Čekali byste, že metropole při stavbě nové linky metra využije rozsáhlých stavebních prací, aby v klíčových dopravních uzlech konečně vytvořila cyklostezky a kvalitní parkování kol, jaké známe například z Nizozemska a Dánska? Tak to se bohužel mýlíte. Z velké části totiž bude uplatněn pražský přístup „ochranné cyklopruhy tam, kde na ně zbylo místo“ nebo „zachováme to, co už je, ale raději žádné inovace“.
Přitom mnohé stanice budoucího metra k podpoře cyklistické dopravy přímo vybízejí. Od Nových Dvorů do centra je prakticky náhorní plošina, po které by se tisíce obyvatel z okolí mohly k metru sjíždět na kole. Ulevilo by se dopravě, zlepšilo by se ovzduší a zvýšila by se atraktivita celé lokality.
Pokud ovšem nebudou vybudovány kvalitní návazné cyklostezky pro všechny (i děti a seniory), bude zde nadále jezdit jen pár otrlých jedinců a pražská periferie bude sklouzávat stále hlouběji do svých problémů s přebujelým množstvím aut.
Pojďme se tedy podívat, jak na tom modrá linka metra bude. V prvním dílu série poodhalíme, jaké jsou plány pro stanici, která bude velkým přestupním uzlem a jejíž otevření je nejblíže ze všech: přestupní stanice Pankrác (C/D).
Na Pankráci bude možné přestupovat na linku C, tramvaje a autobusy. V okolí stanice je poměrně hustá bytová i kancelářská zástavba. Přestavme si, že zde dojde k úpravě přilehlých rušných křižovatek podle nizozemských standardů – s cyklopásy a odděleným stezkami. Představme si, že obyvatelé této části města mohou sednout na vlastní nebo sdílené kolo a do pár minut být pohodlně na metru.
Bohužel ani jedna z těchto představ se zřejmě nenaplní. Jedinou novinkou zde bude ochranný cyklopruh v části ulice Na Pankráci, který před křižovatkami náhle zmizí. Chtěli byste na křižovatce odbočit doleva? Připravte se, že se budete muset „probojovávat“ přes dva pruhy.
Na Pankráci zkrátka vznikne řešení, které je možná lepší než současný stav – hlavně díky doplnění tramvají a bezpečných přechodů, ale nikoho nového na kolo nepřitáhne. Na takto rušné ulici zkrátka přerušované cyklopruhy nejsou řešením. Když navíc není možné odbočit chráněně doleva či jet rovně, cyklopruhy se stávají jakousi pastí.
Abychom jen nekritizovali, pojďme se podívat, jak by se to dalo udělat lépe. Například ve Varšavě spolu s novou linkou metra kompletně přebudovali také zdejší křižovatky. Zdejší stanice Swietokrzyska na lince M1 se v mnohém podobá Pankráci. Byla otevřena v roce 2001, a to s nulovým řešením cyklodopravy. Když se v roce 2015 ke stanici napojovala nová linka metra M2, na lidi na kole už se myslelo. Vznikla síť cyklostezek, které jsou kompletně oddělené od hustého provozu a o překonání vozovky se starají oddělené cyklopřejezdy. Výsledek? Cyklistů přibylo, nemusí se zde bát ani rodiče s dětmi nebo senioři. Nové řešení navazuje na cyklostezky nebo cyklopruhy v ulicích a situace je nakonec přehlednější i pro řidiče aut.
A další inspirace od sousedů: Ve Vídni v roce 2017 otevřeli rozšíření linky metra U1. Spolu s tím došlo ke kompletní rekonstrukci okolních ulic a na cyklodopravu se opět myslelo velkoryse. Ve vozovce nebyly nakresleny 1,5 metrů široké cyklopruhy, které by končily před křižovatkou. Vídeň zařídila 3 metry široké kodaňské cyklopásy, které vedou nad úrovní vozovky. Samozřejmostí jsou také kvalitní stojany na kola na každém rohu.
Vůbec prvním článkem na našem webu byla v roce 2008 kritika nového prodloužení metra C, které bylo tehdy dovedeno až na Letňany. Titulek zněl „Nové stanice metra: pro lidi s bicykly jen pár chaotických opatření“. A toto je citace z článku: „Faktem je, že z praktického hlediska se v rámci této obrovské investice nepodařilo udělat pro cyklistiku ve městě takřka nic kromě pár izolovaných chaotických opatření.“ Pevně doufáme, že tento závěr nebudeme muset kopírovat ještě v roce 2029, kdy má být dokončeno metro D.
Ke zlepšení nedošlo ani v roce 2015, kdy byla linka A prodloužena do Motola. Na čtyřech stanicích metra přibylo pouhých 5 cyklostojanů a pár bezvýznamných předsunutých stání pro cyklisty (v rušných křižovatkách). Na desítky let dopředu byl navíc znemožněn vznik městských cyklotras, která přitom byly obsaženy v městských strategických dokumentech.
Vzhledem k tomu, že se na Pankráci teprve hloubí jámy geologického průzkumu, není snad ještě vše ztracené. Aby se výsledný návrh ještě změnil k lepšímu, je potřeba vůle ze strany občanů, magistrátu i Prahy 4. I do navržených obrub se určitě vejde řešení, které bude na rozdíl od cyklopruhů „odnikud nikam“ dávat smysl.
Zlepšení celého projektu není jen v zájmu lidí, kteří jezdí na kole. Z kvalitní cyklistické infrastruktury mají prospěch všichni. Ti, kdo půjdou pěšky nebo pojedou na kole, ušetří dopravní prostor pro motoristy, zlepší se ovzduší i atmosféra ve městě.
Pokud Praha nebude schopna ani v roce 2029 dosáhnout řešení, které bylo již o dvacet let dříve v Polsku, Rakousku a řadě dalších evropských i amerických měst standardem, bude to vážně smutné.
Příště se dozvíte o tom, jak budou vypadat další stanice metra, a to směrem na jih.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Michal 19. 8. 2021, 16:54
9
Ahoj,
doufám, že se při plánování stanice Nádraží Krč nezapomnělo na to, že zde vede cyklostezka. Nerad bych se dočkal "vylepšení" jako jízda po schodech (nebo dokonce výtahem jako na Opatově) ani průjezdu vestibulem metra...
Martin Šnobr 20. 8. 2021, 11:30
3
@Michal Zdravím, příště rozebereme Olbrachtovu a potom rovnou Nádraží Krč. Určitě to bude zajímavé. :)
Pavel Masek 23. 8. 2021, 13:15
2
1
Dyt se generace architektu hodne obmnenuje za mlade,kteri jezdi dost na kole. To je z narizeni opomiji nebo to porad Praha nema v zadani, dyt soutez nema milion bodu s presnym zadanim,proto soutez.