Loňský rok byl pro cyklistickou dopravu v Praze bezesporu výjimečný. Z důvodu pandemie koronaviru vzrostl zájem o jízdu na kole oproti roku 2019 zhruba o 30 %. Nehod s účastí cyklisty máme sice také o něco víc, ale jedná se jen o 12% nárůst (267 vůči 239). Součet nehod za měsíce leden-duben a říjen-prosinec se však s rokem 2019 takřka shoduje (132 vs. 131). Dalo by se tedy říct, že dvanáctiprocentní nárůst nehodovosti se odehrál v létě, kdy došlo k rozvolnění vládních opatření, a že ani zdaleka nedosahuje nárůstu intenzit cyklistické dopravy.
Pozitivní je, že i přes nárůst počtu cyklistů počet nehod s těžkými následky po předloňském výkyvu opět klesl. Jistou zásluhu na tom má pravděpodobně celková změna mobility obyvatel v důsledku pandemie (v ulicích bylo méně automobilů i turistů). Vliv protipandemických opatření je znát i v dalších částech naší tradiční analýzy nehodovosti. Co všechno bylo v roce 2020 jinak si probereme detailně v následujících řádcích.
Poděkování: Analýza předložená v článku byla možná díky využití informací o nehodovosti v Praze poskytnutých Policií ČR.
Počet nehod zaviněných řidiči vozidel řazených do kategorie „jízdní kolo“ se v posledních třech letech drží okolo 130-140 nehod včetně tzv. samonehod, tedy nehod bez účasti jiného vozidla či chodce. Protože ale vzrostl celkový počet nehod, podíl zavinění poklesl pod 50 %. Pokud od počtu nehod se zaviněním cyklisty odečteme samonehody, dostáváme se v roce 2020 pod hranici 40 % ze součtu všech nehod s účastí cyklisty. Rok 2020 srazil rostoucí křivku posledních let a cyklisté si tak stále udržují méně než poloviční zavinění na nehodách s více účastníky.
V posledních letech obvyklá koncentrace nehod v centru města se v loňském roce neopakovala, což může být způsobeno minimalizací turistického v ruchu v důsledku protiepidemických opatření.
S nižším turistickým ruchem se také snížilo množství nehod s jízdními koly zařazenými do kategorie vlastnictví soukromou organizací (sdílené či firemní dopravní prostředky). Dle údajů Policie ČR se toto množství snížilo z 24 případů v roce 2019 na 12 v roce 2020 a to i přes to, že nabídka bikeshraingu se v loňském roce výrazně zvýšila. Bikesharingové firmy hlásí také zvýšení poptávky.
Nižší počet turistů v kombinaci s omezením provozu restauračních zařízení mají nakonec pravděpodobně na svědomí také výrazný pokles počtu nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu nebo drog z 35 na 15 (včetně samonehod).
V loňském roce statistika mezi cyklonehodami zaznamenala celkem 11 nehod s těžkým zraněním a jedno úmrtí. Výčet všech těchto nehod najdete pod článkem. Jediné úmrtí v loňském roce je evidováno jako jiný druh nehody (https://nehody.cdv.cz/detail.php?p1=3100203757), jednalo se o seniora na pěší cestě k památníku na Bílé hoře, úmrtí tedy patrně nebude běžnou dopravní nehodou. Cyklista měl přilbu. Ze zbylých 11 nehod s těžkým zraněním jich 4 zapříčinil řidič jízdního kola, což odpovídá dlouhodobému průměru. Ve dvou případech šlo o čelní srážku cyklistů na cyklostezce, v jednom případě o havárii. Poslední těžké zranění v tomto výčtu utrpěl chodec při přecházení značeného přechodu. Cyklista byl pod vlivem alkoholu.
Jen ve dvou případech nehod s těžkými či smrtelnými následky neměli zranění helmu a to při srážce dvou cyklistů na náplavce a na křižovatce při chybě řidiče motorového vozidla při udání směru jízdy v Šestajovicích.
V pěti případech je zavinění u nehod s těžkým zraněním přiřčeno řidiči motorového vozidla. Za zbylé dvě nehody dle statistiky nemohou lidé, ale domácí zvířata (v Praze půjde patrně o psy). Obě se staly ve vozovce. Od roku 2007 registruje statistika policie takových nehod s lidským zraněním celkem 11. S těžkým zraněním pouze tři. Jestli tedy něco v loňském roce výrazně vzrostlo, je to počet závažných nehod způsobených domácími mazlíčky. Prosíme tedy majitele o ohleduplnost. Zatímco při potenciální srážce s automobilem (kterých bylo loni zaznamenáno 11) ohrozíte zvířecí život, při srážce s jízdním kolem nebo motocyklem ohrožujete i ten lidský.
Vývoj podílu zavinění na srážkách s chodci
Počet srážek s chodci výrazně poklesl stejně jako míra zavinění cyklisty na těchto nehodách. Pohybujeme se však v řádu nižších desítek nehod a proto tuto statistiku nelze považovat za nijak průkaznou pro odvozování zlomových závěrů. Nižší počet nehod i vzhledem k jejich lokalizaci mohlo způsobit opět ztišení cestovního ruchu a obecné změny v mobilitě obyvatel. Výrazně vzrostla například koncentrace volnočasových aktivit a lokálního turismu v parcích či u vody.
Na detailní analýze jednotlivých nehod s chodci zaviněných cyklistou můžeme demonstrovat, jakou roli může při nízkých absolutních číslech hrát chyba či nepřesnost. Většina nehod (5/9) s lehkým zraněním chodce se odehrála na pěšinách v parku, na poli nebo na smíšených cyklostezkách. Dvě se staly na vyznačeném přechodu. Jedna z těchto nehod je však ve skutečnosti srážka s automobilem, kterou zapříčinilo čtyřleté dítko, které by mělo být v takovém případě považováno spíše za chodce. Vzhledem k tomu, že se nehody účastnil také dospělý (chodec), který vstoupil na přechod na pokyn VOLNO, můžeme o zavinění přinejmenším polemizovat. Pokud bychom z této nehody cyklozavinění sejmuli, klesne nám podíl zavinění na srážkách s chodci (19) o celých pět procent. A pokud se vůbec nejedná o srážku cyklisty s chodcem, zavinění naopak o 4 % stoupne. A podobných sporných příkladů najdeme při kontrole jednotlivých nehod každoročně několik.
V loňském roce vzniklo ve srovnání s lety předchozími velké množství cykloinfrastruktury. Cyklopruhy na hlavních komunikacích byly v médiích často uváděny jako velmi kontroverzní. Ne všichni je ale kritizovali. Spolek AutoMat se k užívání tohoto druhu infrastruktury vyjádřil smířlivě ještě předtím, než svět ovládl boom tzv. pop-up opatření pro chodce a cyklisty. Řadí je do podobné kategorie dočasných řešení. Ve statistice nehod se ukazuje, že například v místě opakovaně diskutovaných opatření na Bucharově či na východní části Evropské k žádné nehodě nedošlo. V případě Evropské se v loňském roce staly 4 nehody s účastí cyklisty avšak v její západní části – ve vyhrazeném buspruhu, na křižovatce kousek nad buspruhem, na jízdním pruhu ve stoupání bez cyklistické infrastruktury a na křížení vedlejší ulice s chodníkovou stezkou. Bucharova eviduje pouze jednu nehodu bez zranění opět v úseku bez cyklistických opatření.
Závěrem přidáváme statistiku, ze které je zřejmé, na jakých místech se nehody zpravidla dějí. Na chráněných cyklostezkách (zpravidla ovšem smíšených s chodci) došlo k šesti nehodám (nárůst o dvě oproti roku 2019). Tři z nich jsou srážky s chodci (jedna z nich vedená jako jiný druh nehody, dvě čelní srážky cyklistů a v posledním případě jde srážku s motorovým vozidlem, jehož řidič od nehody ujel. Šest nehod zaznamenala statistika také na chodníku. Dvě z nich jsou bez zranění a jedná se o samonehody, jedna havárie, jedna srážka cyklistů (která byla ve skutečnosti na cyklostezce) a dvě srážky s chodci. Všechny nehody na chodníku jsou s lehkým zraněním nebo bez zranění.
Koncentrace nehod na Rašínově nábřeží
Oproti loňsku zaznamenala statistika nehody také v pěších zónách v centru. Jedná se tedy o pěší zónu s vedením cyklotrasy na Rašínově nábřeží, kde se v roce 2020 staly 3 nehody – již zmíněná srážka cyklistů, srážka s motorovým vozidlem a srážka s chodcem. Protože došlo také ke třem nehodám na souběžné cyklotrase v provozu na nábřeží, dá se předpokládat, že tento shluk nehod je způsoben především již zmíněným celkovým nárůstem intenzity cyklodopravy. Smíšenost páteřní pražské cyklotrasy s pěší zónou bez vyčleněného dostatečného prostoru pro oba směry cyklodopravy při tak velké intenzitě provozu bezpečnosti příliš nenahrává. Všechny tři nehody v provozu na nábřeží se staly mimo vyznačené cyklopruhy nebo piktokoridory.
Ve vozovce došlo v loňském roce zhruba ke 230 nehodám (32 z nich na přechodech pro chodce a 25 v jeho blízkosti).
Celkově nízký počet nehod na chráněných cyklostezkách nasvědčuje tomu, že jsou pro bezpečnost provozu v Praze nadále klíčové a jejich výstavba by měla být pro podporu cyklodopravy prioritní. Policejní evidence bohužel nerozlišuje umístění nehody v cyklopruhu a proto není možné jejich přispění k bezpečnosti cyklistů v provozu jednoznačně potvrdit.
Na základě dostupných dat však můžeme zhodnotit, že loňský rok přes abnormální nárůst intenzit cyklodopravy (na sčítačích 31 %, z jiných odhadů až více než o polovinu) nezpůsobil výrazný nárůst jejich nehodovosti. Nehod s těžkým či smrtelným zraněním dokonce výrazně ubylo. Důvodů se nabízí vícero. Od soustavné snahy o doplňování chybějících úseků cyklistické infrastruktury přes snížení intenzity automobilové dopravy až k výraznému omezení turistického ruchu. Svoji roli mohlo nakonec hrát také uzavření restauračních zařízení.
Detailní přehled nehod s těžkým zraněním (11)
TZ nezaviněná cyklistou:
TZ zaviněné srážky cyklistů
TZ zaviněná srážka s chodcem
TZ havárie
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
