Na příkladu dvou veřejných novostaveb otevřených v loňském roce jsme mapovali, jak je Praha úspěšná v integraci možností parkování kol přímo do projektů nové veřejné výstavby. Podívali jsme se pod pokličku dvou mediálně vděčných projektů – novostavby městské knihovny na Petřinách a základní a mateřské školy Elektra ve Vysočanech. U obou projektů při výstavbě nevzniklo parkování pro kola žádné. Zároveň ale oba projekty zahrnují poměrně velkorysé parkování automobilů.
Zjišťovali jsme podrobnosti finálního řešení parkování kol u obou projektů. Ve druhém díle této série se podíváme na řešení parkování kol u základní a mateřské školy Elektra v rámci nové zástavby Vysočan, navíc v těsném sousedství vysočanské drážní cyklostezky.
Škola v ulici U Elektry byla v oblasti nové developerské zástavby pražských Vysočan slavnostně otevřena v září 2023. Investorem a zřizovatelem je městská část Praha 9. Projekt školy je letitý a dlouho očekávaný. Řadě lidí se jistě ulevilo, že byla minulý rok slavnostně dokončena a otevřena.
Zároveň s otevřením ale nešlo nepřehlédnout široce diskutované téma řešení vstupu do školy, které na Praze 9 zvedla opoziční Pirátská strana. Opozice kritizovala jednak vstup nepřátelský dětem přicházejícím pěšky (prostoru dominuje K+R parkoviště, neboli tzv. „obratiště pro auta“), ale kritizovala i absenci jakýchkoliv cyklistických stojanů.
Absence řešení parkování kol zarazí o to více, že se jedná o školu v těsném sousedství páteřní cyklotrasy A26 vedoucí po bývalé vlečce skrze celou tamní novou bytovou výstavbu. O tom, že nová čtvrť s cyklostezkou ve svém středu příliš nekomunikuje a napojena je na ní minimálně, jsme již psali za posledních 15 let několikrát, a tématu se opět budeme věnovat v budoucnu. Nyní se podívejme ale na parkování u samotné školy.
Zřízení kvalitního parkování kol u školy, která je v těsném sousedství na pražské poměry luxusní cyklostezky, by mohlo vypadat logicky. Během hovorů se zainteresovanými stranami jsme si ale v redakci ověřili, že ve škole při výstavbě nevznikla ani žádná kolárna, ani cyklostojany.
Mluvčí Prahy 9 Marie Kurková pro Městem na kole v květnu vysvětlila, že řešení je provizorní, plnohodnotné řešení lze očekávat až se začátkem právě přicházejícího školního roku: „V tomto školním roce ZŠ a MŠ Elektra funguje pouze jako detašované pracoviště ZŠ Novoborská. To bylo otevřeno tři měsíce po kolaudaci, navštěvují ho pouze žáci prvního stupně. Škola jako samostatný subjekt bude otevřena až v září 2024, změny by měly proběhnout v průběhu letních prázdnin. Na to, že škola Elektra zatím nefunguje ‚plnohodnotně‘ byli zákonní zástupci dětí i veřejnost mnohokrát upozorňováni. V praxi to znamená, že některá vybavení (vč. stojanů na kola) budou doplněna. MČ Praha 9, tedy zřizovatel ZŠ a MŠ Elektra, nechala plán umístění stojanů na budoucím řediteli/ředitelce školy, nynější řešení je provizorní.“
Absence řešení kolárny u školy těsně sousedící s jednou z těch kvalitnějších a souvislejších pražských cyklostezek zarazí. Ta přitom bude školu napojovat na širší spádové území, zvláště po dostavbě dalších úseků stezek, které školu propojí s novou výstavbou v okolí Kolbenovy ulice.
Zajímavé je to i z toho hlediska, že pražský magistrát již několik let nabízí program koláren do škol, skrze který nabízí existujícím školám možnost dovybavení kolárnou. Zatímco tak pražský magistrát dovybavuje již postavené školy cyklostojany a kolárnami a program komplikuje enormní zájem, tak městská část vybuduje novou školu u cyklostezky bez kolárny.
Zajímali jsme se, zda mohla roli v absenci kolárny sehrát v kuloárech zmiňovaná kauza, kdy rodiče z jedné školy na Praze 9 údajně žalují městskou část v případě ukradené koloběžky z budovy obecní školy. „Na slavnostní otevření jsem přijel na kole po cyklostezce A26, které jsem neměl kam zaparkovat. Na stojany jsem se okamžitě ptal na místě zaměstnance radnice, který měl celou stavbu na starost, i na to, proč je celé předpolí školy tak strašidelně udělané. Bylo mi řečeno, ‚že to jinak nešlo.‘ Absence stojanu vysvětlena ukradenou koloběžkou na jiné devítkové škole,“ zmínil v popisu pro Městem na kole tuto kauzu Václav Vislous, předseda opozičních Pirátů na Praze 9.
Tisková mluvčí Prahy 9 na tuto část našeho dotazu neodpověděla. Z neformálních hovorů s dalšími lidmi znajícími politické prostředí Prahy 9 ale plyne, že se nejeví jako pravděpodobné, že by kolárna ve škole primárně absentovala z důvodu této žaloby na městskou část. Častěji byla zmiňována domněnka, že to zkrátka nebylo považováno za dostatečně významné.
„Aspekt parkování a bezpečného předpolí nebyl pro radnici dostatečně důležitý, aby se mu věnovala dostatečná pozornost. To je vidět i na kauze ‚stojan‘, kdy se dlouho řešilo kdo a kam ho umístí. Šlo prostě o dodatečnou myšlenku, nikoliv o něco, na co se myslelo od začátku. Kdyby to byla v zadání jako jasná priorita, tak se to nikdy nestane. Chyba byla jednoznačně na straně zadavatele, který požadavek na bezpečný prostor před školou jasně nevznesl,“ komentuje kauzu s dodatečným doplňováním drátolamů Vislous.
Téma parkování u školy není izolované. V rozvojovém území Vysočan je teď diskutována řada dalších aspektů dotýkajících se místní bezmotorové mobility. V průběhu přípravy článku bylo často zmiňováno například téma špatného severojižního spojení napříč vznikající zástavbou, nebo pomalá realizace slibovaných cyklostezek, které by mohly zajistit tolik žádanou bezmotorovou prostupnost.
Nízkou prioritu tématu cyklistické prostupnosti nové čtvrti ilustruje i malá ochota dále zlepšovat cyklistická propojení vysočanské stezky s okolím. V připomínkách k zaváděným zónám placeného stání v ulici Modrého zaznělo, zda by městská část mohla zlepšit právě cyklistické napojení stezky do Modrého. Kromě toho že nedávno zbudovaný sjezd z cyklostezky nesplňuje technické parametry pro povolení jízdy na kole, úřad při Praze 9 píše i následující: „Navíc úprava by vyžadovala stavební úpravu sjezdu a rušení parkovacích míst, kterých na území Prahy 9 není nadbytek.“
Přitom by se mohlo jednat o jedno z míst, kudy by se děti mohly dostávat ze stezky k nedávno otevřené škole Elektra. Nadto se pohybujeme v nově budované čtvrti, kde veškeré budovy mají zbudovány zpravidla podzemní garáže již v rámci výstavby a čistě teoreticky by tak zde měl být počet parkovacích míst dostatečný.
Z květnového vyjádření tiskové mluvčí Prahy 9 plyne, že otázka kolárny nebo cyklostojanů nebyla řešena při výstavbě a městská část se této odpovědnosti v podstatě vzdala a přehodila ji na nového ředitele, který byl pověřen vedením školy od letošního července.
Zeptali jsme se nového ředitele, zda plánuje s novým školním rokem nějaké změny ohledně parkování kol a koloběžek při ZŠ a MŠ Elektra. Do uzávěrky textu neodpověděl, případně jeho vyjádření doplníme.
§ 27 Požadavky na odkládání jízdních kol:
(1) Stavby se obvykle vybavují plochami k odkládání jízdních kol s kapacitou podle konkrétního záměru a umístění stavby. Zejména se zřizují plochy pro odkládání jízdních kol návštěvníků u staveb občanské vybavenosti a pro uschování jízdních kol trvalých uživatelů staveb.
(2) Plochy pro odkládání jízdních kol návštěvníků se zřizují jako veřejně přístupné a musí umožnit uzamčení jízdního kola. Místa pro uschování jízdních kol trvalých uživatelů staveb se zpravidla zřizují mimo veřejně přístupný prostor.
Je ale nutné podotknout, že přesunutí odpovědnosti na ředitele školy, který přichází k hotové zánovní stavbě, je svým způsobem problematické. Obecně bývá jednodušší obdobné záměry řešit přímo při výstavbě.
Pražské stavební předpisy jsou v otázce parkování jízdních kol v současnosti nezávazné, ale jasně hovoří o tom, že se plochy pro odkládání kol mají zřizovat zejména u staveb občanské vybavenosti. U ZŠ a MŠ Elektra ale při výstavbě nevznikly.
Je tak s otázkou, zda může město svými předpisy motivovat k těmto nezávazným doporučením vůbec někoho, když se jimi u vlastních staveb občanské vybavenosti neřídí. A cyklostojany instaluje na základě tlaku veřejnosti a opozice až ex post.
Ptali jsme se tak lokálních politiků angažovaných v kauze, jak jsou vlastně v kontextu výstavby ZŠ a MŠ Elektra se současným nastavením stavebních předpisů stran parkování spokojeni? Jsou požadavky na výstavbu parkování, ať již automobilů nebo kol takto dobře nastaveny, nebo by zasloužily změny?
„Parkovací místa pro automobily škola podle legislativy mít musí a realizované řešení je, vzhledem k možnostem pozemku a okolí, kladně hodnoceno dopravní policií i BESIPem,“ odpověděla Marie Kurková, tisková mluvčí Prahy 9.
„Co se týká parkovacích míst, tak mi nedává žádný smysl, aby se budovaly obří podzemní garáže pro desítky automobilů, ale pro parkování mikromobility nevznikl žádný bezpečný prostor. Přitom by stačilo konvertovat několik podzemních parkovacích míst na bezpečné úložiště koloběžek a kol. Klidně i s kamerou a klecí na čip,“ uvažuje ve své odpovědi Václav Vislous (Piráti).
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Zdenek X 30. 8. 2024, 12:44
7
3
Prostor pred skolou je otresny (bez ohledu na parkovani kol, to by mi vadilo asi az v druhe rade, to je resitelne). Uplne vidim, jak to vzniklo: ulici U Eletry se vjizdi do pomerne rozsahle neprujezdne oblasti, kde se kazde auto musi nekde otocit (na ulici a nebo v podzemni garazi). I ulice Sousedikova primo pred skolou je soucast teto neprujezdne oblasti a je sama o sobe podobnou ukazkou slepeho mista, kde se musite otocit a nebo dojet na konci do podzemni garaze. A pri tomhle "krasnem" urbanistickem navrhu, kde je soucasni neprujezdne oblasti i skola (postavena na pozemku obklopenem pozemky FINEPu), si projektant skoly uvedomil: "A sakra, co se stane, kdyz do tohodhle prostoru zacnou rano najizdet rano pred osmou rodice? Nemusi jich byt moc a uz se tahle oblast cela dopravne zhrouti. Nejake obratiste u budovy, ktera ma potencial, ze pritahne dopravu a pritom stavajici stav to neresi, udelat musime."
Mne se to strasne nelibi, jenom upozornuji na zaklade toho, co jsem usoudil z clanku a pohledu na mapu, ze problem muze zacinat mnohem driv nez u projektu vlastni budovy skoly. Tohle otresne obratiste mi pripada jako zoufaly pokus vyresit problem. Dalsi moznost je zrejme zakazat rano vjezd uz do ulice U Elektry, coz je ale neuskutecnitelne vzhledem k tomu, kolik bytu se v teto neprujezdne oblasti s prijezdem pouze ulici U Elektry nachazi. A nebo mavnout proutkem a vymazat rodice, kteri vozi deti az ke vchodu do skoly.
Kuba 31. 8. 2024, 08:49
10
1
Je to strasny, ale neprekvapivy, kdyz se clovek podiva na zbytek P9. Krome te jedne stezky podel Rokytky a potom po vlecce, ktere ale dost chybi napojeni na okoli, je to pro cyklodopravu v podstate pustina...
Kuba 31. 8. 2024, 09:28
8
1
Pardon odeslal jsem to omylem nedokoncene:
A chodit po P9 pesky je taky spis jen pro otrle. Maximalne k nejblizsi stanici metra nebo tramvaje. P9 je MC, kde jsou auta jednoznacne na prvnim miste...
Tomas 1. 9. 2024, 07:40
3
Zrovna tohle je to poslední co mě na Elektře štve (ale štve opravdu). Tenhle projekt měl totiž vzniknout od developerů jako podmínka kolaudace v té oblasti. Prostě nemáte školku a školu? Tak prostě nebudete stavět. Stejný problém je Zelené město u Spojovací, kde se dokonce uzavřelo memorandum s Praha 9 a developerem, že tam někdy možná vznikne školka. Jako vážně? Jsem zvědavý jak to bude u Nákladového nádraží Žižkov, ale očekávám stejný příběh. Praha 9 je naprosto šílená. Jenom v mém okolí by šlo vybudovat tolik oddělených cyklostezek za tak málo peněz. Např. Proč se dělá piktogram na K Žižkovu a nenakreslil se na cyklopruh na široký chodník na obou stranách, to samé na Spojovací. Proč se nepropojí Krejcárek se Spojovací lesíkem za Odlehlou, kde je zablacená cesta. Proč se čmárá ochranný pruh na Novovysočanskou až k ohradě, když je tam chodník po kterém nikdo nechodí, proč by na něm nemohla být cyklostezka ( i když tady je mnohem lepší alternativa buď lesem nebo nádražní cestou)? Proč není pořád dokončeno spojení mezi Krejcárkem a Balabenkou? Proč se A1 táhne přímo přes Třešňovku s velkým sklonem, když by mohla pokračovat rovně lesem po cestě?
komentář