Rekord který nestačí. Nové pražské cyklostezky a cyklopruhy za rok 2020

Publikováno: 08. února. 2021, 13 min. čtení
Aktualizováno: 10. dubna. 2021
Autor: Martin Šnobr
Publikováno: 08. února. 2021, 13 min. čtení
Aktualizováno: 10. dubna. 2021
Autor: Martin Šnobr

Ačkoliv rok 2020 může zpětně působit především negativně, jsou i odvětví, která v něm rostla – a mezi ně patří i cyklodoprava, respektive cyklistická infrastruktura. Tu novou, která v roce 2020 na území hlavního města vznikla, rozebereme v tomto článku, který navazuje na ten z minulého roku.

Rok 2020 byl rekordní z hlediska množství peněz dedikovaných výhradně na cyklistickou a pěší infrastrukturu – tato suma činila cca 170 milionů Kč. Nedávno zprovozněný web CityVizor zobrazující hospodaření města ale ukazuje, že tato suma nakonec byla „pouze“ 136 mil. Kč, přičemž se peněz reálně stihlo vyčerpat milionů jen 60. Z této sumy ale nebyly placené všechny „cykloakce“ – například cyklopruhy či přejezdy totiž povětšinou vznikaly v rámci rekonstrukcí ulic, obnov křižovatek či preference MHD.

Co tedy rok 2020 přinesl? Pojďme si to projít popořadě, od toho nejžádanějšího i nejdražšího: cyklostezek. Podíváme se ale i na legalizované chodníky, cyklopruhy a cykloobousměrky nebo vyhrazené buspruhy. Na konci přijde bilance a srovnání s lety minulými.

Cyklostezky

Na území Prahy vzniklo přibližně 8 kilometrů nových cyklostezek, neboli stezek pro pěší a cyklisty. Cyklostezka „nejvyššího rázu“ – dle značení „stezka pro cyklisty“, nevznikla nikde.

Za nejdůležitější akci, kterou jsme nazvali také top cykloopatřením roku je vodní prostup Rokytka. Ta zjednodušila průjezd hojně využívanou cyklostezkou Rokytka na páteřní trase A26, která cyklistům umožňuje bez styku s auty jet z Hloubětína až do úplného centra Prahy.

S délkou 1,7 km je nejdelší realizací cyklostezkový trojúhelník u Čakovic, který zatím slouží především rekreaci.

Druhá nejdelší je 1,4 km dlouhá cyklostezka, která spojila Dolní Břežany s Cholupicemi, neboli Středočeský kraj s Prahou. Vytvořila bezpečnou spojnici, která umožňuje vyhnutí se provozu aut. Cyklostezka nebyla plně dokončena, zbývá dořešit majetkoprávní vztahy a dotáhnout tak dva přerušené úseky.

Třetí nejdelší je s délkou 1 km nová cyklostezka Via Sancta, která spojuje Mladoboleslavskou a Hůlkovu ulici v Kbelech a měří 1 km. Až se dostaví návazné úseky, bude sloužit jako nejrychlejší spojka k metru i nové čtvrti u metra Letňany.

Zbylé nové cyklostezky jsou kratší než 1 km, jmenovitě jde o stezku spojující Broumarskou a Dobrovolného na Černém Mostě (700m), cyklostezku podél ulice Červeňanského na sídlišti Velká Ohrada u Stodůlek (400m) či cyklostezku Pražačka, která prodlužuje současnou stezku z Vítkova a má pouhých 175 m.

Jsou tu také tři úseky cyklostezek, které nevznikly velkými přestavbami, ale pouhým umístěním značek. Jde o 200 m cyklostezky u Barrandovského mostu, která skrz přechodopřejezdy přes Modřanskou umožňuje lepší zpřístupnění jižní cyklostezky na tomto mostě. V druhém případě jde o 120 metrů dlouhý navazující chodník u Kauflandu podél ulice U Plynárny na Bohdalci, na jejíž křižovatce s Chodovskou letos vznikl přejezd. Třetí úsek je podél ulice Milady Horákové v Dejvicích, který navazuje na novou cykloobousměrku Na Valech.

Došlo také k rekonstrukcím stezek stávajících, nový povrch i přejezdy získala trasa A21 v Modřanech, rozsáhlé rekonstrukce proběhly na jižní části pravobřežní cyklotrasy A2. Nemůžeme zapomenout na doplnění hladkých pásů na náplavkách, které nejsou cyklostezkami, ale pěšími zónami s povoleným vjezdem cyklistů.

Cyklopruhy

Plnohodnotné, tedy „vyhrazené“ cyklopruhy v roce 2020 vznikly na sedmi ulicích. Šlo o komunikace s vyšším provozem, které potřebují větší oddělení. Nejdelší cyklopruhový úsek letos vznikl jižně od Barrandovského mostu, na Modřanské ulici – a má 1,8 kilometru.

Cyklopruhy byly protaženy směrem na Libuš v ulici Novodvorská (800 m) na Praze 4, kde ještě vznikl jejich krátký úsek na ulici V Zápolí. Nové vznikly také při rekonstrukci části ulice Jeremiášova na Praze 13 (800 m). Těsně na konci roku byly v délce 700 m vyznačeny cyklopruhy na Ústecké ulici, která vede směrem z Kobylis na Dolní Chabry.

Jednosměrný úsek vyhrazených cyklopruhů vznikl na ulicích Veselská v Letňanech (600 m) a Prosecká (200 m) – v obou případech vede v protisměru buspruh.

Ochranné cyklopruhy

Ochranné cyklopruhy jsou nejčastějším novým cykloopatřením roku 2020 v Praze, vzniklo jich přibližně 12 kilometrů (do tohoto čísla jsou započítány i úseky, kdy vedou cyklopruhy jen po jedné straně vozovky). Nejdelší realizací jsou ty na nově opravené Bucharově ulici (2,3 km). Mezi další úseky s obousměrnou integrací cyklistů pomocí ochranných cyklopruhů patří ulice Evropská (1,5 km), Novovysočanská (1 km), Vaníčkova na Strahově (0,7 km) nebo Bubenská a Železničářů na Praze 7 (0,6 km).

Pak jsou ty úseky, kde nový ochranný cyklopruh vede pouze na jedné straně vozovky. Důvodem je buď nedostatek místa, stoupání a nebo jednosměrnost celé ulice. Jde o ulice Kamýcká (1 km), Husitská (0,6 km), Turistická (0,6 km), Vltavská(0,3 km), Kartouzská (0,3 km), Divadelní (0,2 km) či Rašínovo nábřeží, kde spolu s cyklopruhy (0,2 km) vznikly také dlouhé cyklopiktokoridory.

Ochranné cyklopruhy vznikaly nejčastěji během rekonstrukcí křižovatek, tedy obnovy semaforů a dopravního značení. O tom jak magistrát spolu s TSK začal dbát na dodržování městských vyhlášek i technických norem a začal cyklopruhy prodlužovat „až do křižovatek“ jsme psali zde. V rámci rekonstrukcí křižovatek vznikly cyklopruhy které nejsou až tak dlouhé, ale na druhou stranu jsou tam, kde jsou nejvíce potřeba. Umožňují totiž bezpečnější vjezd do křižovatky, předjíždění kolon a plynulejší jízdu.

Z obnovených křižovatek s ochrannými cyklopruhy můžeme vyjmenovat křižovatky na Praze 7: Dukelských hrdinů x Veletržní, U Uranie x Komunardů, Vrbenského x Ortenovo náměstí, Libeňský most x Jankovcova, dále Türkovu ulici na Jižním Městě, vršovickou ulici U Slávie, Seifertovu, Vinohradskou, Chodovskou, Švehlovu či Ryšavého v Praze 11.

Legalizované chodníky a přejezdy

Další opatření, která umožňují oddělenou jízdu od aut, ale s chodci, jsou pro cyklisty legalizované chodníky a na ně napojené přejezdy či přechodopřejezdy. Celkově vzniklo přibližně 30 přejezdů a přes tři kilometry legalizovaných chodníků.

Mezi nejdelší legalizace patří podjezd magistrály u BB Centra, okolí Türkovy nebo okolí křižovatky Střelničné a Ďáblické (kde vzniklo 6 přechodopřejezdů) na Praze 8. Nejvíce oceňovanou legalizací (ale zároveň vyvolávající silné diskuze) je Vyšehradský tunel na pravobřežní cyklotrase A2, kde cyklista nově nemusí sesedat, stačí snížit rychlost na 5 km/h.

Mnoho legalizací a přejezdů vzniklo v rámci přestaveb křižovatek, které dosud sloužily jako „špunt“ mezi dvěma cyklostezkami – to je příklad Evropské nebo křižovatek K Pazderkám – Čimická a Chodovská – U Plynárny.

Cykloobousměrky

Kolik vzniklo cykloobousměrek? Dle dat Prahou na kole 19, ve městě jich tak je 170 (minulý rok jich vzniklo 11). Jde tedy o nárůst, přesto tímto tempem nemá město šanci dohnat západní (i východní) Evropu, kde taková opatření často vznikají plošně a ne po jednom kousku.

Nejvíce, tedy sedm cykloobousměrek vzniklo v roce 2020 na Praze 6 (Buštěhradská, Nad Motolskou nemocnicí, Na Valech, Salabova, Hládkov, U Šesté baterie, Na Břevnovské pláni), tři na Praze 10 (Heroldovy sady, Estonská, Na Hroudě), tři na Praze 5 (Motoristická, Nepomucká, Lihovar), dvě na Praze 1 (Na Perštýně, Senovážné náměstí, popř. Smetanovo nábřeží), po jedné v Praze 7 (Strossmayerovo náměstí), Praze 14 (Blatská), Praze 19 (Zamašská) a v Praze 4 (Bítovská).

Většina městských částí tak nezavedla ani jednu cykloobousměrku, „aktivních“ ve zřizování jich bylo pouze 8 z 57.

Buspruhy

Praha pokračovala ve vyznačování buspruhů, které slouží pro vozy MHD, IZS, taxi a cyklisty. Ty vznikly  pokaždé jen v jednom směru: na ulicích Kamýcká (900 m), Modřanská (800 m), Freyova (500 m), Na Jelenách (400 m), Prosecká (100 m) či Ústecká. Jde o komunikace s velkým množstvím dopravy, kde město chtělo upřednosnit a zrychlit MHD. Nejedná se o procyklistické opatření jako takové, povolení jízdy cyklistů v buspruhu je především z toho důvodu, aby nemuseli jezdit vlevo od něj, což by bylo ještě méně komfortní.

Během roku se také jednalo o tom, zda dojde ke zrušení časového omezení buspruhů, což by přineslo jejich platnost 24/7. Zastupitelstvo města tento návrh přes kladné stanovisko Rady hl. m. odmítlo.

Stojany a servisní body

Infrastruktura stojanů zaznamenala v roce 2020 boom hlavně na Praze 3, která v rámci své koncepce CYRIL zřídila přibližně 180 nových parkovacích míst pro kola. Většinu z nich tvoří kvalitní stojany typu obrácené „U“, na několika místech došlo k vyznačení míst pro parkování sdílených koloběžek a kol (které není potřeba k ničemu zamykat) vodorovným dopravním značením, což zatím nebylo příliš časté. Přes 60 parkovacích míst na 13 lokacích vzniklo také na Jižním Městě.

Dále jde už spíše o jednotlivé kusy – po dlouhých letech vzniklo stojanové hnízdo u Rudolfina (vč. servisního stojanu), na Praze 7 přibyly stojany ve vozovce. S novými stojany jste se ale mohli setkat i v jiných městských částech, mimo jiné na Praze 6. Servisní stojany byly doplněny u Rudolfina, na náměstí Republiky, u Trojské lávky a v Radotíně. Dvě veřejné pumpičky zřídil Újezd nad Lesy.

Další změny

Došlo také k vyznačení několika cyklotras v okolí Budějovické na Praze 4 (A221, A41 a A411) či cyklotrasy A202 z Kunratic do Vestce. Na ulici Jilemnická, která propojuje Kbely Vinoř byl také nově doplněn zákaz motorových vozidel.

Celková bilance

Rok 2020 byl z hlediska budování cykloinfrastruktury zlomový – nejen díky rekordnímu množství peněz na cyklostezky, ale také díky systematickému vzniku mnoha dalších opatření, jako jsou přejezdy, legalizace průjezdů a cyklopruhy. Zde je cyklistická infrastruktura roku 2020 v číslech a srovnání nárůstu s tříletým průměrem (2017-2019):

  • cyklostezky: 6,5 km (2,8 x tříletý průměr)
  • cyklopruhy: 5 km (3,3x více)
  • ochranné cyklopruhy: 12 km (2,3x více)
  • přejezdy: 30 ks (2,3x více)
  • cykloobousměrky: 19 úseků (2,0x více)
  • buspruhy: 3 km (2,6x více)
  • kvalitní parkovací místa na kola: přibližně 300 (0,7 tříletého průměru)

V roce 2020 tak cyklistická infrastruktura zažila bezprecedentní skok, rychlost všech realizací až na stojany se oproti předchozím třem letům zvýšila 2x – 3x. Je to výsledek rozjezdu investic za posledních šest let a znamení toho, že se konečně v řadě případů daří nastavit mechanismy integrace cykloopatření do městských projektů.

Stačí to?

Na druhou stranu, ve srovnání se zahraničím je jasné, že je pořád hodně co dohánět, a ani toto tempo není v řadě případů dostačující. Díky 300 novým parkovacím místům pro kola jich tak Praha má přibližně 7 tisíc. Vídeň jich má 45 tisíc. Stejně je to například s cykloobousměrkami, které většina městských části ani přes desítky návrhů nezřizuje. Tempo 19 cykloobousměrek za rok nemá šanci dohnat rakouská, německá, švýcarská, francouzská i polská města, kde se cykloobousměrky zřizují plošně.

Minuli jsme nějakou významnou realizaci roku 2020? Nemůžeme mít oči všude, budeme rádi za upozornění na e-mail redakce: redakce@prahounakole.cz

Martin Šnobr

Student architektury se zájmem o urbanismus, udržitelnou dopravu a fungování měst. Členem redakce je od roku 2018.

Komentáře k článku1

Jiří Motýl 13. 02. 2021, 00:49
5
1

Zajímavé

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Co přinese Vršovická drážní promenáda?
Analýzy,

Co přinese Vršovická drážní promenáda?5

08. prosince. 2020, 20min. čtení