Do města na kole: V protisměru

Expert na cyklistickou infrastrukturu, doktor Meschik z Vídeňské univerzity BOKU má na jednosměrky jasný názor: „Když se v málo frekventované jednosměrce dá předjet cyklista, může se tam udělat cykloobousměrka.“ Rakouské předpisy pro bezpečné řešení cykloobousměrek prokazují, že tomu tak skutečně je. Ve Francii zavedli rovnou pravidlo, že v zóně 30 km/h může jet cyklista v protisměru libovolnou ulicí, kde to není zakázáno.

V Praze je ale jen šestnáct kilometrů jednosměrných ulic, kde je možný pohyb cyklistů v protisměru (a to včetně Karlína) — ve Vídni je to dvanáctkrát více. Než se plošná prostupnost města zlepší, jsou ti, kdo se chtějí vyhnout jízdě po hlavních ulicích, k občasnému překonání jednosměrné ulice v protisměru víceméně odsouzeni. Jak se s takovou situací vyrovnat?

Cykloobousměrky značené a faktické

Je-li průjezd cyklistů v protisměru povolen, máte celkem spolehlivě zaručeno, že se s protijedoucími auty vyhnete, a značení na výjezdu řidiče na vaši možnou přítomnost upozorňuje. Přesto je na místě jistá opatrnost, zachování velkého odstupu od obou řad parkujících aut a nespoléhání na přednost zprava při výjezdu z cykloobousměrky.

Několik prvních cykloobousměrek v Praze bylo vyznačeno na chodník. Ovenecká.

Místa je dost tady v Radlickém údolí i v jiných ulicích.

První pravidlo pro nedovolenou jízdu v protisměru je samozřejmě to, že pokud to jde rozumně objet, je to vždycky lepší. Naše cyklomapa nyní nabízí vyhledávač tras, který vám i v komplikované spleti jednosměrných ulic zpravidla najde použitelnou trasu.

Druhé pravidlo je pak to, že nejste-li si svou bezpečností v protisměru jisti, veďte kolo po chodníku.

Třetí pravidlo je, že musíte být schopni rozpoznat, zda je jednosměrka pro jízdu dostatečně bezpečná. Pro jízdu v protisměru jsou naprosto nevhodné:

• Hlavní silnice, ulice s dvěma pruhy
• I místní uličky, kde jezdí víc než pár desítek aut za hodinu. Když zde auta jezdí „v balících“ po několika, nebude na vás moci druhý řidič reagovat a mohl by vás ohrozit.
• Velmi úzké nepřehledné silničky, zpravidla v rodinné zástavbě nebo mimo zástavbu vůbec, kde byla jednosměrnost zavedena celkem oprávněně proto, že je ulice skutečně úzká k nevyhnutí málem i s chodcem.

Příklady ulic v centru Prahy zcela nevhodných pro jízdu na kole v protisměru:

• Štěpánská (provoz),
• Senovážná, Lublaňská (mezi Wenzigovou a Koubkovou), Perlová (malá šířka + provoz)
• Rumunská (více pruhů, provoz), Slezská (provoz)

Naproti tomu jsou v Praze desítky ulic, kde lze v budoucnu očekávat zobousměrnění pro cyklisty bez změny režimu parkování. Jízda na kole v protisměru na vlastní riziko zde už nyní nepřináší větší problémy.

Jednosměrkou v Šeříkové projede za den dvakrát víc cyklistů v protisměru než aut po směru. Její zobousměrnění pro cyklisty bylo navrženo už v devíti variantách, Praha 1 ale zatím odolává.

(Další dokumentace jízdy cyklistů v Šeříkové dále v tomto albu.)

V Praze ze uvažuje nejméně o 80 cykloobousměrkách, řada z nich by ale potřebovala upravit parkování nebo omezit rychlost na 30 km/h (jejich mapka zde). Trápí-li vás některá, můžete s tím něco dělat zde.

Klidné jednosměrky v zástavbě

Následující tipy se týkají klidných vedlejších ulic, které byly zjednosměrněny víceméně jen proto, aby se vytvořila parkovací místa.

• Základem je zvýšená opatrnost i ohleduplnost.
• Jízdou v rozporu s předpisy dočasně měníte řád provozu. Vaše jízda proto musí být nejen zcela zřetelná a předvídatelná, ale také přijatelná pro všechny okolo (více o tomto principu zde).
• Rozdíl mezi legálním a nelegálním průjezdem jednosměrkou, je zejména ten, že v té nelegální vás řidiči nepředpokládají vůbec, zatímco v té legální na to, že by s vámi počítali, „jenom“ nemůžete spoléhat.
• Vhodná pozice v rovné jednosměrce je právě uprostřed. Jste vidět nejzřetelněji. Nejméně ohrožujete ty, kdo vstoupí do vozovky, aniž by se podívali vaším směrem, naopak jste nejméně ohroženi auty vjíždějícími z dvorů nebo šikmých či kolmých stání.
• V oblouku se posuňte k vnější straně, abyste viděli dál a byli viděni dřív.
• Buďte připraveni kdykoliv zastavit u pravého kraje.
• Chováním při jízdě v protisměru simulujete stav, „jako by to bylo povoleno“ – tudíž se vyhýbáte vpravo.
• Při míjení zajeďte ke kraji a zpomalte, a je-li ulice úzká, zatlačte se vpravo mezi parkující auta a zastavte.
• I v povolené cykloobousměrce (například v Karlíně) si dejde větší odstup od parkujících aut, než kdybyste jeli s auty po směru — předjetí vám nehrozí a ostatní nejsou na kola v protisměru stále ještě dostatečně zvyklí.
• V jednosměrce pomůže rozsvícená přední blikačka. Máte-li světlo na dynamo, zapínejte ho i ve dne.

Křižovatky

Zásady pro výjezd z cykloobousměrky nebo jednosměrky jsou skoro stejné. Ani cykloobousměrky zatím nejsou v Praze natolik zažité na to, abyste mohli předem počítat například s předností zprava.

Při přibližování ke křižovatce, kde vás nečekají, zpomalte téměř do kroku, a posuňte se k pravému kraji. Zvlášť opatrní buďte, jedná-li se o frekventovanou ulici. Řidiči odbočující vpravo do jednosměrky z hlavní ulice mívají ve zvyku brzdit až při odbočování, s vámi nepočítají a za roh přes zaparkovaná auta často ani nevidí. Legální cykloobousměrky mají často na výjezdu malý kousek cyklopruhu nebo sloupek, aby byli cyklisté před těmito auty chráněni. Není-li taková ochrana k dispozici, musíte být dvakrát opatrní.

Vyjíždíte-li ze značené cykloobousměrky a máte přednost zprava (například v Karlíně při odbočování vlevo do Pernerovy), stejně s ní příliš nepočítejte a raději vyčkejte, zda se zleva nevalí někdo, kdo zapomněl na plošnou třicítku. I s pomaleji jedoucím řidičem blížícího se vozidla raději navažte oční kontakt v zásadě se na tom, kdo pojede první, dohodněte. I tam, kde je to legální, si všichni musí na nový režim zvykat. Faktická pravidla užívání se teprve postupně zažívají.

Pro výjezd z protisměru neoznačené ulice platí tohle pravidlo dvakrát. V případě blížícího se auta je optimální zastavit ve výhledu a klidně i dát obě nohy na zem, čímž naprosto jasně naznačujete, že do křižovatky nemíníte vjet.

Konečně, ústí-li jednosměrka do rozsáhlejší, nebo dokonce světelné křižovatky, necpěte se tam už vůbec — do kýženého směru se raději dostaňte v módu chodce.