Starostenské kolo ztracené a znovu nalezené

Sociálními sítěmi proběhla zpráva o krádeži městského kola starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Kolo zmizelo od radnice mezi sobotou 3. března a nedělí 4. března. Prahou na kole zpravidla neinformuje o ukradených kolech, zde jsme udělali výjimku. Koneckonců, nestává se zrovna často, aby se kolo ztratilo zrovna starostovi. Kolo je navíc na Praze 7 všeobecné známé, a současně nijak zvlášť atraktivní. A je také známo, že jej pan starosta nezajišťuje zrovna důkladně (viz foto). Používá jen levný lankový zámek.

Ukradené kolo. Zdroj: FB Jan Čižinský.

Že se ztratí kolo zamčené přes noc tenkým kablíkem není nic překvapivého. Koneckonců, každý zámek se dá překonat, jen u těchto parodií k překonání stačí i docela malinkaté kleště.

Příběh má ovšem pokračování, kolo se po více než měsíci, přesněji 8. dubna, našlo. A jak to bylo, o tom už hovoří sama nálezkyně, Hana Holubkovová. Ta je shodou náhod členkou dopravní komise Prahy 7 a se starostou se osobně zná:

O tom, že se kolo ztratilo, jsem věděla od Jendy i z jeho Facebooku. Aktivně jsem po něm nepátrala, všimla jsem si ho naprostou náhodou při návštěvě rodičů, kde kolo stálo ve vnitrobloku opřené o zeď. Protože mi bylo povědomé a věděla jsem, že se po něm pátrá, sešla jsem na dvůr, kolo porovnala s fotografií na Facebooku a nechala si ho ztotožnit po telefonu přímo od majitele. Když jsem si byla jistá, kolo jsem odvezla do sklepa a záhy si pro něj starosta přišel – nebylo zamčené ani nijak poškozené a podle mých rodičů na dvoře stálo nejméně dva týdny. Můj osobní dojem je ten, že ten, kdo kolo vzal, asi dobře věděl, čí je, a schování kola byl spíš kanadský žert – každopádně na kole patrně nejezdil, neponičil ho, neskrýval ho a ani si ho nezamkl.

Na otázky ohledně ztraceného a znovu nalezeného kola odpověděl i starosta Prahy 7, Jan Čižinský (Praha 7 sobě):

Co je podle vás hlavní důvod toho, že se kolo nakonec našlo?

Domnívám se, že popularita toho kola. To kolo je známější než já, trochu na něj žárlím. Zloděj se asi začal bát s ním cokoli udělat a tak jej nakonec odstavil. A pak také jeho technický stav. Jednou do něj nabourala motorka a kolo silně táhne ke straně a je dost narezlé.

Na tom místě, kde bylo kolo ukradené, parkovalo pravidelně a dlouhodobě, zajištěné jen tenkým lankovým zámkem. To není zrovna dobrá praxe. Předpokládal jste, že to kolo časem někdo ukradne?

Při běžném popojíždění jsem kolo ani nepoutal. Kolo bylo ukradeno, když jsem jej nechal přes víkend u stojanu. Jeho krádež mne překvapila, protože je na první pohled jasné, že nemá hodnotu ani dvacet korun. Ale rád používám věci až do chvíle, než opravdu doslouží.

Mezitím jste si pořídil nové kolo. Zamykáte ho něčím solidnějším? 

Mám nyní dvě stará kola opatřená dětskou sedačkou. Zamykám je o trochu lepším zámkem, ale stojím si za tím, že nejlepším hlídačem je stav kola a jeho neatraktivita, případně polepy barevnou páskou.

Máte něco, co byste z pozice zkušeného městského cyklisty poradil lidem, kteří s kolem ve vnitřní Praze začínají?

Asi bych doporučil, aby se vždy chovali tak, že budou předpokládat, že je řidiči aut nevidí a že neznají přednost v jízdě či dopravní předpisy. V případě jakéhokoli střetu je cyklista v ohrožení života. A aby nejezdili po chodníku a tím neohrožovali chodce. Ohleduplnost řidičů se lepší a bylo by fajn, aby cyklisti měli dobrou pověst u chodců. Ve městě musí žít v harmonii chodci, cyklisti i řidiči aut.

A redakce Prahou na kole k tomu dodává: ne každé kolo je tak proslulé, aby zpráva o jeho krádeži i opětovném nalezení vyvolala bouře stovek lajků na sociálních sítích. Můžete přijít i o málo lákavé kolo, když jej budete zamykat špatným zámkem a ledabyle. A návod, jak kolo správně zamykat, najdete i na našich stránkách.

K zamykání používejte kvalitní zámky. Třeba podobný tomuto – tzv. podkovu.

Dodatek – reportáž o ztraceném kole na internetovém rádiu Anténa Letná: