Bariéry v centru II – Průzkum poprvé, obecné závěry

Velký průzkum cyklistických preferencí byl první částí podobného vyhodnocení bariér cyklistické dopravy, s jehož představováním jsme začali minule. Průzkum sloužil především ke zjištění průchodnosti řady obvyklých cyklistických překážek, mimo to ale přinesl řadu obecně platných výsledků. Zjistili jsme tak střední dojížďkovou vzdálenost, nebo kolik metrů jsou ochotni cyklisté vystoupat na cestě do práce. Zásadním závěrem je ale potvrzení předpokladu, že 85% cyklistů by v případě odstranění překážek jezdilo po městě častěji.

Vzhledem k obsažnosti věnujeme průzkumu hned dvě pokračování seriálu. V prvním popíšeme samotný průzkum, metodiku jeho zpracování a obecné výsledky, v dalším pak probereme konkrétní terény a překážky.

Cíle a realizace průzkumu

Cílem průzkumu bylo získat podrobné informace o tom, po jakých ulicích jsou pražští cyklisté ochotni jezdit a jak obtížné jsou pro ně běžné pražské překážky. Především jsme potřebovali získat vstup pro numerický model — zjistit, kolik a jakých překážek jsou cyklisté ochotni překonat na své obvyklé cestě, jaké jsou limity pokud jde o vzdálenost, stoupání nebo rozdíl v době, za kterou by cestu urazili jiným dopravním prostředkem.

Výsledkem byl velmi podrobný dotazník (celkem 79 otázek) s řadou otázek úvodních, následovaných sadou dotazů na jednotlivé terény (8) a překážky (21). Dotazník byl publikován v podobě písemné, vyplnitelného .doc souboru a také ve formě internetového formuláře. Právě internetová podoba (k jejíž realizaci se dobrovolně nabídl čtenář webu Prahou na kole Štěpán Mazánek) byla klíčem k úspěchu průzkumu. Po jejím zveřejnění krátce po spuštění průzkumu se počet respondentů ochotných vyplnit dlouhý dotazník ztrojnásobil.

Vyplnění dotazníku trvalo obvykle dvacet minut až půl hodiny, bylo tedy poměrně náročné a to především pro příležitostné cyklisty, kteří se některým překážkám v silnějším provozu raději důsledně vyhýbají. Ještě jednou proto děkuji všem více než čtyřem stovkám respondentů, kteří dotazník vyplnili, ať už v textové formě nebo přes internet.

Metoda zpracování

Zpracování proběhlo v programu Open Office Calc (Open obdoba MS Excelu), v podobě jednoho souboru (nakonec 21 listů a 2,6 MB). Odpovědi byly rozděleny podle frekvence, s jakou cyklisté po Praze jezdí a převáženy na hodnoty odpovídající relevantnímu vzorku pražské populace podle průzkumu GFK (viz následující dva grafy). V rámci otevřenosti projektu byla hrubá data zanonymizována a je ke stažení zde — kdokoliv tak může ověřit naše výsledky nebo udělat vlastní analýzy. Souhrnnou zprávu o průzkumu (47 stran) si můžete stáhnout zde.

Je zřejmé, že v našem průzkumu odpovědělo výrazně víc respondentů jezdících po Praze alespoň jednou týdně (častí cyklisté), než těch, kdo na kolo sednou jen příležitostně (poměr asi 78:22, ve skutečnosti je to 28:72). náš průzkum tedy dává výrazně přesnější výsledky ve skupině častých cyklistů. Přesnost průzkumu ukazuje druhý graf (modrá čára ukazuje přesnost výsledků průzkumu pro časté cyklisty, hnědá pro příležitostné cyklisty).

Ve skupině častých cyklistů se jedná v Praze o doposud nejrozsáhlejší průzkum — průzkum GFK z roku 2008 založený na populačním vzorku jednoho tisíce respondentů pracoval v této skupině s menším počtem cyklistů.

Obecné výsledky průzkumu

Věkový průměr respondentů je 30,5 roku, přičemž okrajové skupiny jsou výrazně slabší. 298 respondentů uvedlo, že jsou muži, 107, že jsou ženy (poměr 74:26). Rozložení dojížďkové vzdálenosti do práce (pozor, nikoliv vzdálenosti, kterou lidé jezdí na kole) ukazuje třetí graf.

Častí cyklisté mají dosti často do práce mezi pěti a sedmi kilometry, další špička je pak mezi 10 a 15 km. Korelace vzdáleností do práce a frekvence jízdy na kole ale není průkazná ani v této skupině. Střední dojížďková vzdálenost (medián) je 8,5 km.

Ochota dojíždět

Zajímalo nás, kolik cyklistů je ochotno denně dojíždět na jaké vzdálenosti a jaká převýšení. Výsledkem jsou dva grafy znázorňující tuto ochotu.

Je vidět, že ochota dojíždět na kole se láme mezi deseti a patnácti kilometry. Zatímco na vzdálenost deset kilometrů by denně ještě odjížděly více než dvě třetiny cyklistů, na patnáct kilometrů už je to jen zhruba třetina. Ti, kteří jezdí pravidelně, jsou nicméně ochotnější dojíždět o několik kilometrů dále (medián 12 kilometrů, příležitostní jen 8,5 km).

U převýšení začíná ochota denně dojíždět klesat strmě nad značkou padesáti metrů. I zde jsou pravidelní cyklisté ochotní stoupat denně více — pro případný rozvoj cyklistické dopravy v Praze je ale podstatný fakt, že převýšení sto metrů (obvyklé při bydlení na některém pravobřežním sídlišti) považuje při denní cestě za snesitelné ještě právě polovina cyklistů. I zde je rozdíl mezi pravidelnými a příležitostnými cyklisty (medián 100 vs. 80 metrů)

Pomaleji? Nevadí!

Jen málo cyklistů podmiňuje použití kola zkrácením cestovní doby. V případě srovnatelného času jízdy na kole a jinak by jezdilo 85% cyklistů. Polovině nevadí prodloužení o několik minut a třetině ani, kdyby cesta na kole byla o více než deset minut delší.

Ochota dojíždět na kole v případě časového rozdílu mezi cestou na kole a jiným dopravním prostředkem (záporná čísla na ose X kolo rychlejší, kladná kolo pomalejší, nad +10 minut extrapolace).

Pětkrát víc pravidelných cyklistů, třikrát více vykonaných cest

Poslední obecná otázka se zajímala o změnu frekvence používání kola; tedy o to, zda by cyklisté jezdili častěji v případě odstranění závažných překážek, které jim v tom vadí.

85% cyklistů by v takovém případě jezdilo častěji. Počet cyklistů jezdících denně cyklistů jezdících několikrát týdně by se zpětinásobil, u velmi malé skupiny cyklistů jezdících prakticky denně by došlo dokonce k osminásobnému nárůstu. Po převedení na počet vykonaných cest dostáváme 2,8násobný nárůst jejich počtu v případě odstranění překážek.

Frekvence dojíždění mezi potenciálními cyklisty současná a v případě odstranění překážek.

Tento výsledek potvrzuje předpoklad , na kterém byl projekt odstranění bariér postaven: tedy že v Praze existuje velmi silný zájem na tom, jezdit na kole častěji, a že odstranění prakticky jakékoliv překážky povede velmi rychle k významnému nárůstu počtu cyklistů a to jak v daném místě, tak v rámci počtu cest v Praze vykonaných.

Pokračování příště

Odkazy

Velký průzkum cyklistických preferencí
Bariéry v centru I – stručné výsledky
Dotazník v PDF
Anonymní výsledky průzkumu ke stažení (XLS)
Souhrnná zpráva o průzkumu (pdf 47 stran)