Maly je, kdo ma malych cilu!

waki_m 1. 11. 2022, 11:30

Bohužel mi tam chybí řešení cyklo infrastruktury ve křižovatkách ale jinak to vypadá dobře.

Kuba 2. 11. 2022, 10:57

Ohledně strategie Prahy pro cyklodopravu používám jako lakmusovej papírek pro rychlej test trasu A32:

Fakt jim nepřijde blbý vést lidi na kolech mezi Pohořelcem na Náměstím Kinských přes vrchol Petřína, obří oklikou a s tím, že v tý trase navíc zeje půlkilometrová "poraď si sám" díra? Zatím byla bohužel odpověď vždycky: "ne, nepřijde jim to ani v nejmenším blbý".

Vratislav Filler 3. 11. 2022, 19:22

waki_m: Standardy by neměly moc opakovat věci, co jsou v normě a Technických podmínkách. Křižovatky jsou složitá věc, a co bylo v pracovní verzi navrženo, by fakticky nebylo v souladu s normami a tudíž projednatelné s úřady, proto se spousta schémat nakonec škrtla.

Vratislav Filler 3. 11. 2022, 19:26

@Kuba: Jako chápu, že propojení z Pohořelce na Kinského zahradu je blbé, ale 1) Trasa A 32 vede do Jinonic, ne na Smíchov, 2) Vycházkovou cestu prezidenta Nejedlého (tuším) pro kola nikdy nikdo nezlegalizuje a novou silnici tam nikdy nikdy nepostaví. Takže kreslit tam čáru do systému je zcela bezpředmětné. To už je snad reálnější postavit pro cyklisty třetí troubu Strahovského tunelu ;-) .
Jinak b celoměstském systému (což je také něco jiného než standardy) přibyly v roce 2022 nově trasy z Pohořelce Nerudovkou na Malou Stranu, aspoň.

Kuba 4. 11. 2022, 09:49

Vratislav Filler: 1) do Jinonic mi to tudy upřímně řečeno taky moc smysl nedává.
2) pokud město není ochotné zlegalizovat / postavit paralelní stezku takto logickou (a reálně samozřejmě používanou) trasou a radši žene lidi na kolech závlekem přes vrchol Petřína, je to pro mě právě slušný indikátor toho, že ve skutečnosti o cyklodopravu zájem nemá. Že ji stále politici města berou (v tom lepším případě, tedy ti, kteří ji nechtěj rovnou potlačovat) za hezkej doplněk, ale není to nic, co by chtěli podporovat a zpřístupňovat (nebo minimálně nemaj ponětí, jak to udělat). Navzdory všem těm prohlášením o opaku. Trasy Nerudovkou, pokud budou znamenat aspoň legalizaci průjezdu Úvozem a Nerudovkou směrem dolů, samozřejmě pomůžou a díky za ně, ale i tak to IMO bude slabá náhrada. Je to prudkej sjezd/výjezd po nepříjemné dlažbě (včetně dost extrémních kočičích hlav v některých úsecích) a davy turistů.

Kuba 4. 11. 2022, 10:40

A na co jsem teda opravdu zvědavej je, jak Praha dodrží tyto standardy pro nadřazený trasy na A1 kolem chystaný Vltavský filharmonie. Nechali si tam na nadřazenou trasu docela úzkej prostor, do kterýho chtějí integrovat pobytovej přístup k řece. V podstatě tam chtěj vytvořit prostor velmi podobnej Výtoňský náplavce, akorát nejspíš ještě užší a šikmej. S tím vylepšením, že nad tím nebude nábřeží použitelný aspoň pro ty zkušenější a otrlejší jako rychlejší alternativa (a případně prostor pro pořádný řešení, až dostatku politiků dojde, že ta situace dole na náplavce je neúnosná).

Vratislav Filler 7. 11. 2022, 11:56

@Kuba: Ve Strahovských sadech žádnou stezku postavit nepůjde, to je nereálné z řady důvodů, jejichž kořeny jsou starší než my všichni, kdo tu o tom debatujete.

Naplnění standardů nebude snadné, ani všude možné, protože jejich existence nezakládá povinnost je dodržet, samozřejmě, a zvlášť obtížné je to u již běžících projektů. Jsou ale oporou pro další přípravu a už to může leckde pomoct.

Zdenek X 8. 11. 2022, 10:52

Pouzit jako "lakmusovy papirek strategie Prahy pro cyklodopravu" zrovna misto s velkym prevysenim, velkym sklonem (tj. s malym cyklo-potencialem), a zaroven misto, kde budou pamatkari, ale i dalsi obcane neholdujici cyklistice, ale treba prochazkam v parku, bojovat o kazdy ctverecni metr, je ponekud zvlastni. Ale kdo chce psa bit, vzdycky si hul najde.

Kuba 8. 11. 2022, 11:50

Zdenek X: Když si vezmete tu část mezi Pohořelcem a Nebozízkem, je to tou zakázanou promenádní cestou v podstatě po rovině. Zatímco ta ofiko cesta je dvakrát delší, ale za to je na ní 50- 60 výškových metrů + a to samý dolů dost nepříjemným sjezdem. To mi přijde jako dobrej lakmusovej papírek...

Jinak v těch Petřínskej sadech a zahradách je cest na procházení se spousta. I ta ofiko cyklotrasa vede skrz ně. Akorát z pohledu použitelnosti úplně nesmyslně. Ostatně z pohledu mísení s chodci také - je lepší, když člověk na kole jede parkem kilometr po široké asfaltové cestě po vrstevnici, nebo když stejným parkem kilometr sjíždí/stoupá po úzké dlážděné cestě? Kde byste ho jako pěší chtěl potkat radši?

Jinak potkat tam člověka na kole reálně nijak výjimečné není. Můžete třikrát hádat, na který z těch cest ...

Zdenek X 8. 11. 2022, 12:23

No, vzhledem k tomu, ze 40 let jsem zil na Strahove a cca 15 let jezdil Pohorelec-Strahov kazdy pracovni den (to stoupani pres vrchol, a Pohorel-U tanku jsem jet take mnohokrat), celkem tusim, kolik tam cyklistu jezdi. A me zkusenosti rikaji, ze tohle skutecne lakmusovy papirek neni, zbytek Prahy muze byt (uz) cyklisticky raj a park u Prazskeho hradu (stale) nebude mit cyklostezku. Protoze ta potreba neni takova, jako v mnoha dalsich (urgentnejsich) mistech.

O tom, jake kdo nakresil cary do mapy, se nabavim. Za prve podle nich nejezdim, ani nevim, kudy vedou, za druhe si nejsem jist, zdali jsou vysledkem snazeni "Prahy" (magistratu, mestske casti) a nebo je to vysledek nejake aktivity typu "cykliste sobe". V druhem pripade nema smysl si stezovat na magistrat, ale u autoru.

Kuba 8. 11. 2022, 15:06

Zdenek X: zcela správně, na tý ofiko trase potkáte na kole málokoho, protože je totálně nesmyslná. To už mi dává větší smysl po vašem vzoru Petřínský zahrady objet úplně, vzít to přes Strahov místo přes Petřín a dolů na Smíchov nebo i k tanku až jihozápadně od Kinského zahrady. Nějaký rozumný cykloopatření, např. cykloobousměrky v klidnějších ulicích na této trase bych bral jako výraznej pokrok oproti tomu nesmyslu, co tam je teď, zejména pro ty, kdo nepojedou z Pohořelce, ale odněkud výš z Břevnova, Petřin nebo od Vypichu. Stejně jako pro cestu z Pohořelce pomůže i ta trasa Nerudovkou a Úvozem, o který psal Vratislav Filler.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat