Už víme, jak bude vypadat Vltavská cyklostezka mezi Roztoky a Libčicemi. Má stavební povolení

Publikováno: 13. října. 2026, 5 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Středočeský kraj
Publikováno: 13. října. 2026, 5 min. čtení
Autor: Martin Šnobr
Úvodní foto: Středočeský kraj

Středočeský kraj se posunul v přípravě jednoho z nejsložitějších chybějících úseků Vltavské cyklistické cesty. Pro trasu mezi Roztoky, Úholičkami a Libčicemi nad Vltavou bylo vydáno stavební povolení a existuje také vizualizace této budoucí stezky. Ta má vést po levém břehu Vltavy v úzkém prostoru mezi řekou a železničním koridorem.

Vizualizace nechal podle obce zpracovat Středočeský kraj na žádost obce Husinec–Řež na druhém břehu Vltavy. Obrázky ukazují, jak má technicky náročná stezka v sevřeném vltavském údolí vypadat. V některých místech bude nutné rozšířit břeh pomocí kamenného násypu do řeky, protože mezi kolejemi a Vltavou není pro stezku dostatek místa.

Po levém břehu místo Řeže

O vedení Vltavské cyklostezky v tomto úseku se v minulosti diskutovalo. Jednou z variant bylo pokračování po pravém břehu přes Klecany a Řež. Po odporu části místních obyvatel a obce Husinec-Řež však Středočeský kraj pokračoval v přípravě trasy na protějším, levém břehu.

Husinec-Řež nyní uvádí, že se území obce samotná stavba dotkne především v místě napojení na lávku přes Vltavu. Obec také požadovala úpravy projektu s ohledem na okolní přírodu, například zachování prostupů pro zvířata k řece.

Součástí projektu je právě i napojení na lávku v Řeži a pokračování směrem k Libčicím. Projektová zakázka počítala vedle samotné stezky také se změnou územního rozhodnutí, získáním stavebního povolení a dokumentací pro provedení stavby.

Nejdražší úsek celé trasy, výrazné zvýšení bezpečnosti

Jde přitom o mimořádně náročnou stavbu. Úsek měří přibližně 2 až 2,5 kilometru a odhadované náklady se pohybují okolo 500 milionů korun. Část stavby bude podle kraje kvůli obtížnému přístupu nutné realizovat z lodí.

Právě cena vyvolala letos na jaře debatu i uvnitř Středočeského kraje. Radní pro veřejnou dopravu a mobilitu Petr Borecký (STAN) ji označil na první pohled za mimořádně vysokou, současně ale argumentoval tím, že jde o klíčový chybějící článek celé Vltavské cyklotrasy.

Podle Boreckého připadlo v posledních deseti letech právě na tuto oblast přibližně 80 % střetů člověka s vlakem v řešeném úseku. Dnes zde lidé využívají úzké pěšiny v bezprostřední blízkosti železniční trati a místy se pohybují přímo po kolejích. Kraj proto projekt nevnímá pouze jako rekreační cyklostezku, ale také jako bezpečnější pěší spojení podél Vltavy.

Krajská rada proto letos na jaře doporučila pokračovat v přípravě i přes vysoké náklady a následně pokračování projektu podpořilo také zastupitelstvo. Podle tehdejších informací se počítalo s celkovými náklady kolem 502 milionů korun, z nichž více než 200 milionů by mohla pokrýt evropská dotace.

Chybějící článek mezi Prahou a Mělníkem

Význam úseku spočívá také v jeho poloze. Vltavská cyklistická trasa dnes vede z jihu přes Prahu a po pravém břehu pokračuje do Klecan. Odsud ale nyní bezpečné pohodlné propojení směrem ke Kralupům podél vody chybí. Lidé tak musí jezdit horem – přes místní silnice a s výrazným stoupáním a klesáním, i dlouhou zajížďkou.

Borecký letos uváděl, že pražsko-klecanský úsek využívá ve všední den kolem dvou tisíc lidí, o víkendech až čtyři tisíce. Bez vybudování úseku mezi Úholičkami a Libčicemi by podle něj nebylo možné souvislou trasu Praha–Mělník dokončit.

Hotovo by mohlo být v roce 2029

Získání stavebního povolení je významným posunem, samotná stavba ale ještě nezačíná. Kraj bude muset zajistit financování a vysoutěžit zhotovitele. Na jaře 2026 kraj počítal s tím, že by mohl být úsek dokončen v roce 2029.

Po dokončení této kritické části by tak mohlo vzniknout souvislé bezpečné spojení z Prahy přes Kralupy až k Mělníku, odkud lze pokračovat po Labské stezce. V podobné době, kdy by měla být dokončena tato stezka, by měla být postavena také nová lávka propojující Roztoky a Klecany. Lidé na kole jedoucí z Prahy se tak na úsek podél řeky dostanou ať už pojedou po pravém či levém břehu řeky.

Martin Šnobr
Architekt a urbanista se zájmem o udržitelnou dopravu a zlepšování míst kolem sebe. Po Praze nejčastěji jezdí na vlastním nebo sdíleném kole, občas kombinuje s MHD i autem. Člen redakce od roku 2018, od roku 2025 šéfredaktor.

Přidej komentář

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat