10 km/h v centru: estonské městečko ukazuje, co s průtahem po dostavbě okruhu

Z asfaltového průtahu veřejným prostorem

Ještě před pár lety bylo horní náměstí v Kuressaare především silnicí. Rozsáhlá asfaltová plocha, kde auta běžně jezdila rychlostí 50 km/h, byla místem, které lidé spíše míjeli, než využívali. Parkování bylo dominantní funkcí prostoru.

Dnes je to úplně jinak. Celé náměstí je vydlážděno, vozovka splývá s prostorem pro pěší, a jediné, co připomíná dřívější dopravní funkci, je jiný typ dlažby. Ve stejném prostoru se dnes nachází restaurační zahrádky, fontána, umělecké prvky i dostatek míst k sezení.

Centrum bylo přetvořeno ve sdílenou zónu s maximální rychlostí 10 km/h. Auta tu stále projíždějí, protože jde o důležitou spojnici v rámci města, ale díky zpomalení, plynulé dlažbě a rovnému povrchu bez obrubníků tu vznikl prostor, kde se dá bezpečně pohybovat pěšky, posedět i jen tak pozorovat dění. Místní řidiči rychlostní limit skutečně dodržují – a vymáhají ho i radary.

Přístupové ulice: zóna 30, oddělené pásy, kontinuální chodníky

V ulicích navazujících na náměstí se režim mění – zóna 30 zde umožňuje jízdu rychlejší, i když stále působí velmi klidně. Cyklistická doprava tu má samostatné dlážděné pásy, které ale nejsou ideálně čitelné. Chodci je často využívají jako rozšíření chodníku a cyklisté se pak ocitají zpět na vozovce.

Přínosem jsou kontinuální chodníky na kříženích, kde chodec přechází bez přerušení a auto musí dát plnou přednost. Přechody jako takové zde často vůbec nejsou – chodník prostě pokračuje, a řidič má jasno.

Město, které žije

Výsledkem je prostor, který působí živě a otevřeně. Obchodní jednotky ožily, kavárny a restaurace mají venkovní posezení, fontána přitahuje děti, veřejné toalety i tržiště zvyšují funkčnost. Jednoduše – městské centrum dostalo zpět svou sociální funkci.

Do článku doporučujeme vložit tvoje porovnávací fotografie „před a po“ – ideálně formou galerie nebo paralelního zobrazení.

Okruh nestačí. Změna musí přijít i ve městě

Kuressaare má svůj dopravní okruh, který objíždí historické centrum. Ten ale leží poměrně daleko a je primárně určen pro tranzit — tedy pro kamiony, autobusy a dálkovou dopravu. Pokud však lidé míří do samotného centra nebo do čtvrtí v okolí hradu, stále projíždějí přes hlavní osu města, tedy i přes nově upravené náměstí.

I přes tento fakt se město rozhodlo, že centrální prostor nesmí být nadále jen dopravní spojkou. A to je zásadní poučení i pro česká města, kde se sice často staví obchvaty, ale samotné centrum zůstává beze změn. Bez proměny prostoru uvnitř města ale obchvat neplní svou funkci — auta se do centra stejně vrátí, a prostředí zůstává nepřátelské pro pěší i cyklisty.

V Kuressaare je naopak jasně vidět, že město zve k pohybu pěšky nebo na kole. A i když tu stále jezdí auta, prostředí jim už není přizpůsobeno na úkor všech ostatních. Výsledek? Veřejný prostor, který žije — pro rezidenty i návštěvníky.

Kdo, kdy, za kolik

Rekonstrukce centrálního prostoru Kuressaare proběhla v letech 2018–2019 jako součást programu „Dobré veřejné prostory“ (Hea avalik ruum), který vznikl při oslavách 100 let estonské státnosti a byl zaštítěn Estonskou asociací architektů.

Projekt navrhl ateliér Projekt Kuubis OÜ, generálním projektantem byl TO Projekt OÜ, a realizaci provedla stavební společnost Merko. Náklady přesáhly 4 miliony eur.

Rok po dokončení se však objevily problémy s kvalitou dlažby, která se začala rozpadat. Město uspělo u soudu, který nařídil projektantovi a stavební firmě zaplatit odškodné ve výši přes 750 000 eur. Dlažba byla opravena. Přes tuto komplikaci je funkční výsledek rekonstrukce zjevný – a může být inspirací i pro další města.