Jak do města: Nebojte se policie

Dopravní nehoda je záležitost, které se snažíme vyhnout — když už ale nastane, měli bychom vědět, jak se zachovat. Návod na řešení situace jsme sice už jednou prezentovali, smutné zkušenosti z nedávna ale ukazují, že i velmi zkušený cyklista se po nehodě (v důsledku šoku a nepředpokládané situace) může zachovat způsobem, který pro něj bude mít nepříjemné následky — především následné vyšetření nehody v jeho neprospěch. Nabízíme vám proto aktualizaci našich rad věnovaných událostem po dopravní nehodě, formulovanou tak, abyste si na ty základní zásady vzpomněli i v sebevíce stresující a nepříjemné situaci.

Co dělat, když došlo při nehodě ke zranění

VŽDY volejte policii a záchranku

I když jste zraněni sami, svíjíte se bolestí, jste v šoku a nevíte vůbec, co se stalo, máte trochu černé svědomí, máte dojem, že to není nutné, i když vám jiný účastník nehody nebo svědek nabízí, že vás může k ošetření odvézt, na to všechno zapomeňte a volejte policii a záchranku. K nehodě se zraněním přijede policie během několika (v Praze maximálně deseti) minut. Policejní auto je vybavené jako pohodlná kancelář, první šetření je velmi rychlé a ke zraněným ohleduplné. Uvědomte si, že těsně po nehodě vypovídají všichni nejpravdivěji a nemají obvykle čas si vymyslet sebeospravedlňující historku. Neberte ohledy na protistranu, ani když vypadá zhrouceně a vzbuzuje soucit, nedbejte na domluvy např. spolujezdce v autě apod. Druhý den může být všechno jinak a na místě nehody vinu kajícně přiznávající řidič po vás bude vymáhat škodu za poškození auta, kterým vás smetl.

Poskytněte první pomoc

Tedy, jestli to umíte (když ne, tak se můžete zkusit poučit).

Co dělat, když zavoláte policii

Zabraňte ujetí

U nehod s cyklistou je značné riziko, že řidič od nehody ujede. Zabraňte odjetí vozidla, dejte před něj kolo, případně i sebe. Zkušenosti ze špuntování cyklojízd praví, že i když do vás řidič agresivně najíždí, nepřejede vás. Jestliže už řidič ujíždí, zapamatujte si SPZ, nebo aspoň barvu a značku auta.

Zajistěte si svědky

Jako cyklista jste většinou sami, naopak v posádce auta je často víc lidí, jejichž pohled na věc nebude zcela nezaujatý. Když neoslovíte nezúčastněné svědky nehody hned, za chvíli budou pryč. Požádejte je o jméno a předběžný souhlas s dosvědčením. Policie přijede rychle.

Zavolejte ,,přítele na telefonu“

Někoho, na koho je spolehnutí, ať vám pomůže, po telefonu poradí, nebo, pokud je to možné, rovnou přijede. Lepší než partner(ka) je kamarád, co ho jen tak něco nerozhodí, ideálně člověk zkušený, nebo i právník (máte-li). Popište mu, co se stalo, a nechte si hned poradit. On není v šoku a tak vám skoro jistě poradí rozumněji, než jak si můžete v danou chvíli poradit sami.

Co dělat, když řidič od nehody ujede

Volejte policii a vyžadujte sepsání protokolu

Jestliže máte alespoň SPZ, a nerozhodnete se to vzdát, pak volejte policii. Ta se může odmítnout věcí zabývat, protože by to prý bylo tvrzení proti tvrzení. V takovém případě vyžadujte sepsání protokolu. Pokud jednáte s městským policistou, který nemá pravomoc vyšetřovat dopravní nehodu, chtějte, aby zavolal policii státní. Vaše žádost o písemné řešení naznačuje, že si za svými právy umíte stát, a měla by fungovat. Pokud se i přesto policista odmítne dopravní nehodě věnovat, nezbývá, než si zapamatovat jeho služební číslo a podat na jeho jednání stížnost.

Co dělat, když se obáváte spoluviny

Nenechte se zahnat do kouta

Pocit viny způsobený předchozí jízdou v rozporu se zákonem rozhodně nepřiznávejte nahlas. Přece víte moc dobře, proč jste například jeli po chodníku, předjížděli kolonu, přejížděli přechod nebo zabírali pruh. Pokud jste neudělali opravdu trapnou chybu nebo tvrdě neprasili, tak jste předpisy porušovali proto, že to v dané situaci bylo to nejlepší, co jste mohli dělat. Ostatně, v silničním zákoně se nachází velmi důležité ustanovení (§4, písm. a), kterým lze porušení dílčích ustanovení zákona velmi dobře relativizovat:

§ 4 Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

Většina porušování předpisů ze strany cyklistů je generována podobou dopravní infrastruktury, která v podmínkách ČR prostě nedovede cyklisty patřičně zohlednit. V Praze je na 140 kilometrů cyklostezek jen devatenáct přejezdů pro cyklisty, třicetkrát méně cykloobousměrek než v podobné Vídni a vyklízecí doby na křižovatkách uvažují rychlost vozidla 35 km/h.

Oddělte od sebe to, že jste jeli ,,nějak“, od důvodu, který k nehodě přispěl nejvíc (zpravidla nepozornost, nebo chyba jednoho z účastníků) a nenechte si nasadit psí hlavu za předchozí jízdu v rozporu s předpisy, pokud to nebylo příčinou nehody.

Pojistěte se „na blbost“

Skutečnost, že jste pojištěni obdobou povinného ručení vozidla, vám přinese jistotu při jednání těsně po nehodě. Nemusíte se obávat náhrady škody, a to ani když k nehodě došlo za okolností, které vám před zákonem přiřknou spoluzavinění.

Pro takové případy je určené pojištění odpovědnosti za škody způsobené v občanském životě, všeobecně známé jako pojištění na blbost. Poskytuje jej většina pojišťoven a v drtivé většině případů se vztahuje i na škody způsobené při jízdě na kole. Limit plnění se pohybuje řádově kolem 1 000 000,- a stojí několik stovek korun ročně. Může se vztahovat na jednotlivce nebo všechny rodinné příslušníky. Leckdy nebývá nabízeno samostatně, ale jako součást nebo nadstavba pojištění domácnosti. Silně doporučujeme si toto pojištění pořídit.

Než ale smlouvu uzavřete, prostudujte si pojistné podmínky. Mohou obsahovat klauzule typu ,,nevztahuje se na případy, kdy pojištěný porušil obecně platné předpisy,“ čímž se pro městského cyklistu za současných podmínek stávají prakticky nepoužitelnými.

Co dělat, když došlo ke hmotné škodě

Volejte policii

I když od ledna 2009 se má dopravní policie volat pouze k nehodám, kde nedošlo ke zranění a celková škoda je vyšší než 100 000 Kč, stejně jí zavolejte. Policie stejně musí přijet k nehodě, kde došlo ke škodě na majetku třetí osoby, což může být jak vypůjčené auto či kolo, tak služební notebook.

Zdokumentujte situaci

K nehodám, u kterých nedošlo ke zranění, policie příliš nespěchá. Proto pokud možno ještě předtím, než přemístíte své kolo, zdokumentujte, kde skončilo, kde jste stáli, než došlo ke střetu, a podobně. Pokud nemáte foťák, nedovolte, aby se s kolem nebo autem hýbalo, dokud se jinak nezdokumentuje, kde vaše kolo po nehodě skončilo. Pokud má mobil funkci diktafonu, zapněte jej a nahrávejte. Každý dokument je dobrý.

Co dělat, když se šetření nezdá být nestranné

Buďte asertivní

Jestliže policie přijímá verzi druhé strany, odmítněte souhlas a žádejte řešení ve správním řízení. V takovém případě ale musíte dosáhnout toho, aby se vaše verze dostala do protokolu. Ve správním řízení už nebude nikoho moc zajímat, co se stalo, ale jen to, co je napsáno na papíře. Pokud tedy se zněním protokolu nesouhlasíte, musíte k němu doplnit vlastní vyjádření a do něj uvést své výhrady.

Co dělat, když nevznikla škoda na kole ani na autě

Lze se dohodnout, že se nic nestalo

Pouze a jedině v takovém případě se můžete s druhým účastníkem nehody dohodnout, že se vůbec nic nestalo a že se rozejdete v dobrém. Když se oklepete, zjistíte, že se opravdu nestalo nic závažného, můžete si říct „ok“ a odjet, dokonce aniž byste se navzájem identifikovali. Výhoda je pak na vaší straně, protože kolo lze (na rozdíl od auta) dodatečně vypátrat jen dosti těžko.

Závěr

Na závěr stručné shrnutí. Jsou to třikrát tři zásadní pravidla:

1. Tři telefonáty: Policie, záchranka, spolehlivý přítel. Nasaďte tuto mantru, jakkoliv jste v šoku (resp. nasaďte jí právě proto, že jste v šoku) a melte jí, dokud se neuklidníte a nebudete zcela přesvědčeni, že nastal ten velmi vzácný případ, kdy to není nutné – tedy že nedošlo k žádnému zranění ani hmotné škodě, která by stála za řeč.
2. Tři akce pro zajištění místa nehody: Zabránit ujetí, zajistit svědky, dokumentovat. Maximalizujte šanci na korektní vyšetření nehody.
3. Tři věci pro vlastní prospěch: Pojištění, klidné svědomí a asertivita Skutečným původcem stavu neumožňujícího bezpečnou a současně legální jízdu je často špatná infrastruktura. Neobviňujte se z něčeho, za co nemůžete. Ideální je se pro tyto případy předem pojistit. Pak nebude zatíženo ani vaše svědomí, ani peněženka. A nezapomeňte: Budete-li se ve sporné situaci sami stavět do pozice viníka, ulpí na vás té viny rozhodně víc, než byste si přáli.

I když by se to mohlo z tohoto článku zdát, městská cyklistika není zase tak nebezpečná. I ti nejpravidelnější cyklisté jezdí po městě léta bez vážnější nehody. Chovejme se tak, abychom předcházeli potenciálně rizikovým situacím, zvládněme umění bezpečné jízdy: a informace zde shrnuté nebudeme skoro určitě potřebovat.