Čtvrt roku před komunálními volbami přichází Prahou na kole s cyklistickým volebním programem pro kteroukoliv politickou stranu. Tento volební program nabízíme všem bez rozdílu jako inspiraci. Věříme, že se jedná o program rozumný, přiměřený a následujících čtyřech letech realizovatelný. Současně je to program, který zajistí rychlý rozvoj podmínek pro cyklistickou dopravu a umožní nárůst podílu cyklistické dopravy v Praze ze současných 1-2% nad pětiprocentní hranici.
Volební program zasíláme formou otevřeného dopisu celkem dvaceti šesti politickým stranám, o kterých se domníváme, že by mohly kandidovat v pražských komunálních volbách.
Otevřený dopis sekretariátům politických stran
Odesilatel: Prahou na kole
Adresát: Sekretariáty politických stran, které plánují kandidovat v pražských komunálních volbách 2010.K rukám orgánu připravujícího volební program k podzimním komunálním volbám.
Vážená paní, vážený pane,
Formou otevřeného dopisu Vám nabízíme volební program na téma cyklistické dopravy v Praze. Domníváme se, že cyklistická doprava je apolitické téma a její rozvoj je jen k prospěchu města jako celku. Proto Vám předkládáme vzor volebního programu zpracovaný tak, jak jej považujeme z hlediska rozvoje cyklistické dopravy v Praze za optimální. Je samozřejmě jen na Vás, nakolik se jím necháte inspirovat.
S pozdravem,
za redakci Prahou na kole,
Vratislav Filler
redakce@prahounakole.cz
prahounakole.czProč byste měli podporovat cyklistickou dopravu?
Nedávná sčítání potvrzují trvající nárůst voličů využívajících jízdní kolo nejen k rekreaci, ale čím dál ve větší míře pro jízdu do zaměstnání. Podle posledních průzkumů používá jízdní kolo alespoň jednou týdně asi 14% obyvatel Prahy. Dalších 35% jezdí na kole v Praze zřídka, ale v případě zlepšení podmínek by jízdní kolo ve městě využívali. Jízdní kolo má v Praze značný potenciál, podíl cest vykonaných na jízdním kole může v Praze i přes nepříliš příznivé výškové poměry dosáhnout až 10%.
Lidé, kteří dnes v Praze na kole jezdí, jsou převážně muži ve věku nad 30 let, kteří výrazně ovlivňují názory lidí kolem sebe. Potenciální uživatelé kola, kteří čekají na zlepšení podmínek, jsou pak demograficky rozloženi daleko rovnoměrněji.
Jsme si vědomi toho, že ti Pražané, kteří prozatím o využívání jízdního kola pro dopravu po městě neuvažují, by se mohli obávat dopadů na svůj obvyklý dopravní prostředek – ať už jde o dopravu veřejnou nebo individuální. Skutečnost je taková, že rozvoj cyklistické dopravy naopak napomůže řešení stávajících dopravních problémů Prahy. Pokud se v roce 2014 dosáhne pětiprocentního podílu cyklistické dopravy, získají se o 5% volnější ulice pro IAD i vozy veřejné dopravy. Výsledkem bude pozorovatelné zlepšení životního prostředí i úspory v městském rozpočtu.
Jisté prostorové nároky cyklistické infrastruktury jsou sice nezbytné, v drtivé většině se ale dají zrealizovat způsobem, který neomezí kapacitu stávajících komunikací. Podpora cyklistické dopravy se pak dá komunikovat zcela odděleně od většinově neatraktivních témat jako je dopravní zklidňování nebo zavádění mýta.
Městská cyklistika – volební program pro období 2010 – 2014
1. Pětiprocentní podíl cyklistické dopravy do roku 2014
Cyklistickou dopravu považujeme za nedílnou součást dopravního systému města. Chápeme, že rozvoj cyklodopravy přispívá k řešení dopravní situace Prahy. Naším cílem je dosáhnout nárůstu cyklistické dopravy do roku 2014 ze současných 1-2% na 5%.
2. Jedno procento dopravního rozpočtu na cyklistickou dopravu
Pro rozvoj cyklistické dopravy budeme z městského rozpočtu přidělovat investiční prostředky odpovídající alespoň současnému podílu cyklistické dopravy (1%), tedy ve výši minimálně jednoho procenta investic do dopravní infrastruktury (přibližně 200 milionů Kč ročně).
3. Osm set kilometrů souvislých tras v roce 2014
V následujících čtyřech letech dokončíme výstavbu sítě souvislých páteřních komunikací použitelných pro dopravní i rekreační cyklistiku. Síť tras prodloužíme ze současných 300 km na 800 a zajistíme jejich bezpečné propojení v centru Prahy. Na stávajících i nově upravovaných trasách zajistíme bezpečný a pohodlný průjezd cyklistů přes problémové křižovatky.
4. Silná pozice cyklistické dopravy na magistrátu
Po vzoru velkých měst v řadě západo- a středoevropských zemí zajistíme, že plnohodnotné řešení cyklodopravy bude nedílnou součástí každé rekonstrukce či nové výstavby v území i dopravních staveb. Zodpovědní úředníci na magistrátu budou mít právo vyjadřovat se k připravovaným městským stavbám a zamítnout návrhy, které jsou z hlediska cyklistické dopravy problematické.
5. Bezpečné a pohodlné centrum
V městském centru zlepšíme podmínky cyklistům. Na důležitých průjezdech osadíme pohodlnější menší dlažbu. V historickém centru umožníme cyklistům projíždět vybrané ulice v obou směrech. Do vyřešení průjezdu po Smetanově nábřeží nabídneme cyklistům dočasné spojení obou náplavek pohodlnou a dobře značenou objízdnou trasou. Zajistíme plnohodnotnou integraci cyklistické dopravy alespoň do 20 problémových světelně řízených křižovatek v širším centru města.
6. Lepší silniční zákon
Podpoříme v současnosti probíhající doplnění legislativy nebo iniciujeme další potřebné změny silničního zákona, prováděcí vyhlášky (a doprovodných norem), které umožní plnohodnotné začlenění cyklodopravy do stávajících uličních profilů. Zaměříme se především na odstranění ustanovení která omezují bezpečné chování cyklistů v provozu, a která brání zlevnění a urychlení výstavby cyklistické infrastruktury.
7. Tisíc stojanů na kola místo parkování u přechodů
Další cyklistické stojany v počtu nejméně tisíc kusů rozmístíme u všech vestibulů metra, na všech železničních stanicích a zastávkách a na důležitých křižovatkách. Stojany na ulicích budeme umisťovat především tak, aby nahradily nebezpečné parkování těsně před přechody pro chodce. Na klíčových místech v centru, nádražích a na letišti zajistíme bezpečná hlídaná stání. Zaměstnavatelům umožňujícím svým zaměstnancům dojíždění do práce na kole nabídneme přiměřené zvýhodnění při parkování v zónách placeného stání.
8. Programy podpory dojíždění do práce a školy
Spustíme propagační a vzdělávací programy podpory jízdy na kole do zaměstnání i do školy. Podpora cyklistické dopravy se stane nedílnou součástí mediálních strategií města.
9. Podpora soukromníkům
Soukromým investorům poskytneme podmínky k tomu, aby v rámci svých staveb či rekonstrukcí začleňovali řešení cyklodopravy (především parkování), například úpravou současných souvisejících právních předpisů. Pokud se zastavuje či oplocuje území doposud využívané cyklisty k průjezdu, budeme požadovat, aby byla územní vazba průjezdu cyklistů zachována.
10. Městská kola jako součást veřejné dopravy
Vybudujeme síť automatických půjčoven jízdních kol po vzoru již více než dvou set evropských měst včetně Paříže, Milána, Barcelony nebo Londýna, v první fázi v rozsahu rovinatějších čtvrtí kompaktního širšího centra města.
Dodatek: co je Prahou na kole
Prahou Na Kole je informačním i asistenčním centrem všem, kdo se pohybují po Praze na kole nebo by s tím chtěli začít. Přinášíme informace ze světa městské cyklistiky. Sledujeme, co se děje v Praze, informujeme o nových vylepšeních v terénu, zajímavostech, o dění na magistrátu i v občanských sdruženích, zveme na cyklistické akce, přinášíme inspiraci i konfrontaci s děním v zahraničí. Snažíme se čtenáře aktivně zapojit do procesu rozhodování o důležitých věcech týkajících se budoucnosti města. Monitorujeme ostatní média.
Součástí webu je nejpodrobnější pražská cyklompapa. Obsahuje síť co nejpříjemnějších, nejbezpečnějších a nejrychlejších tras, značení povrchu, výškopis, nebezpečná místa a co s nimi.
V sekci návody přinášíme rady, jak si usnadnit jízdu po městě, jak se bezpečně pohybovat v provozu, jak jezdit v sukni, v obleku. Jak zamykat kolo v centru města. Napsali jsme padesátistránkovou příručku.
Čtenářům nabízíme zdarma pomoc s vyhledáním vhodné trasy mezi dvěma místy. Čas od času poskytneme modelový dopis a seznam kontaktů, s jejichž pomocí mohou čtenáři dát vědět svůj názor v určitém tématu zodpovědným politikům.
V roce 2010 vzniká PrahouNaKole s podporou občanského sdružení Auto*Mat.
Co bude dál?
Míček byl hozen. Uvidíme, kdo se nechá oslovit a kdo alespoň některé body do svého vlastního programu zapracuje. Před volbami strany obešleme s dotazy na jejich program, odpovědi porovnáme s tímto naším vzorem a jednotlivé strany z hlediska podpory cyklistické dopravy v Praze ohodnotíme.
Co můžete udělat vy?
V článku Jak na město II jsem podrobně popisoval formu tažení za konkrétní úpravou veřejného prostoru. V následujících týdnech bude vhodná doba na to, abyste se zeptali trochu jinde.
S dotazem na program v oblasti cyklistické dopravy se obraťte na stranu, která je vám blízká. Ptejte se základní organizace na městské části i v celopražském ústředí. Ptejte se přes sekretariát nebo přímo těch politiků, které znáte. Ptejte se stávajících starostů i aspirujících nových tváří. Je třeba dát najevo, že veřejný zájem o cyklistickou dopravu zde je a její přiměřená podpora (nebo alespoň neodmítání) přinese kterékoliv politické straně alespoň nějaké ty drobné bodíky.
S výsledky vašeho tázání se pak můžete pochlubit zde.
Amoniak 19. 7. 2010, 00:22
Nevím, jak jste přišli na nějaká 1-2% dopravního výkonu. Možná se cyklodoprava může blížit tomuto číslu v počtu jízd, v osobokilometrech ale ani omylem. Kdo nevěří, nechť si zkusí odhadnout kolik vidí cyklistů v poměru k počtu autobusů, tramvají či vlaků metra.
Tím neříkám že by nebylo milé umožnit pohodlnější a bezpečnější jízdu na kole v dalších oblastech. Ovšem ne za cenu že se tím omezí jiné, reálně fungující způsoby dopravy.
Doprava která realizuje takhle nepatrný zlomeček přepravního výkonu není plnohodnotnou formou dopravy a není žádný rozumný důvod domnívat se že takovou formou (v Praze) bude a žádné legislativní ani investiční zvýhodňování si nezaslouží!
Vratislav Filler 19. 7. 2010, 10:18
Amoniak: Podíl dopravy se počítá jako podíl na počtu vykonaných cest. Cyklisté na hranicích vnitřního kordonu se sčítali v červnu a už i tam to vyšlo nad 1% . V Praze už jsou místa, která přestávají chybět kapacitně.
Pokud jde o omezování jiných druhů dopravy, tak o tom v navrhovaném programu není ani slovo. Počítejte ale sám, že když se (s minimálními investicemi) podaří navýšit podíl cyklo na 5%, o kolik víc bude místa na silnicích.
A konečně, nikdo nemluví o nějakém zvýhodňování: Mluví se o vyrovnání podmínek. I když vzhledem k pozitivním "vedlejším efektům" by cyklistická doprava samozřejmě zvýhodňována být měla.
Amoniak 19. 7. 2010, 16:15
Počet vykonaných cest je sice zajímavé číslo, osobokilometry ale vypovídají podstatně více o významu konkrétního druhu dopravy.
A nezapomeňte také ještě uskutečnit sčítání v říjnu a v lednu. A zjistíte že počet aut ani autobusů se nijak zásadně nezměnil, zato cyklistů dost zásadně ubylo. Překvapivé, že ;-) ?
Blokovat tedy celoročně části komunikací, měnit dopravní signalizaci, režim dopravy atd. - převážně kvůli pár letním měsícům není myslím nejrozumnější. Co se týče nějakého místa na silnicích - proč si myslíte že by mělo nějaké místo přibývat???
Vratislav Filler 19. 7. 2010, 16:52
O čem vypovídají osobokilometry? Že člověk, který bydlí za městem, takže musí" dojíždět autem (nebo v lepším případě MHD), má větší nárok na to, aby mu infrastruktura vycházela vstříc? Přepočet na cesty je jednoduchý a použitelný i pro srovnání dopravně jinak zcela nesouměřitelných oblastí. Zatímco překonávané vzdálenosti mohou být výrazně odlišné, počet cest na člověka se tolik neliší.
Zima s nulovou údržbou tras pro cyklisty vrací intenzity cyklo na hodnoty Prahy s nulovou infrastrukturou ;-) . Pokles je asi na 1/6. (Osobní poznámka: sám jsem v zimě začal jezdit až potom, co jsem se naučil opravdu dobře jezdit v provozu, protože ve vedlejších ulicích to třeba tuhle zimu bylo prostě nemožné.)
Zajímavé je, že v městech s kvalitní infrastrukturou klesá v zimě podíl cyklo asi na 1/2, především proto, že tam jsou trasy udržované a průjezdné i v zimě. Sezónnost tedy zůstává, to je jasné, ale čím větší "základní" podíl cyklodopravy, tím menší je zimní pokles. Pokud budeme mít v Praze v létě 5% , tak v zimě to (při díky zimní údržbě přiměřeně zmenšeném poklesu) mohou být třeba 1,5%, tedy zhruba stejně, jako se jezdí dnes. A pro takové objemy se to už vyplatí.
Stávající integrace cyklodopravy (tak, jak probíhá dodnes) není vůbec na úkor plynulosti nebo kapacity komunikací - Když občas nějaký návrh má takový důsledek, obvykle neprojde ;-) . Na řadě míst se dají podmínky pro cyklisty výrazně zlepšit za cenu žádného nebo zanedbatelného zhoršení pro IAD, leckde by se spolu s tím zlepší podmínky pro chodce (což také není nezanedbatelné).
Změny dopravní signalizace, dopravního režimu atd. se dají dělat postupně v rámci běžných rekonstrukcí, jen na několika (odhadem tak dvaceti) kritických místech především v centru by byl žádoucí okamžitý zásah.
A konečně, když mohou mít křižovatky různý dopravní režim ve dne a v noci, proč by nemohly mít jiný dopravní režim v létě a v zimě? Dovedu si představit, že třeba přejezdy pro cyklisty, na kterých se v létě rozsvítí zelená automaticky, budou v mimosezóně na tlačítko (které tam dneska stejně vždycky je), některé fáze budou kratší apod.
Konečně, tuhle zimu se ukázalo, že cyklopruhy jsou skvělé místo k odklizení přebytečného sněhu ;-)
Místo na silnicích - ano, to je ošemetná věc a v dopisu i programu se tvářím, jako že dopravní indukce neexistuje (to si ostatně myslí drtivá většina voličů). Samozřejmě že vím, že jakékoliv odčerpání části stávající dopravy do cyklo (řekněme oněch 5%) povede k rychlé saturaci především IAD, tedy že reálně se město neuvolní. Ale ti, kdo zůstanou v IAD budou moct vykonat o 5% cest víc, to (z hlediska IAD) zase není tak špatný příslib. Samosebou že než 5% nárůst bych raději viděl 5% omezení kapacity, především kvůli negativním vlivům IAD na životní prostředí, jsem ale realista a vím, že takovou věc v Praze kromě Zelených žádný politik neslíbí.
Slávek Syrový 24. 7. 2010, 22:35
Amoniak: "... a žádné legislativní ani investiční zvýhodňování si nezaslouží!" :
Ano, takto již od sedmdesátých let uvažují naši "politicky panáčkující dopravní specialisté" a proto se pro cyklodopravu nikdy nic neudělalo a dělat nechtělo. Přitom stačí málo. Automobilový fetiš je porucha, která se dá léčit. Někteří severněji, jižněji a západněji položení Evropané si to vyřešili v osmdesátkých a devadesátých letech, Frantíci to řeší dnes... k nám to dorazí, jak tak koukám, až za pár let.
Krásným příkladem je nová bytová výstavba Central Group na Zličíně. Křižovatka u zástavby byla provedena bez přechodů a bez chodníků - předpoklad je zřejmý - všichni obyvatelé, zde mají garáže, tedy jezdí automobily, chodníků netřeba. Jaké jsou v této oblasti "pěší osobokilometry?" He? Dle technokratické úvahy - skoro nulové. Bohužel realita je taková, že lidé (především maminy s dětmi a děti samotné) přebíhají vozovku a rodiny jsou odkázány buď na auto lovce živitele... nebo na domácí jeskynní televizní vězení. Život je zde"kvalitní"... Děkuji, nechci. Už konečně odejděte!
S.
Miloš Matoušek 28. 7. 2010, 18:42
Amoniak:... Počet vykonaných cest je sice zajímavé číslo, osobokilometry ale vypovídají podstatně více o významu konkrétního druhu dopravy.
Ano, hodnotu osobokilometry mají vysokou hromadné druhy dopravy, také třeba letecká. Ovšem cyklistická doprava je individuální druh dopravy a má velký potenciál právě v krátkých cestách délky do 5 km, tedy v segmentu, kde nějaké osobokilometry, či tunokilometry nemají žádné opodstatnění. V segmentu delších cest podíl cyklistů klesá. Váš názor, že nesouhlasíte s rozvojem cyklodopravy je poněkud bolševický, přitom každý demokrat by měl podporovat cyklodopravu. Konzervativci ocení, že jízdní kolo opanovalo prostor ulice dříve než automobil, liberálové budou nadšeni, že na jízdu na kole nepotřebujete řidičák, techničák, STK, pojištění, ani nemusíte být plnoletí, sociální demokraté jistě ocení finanční nenáročnost jízdy na kole a zeleným bude konvenovat nenáročnost z hlediska přírodních zdrojů při výrobě i při provozu, nulové emise výfukových plynů a malá prostorová náročnost při jízdě a při parkování.
Možná jste nedávno v médiích zaznamenal, že třeba Mnichov chce zvýšit podíl cyklodopravy na 20 %, anebo že v žebříčku nejvyšší kvality života se jakousi náhodou umisťují města s vysokým podílem cyklodopravy a s rozvinutou cyklistickou infrastrukturou. Dnes máme vcelku moderní legislativu pro navrhování cyklistické infrastruktury, ale mnohdy jsou cyklopruhy škrtány v projektech (mně se to stalo už dvakrát), nebo sami projektanti raději z nějakého důvodu cyklistickou infrastrukturu nenavrhnou, nebo když už, tak tu nejméně vhodnou (dělenou či společnou obousměrnou stezku pro chodce a cyklisty těsně vedle zástavby v obci). A přeci cyklisté dnes po silnicích jezdí, je jich sice méně, pokud nemají své pruhy. Na širokých komunikacích moc nepřekážejí, ovšem na úzkých silnicích a při hustším provozu překáží se svou pomalou jízdou velmi. Na nedávno zrekonstruovaném průtahu krajské silnice v Turnově, kde je intenzita téměř 13 tisíc voz/24 hod je šířka vozovky 7 m a zbytek prostoru je rozdělen na parkovací pruhy, chodníky a zelený pruh. Někteří cyklisté se motají autům, další se prodírají po chodníku. Zácpy se tvoří velmi často, když neagresivní řidič si netroufne předjet cyklistu, protože v protisměru je silný provoz a raději se šine třicítkou za člověkem jedoucím na kole.
ÚJEZĎÁK 28. 7. 2010, 20:52
Miloš Matoušek 17:42
Neagresívní řidič ?
Podle mě je takový řidič hrdina a zaslouží metál.
Zrovna dneska mě takhle trpělivě jel za zády řidič příměstského autobusu mezi Šestajovicemi a Zelenčí.
Taky jsem ho pozdravil zdviženým palcem když mě pak bezpečně míjel......
Vratislav Filler 28. 7. 2010, 20:59
Újezďák: Nojo, ale víš jak jsem nervózní, když mě na středočeské okresce někdo hned nepředjíždí z chodu, ale plazí se ze mnou jako duch? Já mám pak snad větší strach, než kdyby mě odmet na krajnici jako všichni ostatní... ;-)
Ale vážně: Předjíždění s bezpečným odstupem je u nás bohužel stále ještě příliš vzácné a měli bychom si ho vážit.
MM: Turnov, jo ten znám -- tedy jak to tam vypadalo dřív, novou úpravu ne. To je silnice 1. třídy, kde má hlavní slovo ŘSD, že? Vzpomínám si, že na květnové cyklokonferenci si současný ředitel dopravní policie Leoš Tržil (který je zodpovědný za cyklopruhy v Břeclavi - viz http://www.nakole.cz/clanky/705-leos-trzil-vyrustal-jsem-v-male-sanghaji.html ) postěžoval, že SFDI dává peníze jen na řešení v PP (chodníčkové stezky) a že nechce/nemůže přispět na obnovu cyklopruhů v Břeclavi. Takže tipuju, že v Turnově to byla podobná písnička...
Miloš Matoušek 4. 8. 2010, 12:48
Vysvětlení k Turnovu - Nádražní ulice bývala I. třídou, ovšem po výstavbě rychlostního průtahu spadla do krajských silnic pod číslem II/610. Na mou otázku, proč se tam neudělaly cyklopruhy mi vedoucí odd. pozemních komunikací na Krajském úřadě (mladý inženýr pár let po promoci) řekl, že to z města nikdo nepožadoval. Vozovka má šířku 7 m, pak jsou po obou stranách parkovací pruhy či zastávkové zálivy, metrové zelené proužky a u zástavby chodníky.
Jinak k financování: Děláme projekt zklidnění průtahu silnice 268 v Mimoni včetně nových cyklopruhů. Projednání na kraji prošlo až nečekaně hladce (vyplatila se taktika prezentace projektu před nejvyšším vedením, tedy alespoň před radním pro dopravu a šéfem odboru dopravy, tak si ti škodiči na nižších úrovních nedovolí oponovat, zřejmě aby si neuřízli ostudu), ale při detailním projednávání prosadili, že krajská správa silnic nebude platit vodorovné značení cyklopruhů, že to musí platit město, když ty cyklopruhy tak moc chtějí (starosta a místostarosta jen mlčky přikývli, i když jinde se snaží svůj díl projektu co nejvíce zlevnit, protože krize jim snížila razatně příjmy města). Přitom krajský podíl, na rozdíl od městského je placen z 85 % z Bruselu. Jinými slovy: vodorovné značení cyklopruhů nebude platit ani EU, ani Liberecký Kraj, i když EU i LK deklarují podporu cyklodopravy
Tomás Herrero 28. 10. 2010, 11:04
Dear Vratislav,
I have tried to contact with you in your mail, but it doesn't work. Have you changed you mail? Could you give me your new?
Regards,
Tomás