Desítky lidí na sportovních, horských i městských kolech, na koloběžkách a tříkolkách vyjely 19. dubna do ulic Plzně na tradiční jarní cyklojízdu, při níž chtěly poukázat na problémy v cyklodopravě.
Letošní 13. ročník chtěl upozornit zejména na průjezd centrem, který podle organizátorů není ideální a trasy pro cyklisty nejsou mezi sebou propojené. Na konci některých stezek je cyklista bezradný, řekl ČTK Daniel Soutner ze spolku Plzeň na kole, který se věnuje cyklodopravě ve městě. Podle Soutnera se cyklisté na dopravě v Plzni podílejí zhruba třemi procenty.
Jako příklad problematického místa uvedl příjezd k hlavnímu vlakovému nádraží, kde jsou podle něj potíže ze všech stran. „Uvrhají cyklistu do nejistoty, jestli jede správně,“ řekl. Třeba ve směru na Doubravku to podle něj způsobují zvláštní smyčky, jednosměrky a chodníky. Stejné je to na neoznačené trase na Slovany pod viaduktem směrem k Mikulášskému náměstí. Podle Soutnera by pomohlo lepší značení nebo provizorní vyznačení stopy průjezdu cyklistů na silnici, což by jim usnadnilo orientaci.
V různých strategických dokumentech města se mluví o podpoře cyklodopravy a rozvoji, ale posun je podle cyklistů pomalý. Plzeň letos vybuduje kilometry cyklostezek za 61 milionů Kč, což je meziročně o třetinu vyšší suma. Soutner investice ocenil, ale dodal, že jdou pořád do okrajových částí, které propojují Plzeň s okolím. My bychom rádi viděli posun v centru, aby se dalo projet, uvedl.
Cyklističtí nadšenci dnes kvitovali stezky podél čtyř plzeňských řek, tzv. greenways. „Jsou dlouhé, propojené a je téměř kontinuální průjezd přes město, a proto jsou tak využívané i pro běžné dojíždění. A jsou bezpečné, oddělené od provozu a srozumitelné,“ uvedl Soutner. Důležité je ale teď pospojovat je do celé městské sítě, jinak je nelze naplno využívat, dodal.
„Cyklistů v Plzni přibývá. Od správy informačních technologií máme slíbeno, že letos na jaře bude zprovozněné sčítání. Vytipovávali jsme místa pro sčítače,“ uvedl Soutner. Podle jeho odhadů je podíl cyklistů na dopravě v Plzni dvě až tři procenta, ale třeba v Berlíně má cyklistika třetinový podíl. „Strategické dokumenty města říkají, že sedm procent pro Plzeň v roce 2030 by bylo nejméně ambiciózních a dá se dostat i na deset za rozumného úsilí,“ uvedl. Toho lze podle něj dosáhnout propojenější infrastrukturou a tím, aby od města zaznívalo, že mikromobilita je normální způsob dopravy. Magistrát je letos partnerem květnové výzvy Do práce na kole a spolek věří, že uvidí úředníky i politiky na bicyklech.
Spolek dále uvedl, že v Plzni je také mnohde nevyhovující stav parkování kol u nádraží. Podobné téma bylo Městem na kole v nedávné době medializováno v Praze a cyklostojany na pražská nádraží byly postupně doplněny.
V Plzni spolek konkrétně řešil možné parkování kol u zastávky Plzeň – Slovany. Z vyjádření Správy železnic ale vyplývá, že s doplněním cyklostojanů u nádraží není v rámci rekonstrukce počítáno. „K Vašemu podání Vám sdělujeme, že se v projektové dokumentaci ke stavbě ‚Uzel Plzeň, 5.stavba Lobzy Koterov‘ s umístěním stojanů na kola neuvažovalo,“ doplnila Eliška Dvořáková za Správu železnic.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
