Kde si dávat v Praze bacha?

Od začátku července je v provozu mapa nehod s účastí cyklistů v Brně, Praze a Ostravě. Autor Dan Bárta si dal práci se zmapováním všech kolizí mezi lety 2007–2015, ve kterých figuruje cyklista. Podobným tématem se sice zabývalo několik mapových aplikací už předtím, vynechávaly však nehody, ve kterých nebyl cyklista viníkem a které přitom tvoří cca třetinu střetů.

Mapu je možné nastavit podle následků nehod, od hmotné škody až po úmrtí, nebo podle zavinění. Počítá ale také se „samonehodami“, tedy například s tím, když cyklista spadne z kola, protože dostane smyk nebo najede do kolejí.

Nehody podle následků. Zdroj: Mapa

Co ukazuje pražská mapa?

Nejvíc nehod se odehrává v centru Prahy, což je vzhledem k provozu a počtu cyklistů logické. Na mapě jsou zřetelné úseky, kde jsou kolize časté, a právě jejich znalost je důležitá, neboť může posloužit cyklistům k tomu, aby se jim vyhnuli nebo si na ně dali větší pozor. Zároveň také indikují, kde by bylo vhodné zapracovat na infrastruktuře. Nejde přitom jenom o budování cyklostezek a cyklopruhů. K větší bezpečnosti napomůžou i opatření, která nejsou na první pohled vidět, například změna vyklízecí doby křižovatky, zlepšení rozhledových poměrů nebo i jinak uzpůsobené řadicí pruhy. Dalším řešením je nabídnout možnost, jak nebezpečné úseky objet a vést cyklotrasu třeba klidnější částí města.

Mezi místa s častou nehodovostí patří například Národní třída, Most legií nebo Malostranská. Všechny tyto úseky projíždím na koloběžce a příjemně se necítím ani na jednom z nich. Dalším problematickým místem je Výtoň, Vršovická, křížení Modřanské a Jeremenkovy nebo Plzeňská.

Mapa zároveň dokazuje, jakým přínosem může být vhodně vedená cyklotrasa nebo cyklostezka. Například na velmi frekventované Letné není hlášeno žádné zranění, na stezce přes Rohanský ostrov jedno lehké. Dobře viditelný je i rozdíl mezi Hlávkovým mostem přes Štvanici (s cyklostezkou) a Mostem legií. Ukázkovým případem je nábřeží na Starém Městě, které vykazuje vyšší nehodovost právě v úseku, kde chybí propojení jinak spojité cyklotrasy A2, tedy mezi Rudolfinem a Mánesem. Smetanovo nábřeží v okolí Karlova mostu přitom patří k místům s vůbec největší nehodovostí cyklistů v Praze, včetně dvou těžkých zranění.

Z mapy je zároveň patrné, že cyklostezka není sama o sobě zárukou bezpečnosti. I na ní můžou být riziková místa, nejčastěji křížení a nájezdy, která by se dala vylepšit.

Co říká statistika?

Střet s autem tvoří na 65 % všech nehod cyklistů v ČR. V Praze, Brně a Ostravě je tento podíl ještě větší – 73 %. V případě úmrtí si města vedou o něco lépe. Celorepublikově stojí srážka s autem za 72 % úmrtí cyklistů, ve zmiňovaných městech za 59 %. Důvodem může být jak nižší rychlost aut ve městech, tak větší a rychlejší dostupnost první pomoci a následné lékařské péče.

V roce 2015 zavinili cyklisté kolem 2 400 nehod, při nichž zahynulo 32 osob. Téměř třetinu z těchto kolizí a čtyři mrtvé má na vině jízda pod vlivem alkoholu a návykových látek. Vzhledem k tomu, že v případě smrtelné nehody/srážky cyklisty bývá mrtvým účastníkem právě cyklista, znamená to, že dalších cca 36 cyklistů zahynulo vloni při nehodách, které nezavinili.

Ve skupině viníků nehod jsou cyklisté až na třetím místě. Řidiči motorového vozidla se na kolizích podíleli z 84 %, lesní a domácí zvěř z 10,4 % a cyklisté z 2,5 %. Statistika úmrtnosti tomu bohužel neodpovídá, neboť cyklisté na českých silnicích tvořili v roce 2015 více než 10 % usmrcených osob. V přepočtu na kilometr je podíl usmrcených cyklistů v ČR vysoko nad průměrem v západních zemích. Mezi krizové faktory patří především nedostatečná infrastruktura, svou roli hraje ale i skutečnost, že se řidiči ještě nenaučili s cyklisty počítat. Co se zavinění cyklistů týče, za největším počtem úmrtí stojí nezvládnutí řízení kola (8 mrtvých) či nevěnování dostatečné pozornosti řízení (5 mrtvých).

Závěrem: Praha bezpečná?

Pokud jste se po přečtení předchozích řádků a prohlédnutí mapy nehodovosti rozhodli prodat kolo, nečiňte tak. V porovnání se zbytkem České republiky je Praha pro cyklisty relativně bezpečná. Co do celkového počtu nehod, je za rok 2015 po Karlovarském kraji a Vysočině na třetím místě s nejnižší nehodovostí a vykazuje také poměrně nízký počet těžkých zranění. Dobrou zprávou je, že za loňský rok v Praze nezemřel ani jeden cyklista. K tomu, aby se tento trend podařilo udržet, by pomohl především rozvoj infrastruktury v krizových úsecích. A na ten zřetelně poukazuje právě mapa nehodovosti Dana Bárty. Detailnější analýzu konkrétních míst přineseme v některém z budoucích článků.

Zdroje:

• Policie ČR. „Statistická ročenka 2015“. In Statistika nehodovosti.
• BESIP. Cyklisté. Dopravní nehodovost v roce 2015.
• BESIP. Tématické analýzy 2015. Cyklisté.