Rozhovor s Františkem Brašnou ze SONS o bezbariérových úpravách a cyklistické dopravě

Publikováno: 30. srpna. 2018, 1 min. čtení
Aktualizováno: 05. února. 2024
Publikováno: 30. srpna. 2018, 1 min. čtení
Aktualizováno: 05. února. 2024

Ing. František Brašna je vedoucím Metodického centra odstraňování bariér Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z. s. (SONS ČR, z. s.). Metodické centrum odstraňování bariér má na starosti legislativu, její připomínkování, vyhlášky, normy a přenos daných informací mezi uživatele a zpracovatele.

Povídali jsme si o stanoviscích SONS dotýkajících se cyklistů, o tom, jak lze kvalitní řešení bezbariérovosti skloubit s kvalitním řešením cyklistické dopravy ve městech, o místech, kde se zástupci cyklistů i nevidomých snaží nalézt co nejlepší kompromisní řešení vhodné pro obě skupiny. Tématem rozhovoru byly i konflikty cyklistů s pěšími a co by nevidomí od cyklistů uvítali, jako např. pořízení zvonku. Rozhovor vedl Jiří Motýl.

 PNK (Jiří Motýl): Představil byste na úvod našim čtenářům svou práci? Jaký je z vašeho hlediska stav bezbariérových řešení v Česku?

František Brašna: Naše oddělení se zabývá především legislativou a jejím připomínkováním. Legislativa v České republice je nyní nastavena takovým způsobem, že nepotřebujeme žádný nadstandard. Celostátní systém je nastaven v současné podobě zhruba od roku 2001, tedy 17 let. Celek vyhlášek a zákonů, které se nás dotýkají, pokrývá celý systém a celou republiku. V jiných státech to takto nefunguje, oproti všem ostatním, oproti Evropě, jsme desítky let napřed. Teď nás některými úpravami dohánějí, jindy nám zase vnucují své představy, které jsou trochu jiné, ale máme se čím předvádět. V zahraničí často vůbec nemají v otázce bezbariérových úprav centrální legislativu.

Funguje vše tak jak má?

Druhá věc je, že i když je ten systém z našeho hlediska nastaven v Česku velmi dobře, tak se nedodržuje. Nefunguje kontrola, nefungují stavební úřady, vyskytuje se řada větších i menších pochybení. Občas je proto trochu problém najít ukázkové místo, které by bylo absolutně dobře udělané. Ale obecně řečeno by vše z pohledu bezbariérovosti fungovat mohlo.

Praha 2, stanice I.P.Pavlova. Vodící linie nenavazuje na přirozenou vodící linii, mobiliář ve vodící linii, nepoužitelné, zde nebezpečné, (neodpovídá vyhl. 398/2009 Sb.). Foto a komentář: František Brašna.

Jsem tu za server Prahou na kole, takže se budu ptát především na okolnosti, kde se hypoteticky střetávají zájmy cyklistů se snahou řešit tato místa s minimem bariér pro nevidomé a slabozraké.

Pokud se naše dvě skupiny střetávají, tak to znamená silnice, respektive přechody. Tam je to jasné, člověk by měl chodit po chodníku, cyklista po silnici nebo po cyklostezce. Ale to nefunguje. Na zastávkách to samé. Chodec na zastávce, cyklista na silnici. To taktéž nefunguje. Pěší zóna totéž. Je to trošku problém, který nevím, zda je dán výchovou lidí, nebo jejich neznalostí, nebo čímkoliv jiným.

Když zmiňujete nedodržování zákonů, lidé aktivní na poli cyklistické dopravy, třeba ze spolku Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku Auto*Mat, pozn. red.), často argumentují, že se lidé na kolech na chodnících mnohde vyskytují kvůli kombinaci nedostatku cyklistické infrastruktury a zároveň rušného provozu…

To je otázka městského úřadu, magistrátu, odboru dopravy, IPRu a jiných organizací, toto my neovlivníme.

Cyklista na přechodu. Foto: František Brašna.

Zmínil jste ale zastávky. Při studiu koncepčních podkladů jsem vícekrát narazil na to, že při připomínkování tzv. vídeňských cyklozastávek se zásadně liší Vaše připomínky, které jsou nesouhlasné, od připomínek zástupců cyklistické veřejnosti, kteří je často prosazují.

Takové slovo jako vídeňské cyklozastávky neexistuje. To není terminus technicus. Buď je to zastávka s vysazeným mysem, to znamená v úrovni chodníku dotažená ke kolejím, v tu chvíli je pouze pro pěší. Anebo je to zastávka s pojížděným mysem. A ta má i poměrně přísná pravidla – má tam být nějaká ochrana, zábrana a zúžení a být stavěna ve výjimečně odůvodněných případech – viz ČSN (české technické normy, pozn. red.). Ale takové slovo jako vídeňská cyklozastávka neexistuje.

Nevyjádřil jsem se přesně. Když tedy vezmeme zastávku s pojížděným mysem, kdy je mys pojížděný jen cyklisty. Je pro vás takové řešení při dodržení Vámi zmíněných předpisů teoreticky přijatelné v některých lokacích?

Teoreticky. Když to vezmu obráceně, tak v centru samozřejmě ne. V legislativě je to nastaveno na jednu tramvaj, tady v centru jsou ale všechny zastávky na dvě. Za druhé, já jako nevidomý v takových případech nepoznám, že do takové zastávky vystupuji, obzvlášť když tam chci jen přestoupit a počkat na další tramvaj. A samozřejmě by tam měla být světelná brána. To znamená, že když na tu zastávku přijede tramvaj, tak se něco rozsvítí, co do prostoru zastávky žádné další vozidlo nepustí. To nikdo netuší a nikdo to ani nedodržuje. Z legislativy také potřebuji na každou stranu od vodící linie volných 2 x 80 cm, aby nevidomý nikomu neubližoval, nepřekážel sobě, nepřekáželi mu jiní. Z logiky věci je jasné, že se tento prostor nemůže překrývat s prostorem pojížděným cyklisty. Na zastávce by samozřejmě měla být nějaká část, aby nevidomý poznal, že opouští pro něj bezpečný prostor do místa, kde třeba může někdo jezdit. To zajistí varovný pás, ten má být 40 cm široký, dle místa, kde to je. Takže se ty šířky začínají nasčítávat. Čistě teoreticky, kdyby to byla zastávka s nějakým přístřeškem se spoustou místa za ním, tak by to šlo. Jakmile to uděláte v centru, kde to je prostorově omezené, tak tam těmto kritériím vyhovět nemůžete a legislativa to nepodpoří. V centru v tom nevidím žádný přínos.

Zastávka s pojížděným mysem pro cyklisty ve Vídni. Foto: CDV.

S tou přínosností by mnozí zástupci zájmů cyklistů nesouhlasili.

Když vezmeme třeba zastávky jako Lazarská a Vodičkova, tak tam bylo cyklokomisí (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red) nebo i Auto*Matem požadováno, aby byli cyklisté v tom hlavním tramvajovém pruhu, dokonce aby to bylo znázorněno nějakým piktogramem, aby nejezdili mezi chodci. Pak je ale na druhou stranu někde jinde tvrdě vyžadováno, aby jezdili cyklisté mezi chodci. Tam vidím trochu rozpor, ale jak říkám, legislativa to zatím neumožňuje.

Vyjádření k Lazarské a Vodičkově neznám. Nemůže to být ale dáno i jinými podmínkami v místě, jako je třeba hustota automobilového provozu a míra stoupání. Tím by se pak Vodičkova lišila od Vinohradské třídy, kde jsem zaznamenal Vaše negativní stanovisko k pojížděným mysům.

Vinohradská je dost atypická. Chodí tam mnoho chodců a osobně nerozumím tomu, proč by to mělo být na jedné straně vozovky jedním způsobem a na druhé straně ulice jiným.

Původní koncepční studie zastávky Italská. Ve stoupání mys pojížděný cyklisty, v klesání klasický ostrůvek. Foto: IPR Praha.

Takže vám by vyhovovalo, kdyby to bylo na obou dvou stranách ulice stejně?

Přesně tak. Stejně, ale aby se tam jezdilo na obou dvou stranách za tramvají. Protože já nepoznám, zda vystupuji z tramvaje do prostoru pro cyklisty. Teď mám proti cyklistům čím dál větší averzi, dnes jsem s nimi měl čtyři kolize během hodiny, především na přechodech a chodnících. Jedou proti mně, výskají a myslí si, že je člověk v davu pozná. To nemáte vůbec šanci reagovat. Můj rekord pár měsíců zpátky je, že jsem potkal za odpoledne na chodníku 26 cyklistů. Má z toho mít člověk radost? Když jsem jezdil na kole, tak mě také srazilo na Vinohradské auto, takže chápu, člověk je vždycky nějakým slabším článkem řetězce. Ale má to ježdění na kole po městě takový přínos?

Mně samozřejmě mrzí negativní incidenty.

To jsou jen zkušenosti. Já v podstatě ty dobré vůbec nepotkám, protože když ti řidiči fungují, tak jak mají, tak to samozřejmě jde. Ale my nevidomí a slabozrací jsme ten slabý článek v řetězci. Nemůžeme nic zkontrolovat, nemůžeme uhnout. A pak je překvapivé, že ze zákona cyklista nemusí mít zvonek, někde se to v legislativě ztratilo. Cyklista nemusí být identifikovatelný a označený, to v zákoně také není. Existuje tedy spousta věcí problematických a nedotažených, ať už v legislativě, nebo ve výchově. A ačkoliv je z našeho hlediska legislativa nastavená na minimum, tak ani to minimum se nedodržuje. Takže není kam ustupovat, kam uhnout, když to řeknu doslova.

Když se ale ještě vrátím k těm zastávkám. Je z vašeho pohledu nějaký rozdíl mezi těmi zastávkovými mysy pojížděnými i motorovými vozidly a těmi pojížděnými jen cyklisty? Třeba vím, že na Praze 7 teď vzniklo vícero pojížděných zastávkových mysů pro veškerou dopravu.

Ano, to je hrozné. Vezměte si, že jedete nějakou ulicí. Pokud si to tam tedy pamatujete, tak tam raději ani nevystoupíte a pokud to tam naopak neznáte, tak to nepoznáte, že jste vystoupil na pojížděný mys. Teď čekáte na další tramvaj a uváznete tam mezi auty. To je sebevražedná mise, tam raději člověk nejde. To je katastrofa.

A když to vezmu obráceně, tak jak se tomu říkalo vídeňské zastávky, tak když to dělali v Rakousku, tak tam to měli jen na kraji města, v zahradní zóně, pro jednu tramvaj a ještě při malém provozu. Prostě ta pravidla tam jsou úplně jiná, než jak se to sem přeneslo, kde se to cpe do hlavního silničního provozu jako je Kamenická nebo Strossmayerovo náměstí. Žádný přínos v tom nevidím.

Zastávka s pojížděným mysem ve Vídni. Foto: CDV.

Zastávka s pojížděným mysem v Praze. Foto: ŠJů.

Ale zase na té Kamenické je ten provoz poměrně minimální.

Dobře, ale obtížně tam poznávám, že jsem na jiném typu zastávky. Protože si stále myslím, že jsem na chodníku a náhle jdu pod auta. Nevidím v tom žádný přínos pro chodce. Když je tam možnost udělat ostrůvek, je to vždy lepší. To samé teď v Revoluční. I když je tam špatný ostrůvek, tak pro nás je špatný ostrůvek alespoň nějaký ostrůvek, je to nějaká minimální ochrana. I když by tam samozřejmě měla být nějaká minimální šířka a zábradlí, aby to fungovalo. Ale bez toho ostrůvku se člověk dostane pod auta a ani si toho nevšimne. A navíc se tam i špatně orientuje, zvláště když tramvaj zastaví až jako druhá v pořadí. Pro nás to prostě nemá žádný přínos. A pro vozíčkáře je to stejné. Sice by u pojížděného mysu byl menší schod než nyní, ale pokud se tam vejde ostrůvek, tak je to argument mimo pravidla hry.

Bývá to tedy takový střet s realitou města. Vnímám, že tu diskutujeme nad kompromisy, co je pro tu kterou skupiny tím nejpřijatelnějším řešením. V některých případech byl pojížděný mys možná zvolen z toho důvodu, že tam nebyl prostor na ostrůvek, ale zároveň nešel zřídit mys, aby auta nejezdila kolejištěm, nebrzdila tramvajovou dopravu. Bezbariérovým řešením se pak stala vídeňská zastávka.

Bohužel je to pak ale nedotažené. Měla by být světelná závora před zastávkou, mělo by to být na jednu soupravu a s malou intenzitou provozu. Vše dáno normou. A pak musím při výstupu a nástupu do tramvaje poznat, že jsem v tomto prostoru.

Čím by se dala třeba vyřešit poznatelnost typu zastávky?

Tak to se může třeba hlásit hlášením v tramvaji. V Olomouci to třeba hlásí. Takže ne, že by to nešlo. Existuje i inteligentní označník, který je už i na několika místech v Praze, který říká, na jaké zastávce jste a jaká linka vám přijíždí. Klidně by vám mohl říct o jednu větu víc, na jakém typu zastávky jste.

Na hraně teoretického obrubníku by pak měly být zhuštěné sloupky, aby bylo jasné, kde je hranice bezpečného prostoru i v tuhé zimě, kdy hmatný pás nemusí plnit účel. A zde je to nezbytně nutné, aby to bylo rozeznatelné vždy. Také by neměla část vozidel jezdit přes pojížděný mys a jiná část za tramvají, to ten prostor pro nevidomé velmi znepřehlední.

Abychom ale přešli k dalšímu tématu. Z toho, co jste v úvodu říkal, jsem vnímal, že konfliktů s cyklisty patrně zažíváte hodně.

Podle mě úplně zbytečně. Nevím, jestli je to výchovou, nebo systémem, nebo něčím jiným. Cyklista, když něco provede, tak je neidentifikovatelný, nemusí mít značku a v podstatě během pár vteřin zmizí. Realita.

Hybernská, cyklista na chodníku podél protisměrného cyklopruhu. Foto: František Brašna.

Cyklisté ale asi nejsou jedinou hůře identifikovatelnou skupinou bez registrační značky.

A který jiný dopravní prostředek je ještě takto neidentifikovatelný?

Tak i například pěší, kteří se také pohybují v provozu, jsou obtížněji identifikovatelní.

Ale to je zase ten nejslabší článek.

Z určitého pohledu je cyklista stále ještě poměrně slabý článek v provozu, i když samozřejmě není nejslabší, o tom není sporu.

Chápu, že když jede po nějaké hlavní dvouproudové trase, tak to ani pro cyklistu není žádný extra zážitek, motat se mezi auty, i když se snaží. Pak je otázka, jak je Praha obecně přizpůsobená, někde jsou cyklostezky kvalitní, někde žádné, někde polovičaté a někde je to dáno obyčejnou značkou a jinak nikde nic.

V tom mohou být podobné problémy, kdy jsou jak cyklostezky, tak bezbariérová řešení často řešena polovičatě v proměnlivé kvalitě.

Od toho by tu měli být ti profesionálové, projektanti, kteří jsou za to placeni, měli by svou práci umět a přinášet kvalitní řešení, která jsou ku prospěchu věci. Například na Hájích – Modrá škola přibyla cyklostezka, která je relativně dobrá, i když je to provoz smíšený s chodci, ale je to oddělené dlažbou a je to vcelku dobré. Vstupy jsou dobře chráněné varovným pásem, ale má to jeden zádrhel: na dvou místech to chybí. Ze dvou míst nevidomí nepoznají, že vchází na cyklostezku, protože tam někdo něco opomněl. A pak si tam jde člověk proti cyklistům a netuší to, pokud tam přišel z toho špatného místa. Kvalita toho řešení je dána jeho nejslabším prvkem. I relativně dobrá věc se dá jednou maličkostí pokazit.

Pro vás je tedy důležité, když to shrnu, abyste vždy věděl, do jakého prostoru vstupujete, zda tam třeba můžete očekávat lidi na kolech nebo ne?

Je důležité vědět, zda vstupuji do prostoru, kde není bezpečno. Silnice, parkoviště pro auta, přechod apod. Ty parametry jsou dané, jak se to má značit. Teď to může mít i elektronické značení, takže jde zařídit leccos. Řešitelné to je a lidé se mají kde zeptat. Projektanti mají své komory a nadřízené, prošli školami, univerzitami. Vždy jsou možnosti, kde se mohou poradit.

Máte nějaký příklad cyklistické infrastruktury, která by vám vadila nejvíce? Že byste ji považoval za opravdu špatně řešenou z hlediska nevidomých a slabozrakých?

Já se pohybuji převážně v centru, takže tady na nějaké úseky cyklostezek příliš nenarazím. Dřív jsem měl nějaké problémy v Lupáčově a na Olšanském náměstí, ale tam to mezitím bylo několikrát přestavováno, takže nevím, jak to tam teď vypadá. A na Modré škole by to skutečně mohlo být dobré, i když jde o dlouhý úsek, pokud by se vyřešila ta dvě problémová místa. Důležité je, aby to bylo všude stejné, což nám naštěstí ošetřuje centrální legislativa. V cizině to často každé město řeší naprosto odlišně.

Cyklostezka na Hájích – Modrá škola. Foto: Jiří Motýl

Zmiňoval jste chování cyklistů. Apeloval jste, aby měli minimálně zvonek, což na Prahou na kole také pravidelně propagujeme. Napadá vás k chování cyklistů ještě něco dalšího, co byste ocenil, samozřejmě kromě toho, že by měli dodržovat platné předpisy a nejezdit po chodníku tam, kde nemají?

Poslední dobou mi vadí, že jezdí proti mně po přechodu. Já nemám šanci je poznat, jak jsou tišší. Já jsem většinou rád, že ten přechod najdu a trefím se na něj a neřeším, zda jdu vpravo nebo vlevo. To samé na chodníku, kde často parkují auta a zužují ho. Já jdu při domech, abych vůbec někam došel a jinudy ani kvůli metodice jít nemůžu. A když je ten prostor úzký a s někým se tam takto potkáte, tak to vždycky špatně skončí. Buď mu omylem strčíte hůl do kola, protože někde vyjel, nebo jede proti vám a už to nezastaví, protože nečeká, že ho nevidíte a že mu neuhnete. Musím se přiznat, že v poslední době mám strach chodit po městě, už to není takový zážitek, že by se člověk kochal a užíval si to. Může to být teď sezónou, ale přijde mi, že je to horší než lepší.

I z dat vyplývá, že v posledních letech lidí na kolech ve městě přibylo.

Udělalo se toho pro ně také docela dost, technika pokročila, stavebně se mnohé vyřešilo. A teď je i velmi pěkné počasí letos. Doprava metrem a vlakem s kolem je také umožněna. Takže to celkem funguje. I když s tím metrem mám také negativní zážitky. Tady na Muzeu je nejkoncentrovanější pohyb nevidomých v Evropě, protože tu máme celostátní sídlo a je tu přístup na vlak a na metro. A když tu přijdu do metra a nastupuji do posledního vagónu, protože je to nejbližší, a teď někdo běží s kolem ze schodů řve „pozor, pozor“ a vlítne tam, i když tam už přitom jsou třeba tři kola uvnitř…

Na jedné plošině by podle pravidel měla být maximálně dvě kola.

To bych oželel, ale že ho tam strčí mezi ty lidi, to moc dobrý zážitek není. Takže i když jsem také jezdil na kole, tak mi to připadá takové…

Připadá mi, že v těchto případech už je spousta věcí o nějaké základní mezilidské slušnosti.

Samozřejmě, pak je ale otázkou, jak to zajistit. Nějaké kampaně, více to řešit v autoškolách, mají být některá pravidla jednoznačnější nebo přísnější?

Nyní s kampaní nabádající k vzájemné ohleduplnosti řidičů, chodců a cyklistů přišel pražský magistrát. To asi může být jedna z možností.

Mně by se zdál dobrý ten zvonek. V Německu mají dva tóny zvonků, mají to jednoznačně dané v předpisech. Myslím, že to funguje velmi dobře a přišlo by mi to jako to základní minimum, které by zabránilo tomu, že na vás někdo pořvává. Pořvávání člověk ignoruje, protože třeba vůbec nerozklíčuje, že to může být na něj a že je zdrojem cyklista. Na ulicích pořvává každou chvíli někdo.

Výhoda zvonku tedy je, že poznáte, že se to týká jednoznačně jízdního kola.

Je to naprosté minimum. V jiných státech mají i přenosné značky. Když člověk jede na kole, s koňmi, nebo s autem, tak si prostě značku vezme a nesmí bez ní vyjít ven, i kdyby jel jen padesát metrů. Pokuty mají obrovské, tak si to nikdo netroufne. A když se stane problém, tak se ví, kdo tam byl.

V jakých to mají státech?

Kolega říkal, že to mají ve Švýcarsku. (Ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku bylo až do roku 2011 zavedeno povinné ručení pro kola, jehož zaplacení se značilo identifikační samolepkou na kolo. Více viz článek Velovignette na německé Wikipedii, pozn. red.). Takže možnosti jsou. Teď je otázka, jestli se to někde řeší, nebo jestli třeba vy máte možnosti něco ovlivňovat, nebo jen sbíráte informace?

Velovignette – povinné ručení za rok 2007 na švýcarském kole. Foto: Ralf Roletschek.

Prahou na kole je informačně-zpravodajským webem. Takže my především ovlivňujeme dění přinášením informací, tím, že o různých tématech píšeme. K jinému tématu. Probírali jsme dělené stezky, jak se vám ale pohybuje po společných stezkách pro chodce a cyklisty, kde se oba módy pohybují v jednom prostoru?

Když je to uděláno dobře stavebně, tak je to na začátku a na konci jednoznačně označeno, je tam třeba hmatný pás. Pak poznám, že jdu po stezce se smíšeným provozem. Zvolím si, že půjdu podél obrubníku se zelení a vím, že kolem mě bude dost prostoru, aby mě lidé na in-linech a kolech předjeli. Když ale někdo jen vymění značku a nedá tam hmatný pás, pak to nepoznám, pak je to špatně, protože pro mě je to chodník a ten cyklista se pohybuje v mém prostoru. Značka bez stavební úpravy mi nic neřekne. Někdo něco v takovém případě nedodržel a ta bezpečnost jde zase dolů. A pak za to třeba nemůže ani ten cyklista, ani ten pěší. Pokud se tedy dodržuje kombinace potřebných stavebních úprav a dopravního značení, pak to fungovat může. Tady se ale bavíme o situaci ve městě. Pokud by to bylo mimo zástavbu, mimo přístupové cesty k zastávkám a jiným důležitým bodům, kde se ten nevidomý pohybuje jen v rámci svých volnočasových aktivit, pak ta pravidla samozřejmě tak přísná nejsou.

V intravilánu by tedy to značení mělo být vždy doplněno o nějaké stavební úpravy jako je hmatný pás, varovný pás apod.?

Ano, mělo by tam být vždy stejné značení pro vidící i nevidomé. Je ale vždy otázka, co projektant vyprojektuje, co mu pak stavební úřad schválí a co stavební firma postaví. V nejhorším případě je tam nějaká samotvorba. Problémem je najít ukázkové místo, které je to 100% dobře. Špatných příkladů lze nalézt skutečně hodně.

Praha 3, nám. J. z Poděbrad, předzahrádka, nebezpečné, (neodpovídá vyhl. 398/2009Sb.). Foto a komentář: František Brašna.

Když jsme u těch nepovedených řešení. V minulosti proběhla v cyklistických kruzích kauza stezky pro chodce a cyklisty podél Povltavské ulice na Praze 8, kde byl na poměrně úzkém sdíleném chodníku doplněn hmatný pás, který vede přesně v linii, kudy člověk potřebuje jet na kole. Nejen, že to je zbytečně nerovné, ale navíc za mokra pro kola nebezpečně kluzké.

Tak to vidíte sám, ta opatření se často provedou špatně. Ale toto je mimo moji zónu a dané místo neznám, takže k tomu vám více neřeknu. Obecně řečeno, zvlášť když se bojuje s prostorem a někde se něco dodatečně doplňuje, tak to bývá obtížné. Protože buď je nějaké ideální řešení velmi drahé, nebo případně přímo technicky nerealizovatelné. My často něco opřipomínkujeme a pak po průchodu celým schvalovacím procesem ten projekt vypadá úplně jinak a my jenom čekáme, co se tam nakonec postaví a zda to bude pro nás použitelné nebo ne. Takže poslední verzi často ani neznáme. To samé teď s Vinohradskou, kde nevím, co se tam nakonec bude dělat.

Povltavská. Foto: Václav Kříž.

Já znám jen koncepční studii Vinohradské zavěšenou veřejně na webu IPRu, kde byly ve stoupání navrženy mysy pojížděné cyklisty, finální projekt jsem neviděl.

Ona je také zvláštní věc, že cyklista pojede v normálním provozu, pak skočí na zastávku a pak zase bude vyjíždět. A pak tam bude stát ta tramvaj.

On by měl být mezi zastávkami v provozu zřízen vyhrazený cyklopruh, který by tvořil souvislý koridor.

To se pořád spoléhá, že se nikomu nic nestane, já tomu nerozumím.

Třeba je ten předpoklad takový, že kdyby tam omylem stál nějaký chodec, v tom prostoru pojížděné zastávky, že ho i ten cyklista uvidí a případně může na to zareagovat, objet ho, zastavit.

Představte si, že tam bude stát dav a ten cyklista bude mezi nimi smyčkovat a jediný, kdo mu neuhne, bude ten slabozraký nebo ten nevidomý, protože ani nebudou tušit, kde jsou. A ani na ně nezazvoní, protože nebude mít čím…

…To je asi dost na zodpovědnosti cyklistů, aby si pořídili zvonek…

…pak se budou třeba vymlouvat, že jedou jenom do kopce, že jedou pomalu. Víte, jak to vypadá na té Krymské, to je úplně stejný případ. Už je to tam pár měsíců a je to to samé. Prostoru málo, je to neoznačené. Vystoupíte z tramvaje a myslíte si, že jste v pohodě a přitom stojíte uprostřed cyklostezky. Prostě katastrofa. Víte, která to je zastávka?

Zastávka Krymská s mysem pojížděným cyklisty. Cyklisté tak nemusí ve stoupání křížit koleje a jet společně s auty. Foto: Tomáš Cach.

Já ji znám, jenom si stále říkám, zda když tam člověk vystoupí a zastaví se v tom cyklopásu a jede tam ve stoupání pomalu cyklista, který může kdykoliv zazvonit nebo zastavit a nepokračovat dál v jízdě…

To ale spoléháte na dobrou vůli. Ale legislativně, pokud se něco stane, tak mám problém já, protože stojím na jeho cyklostezce. Což je z logiky věci pravda, překážím mu tam, on má ze zákona ten prostor chráněný, já to neovlivním a nemám kam uhnout. Pokud třeba přestupuji, tak se snažím stát vždy co nejblíže dveřím dopravního prostředku, abych nemusel nikam chodit a v takovýchto případech ani netuším, že bych měl někam poodstoupit. A když budu stát šikmo směrem k označníku a cyklista pojede zespoda, tak ani neuvidí slepeckou hůl a nepozná, že ho nevidím. Pak na mě bude řvát „uhni, uhni“, což se děje, ale moc zábavné to není.

Rozumím, já jsem v tomto asi důvěřivý, kdy předpokládám, že spíš lidé zastaví a budou se k ostatním chovat s nějakou základní slušností, ale chápu, že se najdou i lidé vulgární.

Je jich dost. Ale když to vezmu obráceně, já slušných cyklistů moc nepotkám, protože ti prostě jezdí mimo moje trasy. Já se potkávám s těmi zbylými, ale bohužel je jich čím dál víc. Zvlášť teď přes prázdniny, kdy je i více turistů.

Máte nějaký přehled, zprávy z komunity, nebo statistiky, kolik těch nehod s cyklisty bývá a jak vážné jsou?

Data bohužel nemáme, to se k nám nedostane, nebo to ani lidé nechtějí řešit. A ani ministerstvo zdravotnictví ty informace oficiálně nepustí. A navíc pokud někdo řekne, že mu ten úraz udělal cyklista, tak je to v podstatě jen jeho slovo, nikde to není možné potvrdit, pokud tam není bezpečnostní kamera.

Oficiální městské stojany. Foto: Jiří Motýl.

Chtěl jsem se ještě zeptat na oficiální městské cyklostojany. Vím, že se dbá hodně, aby byly umisťovány mimo vodící linie a nepřekážely. Je v této oblasti z vašeho hlediska vše v pořádku?

Těch firem, které je staví, je několik, asi sedm. Byla za námi firma, která zajišťovala cyklostojany na několika městských částech, vytipovali si místa a přišli je s námi zkonzultovat. Konkrétní provedení, lokace, kotvení. My jsme každé jednotlivé místo s nimi prošli a 90 % měli v pořádku a to co neměli, tak jsme se domluvili na nějakém pootočení, drobném přesunu lokace. Bylo to bez problému. Ale jiné firmy se třeba ani neozvaly. A pak jsou dalším problémem ty firmy, které půjčují kola v tom stylu, že to kolo můžete kdekoliv pohodit. To je zatím neřešitelné, ani legislativně, a jsou místa, kde to překáží hodně.

Tudíž spíš vnímáte ta kola, která jsou zaparkována někde mimo ty oficiální stojany.

Třeba když jsou zaparkována napříč přes chodník. Můžete do toho omylem strčit a něco rozbít, pak za to můžete, to bohužel tak je, můžete si také ublížit, a navíc to tam být nemá.

Řešitelné je to u těch firem, které mají pevné lokality pro vracení. Ty by měly vědět, jak a kam to osadit. Ta naše vyhláška má dvacet stránek, a z toho polovina je pro vozíčkáře, takže tam není nic drastického, co by nešlo nastudovat za odpoledne. Problém je u těch systémů, kde to závisí na každém konkrétním uživateli, kam to kolo zaparkuje, aby byl každý uživatel dostatečně soudný. Může to být zase jen pár lidí, co to kazí ostatním, ale ty problémy tu prostě jsou.

Špatně zaparkované kolo u značky na chodníku v přirozené vodící linii. Foto: František Brašna.

Ty firmy se snaží mít nějaké infolinky, kam člověk může špatně zaparkovaná kola hlásit.

Za deset minut ale může být vše jinak a v některých lokalitách by člověk nemusel taky dělat nic jiného.

Setkáváte se v této problematice s hodně stížnostmi?

Od loňska se to stupňuje, lidé nám posílají fotky, narůstá to. Komunikovali jsme přímo ale jen s jednou firmou – již nevím, jak se jmenovali, ale měli pevně dané stanice, kam se kolo zaparkuje do rámu. Sami nás oslovili s prosbou o konzultaci. Přišli ale dobře připravení, vše měli nastudované a během jednoho odpoledne jsme to s nimi vše prošli. I my jsme to pak mohli komunikovat na veřejnost, že o dané věci víme, kontrolovali jsme ji, mohli jsme naše členy upozornit, že něco takového ve městě přibude.

Co říkáte na argumentaci některých zastánců cyklistické dopravy, třeba ze strany Auto*Matu, kdy obhajují jisté ústupky vůči řešení bezbariérovosti tím, že pokud v daných místech nebude dostatečně bezpečné řešení pro cyklisty, tak to lidi na kolech akorát ve zvýšené míře vyžene z provozu na chodník a celkově se komfort a bezpečnost pěších zhorší ještě více oproti jiné z jejich hlediska kompromisní variantě?

Je otázkou, zda někdo v případě takových ústupků nedodrží legislativu. Jestli je ten ústupek vůči bezbariérovému řešení ještě v mezích daných legislativou, nebo zda by ji již porušil, což by neměl. Stát má pravidla hry dodržovat, k čemu by pak byl. A zase cyklisté by také měli předpisy dodržovat a jezdit tam, kde mají. Ale celkově si nemyslím, že by to bylo tak komplikované, aby to nebylo úplně neřešitelné.

Když se třeba jede na kole podél kolejí a ty se pak musí křížit a cyklista se musí dostat za tramvaj, tak samozřejmě prvně záleží, jak je ten cyklista šikovný, za druhé, jak má široké pláště, a pak je také zvláštní, o čemž jsme se již bavili, že třeba ve Vodičkově cyklisté to křížení kolejí vyžadují a jinde zase tvrdí, že to dobré není a tvrdě tam vyžadují pojížděnou zastávku, což mi přijde takové zvláštní. U pojížděného mysu zastaví tramvaj a cyklista by měl vlastně sesednout, protože podél té tramvaje v zastávce cyklista jet nesmí. To by měl pak kolo převést, nebo jet za tou tramvají.

Ten člověk by asi počkal a až by tramvaj odjela, pak by pokračoval v jízdě.

A znáte takového cyklistu, co by počkal?

Já například čekám.

…Pokud by byl ten pojížděný mys…

Samozřejmě.

Pokud by to tam bylo průjezdné, tak tam vždycky někdo projede, to jsem viděl. Ten cyklista se tam vždycky na zastávkách procpe mezi lidmi, nějaké myšičky udělá. Ještě jsem nikdy nezaregistroval, že by někde stál.

To jsme se asi bohužel zatím míjeli.

Tak vidím, že jste ohleduplný, proto jsme se asi nepotkali. Jak říkám, potkávám ty, které bych nemusel.

V posledních letech ta bezpečnost podle mě klesá, člověk se už pomalu někdy bojí vyjít na ulici, a přitom se jako stát chlubíme, že to děláme dobře. A ještě navíc celkově počet hendikepovaných obecně roste. A víte, jak to vypadá třeba se Segwayema v centru města, také jsem si vyzkoušel, že na mě někdo vyjel, není to dobrý zážitek. I přes to omezení v centru se tu občas někdo objeví proti předpisům, i když to není v takové míře jako před tím, ale stává se to.

Ono samotné to omezení pak přináší druhotně omezení i hendikepovaným, kteří mají vozíček ve stylu Segwaye a náhle mají část toho města legálně nepřístupnou.

Čemu říkáte vozíček v tomto případě?

Invalidní vozík, ale postavený na principu Segwaye.

Takový zatím není.

Vozík postavený na principu Segway. Foto: Praha bezbariérová.

Právě že existují a část lidí se pak po tom městě pohybuje nelegálně a spoléhají na to…

Vozíček ve stylu Segwaye není kompenzační pomůckou a pak to není vozík. Ten je pořád čtyřkolový, klasický, mechanický nebo elektrický omezený rychlostí na 5 nebo 6 km/h, nevím přesně. Pak je to kompenzační pomůcka a dostane na to ten člověk příspěvek od ministerstva zdravotnictví. Pokud je to samovyvažovací zařízení, je to dopravní prostředek a spadá to do jiné kategorie. Pak je to o ničem jiném, něco za něco. Pokud má ten člověk zdravotní problém, tak si má pořídit zdravotní pomůcku.

Děkuji moc za rozhovor. Je něco, co byste na závěr rád ještě zmínil?

Jak jsem říkal, pokud budete doporučovat alespoň ty zvonky, bude to dobré. To by bylo určitě přínosné.

Zvonek na kolo. Foto: Kristýna Klodnerová.

Ing. František Brašna

Vedoucí Metodického centra odstraňování bariér Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z.s. (SONS ČR, z.s.). Metodické centrum odstraňování bariér má na starosti legislativu, její připomínkování, vyhlášky, normy a přenos daných informací mezi uživatele a zpracovatele.

SONS má 73 odboček, 5 klubů a zhruba 10 tisíc členů po celé republice. SONS je také členem evropské organizace nevidomých (EBU) a světové organizace nevidomých (WBU), díky čemuž získává přehled o praxi v oblasti odstraňování bariér v celém Česku i v zahraničí.

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Brahma 30. 8. 2018, 10:37

Zvonek na kolo je skvělé zařízení. Kolikrát stačí jen jednou lehce cinknout, že jedu. Nikoho to nevyděsí. Ten nejmenší naprosto stačí na upozornění chodců. Přesto si myslím, že to nevidomým jen občas pomůže, protože přece nemůžu stále zvonit, abych na sebe upozornil. To bych pak musel jezdit s kravským zvoncem na krku.
Základ pomoci nevidomým a starcům je nejezdit po chodníku a přes přechod, když po něm zrovna jdou chodci, to kolo převést.
Když čtu o problému "Vídeňských" tramvajových zastávek z hlediska slabozrakých, tak tohle opravdu nemá rozumné řešení. Buď se výrazně poškodí jedna nebo druhá skupina. Ostrůvek bez mysu zase vadí seniorům. Pro ně je každý vysoký schod vážný problém.

újezďák 30. 8. 2018, 10:50

Moc zajímavý rozhovor a oceňuji, že tady vyšel.

Přesně a jasně popsané to, co i mně osobně vadí na postupném zahrazování veřejného prostoru ve jménu jeho " lepší prostupnosti a bezpečnosti".

Najednou je tady někdo, kdo zcela jasně , srozumitelně a otevřeně popisuje chaos úprav který postupně uchvacuje veřejné komunikace našich měst, najednou je tady někdo na koho nelze jen tak bez rozmyslu houknout " že je brzdou pokroku":)

Někdo koho nelze umravnit nějakým souvětím volajícím po ještě mocnějším zasloupkování ( třeba abych ocitoval jeden místní názor : " tím jestli rozšiřují chodníky aby byli lidé dál od stresujících aut – a aby jim tam auta neparkovala na chodníku, tak tam nacpali stromy, nebylo by vhodné říct jim, co je to proti-parkovací sloupek?")

Jinými slovy slyšeli jsme zástupce těch skutečně nejslabších a nejbezbrannějších uživatelů veřejného prostoru, těch kteří by vlastně ocenili i to minimum , že se na ně neřvalo zprava, zleva, uhni jedu ale jen by se zvolnilo a zazvonilo. Nebo, že by se v " nejvíc jejich" prostoru nejezdilo na ničem.
My jsme pro ně stejně neviditelní jako jsou neosvětlení ninja-cyklisté pro nás ostatní cyklisty večer, jen s tím rozdílem, že my jsme pro ně neviditelný pořád.

Dík, skvělý rozhovor

Jiří Motýl 30. 8. 2018, 10:56

újezďák: Já bych byl jenom opatrný s tím závěrem o sloupcích. Přišlo mi, že zábradlí a sloupky tam byly párkrát zmíněné v pozitivním smyslu. ;)

újezďák 30. 8. 2018, 11:13

J. Motýl je tam jasně napsané zhuštěné sloupky což osobně vnímám jako zábradlí :)

David 30. 8. 2018, 14:50

Z čeho přesně vyplývá ten požadavek na světelnou závoru před zastávkou?

Pro úplnost: zákon o provozu v § 15 praví:

"(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky."

To přesně popisuje situaci ohledně zastávky s pojížděným mysem. Dle mého názoru to však nezakládá povinnost instalovat světelnou závoru - tedy světelné signalizační zařízení (slovy zákona). Z pohledu zákona je nezastavení za tramvají v místě kde lidé vystupují do vozovky obdobný přestupek, jako nezastavení na signál stůj na světelné signalizaci.

Brahma 30. 8. 2018, 15:04

V Praze na zastávkách uprostřed vozovky bez nástupního ostrůvku mnoho řidičů tu zastávku nepostřehnou a jsou schopni projet kolem stojící tramvaje v zastávce už s otevřenými dveřmi. Vyskakování z tramvaje hned po otevření dveří bez náležitého rozhlédnutí se je v těchto zastávkách v současnosti nebezpečné. Zcela chápu, že ten, kdo se rozhlédnout nedokáže, chce instalovat semafor. Já bych vyžadoval spíš sklopnou závoru jako na železničním přejezdu.

újezďák 30. 8. 2018, 15:36

Brahma, přesně když tramvaj/autobus zastaví v takové zastávce tak se občas najde někdo, je celkem jedno jestli auto, motorka nebo cyklista , kdo si neuvědomí co se děje.

Nejvíc matoucí je to v koloně, kde třeba cyklisté zcela přirozeně a dle zákona podjíždí .

Druhá matoucí věc je to, že část MHD otevře třeba jen jedny dveře na povel zevnitř, někde vepředu, či prostředku soupravy . Čeští účastníci mají totiž stále tendenci jet dál, když se dveře zavřou ještě předtím než MHD " vyklidí zastávku".
Jako třetí matoucí prvek bych dodal určitou přeznačkovanost prostoru (informační zahlcenost a některá umístění zastávek prakticky v křižovatkách = odbočení přímo do prostoru zastávky)

David zákon stručně a jasně reguluje ledacos, třeba i přednost zprava a přesto potkávám stále více značek " platí přednost zprava" .....§ 22
Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.

Pavel 30. 8. 2018, 22:35

Nevim, proc by se smisene stezky mely oznacovat varovnym pasem. Predevsim to neni misto, ktere by bylo pro nevidomeho brano jako nebezpecne (vyhl. 398/2009 Sb.), a dale, jak tedy slabozraky pozna, jestli se jedna o nejakou opravdu zapovezenou oblast (treba cyklostezku bez chodcu) nebo o smisenou stezku, kam vejit muze?

Znacit smisene stezky hmatnymi upravami je nesmysl.

Z odpovedi pana mi prislo, ze o vecech, ke kterym se vyjadruje, nema zadne sirsi povedomi a nechape jejich smysl v kontextu vsech ucastniku silnicniho provozu. To se pak blbe dohaduje na nejakem kompromisu.

Pavel 30. 8. 2018, 22:46

Co je to za nesmysl, oznacovat smisene stezky hmatovymi upravami?

Celkove mi to pripada, ze panovi chybi sirsi rozhled v dopravni problematice a hlida si jen to svoje, coz muze znacne zkomplikovat hledani nutnych kompromisu.

Igor Čermák 31. 8. 2018, 08:24

Je pochopitelné, že obě strany (cyklo x SONS) hájí a prosazují své zájmy. Zároveň je ale důležité, že o tom spolu hovoří a diskutují. Očekávaným výsledkem pak může být kompromisní řešení přijatelné pro všechny.

Brahma 31. 8. 2018, 08:50

Tak pánovi určitě chybí širší rozhled, když je slabozraký :D . Jinak když je to smíšená stezka určená pro pohyb chodců a cyklistů, tak je určená i pro pohyb slabozrakých, ne? No a pak už ze zákona se tam ten hmatný pás osazuje. Právě podle toho hmatného pásu se ten slabozraký člověk orientuje. Opět jasný střet zájmů jedné a druhé skupiny. Samozřejmě jsou oblasti, kam patrně žádný slabozraký ani nepáchne a je tam ten pás jasně navíc a na škodu. Ale to je spíš na úvaze tvůrce té stezky, než na zástupci Unie nevidomých a slabozrakých.

Pavel 31. 8. 2018, 08:59

To je nesmysl, prectete ci vyhlasku 398/2009 Sb. pril. 1 bod 1.2.4. Varovny pas oddeluje mista, kam by nevidomy nemel vubec vejit, pripadne ktera by mel jen rychle prejit, jako vozovka, prejezd apod. Po smisene cyklostezce se normalne pohybovat muze, tak nevim proc by se tam melo cokoliv vyznacovat - tim by se naopak jen zmatl, ze tam nesmi. Po smisene cyklostezce pujde slepec podel vodici linie uplne stejne jako na chodniku, neni v tom pro nej rozdil. A i praxe je takova - samostatne stezky pro cyklisty se hmatove oddeluji, smisene stezky nikoliv.

Brahma 31. 8. 2018, 10:04

Hned další bod 1.2.5. té vyhlášky definuje Hmatný pás:
"Hmatný pás je zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou nebo pásem pro in-line brusle určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro chodce a
cyklisty nebo in-line brusle.
To je patrně to, co vám na té smíšené stezce překáží.
Nelze si ze zákonů vybírat jen ty odstavce, které se vám zrovna hodí.

Pavel 31. 8. 2018, 10:08

Proti hmatnemu pasu nic nemam, nevim proc ho sem tahate. Ja pisu o smisene stezce, kde se zadne hmatne pasy nevyskytuji (z logiky veci ani nemaji co oddelovat).

Pavel 31. 8. 2018, 10:31

Doplnim a okomentuji celou citaci z clanku:

"Probírali jsme dělené stezky, jak se vám ale pohybuje po společných stezkách pro chodce a cyklisty, kde se oba módy pohybují v jednom prostoru?"

"Když je to uděláno dobře stavebně, tak je to na začátku a na konci jednoznačně označeno, je tam třeba hmatný pás."
- Kdyz se oba mody pohybuji v jednom prostoru, hmatny pas (oddelujici oba mody) tam proste byt nemuze.

"Pak poznám, že jdu po stezce se smíšeným provozem. Zvolím si, že půjdu podél obrubníku se zelení a vím, že kolem mě bude dost prostoru, aby mě lidé na in-linech a kolech předjeli."
- Pan pujde kolem vodici linie tak jako tak, jinak by nikam netrefil. Jestli ho nekdo objede nebo ne neni jeho starost - i kdyz jdu po stezce jako pesi, tak taky nemusim uhnout mimo stezku do travy.

"Když ale někdo jen vymění značku a nedá tam hmatný pás, pak to nepoznám, pak je to špatně, protože pro mě je to chodník a ten cyklista se pohybuje v mém prostoru."
- prostor neni muj nebo tvuj, je spolecny. A je to tak v poradku. To bychom jinak spilecne stezky vubec nemohli stavet. A opet, hmatny pas je podle vyhlasky nevo uplne jineho patrici uplne jinam.

"Značka bez stavební úpravy mi nic neřekne. Někdo něco v takovém případě nedodržel a ta bezpečnost jde zase dolů. A pak za to třeba nemůže ani ten cyklista, ani ten pěší."
- dodrzel, je to tak v poradku, a nevim za co nemuze cyklista ani pesi?

"Pokud se tedy dodržuje kombinace potřebných stavebních úprav a dopravního značení, pak to fungovat může. Tady se ale bavíme o situaci ve městě. Pokud by to bylo mimo zástavbu, mimo přístupové cesty k zastávkám a jiným důležitým bodům, kde se ten nevidomý pohybuje jen v rámci svých volnočasových aktivit, pak ta pravidla samozřejmě tak přísná nejsou."
- samozrejme ze jsou, vyhlaska nerozlisuje intenzitu slepcu ani cyklisticke dopravy, pravidla jsou jen jedny.

Tezko se dohadovat s nekym, kdo nezna vyhlasku, normy ani legislativu, zato presne vi, co kdo udelal spatne a co navic by se pro NEJ melo udelat.

System slepeckych hmatovych prvku na zapad od nas nikde nemaji tak komplexni jako u nas, a panovi je to porad malo. Jak tedy nevidomi Nemci, Rakusane, Svycari, Italove vubec muzou prezit?

Jestli to neni spis o ohleduplnosti, tu se ale stavebnimi upravami nenaucime.

Brahma 31. 8. 2018, 10:33

A co je tedy ten pás s vystupujícími čudlíky táhnoucí se podélně středem smíšené cyklostezky (například v Povltavské v Praze)? Patrně to není varovná zábrana před vstupem na stezku od přilehlého chodníku.

Pavel 31. 8. 2018, 10:38

Povltavska ale je stezka delena, nikoliv spolecna. Takze tam je hmatny pas zcela na miste. O stezkach delenych tu ale rec nebyla.

vlákno 31. 8. 2018, 11:01

Ukázka řešení cyklostezek a cyklopruhů na tramvajových zastávkách za hranicemi: https://youtu.be/2oL4dTr91hU

Podle mě je řešení, jak tam o něm i p. Brašna mluví, v inteligentních označnících a aplikacích, které sdělí o jakou zastávku jde (např. cyklomys 1,5 m, cyklostezka široká 2 m za zastávkou atd.). Cyklostezka za zastávkou by neměla být problém, může být v nějakém režimu obytné zóny, aby měl chodec při přecházení kdekoliv přednost, ale nesměl blokovat průjezd. Semafory na vídeňské zastávky s auty bych klidně dal, stejně jako je to na ostrůvkových - Pražská tržnice, Jana Masaryka...
Pro cyklodopravu je zastávkový mys obrovský problém, v závislosti na hustotě dopravy přestane skrz jezdit podle mě naprostá většina potenciálních uživatelů a to bez ohledu na to, jestli k němu vede super-hyper cyklopruh. Tomu zbytku odvážných se výrazně sníží bezpečnost a komfort průjezdu.
A osobně si dovedu představit cyklomys i na Lazarské, Vodičkově, atd. Když je tam ale hustý provoz tramvají, měl by k němu být semafor.

Brahma 31. 8. 2018, 11:08

Tak jsem to celé ještě jednou prostudoval a pán vlastně vyžaduje vyznačení hmatovým pásem rozhraní chodníku pro chodce a smíšené nedělené stezky pro chodce a cyklisty. Jde mu o to, že přechází z pro něj bezpečného prostoru do prostoru méně nebezpečného. To mi přijde jako akceptovatelný a rozumný požadavek.

Brahma 31. 8. 2018, 11:16

add vlákno
Máš pravdu, je to hrůza skočit před autem přes koleje a za mokra je to hazard i s tlustou gumou. Na druhou stranu z pohledu slepce je vystupovat z tramvaje do pruhu, kde může jet auto, o kterém nevím, čirá hrůza. Nevím jak z toho vybruslit. Myslím, že kompromis zde neexistuje.

David 31. 8. 2018, 11:19

Brahma. Nedomnívám se, že je to zcela rozumný požadavek. Když si uvědomím že hmatný (varovný) pás není kniha či značka, sdělující tisíc nuancí dané lokality, ale pouze informace "sem můžete" a "sem nechoďte", tak je jeho osazení před smíšenou stezkou špatně, protože na smíšenou stezku slabozraká a nevidomá osoba vstupovat může. Při svém pohybu se drží vodící linie a je označena v souladu s právními předpisy (bílá hůl). Pravidla provozu se řídí obecnými pravidly zákona č. 361/2000 Sb. (cyklista nesmí takovou osobu, stejně jako jiné chodce, ohrozit).

a-b-c 31. 8. 2018, 11:46

Pavel:
Pavel 31.08.2018 - 10:31
"Jestli ho nekdo objede nebo ne neni jeho starost."
Jistě. Jeho zdraví, či v krajním případě život, není jeho starost...
Irony off

"i kdyz jdu po stezce jako pesi, tak taky nemusim uhnout mimo stezku do travy."
Nemusíte, ale narozdíl od něj se pro tu možnost můžete celkem snadno rozhodnout podle toho co vidíte. On o se o hrozícím nebezpečí dozví, až si ho uvědomí ten kdo ho může srazit, podle řevu. Řev mu ale neřekne narozdíl od Vašich očí kam uhnout. Pokud už ke srážce dojde, jeho schopnost připravit se na náraz je omezena a následky jsou horší...

vlákno 31. 8. 2018, 12:11

Brahma: Když vystupují lidé z tramvaje, tak tam nikdo nesmí jet, pokud by s tím byl někde problém, dá se to ošetřit semaforem, jak je viditelné v Lipsku na videu výše. Problém pro slepce je ale hlavně ve chvíli, kdy tam čekají na tramvaj a žádná tramvaj nestanicuje. Musí v tu chvíli vědět, že mají stát mimo vozovku. Tady by měly nastoupit jednak informační technologie, druhak jasné rozlišní povrchů, případně sloupky apod. Když to jde jinde, musí to jít i u nás.

Nejhorší řešení je to současné, kdy se průjezd cyklistů skrz mysové zastávky nijak neřeší. Pak máme cyklisty logicky na chodnících a konflikty. A lidé v Praze na kolech jezdit nepřestanou, jak možná někdo doufá.

újezďák 31. 8. 2018, 13:40

Neuvěřitelný názor od Pavla :

System slepeckych hmatovych prvku na zapad od nas nikde nemaji tak komplexni jako u nas, a panovi je to porad malo. Jak tedy nevidomi Nemci, Rakusane, Svycari, Italove vubec muzou prezit?

Pak by mě zajímalo, kde nabyl dojmu, že v Německu, Rakousku atd není pro nevidomé tak komplexní systém jako u nás, jinak řečeno nějaké věrohodné zdroje ?
Zde odkaz na německou normu
https://nullbarriere.de/din32984.htm

Zde odkaz na švýcarskou
http://hindernisfreie-architektur.ch/wp-content/uploads/2017/05/MB_114_Leitliniensystem.pdf

zde odkaz na město Vídeň a přilehlé okolí
https://www.blindenverband-wnb.at/organisation/gremien/verkehrsgremium/taktiles-leitsystem-wien/

Batat 31. 8. 2018, 16:55

Zvoníte?

Já ne, páč mi několik lidí vyhubovalo, že jsem zvonil. Uvažuji, že začnu.

Kdy zvoníte?

Pavel 31. 8. 2018, 18:16

Brahma: akceptovatelny pozadavek to neni. Uz to psal David vyse. Hmatove dokazeme vyznacit jen plochy bezpecne a plochy nebezpecne. Vyznacovat jeste nejakou mezikategorii je nadbytecne, slozite a technicky neproveditelne - jak byste to v praxi chtel resit? Hmatny a varovny pas vypadaji stejne. Jedine, o cem se muzeme realne bavit, je to, jestli ma byt spolecna stezka komunikaci pristupnou nevidomym nebo nikoliv. (V soucasnem zneni vyhlasky jednoznacne pristupna nevidomym je.) Pomud by smisene stezky pristupne nevidomym nebyly, pak to ale znamena rezignaci na ohleduplnost, konec principu sdileneho prostoru a konec "legalizaci", protoze kazdou novou vyznacenou stezkou by se nevidomym zrusila jejich stavajici komunikace a musela by se zrizovat nejaka jina obchozi trasa - vicemene bychom staveli uz jen delene stezky.

a-b-c: A co tedy navrhujete? Viz vyse - bud slepce na smisene stezky pustime, nebo ne. Pokud ano, proc jim zduraznovat, ze jsou na smisene stezce? Budou se snad chovat jinak? Nebudou, situace pro ne bude stale stejna, porad pujdou kolem vodici linie. Nebo je tam nepustime (mysleno, ze stezku oddelime od okoli arovnym ci hmatnym pasem), ale z toho vyplyvaji problemy uvedene vyse. Resit nejake "uskakovani" to je mimoradna situace zpusobena porusenim pravidel ze strany cyklisty, coz by se melo resit predevsim. I kdyz bude slepec stokrat vedet, ze je na cyklostezce, tak jaksi stejne neuhne.

ujezdak: Nejsem na tyto zeme expert, znam je ze svych cest. Ale treba zrovna to Svycarsko, silnice 13 podel Bodensee, to je (i na streetview) priklad silnice, kde ze slepeckych prvku neni prakticky nic. Siroka silnice, podel ni chodnik, na vstupech nebo sjezdech do vozovky zadny varovny pas. Napojeni bocnich ulic zasadne pres chodnikovy prejezd, opet zadny signalni pas, zadny varovny pas, zadna umela vodici linie. Tady jsem nad tim kroutil hlavou celou cestu: jak to, ze tady nic nemaji? Proc je u nas varovny pas na kazdem sjezdu na zahradu (pritom k vozovce se, jste-li nevidomy, ani nedostanete, nebot mate jit podel prirozene vodici linie), na zapad od nas jako slepec ani nenajdete prechod, protoze nejake signalni pasy se tu nevedou. Normy jsou hezka vec, ale v praxi jsem toho videl opravdu malo - nevim treba jsem se blbe koukal...

Brahma 31. 8. 2018, 21:20

Díky kontaktu s nevidomými hudebními učiteli svých dětí jsem se naučil nevidomého vodit po ulici a trošičku vhlédl do jejich schopností. Jsou schopni samostatného a plnohodnotného života s troškou dopomoci a uklizení okolního prostředí. Ale přál bych vám některým tu zkušenost se po té ulici se slepeckou holí projít. Jezdím denně po Praze, skoky přes koleje nenávidím, i když je denodenně provozuji, ale proti zájmům slepců se nemohu postavit.

Jiří Motýl 1. 9. 2018, 10:07

K počáteční diskuzi o sloupcích a zábradlích. Aktuální stav zastávky U Kříže:

Pár poznámek, nad čím tak přemýšlím:
1) Třeba je to jen další nepovedené řešení, kde šly bezbariéry udělat jinak a lépe a profíci to nezvládli a neporadili se. Jsem dalek tvrdit, že za to může kdokoliv ze SONS. Sám vím, jak cyklořešení často dopadají příšerně a také se za to necítím odpovědný.
2) Skutečně si nemyslím, že potřebují chodci takovou masivní ochranu, aby nepadli pod nebezpečná kola cyklistů.
3) Obzvlášť bezohledné je to zábradlí vůči lidem, co potřebují jít ze zastávky k těm barákům.
4) Jistě lze říct, že cyklista má být zaprvé šikovný, zadruhé pořídit si široké pláště a zatřetí jaký má ve městě jako Praha vůbec kolo smysl. Cyklista, když už chce po Praze jezdit, nemá chtít extra buřty, celý ten prostor vyhradit pěším a ejhle bude to bez zábradlí. Ale skutečně tam prostě nemůže vést cyklopás bez takových úprav? Vždyť to zábradlí mnohde není ani na zastávkách mezi ostrůvkem a běžnou vozovkou, rozhodně nebude v Revoluční... to je těch pár lidí na kolech (navíc ještě při současných intenzitách cyklo v Zenklově) o tolik větším hazardem než auta?
5) A nejvíc mě na tom asi štve, že podle mě málokdo, koho tohle naštve, si řekne, "aha, my tady máme to zábradlí, abychom pomohli nevidomým, tak tomu rozumím," ale řeknou si: "proč se tady sakra udělala zase cyklostezka, teď tu máme zábradlí, co tu nikdy před tím nebylo a nemůžu jít přímo přes ulici k baráku."
6) Troufám si říct, že cykloobjezd bez této šikany by asi zvedl ze židle málokoho.
7) Dokonce bych i řekl, že v Nizozemsku to jde bez zábradlí... ale vlastně v Česku máme ten systém nejlepší, takže to je neplatný argument.
8) A ano, pro nevidomé je to zábradlí velmi užitečné a třeba i za velmi tuhé zimy to bude trvanlivý navigační nástroj, to vůbec nezpochybňuji. Jen si já osobně nedovedu představit, že právě toto je ten ideální kompromis a byl bych dost nešťastný, kdyby všechny ostrůvkové zastávky v Praze získaly podobnou bezbariérovou úpravu.
9) Pominu řadu zbytečných chyb mimo téma této diskuze - například bezbariérově bez schodu je přístup na zastávku jen na jejím horním konci. Nahoře je zase tak hrozně vyspádovaná vozovka, a bez kanalizačního odtoku, že tím cyklopásem poteče za deště řeka. Ale to si nechám na článek k tématu Zenklova.

Brahma 1. 9. 2018, 10:24

Na druhou stranu na tom půjde sedět při čekání na tramvaj a staří lidé se o to alespoň opřou. No lavička bez zábradlí by byla lepší a udělala větší užitek :) Nelze vyhovět všem a ke všemu současně.

mirek 1. 9. 2018, 19:43

Celé to vyznívá "já jsem nevidomý, kdo je víc". Vadí jim cyklisti, auta, ostatní chodci, tramvaje, dlouhé zastávky, vídeňské zastávky, mysy, zahrádky, lavičky…

Je bohužel třeba přiznat, že úpravy, které si nevidomí vynucují, jsou pro všechny ostatní negativní, a to prakticky i esteticky – další a další zábradlí, nepříjemná dlažba s hrboly, hmatné pásy na cyklostezkách, rušivé pípání a cvakání přechodů atd.

Je mi samozřejmě líto jejich handicapu, ale není možné celé město přestavět tak, aby bylo přestavěné pro půl procenta lidí a těm 99,5 procentům ostatních pohyb po městě ještě víc zkomplikovat a znepříjemnit.

A už vůbec ne na úkor cyklistů, kteří jsou šikanováni ze všech stran už teď (na chodníku vadíme chodcům, na silnici řidičům, v parku pejskařům, na cyklostezce bruslařům, v centru Lomikarovi... nejlepší asi bude to kolo prodat).

újezďák 1. 9. 2018, 21:53

Mirek, když to tak čtu tak ti povím , "vlastně ani nevím proč", že jsem si vzpomněl na onu "krásnou dobu", kdy "invalidi a jim podobné elementy jakou jsou staří nebo nemohoucní " byli bezpečně uzavřeni tak, aby nepřekáželi obyčejným slušným lidem a naší civilizaci.

Byla to doba, kdy srazit obrubník, nebo dělat cokoliv navíc mimo schodiště by překáželo pokroku a komplikovalo nám to život.

Byla to doba, kdy v námi tolik milovaném Sovětském svazu jednou za rok vynesli válečné veterány, kterým v tanku německé tygry ustřelily nohy nebo prostě šlápli na minu , na židle vedle tribun a předali jim další řád na plechovou hruď aby je pak opět vynesli do 9.patra domů veteránů kde nebyl ani výtah a kde čekali až jim k nějakému výročí přidělí sdílený invalidní vozík a oni pojedou celým průvodem .

Dobu kdy při výstavbě metra, ulic, domů, parků a vlastně celé MHD a veřejného prostoru nikdo nemyslel na staré lidi, na nemocné, na maminky s kočárky ( jejda sexismus, tak na maminky a tatínky) na lidi, kteří už prostě nemůžou nebo na zdravé lidi , kterým se tohle všechno z úvodu věty " jednou může stát".

Takže díky za to připomenutí a říkám si, že když máme mezi sebou cyklisty, kteří chtějí prodat kolo jen kvůli tomu, že patří mezi 99,5 procenta ostatních jestli to vůbec má cenu " patřit mezi takové městské cyklisty" , mezi lidi nesnášenlivé, ublížené, lítostivé , zkrátka mezi takové lidi, kteří nejslabší z nás sice litují, ale děsně jim vadí, když se pro ně něco dělá.

Takže končím parafrází na ono slavné :

Horác-Hogofogo "Fuj!"
šerif: "Řekl jste 'fuj', cyklisto?"
Horác-Hogofogo: "Ano, fuj."
Goodman: "Fuj, podporování hendikepovaným? "
Horác-Hogofogo: "Ano, fuj, podporování hendikepovaným"
Goodman: "Šílenec."
šerif: "Anarchista!"

mirek 1. 9. 2018, 22:18

újezďák: Asi jste to vůbec nepochopil, doporučuji přečíst ještě jednou. Je to přesně naopak, než se snažíte naznačovat. Jde právě o to, že mnoho těch úprav, které si v Praze umí prolobbovat organizace nevidomých, pak komplikuje život mj. i vozíčkářům, handicapovaným nebo lidem s kočárky.

A na tomto rozhovoru je dobře vidět, že někteří posuzují věci jen vlastním pohledem a souvislosti jim unikají. Mimochodem "Centrum odstraňování bariér", které prosazuje další zábradlí a bojuje proti bezbariérovým zastávkám, je dobré chucpe.

Pavel 1. 9. 2018, 22:47

Mirek to mozna napsal trochu z ostra, nicmene to, ze pozadavky nevidomych jsou casto v primem rozporu s pozadavky vetsiny, je proste fakt. Zabradlicka, sloupky, hmatne upravy kam oko dohledne, semafory co bezi ve dne v noci, zeslozitovani verejneho prostoru... Tim rozhodne nerikam, ze slepecke upravy nemaji smysl - to urcite ne! - ale je potreba si otevrene rict, ze prostredi okolo nas nikdy nebude natolik sterilni a kontrolovane, aby se v nem nevidomy mohl pohybovat bez jakychkoliv omezeni sam.

Vznikaji i konflikty, kdy prvky pro slepce navadi vsechny ostatni k porusovani predpisu. Nonstop bezici semafory napriklad. Slepcum pomuzeme, vsechny ostatni naucime prebihat na cervenou. Neco za neco.

Proto je na miste se bez emoci, s objektivnim celospolecenskym pohledem ptat, co je jeste prijatelne a co uz nikoliv.

Treba ty videnske zastavky - ok, necht se v tramvaji pri preprave nevidomeho hlasi, pokud vystupuje do vozovky. Treba na stejnem principu jako otevreni vsech dveri v metru - tj. pokud si tuto informaci nevidomy necha zahlasit. Ale vzdat se videnskych zastavek? To je z meho pohledu prilis velka cena, do nekterych mist se navic jina alternativa nevejde.

Ze nevidomy vystoupi a zustane stat ve vozovce? No tak pokud je zrejme, ze je nevidomy (ma hul), tak by ho proste nekdo mel odvest na chodnik - treba i ridic auta, kteremu prekazi v jizde, nebo, co ja vim, treba ridic tramvaje, stejne jako kdyz naklada a vyklada invalidni vozik. To je lidska slusnost a ohleduplnost. A ne tvrdit, ze to nejde, a snazit se vse vyresit stavebne a technologiemi.

Pokud slepecka hul neni dost videt, tak zavedme nejakou jednoznacne identifikovatelnou jinou pomucku. Treba cernobilou reflexni vestu, co ja vim. Opet jednodussi reseni nez prekopavat cele mesto.

Proc zavadet u videnskych zastavek semafory? Co mam odpozorovano, tak alespon ty nove, zvysene, v Holesovicich celkem bezpecne funguji i bez nich. A opet, pokud si nevidomy neni jisty, mel by mit moznost nechat se vyvest z tramvaje ridicem tramvaje, coz je mnohem jednodussi a lidstejsi nez investovat do prudicich semaforu a na lidskou pomoc rezignovat.

David 1. 9. 2018, 23:04

Újezďák: Tak určitě, pokrok nezastavíš. Na handicapované se myslí stále více, a je tomu tak dobře. Zajímavé je, že o pár odkazů výše jste uváděl odkazy na normy z cizích zemí, ale nějak jste nedodal, že my jsme unikátní naší "povinnou" vyhláškou a ještě jednou věcí, kterou se říká "ode zdi ke zdi". Což je přesně případ této vyhlášky a toho, kolik se v Praze v posledních letech proinvestovalo za nová opatření pro handicapované, které jim, přesně jak píše Mirek, mimo jiné přidávají mnoho nových bariér a překážek.
Myslím že Mirek to napsal naprosto výstižně. Stačí si představit, že u Povltavské mohla být stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol - což by zcela odpovídalo technickým parametrům toho "zcyklostezkovaného" chodníku. Najednou by tam nebyly kilometry hmatného pásu, který se lidem s užšími plášti slušně smeká vždy když na něj vjedou (a ostatním jakmile trochu prší nebo mrzne - a vjíždět na něj musí, protože místy celou část pro cyklisty zabírají sloupy. Nehod se tam již stalo dost...), cyklisté by nesměli chodce vč. slepých ohrozit a de-facto by to odpovídalo tomu, že se nenašla lepší varianta jak cyklisty protáhnout nebezpečným úsekem, než legalizovat jejich dosud nelegální jízdu po chodníku. Jenže v Čechách tohle nejde. Aby zlí cyklisté neohrožovali bezmocné pěší a handicapované, udělá se kilometr dělené stezky se sloupy uprostřed a kluzkým dělících pásem, který však cyklista chtě nechtě musí přejíždět, jelikož do své "půlky" se fyzicky nevejde. Alibisticky se všichni tváří, že takhle je to nejbezpečnější možné, protože pokud cyklista nedej bože bude chtít do půlky pro pěší, tak musí ze svého kola (u každého druhého sloupu) prostě seskočit. Všichni přitom ví, že cyklisté prostě pojedou, protože jsou na cestě do práce a ne na tréninku cyklokrosu.
A zábradlí u zastávky U Kříže - to je přesně ten případ, proč všichni budou chodit okolo jen proto, aby tam v průměru 5 x za hodinu zlý cyklista neohrozil bezmocné chodce na zastávce, která je fyzicky o 1, ale normovanou výškou o 2 schody výše... A tak se to dělá jedno za druhým...

Vratislav Filler 2. 9. 2018, 01:32

Na té Zenklově to vypadá spíš na práci Policie ČR, to jsou větší zábradlomaniaci.

Jinak snad se tam brzy dostanu podívat se na výsledek. Počítám, že tramvaje už sice jezdí, ale kolem ještě není zcela hotovo. Vzhledem k tomu, jak vypadá uliční profil, a co jsem viděl za meziverze projektu, jsem hodně zvědavý, jak to dopadlo. Každopádně, zastávky Libeňský zámeček naznačují, že recenze bude vydatná. :-)

újezďák 2. 9. 2018, 18:03

David, v čem jsme jako unikátní ? Takže v Německu, Švýcarsku ty normy nejsou závazné ?
Pavel, nebo dát rovnou slepcům člověka s praporem když už je má vodit řidič MHD ????
Jak učit ostatní přebíhat na červenou ? V Holandsku má slepec právo přecházet na červenou ze zákona a všichni ostatní účastníci mu to musí umožnit a znamená to, že se tam všichni nutně naučí od slepců přecházet na červenou ?

Mimochodem pánové jako vedlejšák se bavím výukou jednoho sportu ( mám na to i licenci od FTVS a příslušného svazu 2 roky studia po práci) krom zdravých lidí i vozíčkářů a jinak hendikepovaných a proto si vás opět dovoluji upozornit, že ke každému jednou může přijít tzv " kladrubská mezera " a po které takový " novo postižený - navrátivší se do veřejného prostoru " ocení , že to jde a řeší se to i technologiemi.
Mám třeba případ výkonostního sportovce, který dnes jezdí na vozíku a za každou technologii je vděčný a ten když mi říká " že vy cyklisti si poutáte kola v podchodu k zábradlí pro vozíčkáře mě pěkně se...e" :), tak pak na nějakou lidskost a ohleduplnost nevěřím, která je vždy po ruce ......oni se potřebují držet a ne na rampě objíždět kola a tak věřit, že jim tam někdo pomůže, zrovna když tam jsou sami je takové pěkné A když jsem v klánovickém podchodu " pucoval mladou paní" která si tam kolo poutala ( na újezdské straně) tak řekla " že vůbec nechápe čemu to může vadit a že tam nikdy vozíčkáře neviděla" .... .

Pavel 2. 9. 2018, 20:05

újezďák: Ja nevim, mozna moje prispevky vyznivaji nezucastnene, bez zajmu, ale ja se jen snazim byt realista. Co je tak opovrzenihodneho na tom, nechat si asistovat ridicem, kdyz vystupuju do vozovky? Proc to u vozickaru je brano jako normalni a u nevidomych jako urazka a projev meho cynismu? Vzdyt uplne stejne by ti vozickari mohli pozadovat, aby plosiny byly automaticke a aby se obslouzili sami. Ale nepozaduji to.

Co je tak nepochopitelneho na tom, ze kdyz nevidim, musim o to vic byt viden? To je stejne jako kdyz na dalnici menim kolo, muj zivot zavisi na tom, ze me ostatni uvidi vcas, tak se sakra hodne snazim, aby me videli. Pokud maji slepci (viz rozhovor) pocit, ze hul neni dostatecna, tak je asi potreba neco vic. Nevim jestli je to nazor kvuli kteremu je potreba kroutit hlavou.

Ad zabradli a privazana kola - opet vec k vychove k ohleduplnosti, tohle zadna norma ani vyhlaska nevyresi.

mirek 2. 9. 2018, 20:19

Jsem rád, že Pavel a David na rozdíl od Újezďáka přesně pochopili, o co jde. Díky.

újezďák: Cyklisté určitě nezamykají kolo k zábradlí proto, aby škodili vozíčkářům. Ale proto, že kolo často prostě není kde jinde bezpečně zaparkovat a zamknout.
Mimochodem dneska má už naprostá většina elektrický vozík, takže ručkovat po zábradlí opravdu nemusí. A v zimě při náledí, kdy se zábradlí přidržují senioři, tam žádná kola nejsou. Opět hledáte problémy tam, kde nejsou.

Jiří Motýl 2. 9. 2018, 21:54

Pavel: Nechci Vás úplně chytat za slovo, ale jsou evropská města (viděl jsem v Brémách), kde autonomní ovládání plošiny pro hendikepované bez asistence řidiče není problém. Což teda šetří jak práci řidiči, tak to příspívá k pocitu samostatnosti ve městě lidí na vozíku.

újezďák 3. 9. 2018, 09:13

Mirek , zajímavé, tak já to kamarádům na vozíku řeknu, že naprostá většina z nich už má elektrické vozíky, to bude pro ně jistě zajímavá informace , no a to zábradlí je tedy pak také úplně zbytečné.

Pavel asistence řidičem není opovrženíhodná, jen mi přijde v současné společnosti spěchalů jako něco, co sociální cítění úplně nepodpoří a celkem si dovedu představit co uslyším v MHD za názory na to, že se nejede...
Četl jsem články na holandském tisku, kde si slepci s jasně značenými vodícími psi stěžují, že jsou ignorování cyklisty a že cyklisté si myslí, že když má slepec psa, že je úplně v pohodě a že na něj stačí křiknout.

Mirek : cyklisté mají na Klánovickém nádraží k dispozici asi 35-40 stojanů (zítra to klidně přepočítám) , z toho více než polovinu krytých, je možnost si kolo přivázat i k pevnému zábradlí které brání vstupu do kolejiště cca 3 metry od " místa činu". Nikdy jsem tam stojany neviděl plné.
Při krátkém rozhovoru s cyklistkou jsem si uvědomil, že ona vůbec netuší co je to za divné, nízké zábradlí, takže ne naschvál ale neznalost a řekněme určitá lenost. Přesně taková jaká je vidět v doprovodném snímku článku kdy si cyklista klidně prsknul kolo přesně přes vodící pás...

No nic vrátím se k tomu, že městskou cyklistiku nebrzdí nějaká " slepecká mafiánská stavebně úpravní vyhláška" ale především neochota lidí pravidelně jezdit. Nikdy by mě nenapadlo, že na cyklistickém webu se dočkám ubliženeckých hlasů o tom, že sázení stromů vlastně vadí, že hmatové pásy vlastně vadí a že úpravy semaforů vadí.
(samo)Vykreslování cyklistů jako ze všech stran pronásledovaných mě vždycky spíš nutilo k pousmání, ale úsměv mi poslední dobou tuhne na rtech, protože medializovaná ublíženost a poštěkávání na postižené rozhodně není to, co dopravní cyklistice nějak pomůže. Dfens se musí smát, až se za břicho popadá, když to tady čte.

TEČKA

Pavel 3. 9. 2018, 09:25

ujezdak: no a jake je teda vychodisko? Videnske zastavky zrusit? Viditelnost nevidimych neresit, protoze ani pes tomu nepomuze? Semafory na kazdou krizovatku? Zabradli kam oko dohledne? Nebo to nechame jak to je a at si nevidomi u piva nadavaji, jak nejsou videt a jak vystupuji z tramvaje primo do aut?

Videnskych zastavek mame par a nevidomych taky nejezdi plne vagony. O remcani pri zdrzeni o par sekund silne pochybuji, kdyz navic bude na prvni pohled jasne, co ridic dela (tak jako kdyz vysazuje vozickare).

Byly tu vypsany problemy, snazil jsem se zamyslet nad resenim, ale prijde mi, ze asi zbytecne, nejspis je potreba mit se nad cim rozcilovat.

Brahma 3. 9. 2018, 10:06

Žádné rozumné východisko z toho není. Jsou tu dva zcela protichůdné zájmy a dvě skupiny, kterým to opravdu tolik vadí, že z toho nemůžou rozumně uhnout. Jedna skupina to patrně vyhraje. Já doufám, že ti slepci, protože ti už uhnout nedokáží, kdežto ten cyklista nakonec nějak přes ty koleje přeskočí. Říkám to strašně nerad, píšu tu zcela proti svým zájmům, ale přijde mi to morálnější. A nemyslete si, že vás kolem 60 let neohrozí šeroslepost a že se každá operace podaří, abyste viděli jako ve 20. Každého to může potkat.

Pavel 3. 9. 2018, 10:18

Vy vidite dve skupiny, ale tech skupin je ve skutecnosti mnohem vic. Nebavime se prece jen o cyklistice. Videnske zastavky jako takove maji svuj smysl, v mistech, kde neni prostor na ostruvek, by jinak tramvaje staly v kolonach za auty objizdejicimi mys. A to uz se bavime o zpozdeni ovlivnujicim desitky, mozna stovky tisic lidi denne, a s tim spojenou celospolecenskou ztratu, pokles preference hromadne dopravy, narust aut, exhalace, zdravotni nasledky pro obyvatele. Nebo by se ta zastavka rovnou zrusila nebo posunula, a to vam zas podekuji duchodci o holi nebo s choditky. Fakt to neni zapas mezi cyklisty a slepci.

A fakt se nepovazuju za nezranitelneho a nemyslim si, ze se me to nikdy nemuze tykat osobne.

Petr Introvič 3. 9. 2018, 12:18

Pro zajímavost:
po Praze na kole jezdím skoro 12 let jako cyklokoordinátor. Od ledna do prosince, ráno, dopoledne, odpoledne i večer. Některé místa i 4 x denně (A2 u Ministerstva dopravy s dělicím pásem pro nevidomé), další velmi často (Povltavská, centrum jako takové). Prostě pravidelně jsem pořád někde kolmo.
A NIKDE NIKDY jsem nepotkal žádného nevidomého.
Já vím, je to blbý příklad. Stejně takto argumentoval jeden stavební dozor z TSK (nepřítel cyklistiky), věnující se cyklodopravě (sic): "proč je ten nesmyslný cyklopruh Na Petřinách. Jezdím tak denně (autem), a nepotkal jsem tam jediného cyklistu". Že tím úsekem projede za 1-2 minuty pro něj nebyl argument.
Jsem překvapen argumentem pana F. Brašny, že je i několikrát denně "napaden" bezohledným cyklistou.
Tak nevím.

újezďák 3. 9. 2018, 13:07

Napsal jsem tečka ale pardon : Petr Introvič NIKDENIKDY mi připomělo situaci jedné knihy od pana Gaimana ( Nikdykde) kde je prostě část lidí pro lidi ze " skutečné reality" tak nějak neviditelná...

Nevidomé celkem pravidelně potkávám v okolí Budějovické, Pankráce a třeba v Uhříněvsi , tam jak v obci, tak i přímo na cyklotrase co jsem u ní upozorňoval na zákaz vjezdu všech vozidel, tedy na trase do Netluk.

Celkem často k vidění/potkání i na Nuseláku. Nedávno jsem viděl paní se slepeckým psem na křížení cyklotrasy s cestou v parku za Sliačskou ( tuším A223) , jeden pán chodí i u nás v Újezdu .

Dovedu si představit, že pan Brašna potká mnohem víc cyklistů než o kterých ví, nemusí z nich mít strach protože oni se neprohání " jeho nejbezpečnějším prostorem" a navíc nepotřebují k ohleduplnosti mít označené lidi, jsou prostě ohleduplní ke všem, o těch pan Brašna asi nehovořil.

Klidně můžu říci, že pokud mě osobně někdy někdo na chodníku ohrozí, omezí , omete nebo vyděsí ( a nemyslím jen chodník, ale třeba i schody podchodů , halu Hlavního nádraží nebo perony na Masaryčce, tak to není nevidomý, ale v zásadě člověk na kole nebo koloběžce, který to tam maže o106, zrovna nedávno jsem viděl jet člověka na hlaváku i po těch pojízdných schodech v prostředku ( je to tedy rovné ale nevím jak se tomu říká)... čili já se panu Brašnovi a jeho odporu k chodníčkářům, halařům, nádražním cyklistům a všem cyklistům kteří jezdí všude tam kde by je nečekal ani vidoucí, natož špatně vidící, či nevidomý ani nedivím..

Pavel 3. 9. 2018, 13:29

ujezdak: a jaky je tedy vas nazor na soucasna opaterni u nas? Jsou dostecna, prehnana nebo bychom meli delat vic? Vidne ano nebo ne?

Protoze zatim jste tady vicemene jen pobourene reagoval na kazdy prispevek, ktery otviral debatu o vhodnosti tech kterych opatreni, ale konkretni nazor jsem neslysel.

Ja jako projektant se nemuzu ridit emocemi, ale jasne danymi pravidly. Soucasna vyhlaska vcelku konkretni je, ale napr. panu Brasnovi uplne nevyhovuje. Jak je to podle Vas?

újezďák 3. 9. 2018, 13:49

Bral jsem to čistě cyklisticky, proti preferenci MHD nic nemám i když jsem si zde kdysi postěžoval, že jeden konkrétní autobus-cyklo-taxi pruh mě na silnici, kde jsem léta pohodlně jezdil na krajnici v 75-95 cm širokém pruhu za čárou , dostal do pozice štvance hlídajícího si záda, protože výsledek je, že čára je namalovaná přímo v kraji vozovky a zrcátka některých autobusů jsou nízko ( konkrétně tady , zbytek staré krajnice je ještě vidět https://goo.gl/maps/QdbCsykfMUK2 ) na sjezdu mi to tam tak nevadí, tam těch 50 dám, ale na výjezdu tam nejedu nijak rychle a díky pruhu jsou tam " brzdou MHD" a autobusy sviští proklatě blízko.

No pardon, ale celá debata začala debatou s pánem ze SONS a reagoval jsem pouze na pláč některých na tím, kolik prostoru bere cyklistům starost o nevidomé, jak se kvůli nim zbytečně upravují semafory atd .
Někteří zde rovnou, místo rvaní si vlasů, dokonce hlásali, že je to na prodej kola.... takže bych prosil nepodsouvat mi názor, že mluvím o zápasu cyklisté/slepci.

Celou dobu mluvím o tom, že nevidomý nás prostě vnímají jako silnější skupinu a přitom někteří z nás skučí, že nebýt SONS tak kde už by jsme byli a kolik se dalo investovat jinam pro 99,5 procent těch zdravých atd, prostě klasické podpásové zápasnické hmaty jedné jediné skupiny z mnoha...

a-b-c 3. 9. 2018, 13:57

Zajímavé. Část skupiny vyžadující stavební úpravy pro "slabší" účastníky provozu najednou vystupuje proti stavebním úpravám pro ještě slabší.

Pavel 3. 9. 2018, 14:13

To je sposta neurcitych emoci. Ja prosim konkretni nazor: Videnske (at uz auto nebo cyklo) zastavky u nas ano ci ne? Slepci na spolecnych stezkach ano ci ne? Dekuji.

mroz 3. 9. 2018, 14:42

Ad "..část skupiny vyžadující stavební úpravy pro „slabší“ účastníky provozu najednou vystupuje proti stavebním úpravám pro ještě slabší":
Pokud správně čtu, většina diskutujících se shodne na tom, že opatření pro slabozraké a cyklisty stojí proti sobě, a tedy že je nutné hledat jiná opatření nebo kompromisy.

Dále bych chtěl říct, že ten diskutující (mirek), co říká, že prodá kolo, vlastně říká, že hodlá konvertovat na automobilistu, a tím vlastně uškodí všem (horší vzduch, hustší provoz, o parkovací místo míň atd). Slabozraký nemůže konvertovat - musí pěšky nebo MHD.

Nevidomým nabízím pomoc (např. v MHD nebo u zastávek, kde je tak nějak vídám), na kole jsem je zatím nezaznamenal. Takže buď nejsou tam, kde já jezdím, nebo nejsou vidět. Nedokážu si vůbec vysvětlit, proč pán ze SONS x-krát zmínil cyklisty jako zlo (frekvencí interakce i závažností). Jen jednou zmínil auta parkující tam, kde nemají. To konkrétně vnímám já (i jako cyklista, i jako řidič, chodec (momentálně s berlemi) či otec s dětmi a kočárkem) jako mnohem horší problém než cyklisty..

újezďák 3. 9. 2018, 15:53

Pavel, konkrétní situace zde na diskusi :
je jasné, vy jste zde jedním z těch kterým, soudě dle příspěvků, nějak vadí opatření prospěšná opatření pro nevidomé a chcete pak po mě , potom co jsem to kritizoval, jako neprospěšné pro cyklistický web, vyjádření k úplně jiným věcem.

Takže ANO, nevidomý člověk patří do celého veřejného prostoru přístupného ze zákona chodcům a cyklista je ten který se tomu musí lidsky přizpůsobit, je pak záhodno aby se cyklista ve sdíleném prostoru s chodci choval tak, aby nikoho neohrožoval.

Pokud k tomu potřebuje nevidomé natřít výrazně na žluto, hluché na červeno, staré a pomalé na oranžovo aby se " k nim mohl řádně sortovaně chovat", tak jsou to potřeby které jako cyklista nesdílím.

Ohledně zastávek nevím kam míříte, mě jako cyklistovi, který zásadně neprojíždí mezi chodci slalomem a nehoní se za " časovou konkurenceschopností kola" je celkem jedno, jaký typ tu převládne.
Prostě počám až lidi nastoupí a vystoupí a vyklidí prostor.

Pokud bude prokázáno, že nějaký typ je výrazně bezpečnější pro ty nejslabší z nás, třeba pro lidi s postižením zraku, tak budu v zásadě hlasovat pro jejich potřeby tedy třeba pro zastávku s ostrůvkem, přechodem a kompletně ozábradlenou, mám totiž pro ně pochopení a neni mi jich pouze " samozřejmně líto"...

Tolik k emocem, to je až neskutečné kam někteří lidé dojdou.

újezďák 3. 9. 2018, 15:56

mroz, no popravdě jak se někteří z cyklistů "chováme" může pro některé ty slabší než jsme mi, skutečně znamenat zlo.....
Věřím, že cyklisty zmínil zejména proto , že se rozhovor dělal pro cyklistický web ? :)

MM 3. 9. 2018, 16:20

"Dále bych chtěl říct, že ten diskutující (mirek), co říká, že prodá kolo, vlastně říká, že hodlá konvertovat na automobilistu,... " ... tedy to je fakt úvaha ... bylo by možno mi osvětlit, jak jste k ní došel?

Jinak já nevidomé potkávám relativně často. Pokud ne v MHD (+příslušné dopravní infrastruktuře), tak na chodnících. Kde taky jinde, že. Blbé je ... obecně pro chodce, a mnohem více pro jakkoli handicapované chodce (stačí blbý berle, znáte sám, nebo ortéza) ... že na těch chodnících potkávám denně o dost více cyklistů. Nedokážu se plně vcítit do pocitů nevidomého, jako tady asi zcela určitě nikdo, ale že se cítí značně ohroženi dokáži pochopit i tak.

Blbě parkující auto je k nas...., nejen pro nevidomého, třeba i s kočárkem vyloženě potěší, ale furt je to jen nepohyblivá hromada plechu. Cyklista, "ideálně" mesoš co honí kšeft, je z tohoto pohledu trochu jiná liga.

Pokud sám po chodníku nejezdíte, tak vás to samozřejmě šlechtí, a pokud dnes a denně nepotkáváte cyklisty jedoucí po chodníku, tak Vám závidím.

Pavel 3. 9. 2018, 16:49

Super, takze vicemene se shodujeme na tom samem, jen to vy pisete hrozne procitene a ja holt vecne a strucne. Slepci tedy patri i na cyklostezky a ostatni se jim musi prizpusobit. To jsem tvrdil i ja od zacatku, jen pan Brasna mel jiny nazor a chtel cyklostezky nejak odlisovat. Videnske zastavky delat tak, aby vyhovovaly nejslabsim, si tedy vykladam tak, ze Vidne delat nebudeme. Coz az tak neni problem pro cyklisty (ty se kdyztak podari nejak protahnout za nastupistem, bude - li vule - cyklopruhem nebo legalizaci casti chodniku), ale pro vzniklou kolizi MHD a IAD. Jen to poboureni nad vestami si prosim odpustte, delate jako bych chtel znackovat zidy, pritom jsem to jen navrhnul jako moznost v reakci na vysloveny problem o nedostatecne rozpoznatelnosti.

Otazka na zamysleni: jak se citi nevidomi v obytne zone s provozem automobilu?

Jen tech Vidni by byla skoda, ale treba se najde nejake vseobecne prijatelne reseni, jak je bezpecne provozovat i nadale. Muj navrh byl uveden a trvam na tom, ze tim by nici lidska dustojnost neutrpela.

Pavel 3. 9. 2018, 17:13

P.S. Protoze mi podsouvate nejake amoralni "bojovani proti slepcum", tak bych vas jen chtel uvest do reality.

1) Slepecka opatreni se u nas obecne projektuji spatne. Projektanti nejsou nevidomi, tak je neumi pouzivat, urad co to schvaluje taky ne. Sice je to celkem dobre popsano ve vyhlasce, nicmene i tak je zde spousta prostoru pri kreativitu (zkuste si cvicne nakreslit hmatove upravy, kdyz vam z lesa prijede cyklostezka bez pesich, co ma na kolmo vykrizit ulici s oboustrannym chodnikem. Kolik variant najdete, a jak to udelate, aby cyklista nemusel slezat z kola a slepec na chodniku nebyl zastaven varovnym pasem?). Tak se casto tohle splni "formalne" a vyhlasce to vyhovi, ackoliv pouzitelnost je miziva. Nekdy to je nezkusenosti, casto spis nezajmem.

Dokud se nenaucime (jako odborna verejnost) projektovat to, co uz devet let ve vyhlasce mame, prijde mi dost kontraproduktivni vymyslet dalsi pozadavky. Protoze cim slozitejsi pravidla budou, tim spis se to postavi blbe.

2) ano, jsem proti tem slepeckym opatrenim, ktera znevyhodni jine skupiny, ovsem (!) existuje-li jine rozumne reseni.

mroz 3. 9. 2018, 17:16

@ujezdak - asi ano. Jen ta frekvence a závažnost těch stížností mě zarazila.

Z jiné perspektivy - http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/415674/zivot-se-slepeckou-holi-v-praze-nastrahy-na-nevidome-cihaji-na-ulici-i-v-metru.html - tady se o cyklistech pro změnu nemluví vůbec.

vlákno 3. 9. 2018, 19:58

Jak to řeší v NL: opravdu žádné pojížděné mysy, ale cyklostezky objíždějící zastávky. https://youtu.be/2Pvhkx0153k
Pokud je to řešení univerzální, tak ani slepci nejspíš nemají problém.

Brahma 3. 9. 2018, 20:10

Add Vlákno:
Za ostrůvkem je objízdná trasa pro kola. Přechod přes tu stezku z ostrůvku na chodník je vyznačený hmatovým pásem a občas je ten ostrůvek oddělený od stezky zábradlím. Dokonce je to považováno za vhodné řešení. Nic nového pod sluncem a nikoho to zase asi tak moc nevzrušuje. Jen to všechno vyžaduje poměrně hodně místa.

vlákno 3. 9. 2018, 20:42

Brahma: Na mysových zastávkách v Praze je většinou šíře dostatečná - některé jsou široké až absurdně - a přesto to téměř nevzniká (pouze výjimečně - Chodovská pouze z centra, teď možná něco na Zenklově, rovněž pouze jedním směrem do kopce).

újezďák 10. 9. 2018, 14:31

zajímavý článek k tématu od protinožců :)
https://www.theage.com.au/national/victoria/greens-councillors-favour-cyclists-over-accessible-tram-super-stops-in-melbourne-s-north-20180907-p502dd.html

David 10. 9. 2018, 15:59

Újezďák:
Jestli čtu správně, tak u protinožců:
1) mají bezbariérových ještě méně zastávek, než v Praze (i když už rok jim měli mít bezbariérových 90 %)
2) obě skupiny berou vážně,
3) ani u nich se tyto skupiny nedovedou dohodnout a spolupracovat,
4) i zde z jejich nespolupráce čelí motoristé, hájící se proti ztrátě parkovacích míst,
5) vše odstartoval špatně vypracovaný projekt, který je buď, a nebo.

Takže na rozdíl od nás tam pouze berou cyklisty vážně (možná, pokud za tím není ještě něco jiného…). V ČR by cyklisté už dávno „byli obětováni“. A projektovat neumí stejně, jako tady.

újezďák 11. 9. 2018, 09:58

co jsem četl další články je za tím preferováním cyklistů pouze politický tlak místní verze zelených :) a v projektu tramvaje je další chyba v tom, že vozíčkář nemá šanci nastoupit ani na bezbariérové zastávce, protože někdo špatně zadal výšky zastávek....

Brahma 14. 9. 2018, 18:14

Včera jsem si na mokrých kolejích v Hloubětíně pěkně nabil. Ani nevím jak se to stalo, probral jsem se až na druhé straně ulice na chodníku, kam mne odtáhli. Přilba je roztřískaná, hlava to vydržela.
Mokré koleje jsou objektivně nebezpečné. Nemusíš do ní spadnout, prostě klouže ta hlava koleje. Koleje přejíždím denně několikrát pod všemi možnými úhly a myslím, že to umím a vím, co se od nich dá očekávat. Přesto mne to tentokráte dokonale překvapilo. Umyslné vyrábění přejezdů kolejí pro cyklisty je zrůdnost.

újezďák 14. 9. 2018, 22:22

Brahma : Hloubětín ? nesklouzl jsi nakonec na panelu mezi kolejema ? Přerazil jsem se někdy cca před devítí lety kousek od bývalé Rustonky na tramajovém tělesu a uklouzlo mi to na tom panelovém tělesu taky při dešti ..... úsek Sokolovkské mezi Zenklovoi a U Rustonky. Někdo tam přejížděl koleje a já brzdil a brzdil.

Tak dobře že jsi měl přilbu, proti přilbám některé aktivní cyklo BLUDO kruhy brojí s tím , že to " od cyklstiky plaší lidi tím, že si myslí, že je cyklistika tak nebezpečná, že potřebuje přilbu".

Jinak koleje od přechodu na široké pláště MTB mi celkem nedělají problémy, ale vím, že skoro jeden každý cyklokolega z práce se dokázal položit na kolejích na křižovatce Jeremenkova Podoslké nábřeží u Žlutých lázní, oni jsou ovšem ma.oři a jezdí po Praze na singlspídkách a žiletkách :)))

David 15. 9. 2018, 00:50

Újezďák + Brahma: Jo koleje...a s panely! :o)

Vloni jsem jel takhle za ranního mokra studeného dubna na Malvazinky na rehabilitaci. Takže Křížová, Radlická, v křižovatce za ženskými domovy se už řadit doleva a pak před Ostrovského do třetího pruhu. Jenže jak jsem se na tom mokru snažil držet tempo s auty (zařazen do štrůdlu v pruzích úzkých na předjíždění v křižovace), tak mi v kolejovém trojúhelníku ustřelilo kolo. Pobavené pohledy řidičů mi říkali, že jsem konečně dostal co mi patří a když jsem dorazil na rehabilitaci, rovnou mi tam sdělili, že na ambulanci musím do Motola...:o)

Vratislav Filler 15. 9. 2018, 09:07

újezďák: Brahmova nehoda je krásná ukázka toho, že hlavním problémem je nedostatečná infrastruktura. V kolejích se obecně nemá co jezdit, zvlášť ne s auty. Cyklisti mají mít prostor mimo ně. Ale ne, samozřejmě, správný přístup je nestěžovat si na infra a pořídit mít co nejvíc tlustý pláště a přílbu, protože tak je to (asi bohem či kým) pevně dáno. Ale tím spíš je potřeba, aby byly podmínky takové, že na kole po městě budou jezdit desetileté děti, ne jenom supermani.

Vratislav Filler 15. 9. 2018, 09:09

David: Rád bych někdy viděl cyklistickou samonehodu, u které její účastník následně donutí policii přiznat, že na vině byla infrastruktura, například tedy dopravní řešení nutící cyklistu křížit tramvajové koleje pod ostrým úhlem ve velké rychlosti.

TomášM 17. 9. 2018, 02:09

Brahmovu nehodu řešit nebudu nevím podrobnosti, mimochodem přeji uzdravení bez následků. Napíšu však k jízdě cyklistů po tramvajových kolejích. Jistě většina ví, kdy je po nich jízda dovolena a kdy ne (je to drážní těleso). V souvislostí s články o Revoluční ulici, já tu dlažbu u TT vítám, cyklista tam nemá co dělat, stejně jako nemá co dělat na TT například mezi Palackého náměstím a Výtoní. Tam při rekonstrukci taky doufám v dlažbu. Ať vás jen neštvu na nově vzniklé TT u Muzea je použita dlažba podobná té u Quadria, tam se s cyklisty vypadá to počítá (přeci jen by to měla být humanizace prostoru). Ještě k článku, jsem rád, že tu jsou kladné ohlasy a nastíněno to, že tu jsou mnohem zranitelnější účastníci provozu než samotní chodci a cyklisté, tak se zamyslete až budete zamykat kolo k zábradlí (pro vlastní pohodlí) většinou je to pro nevidomé a slabozraké vodící prvek a to i zábradlí na Hlavním nádraží!! Díky autorovi za tento článek.

vlákno 17. 9. 2018, 07:41

Brahmo, přeju rychlé zotavení. Vzpomínám si, že ve středu pršelo a že jsem taky přejížděl mokré koleje zrovna v Revoluční z centra (objíždění kolony).
Včera jsem koukal na přednášku v CAMPu o standardu zastávek a jako příklad dobré praxe tam měli zastávku Vršovické náměstí. Přednášející u ní zmínil, že se tu myslelo na všechny uživatele, dokonce i na cyklisty. A k tomu fotka, jak cyklopruh končí 10 metrů před zastávkou a následuje tramvajový mys :). Ale zase tam na jiném místě měli i NL a Dánsko, kde vedou cyklostezky, nikoliv cyklopruhy, zásadně za zastávkou, třeba jim jednou na Ropidu ten rozdíl dojde...

Pavel 17. 9. 2018, 07:55

Jelikoz vidim, ze toto tema stale zije, pridam pro srovnani svuj cerstvy zazitek z nemeckych Brem.

Predevsim, nikde (!) jsem tam nepotkal nic jako varovny, signalni nebo hmatny pas. Chodnik klidne konci bez naslapu v urovni vozovky a jeste je po nem veden cyklisticky pas, ktery se lisi akorat trochu jinou barvou dlazby. Cyklopas nemusi byt ani vyznacen znacenim - staci kdyz vsichni citi, ze tam tak nejak je.

Dalsi veci je az nezdrava preference cyklodopravy. Na chodniku, co ma od fasady k vozovce tak tri ctyri metry, a kde jsou mraky chodcu, vyznacovat cyklopruh, mi neprislo nijak stastne a moc bezpecne jsem se tam necitil, nehlede na to, ze jsem mel porad pocit, ze nekomu prekazim.

Tohle je treba priklad autobusove stanice (ZOB). Predstavte si cyklopruh natazeny na autobusaku na Florenci po vsech nastupistich, vedeny metr od vozovky. Samozrejme se tam vsude motaji lidi, kufry atd.

A dalsi vec je dopravni znaceni, treba jejich kruhak se sesti vyjezdy, prujezdem tramvaji a do toho vnejsim cyklopruhem odsazenym o 5 m ven od prstence pro auta. Porad davate nekomu prednost a jen se bojite, odkud z ktereho slepeho uhlu se na vas vyriti cyklista.

Tam jsou asi zvykli, ale neco takoveho bych tu fakt nechtel...

Samozrejme se nabizi otazka, jak se v takovem prostredi zije nevidomym. A to se bavime o zapadni Evrope.

David 17. 9. 2018, 10:00

Tomáš M: Jen drobná poznámka: Zábradlí slouží jako přirozená vodící linie,pokud je spodní "štangle" umístěna 15 cm nad zemí. Jinak je to bezpečnostní zábradlí a jako vodící linie neslouží. V případě obrubníků - obrubník mezi vozovkou a chodníkem by jako vodící linie sloužit neměl nikdy (z tohoto pohledu jsou značky u silnice zpravidla "z obliga", na rozdíl od jiných právních předpisů). Obrubník jako vodící linie slouží zpravidla v parcích a mezi chodníkem a zelení, měl by ale mít výšku min. 8 cm.

TomášM 17. 9. 2018, 21:24

David: Já vím, taky se tam často navařují nebo se vymění za nové. Na tom Hlavním tam je pro nevidomé a slabozraké taky tam ta trubka je :) Vždy je lepší slabozraké vést směr od vozovky, například obruba (zvýšená) mezi asfaltem a trávníkem. Tam ho od přechodu navede zdrsněný povrch. Proto jsem tu i poukazoval u článku o Ďáblickém v souvislosti s počtem křížení s chodci.

Vlákno: Vršovické náměstí stejně jako Čechovo náměstí mělo mít cyklo bypass za přístřeškem respektive za čekajícími na tramvaj. Bohužel to neprošlo, tak je to paskvil. Ta dlažba v kolejích je správně, zvýraznění pro IAD zóny zákazu (druhá věc, že to nikdo nekontroluje, a když jo nezdá se mě, že by rozdával pokuty).

újezďák 18. 9. 2018, 12:27

Vratislav úsměvné : rád bych viděl cyklistu, který :

" musel někudy jet"

"byl nucen nepřizpůsobit jízdu stavu vozovky"

" musel jezdit na nepohodlném a nebezpečném kole"

" tvrdit, že helma je tu kvůli infarstruktůře"

Báječný čtení, vždycky mi zaskočí když vidím jak snadno se dají nasadit si klapky a je se chtění jezdit ve měste s tramvajovým MHD nemusí přizpůsobovat realitě dané kolejemi....

vlákno 18. 9. 2018, 15:14

TomášM: Ano, je to paskvil, což nebrání PIDu prezentovat to jako příklad dobré praxe s důrazem na řešení pro cyklisty.
Kostky s hrubým povrchem bych osobně ve městě zakázal používat, s ohledem na cyklisty, hluk a vibrace. Zákaz tam není, protože tam může dopravní obsluha.

TomášM 18. 9. 2018, 17:48

Vlákno: Souhlasím, že to PID i IPR mimochodem berou za vzor, to jsem nepochopil, když jsem viděl jedno video z CAMPu. Hlavně, že plán byl. Ano dopravní obsluha může, ale to je u projíždějících přes zastávky malý podíl. K dlažbě mrkněte někdy na západ dělá, se z nich i negativní retardér (například Rakousko).

Míla 8. 10. 2018, 20:20

Můj názor z praxe: řešit cyklostezky, cyklopruhy atd. a jejich křížení s chodníky popř. přístup na zastávky MHD je to nejhorší, co občas konzultuju. Vyhl. č.398/09 Sb. je teoretický text (s nezapracovanými připomínkami od nevidomých uživatelů), ČSN 736110 dtto, navíc v řadě bodů je s vyhl. č. 398/09 v rozporu. Už drahně let se připravuje nová ČSN Bezbariérové užívání dopravních staveb, kde by snad mohla být některá návodná schémata. TP 179 nebyly konzultované vůbec - jsou tam sice nějaké náznaky řešení, ale nedotažené. Není mi jasné, proč si všichni (včetně SONS, nevidomých uživatelů, policie atd.) nemůžou sednout za jeden stůl a domluvit se alespoň na základních pravidlech. Bylo by to přínosné pro všechny. A označování změny režimu na chodníku (mezi chodníkem a stezkou pro chodce a cyklisty) se neprovádí. Je to podobný paskvil jako označení konce pěší zony signálním pásem kolmo ke směru chůze, jehož funkci nevidomí uživatelé neznají a chodí podle něj do vozovky. Jiné státy mají zcela jiná řešení, která třeba vůbec nevidíte (Švédsko: přechody v pokračování vodící linie, označeno změnou typu dlažby, na hraně ke komunikaci nášlap +7 cm, podle kterého se nevidomý chodec srovná a přejde).

Pavel 9. 10. 2018, 10:15

Jo, varovný pás v místech, kam se nevidomý podél žádné vodící linie nemůže dostat, je taková specialita. Typicky ve všech sjezdech na přilehlé pozemky - slepec má jít podél vodící linie, která vede na opačné straně chodníku (na straně u domů a zahrad), takže se v místě snížené obruby na hraně s vozovkou nemá šanci objevit.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat