Dva nové cyklistické tunely v Bergenu

Samotná výška hory Løvstakken dává tušit, jak obtížné topografii z hlediska cyklistické dopravy toto přímořské město čelí. Lze v něm najít sice relativně rovinaté úseky, ale i v rámci širšího centra zástavba šplhá do okolních kopců, často nad hranici 200 výškových metrů. Pohyb po městě je pak přímo ovlivněn několika kopci, které jsou sice populárním cílem sportovních a turistických aktivit, ale běžná doprava se musí realizovat jejich objezdem. Nebo podjezdem, jak ukazuje příběh současně budovaných tunelů.

V tomto ohledu je o to překvapivější všudypřítomnost jízdních kol ve městě, včetně výše položených čtvrtí. V roce 2019 Bergen reportoval 4% podíl jízdních kol na celkovém modal splitu (53 % připadalo na automobily, 18 % na MHD a 25 % pěším).

Tunely jsou součástí výstavby tramvajové trati

Bergen v posledních letech stav své dopravy aktivně řeší formou podpory veřejné a bezmotorové dopravy. Cílem je nezvyšovat podíl aut ve městě. Po masivních investicích do silniční infrastruktury v 80. a 90. letech, které s přetrvávajícími dopravními zácpami nepomáhaly, se město rozhodlo pro změnu a za podpory státu zahájilo výstavbu lehké městské železnice (Bybanen).

Spolu s tím dále investuje do dalších alternativních ekologických dopravních módů, včetně cyklistické dopravy. Stavba lehké železnice byla schválena na začátku tisíciletí a první úsek byl otevřen v roce 2010. Společně s rozvojem lehké železnice je aktivně stavěna i nová infrastruktura pro pěší a cyklisty.

Nové tunely

V současnosti jsou budovány dva nové tunely pro cyklistickou a pěší dopravu, které jsou součástí výstavby druhé linky lehké městské železnice. Oba by měly být slavnostně otevřeny 15. dubna a měly by zpřístupnit zcela novou kontinuální cyklotrasu vedoucí z centra města až do čtvrti Fyllingsdalen na jihozápadě města. Trasa z Fyllingsdalen do centra města by měla mít přibližně 8 kilometrů a doba jízdy na kole je odhadována na zhruba 25 minut.

Kronstadtunnelen (470 metrů)

Tunel Kronstad je kratším z obou tunelů, lokalizovaný blíže centru města. Na délku měří 470 metrů a využívá tunel staré železniční vlečky, rozšířený například o nový doplňkový tunelový portál sloužící pro přístup pěších. Hlavním portálem pak bude do tunelu vstupovat cyklostezka. Tunel spojí centrum města se čtvrtí Kronstad (kde se nachází například jedna z místních univerzit), a dále se sítí cyklotras dále na jih a jihozápad. Cyklostezka v tunelu bude 4,25 metru široká, pěší pás bude mít na šířku 3 metry. Tunale by měl být otevřen 24 hodin denně.

Fyllingsdalstunnelen (3000 metrů)

O něco dále od centra navazuje tříkilometrový tunel Fyllingsdal. Ten je tak druhým nejdelším cyklistickým tunelem na světě po tunelu Snoqualmie u Seattlu ve státě Washington. Zároveň je ale americký tunel původně železničním tunelem. Tunel v Bergenu je tak nejdelším tunelem postaveným přímo pro cyklisty. Pro srovnání: Starý Vítkovský tunel v Praze, kterým od roku 2010 vede cyklostezka, má na délku 304 metrů, tedy je zhruba desetkrát kratší.

Tunel s cyklostezkou je zároveň postaven jako nouzový únikový tunel sousedního souběžného tunelu druhé linky lehké městské železnice, která byla zprovozněna minulý rok. Rozměrově je o něco méně ambiciózní než tunel Kronstad. Cyklostezka bude mít 3,5 metru na šířku, pás pro pěší pak 2,25 metru. Otevřen bude pouze přes den od 5:30 do 23:30. Samozřejmostí je pokrytí mobilním signálem a další bezpečnostní prvky. Sklon bude nepatrný, na třech kilometrech je převýšení pouhých 20 metrů. V tunelu je předpokládána po celý rok stálá teplota kolem 7 stupňů.

Jízda na kole skrz tunel by měla zabrat přibližně 8 až 10 minut. Do Kronstadu tak zkrátí cestu na kole zhruba o polovinu. Ze současných 40 minut na minut 20. Nebude již nutné objíždět masiv Løvstakkenu.

Budou cyklistické tunely i v Praze?

Kromě již existujícího 300metrového tunelu na vítkovské cyklostezce, která je součástí nadřazené cyklotrasy A5, není bez zajímavosti, že pražský systém cyklotras obsahuje plány i na další velmi zajímavý cyklistický tunel.

Město ve svých koncepcích zvažuje přibližně kilometr dlouhý cyklotunel pod pražskými Vinohrady, který by v podstatě kopíroval současné železniční tunely z hlavního nádraží do Vršovic. Tunel by měl být součástí nadřazené cyklotrasy A5 a v rovině tak propojit Vršovice a tamní připravovanou drážní promenádu s vítkovskou cyklostezkou vedoucí na Žižkov a na Balabenku. Ve vizích je zmiňován i možný východ z tunelu formou výtahu do oblasti náměstí Míru.

Idea tohoto tunelu ale nikdy nepokročila dále k realizaci a je tak stále spíše koncepční vizí než jakkoliv konkrétním plánem připravovaným k realizaci v blízké budoucnosti.

Další informace k cyklistické dopravě v Bergenu

• Cyklistická mapa Bergenu
• Náš starší článek s fotkami z Bergenu
• Oficiální stránka města k cyklistické dopravě