Studie křižovatky: marginální trasy (4)

V předešlých článcích o studii tras lidí projíždějících přes křižovatku na Nábřeží Kapitána Jaroše jsem sliboval detailnější pohled na oněch necelých 12 % průjezdů, které nejsou zrovna vytížené. To jsou tedy trasy, které použilo během 12 hodin pozorování 6 lidí a méně (tedy méně než procento ze všech průjezdů).

Pokud by vás zajímala analýza frekventovanějších průjezdů, pak si otevřete článek věnovaný tomuto tématu.

Pro srovnání: nejpodstatnější koridory skrz křižovatku z předchozího článku.

U  málo frekventovaných případů se již dostáváme interpretačně do nelehké pozice. Předně bych chtěl říci, že onu hranici jednoho procenta jsem si stanovil zcela uměle, aby se mi nákresy trochu zjednodušily. Rozdíl v důležitosti trasy, kterou projelo 7 nebo 6 lidí bude nulový. Zároveň se zde ale již začneme setkávat s trasami, které nemusí být reálnou pravidelnou trasou, ale pouze náhodným ojedinělým průjezdem. I z této analýzy jsem se tak rozhodl vyloučit trasy, které využil pouze jeden jedinec. Při dlouhodobějším sledování by se možná některé z nich ukázaly jako pravidelněji využívané, ale na základě provedeného pozorování to lze jen těžko rozsoudit.

Málo frekventované trasy jsou poměrně pestrou skupinou, kde najdeme jak klasické chodníkové trasy lidí, kteří se se silnicí příliš nepřátelí, tak průjezdy v rušném provozu, kam si zase troufne málokdo. Ovšem najdou se i zcela bizarní průjezdy, kdy mě napadalo jediné: daný člověk se musel ztratit nebo naprosto přestat orientovat v prostoru. To by mohl být obzvláště případ lidí, kteří na kole začínají nebo dané místo vůbec neznají.

Ukázka poměrně bizarní trasy, kterou využil pouze jeden člověk. (kód K-1-C)

Nutno podotknout, že průjezd protisměrem přímo ve vozovce ulice Dukelských hrdinů mi žádnou logiku nedává, ale dovedu si představit, jak se daný člověk do této situace na začátku dostal. I když těžko vysoudím motivaci konkrétně tohoto jedince.

Teprve během pozorování mi totiž došlo, jak je vlastně křižovatka rozsáhlá a prakticky tu neexistuje pro cyklisty žádné směrové značení. To se obzvláště projeví, když ke křižovatce zabloudí dálkoví cykloturisté. Ty nelze podezírat, že by na kole seděli prvně v životě, ale přesto se stávalo, že zdlouhavě hledali cestu kudy projet, tak aby se dostali tam, kam potřebují.

Pokud například někdo přijíždí po chodníku od západu podél řeky, tak nejprve narazí na přechod a protisměrný přejezd. Pokud chce zabočit vlevo do Dukelských hrdinů a dané místo vůbec nezná, tak lehko zvolí již tento první přechod, protože ten správný přejezd je hodně vzdálen (obrazně řečeno téměř mimo dohled) a není nijak označeno, že by měl využít právě ten druhý. Patrně většina lidí, kteří se do této situace dostanou, ale po překonání protisměrného cyklopřejezdu „rozumně“ pokračuje dále po chodníku, tento konkrétní člověk však zvolil nebezpečně protisměr a myšku na druhou stranu ulice.

Analýza tras s malým počtem průjezdů

Nyní zpět k podstatě tohoto dílu: tedy k analýze tras, kde bylo zaznamenáno 2 – 6 průjezdů.

Zákres všech tras se 2 – 6 průjezdy.

Směrem od Hlávkova mostu tu vidíme několik tras, které překonávají různými způsoby křižovatku. Pět lidí se snažilo vyhnout provozu a jelo po chodníku. O jejich pohnutkách se dá bohužel jen spekulovat. V některých případech jsem volbu chodníku osobně považoval za opodstatněnou (třeba paní se skutečně malým dítětem v sedačce), jindy jsem si říkal, že by daný člověk na jízdu v provozu v této ulici stačil.

Další zvláštní volbou jsou ony dva průjezdy, kdy po překonání východního přejezdu pokračovali daní lidé k protějšímu chodníku. Jak si v jednom z dalších článků podrobněji ukážeme, tak jejich motivací byl průjezd do ulice Skalecká, která je nejpřímější spojkou k Letenským sadům. Lidí volících jízdu Skaleckou bylo více, jen trasy skrz křižovatku měli možná trochu rozumnější.

Zbylých devět průjezdů se týká jediného problému: jak překonat neřešený přesmyk z jihovýchodního cyklochodníku na severozápad? Jak je vidět, tak většina volí spíše jízdu v protisměru po západním přejezdu. Šest lidí pokračovalo mimo předpisy po západním chodníku. Již jsem ale nedohlídl, zda se zařadili později do provozu, či pokračovali nově legalizovaným stoupáním do Letenských sadů, nebo zda třeba zašli do některého ze zde stojících domů.

Z východu na západ projelo v rušném provozu během pozorování šest kol. Jedním z nich byl i například starosta Prahy 7 (zřejmě mířící na magistrát). Sedm průjezdů pak směřovalo z chodníku podél úřadu městské části na druhou stranu ulice. Čtyři lidé pokračovali na západ mimo provoz po chodníku, tři jeli po stezce nazpět k Hlávkovu mostu.

Odhaduji, že někteří z těchto sedmi jedinců byli k cestě po tomto chodníku v podstatě donuceni bariérovostí křižovatky v předpolí Hlávkova mostu. Ta skýtá mnohá schodiště a nepříjemná zákoutí, kterým se část lidí raději vyhýbá. Domnívám se, že i mnozí lidé přijíždějící v provozu od Strossmayerova náměstí a pokračující dále k Hlávkovu mostu by měli přímější cestu podél Bubenské. Pokud by tedy nebyla tak odpudlivá, že raději volí tuto zajížďku.

Šest lidí přejelo z provozu na cyklostezku a pokračovalo k Hlávkovu mostu. Dále tu vidíme čtyři lidi, kteří přijeli od západu po chodníku a pokračovali ulicí Dukelských hrdinů v podstatě v protisměru. Taková jízda je nebezpečná. Opět mi tu vyvstává otázka nedostatečného směrového značení. Případně se může jednat o oněch pár „bláznivých“ jedinců, kteří prostě jezdí naprosto děsivě. Zajímavé by bylo provést kvalitativní studii, která by propátrala, jak samotní uživatelé křižovatku vnímají, jak se orientují a co jim vadí.

Za poznámku stojí také tři průjezdy, kdy se daná osoba nebála přijet v provozu, ale dále odjížděla po chodníku. Z poznámek vím, že jednou takto projelo dítě, jednou osoba s dítětem v sedačce a jednou jsem si tedy žádnou speciální poznámku nezapsal. Očekával bych, že třeba cíl jejich cesty mohl ležet někde tímto směrem, a proto zvolili přímo tento chodník.

Dva lidé se patrně ztratili a raději to obrátili nazpět.

U této analýzy marginálnějších tras nám vyvstává otázka nově legalizované spojky do Letenských sadů západně od křižovatky. Šest lidí z tohoto směru přijelo, dalších možná až 9 lidí tímto směrem patrně odjelo. Několikrát jsem v dáli zaznamenal lidi, kteří v místech oné spojky silnici přejížděli. Sice to nejsou velké počty, ale otázka se nabízí: měl by být řešen a legalizován příjezd od křižovatky k dané spojce na Letnou? To souvisí i s již zmiňovanou ulicí Skaleckou, která vede v podstatě stejným směrem. Jak jsem již sliboval, na danou oblast se tedy podíváme detailněji v jednom z dalších dílů této série.

Lokality popisované v tomto článku (podklad Google Maps)

Na co se těšit v dalších článcích?

• Další informace, analýzy a komentáře z pozorování