Studie křižovatky: závěry (5)

V uplynulých čtyřech dílech jsem základně představil výsledky pozorování průjezdů cyklistů v křižovatce ulic Nábřeží Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů. Dnes se detailněji podíváme na závěry, které z tohoto pozorování vyvozuji a které jsem zatím spíše jen naznačoval.

Orientace v křižovatce

Křižovatka je svou rozlehlostí značně nepřehledná. A to především pro lidi, kteří toto místo neznají. Myslím si, že by si dané místo zasloužilo směrové značení s jednoduchým schématem křižovatky a jednotlivými směry odjezdu. Kromě neznalých místních jsem několikrát zaznamenal i zmatené dálkové cykloturisty nebo turisty na kolech z půjčovny.

Pro ně by bylo vhodné naznačit průjezd do centra přes Hlávkův most, alespoň do doby než bude západní směr ke Štefánikovu mostu lépe řešený. Z chování těchto turistů na místě je zjevné, že nejsou zvyklí na podobně bídný stav cykloinfrastruktury, jsou zmateni nutností jet v tak těžkém provozu po nábřeží, a různě křižovatkou bloudí.

Jízda západním směrem

Řešení jízdy směrem ke Štefánikovu mostu je nedostatečné. Provoz je zde velmi hustý a opatření pro lidi na kolech téměř žádná. Ve směru z centra je piktokoridor, ve směru do centra jakákoliv cykloopatření chybí.

Přitom tímto směrem odjíždí z křižovatky 27 procent lidí na kolech, podobný počet pak přijíždí. Lze předpokládat, že někteří lidé jedoucí západním směrem raději využívají zajížďku přes Hlávkův most s cyklostezkou (alespoň já osobně tak rozhodně činím).

Ze zjištěných dat se domnívám, že by si daný směr adekvátní infrastrukturu skutečně zasloužil. Za nejideálnější variantu bych považoval vybudování chodníkové stezky navazující přímo na stezku vedoucí od Hlávkova mostu. Tuto variantu pro jízdu západním směrem v současnosti využívá nejvíce lidí, navíc by tato varianta byla použitelná i pro méně zdatné. Zároveň by lidé jedoucí od Hlávkova mostu nebyli v některých případech nuceni k přesmyku do provozu.

Samozřejmě ale má takovéto řešení své „stinné stránky“ komplikující jeho zrod. Především by se jednalo o nutné stavební úpravy napojující takovouto stezku na Štefánikův most (cyklopřejezdy, snížení obrubníků, možná mírná rozšíření chodníků na pár místech). Dále by časem mělo dojít k přesunu sloupů mimo stezku, čímž by se značně rozšířila a byla komfortnější jak pro cyklisty, tak pro pěší.

Celkově by zajištění použitelnosti této trasy bylo poměrně komplikované, rozhodně by se nejednalo o snadnou legalizaci, jako je tomu u úseku k Hlávkovu mostu, kde se žádné křížení nevyskytuje.

Stávající stezka k Hlávkovu mostu

Tato chodníková cyklostezka je velmi frekventovaná. Zajišťuje jak pohodlné spojení Prahy 7 s oblastí Florence, Karlína a Starého města, tak propojení Letné a východní části Holešovic. V letošní sezóně tudy projíždí podle údajů na sčítači zhruba 600-1000 lidí denně.

Pro další zatraktivnění této trasy by bylo vhodné v budoucnu myslet na již výše zmíněné opatření: posunutí sloupů veřejného osvětlení mimo oblast chodníku. To je poměrně náročné, ale při nějaké větší rekonstrukci ulice by jistě šlo zařídit. Rázem by byla stezka o poznání širší a chodci i cyklisté by měli vzájemně mnohem více prostoru na vyhnutí. Jízda by zde byla pohodlnější a bezpečnější.

Lampy zbytečně zužují jízdní profil na polovinu. S přibývajícími počty lidí na kolech začne být tato stezka nevyhovující.

Skalecká

Poměrně pravidelně lze zaznamenat lidi snažící se dostat do Skalecké ulice. Část využívá severnější chodník, část odbočuje vlevo přes koleje. Hodně těchto lidí směřujících k Letenským sadům porušilo svou jízdou předpisy. Skalecká ležela částečně mimo oblast, kam jsem byl schopen bez problémů dohlédnout, přesto jsem během pozorování zaznamenal 20 lidí (zhruba 3 % projíždějících), kteří do ní směřovali. Lze ale předpokládat, že jich bylo ještě o něco více. To je poměrně hodně, když si uvědomíme, že je v současnosti v tomto směru ulice neprůjezdná (protisměrná).

Nejdříve na koleje…

…a pak vlevo směrem do Letenských sadů.

Skalecká je jednou z nejpřímějších cest z/do Letenských sadů. Alternativně lze jet Kostelní, tam se ale jede s auty delší dobu a také provoz bývá ve špičkách docela hustý. Zvláště stoupání tak je v Kostelní dosti nepříjemné, auta dlouho jedou za vámi krokem bez možnosti bezpečného předjetí (protijedoucí vozidla, úzká ulice). Pro většinu lidí asi nic příjemného.

Alternativně se dá také jet západní pěšinou, kterou popisuji níže. Mnoho lidí ale evidentně volí spíše Skaleckou, která nabízí nejpřímější spojení. Za zvážení by stálo její zobousměrnění. Ulice má sice kolmé parkování po jedné straně, přesto je ale šířka kolem devíti metrů dostatečná, aby umožňovala bezproblémové zřízení cykloobousměrky ve vozovce. Pro snažší odbočení z Dukelských hrdinů by pak bylo třeba o něco zkrátit oddělovač mezi vozovkou a tramvajovými kolejemi.

V současnosti jednosměrná Skalecká vedoucí přímo do Letenských sadů. (zdroj Google)

Jelikož se jedná o pravděpodobně nejpohodlnější napojení významné rekreační oblasti Letenských sadů, pak by výhledově šlo uvažovat o co nejnízkoprahovějším řešení vhodném skutečně pro každého. V takovém případě by asi byl lepší protisměrný pruh za parkujícími auty a zřízení místa pro nepřímé odbočení  v rámci chodníku v Dukelských hrdinů. Pruh za parkujícími auty by pravděpodobně vyžadoval podélné parkování. Vzhledem k intenzitám provozu by ale v současnosti plně dostačovala klasická cykloobousměrka s trasováním kol vozovkou.

Severozápadní chodník a pěšina na Letnou

Do kopce na Letnou se kromě Skalecké lze dostat i pěšinou klikatící se směrem na severozápad. Od jara je použití pěšiny legální v režimu stezky pro chodce a cyklisty. Navazující chodník však nikoliv, v podstatě tak jediným směrem, kam lze nyní z pěšiny pokračovat, je silnice na západ ke Štefánikovu mostu. Samozřejmě část lidí využívá chodník, aby se dostali ke křižovatce. Nutno ale dodat, že těchto průjezdů zase tolik není.

Není to nijak významné spojení, zároveň ale některým lidem zjevně vyhovuje a nevidím důvod, proč tuto stezku ke křižovatce nenapojit, pokud to bude provedeno tak, aby to neomezilo chodce využívající tento chodník. Myslím si, že režim stezky pro chodce s povoleným vjezdem cyklistů by pro napojení stezky ke křižovatce měl být více než dostatečnou legalizací.

Je ale možné, že po zřízení cykloobousměrky ve Skalecké by toto spojení již zcela ztratilo na „významu“. Co myslíte?

Desire Lines na severozápadním chodníku.

Chodník od pěšiny ke křižovatce.

Přesmyk do provozu

Již od otevření rekonstruované křižovatky na tomto webu upozorňujeme, že zde chybí legální přesmyk do provozu při jízdě východozápadním směrem. Z provedené studie je patrné, že příliš mnoha lidem tato absence nevadí a spíše volí pro jízdu západním směrem pokračování po chodníku, který by bylo vhodné přestavět na stezku. To se jeví z výsledků této studie jako nejpodstatnější úprava pro jízdu západním směrem. Pohodlné vyřešení přesmyku do provozu může být pouze jistou třešničkou na dortu při některé ze vzdálených oprav křižovatky nebo SSZ.

Při realizaci přesmyku lidé volí v současnosti jízdu v protisměru po západním přejezdu. Je otázka, zda by to při případné stavbě legálního přesmyku do provozu bylo ideální řešení. Nejlepší by bylo patrně řešení, které by zajistilo co nejkratší dobu průjezdu a bylo pohodlné.

Západní přejezd je křížen tramvají a zelená tam nepadá tak často, navíc by musel být změněn na obousměrný. Nabízí se tak varianta, zda přesmyk neumožnit spíše přes východní přejezd. Tam se dá s pomocí trochu nepraktického křížení přechodu pro chodce realizovat přesmyk i nyní. Domnívám se, že pro rozhodnutí o zbudování přesmyku by bylo ideální detailně vyhodnotit fáze světelné signalizace a zajistit co nejrychlejší průjezd. V rámci současné křižovatky by bylo asi nejednodušší a nejlogičtější udělat přesmyk u východního přejezdu, ale i západní varianta může mít své plusy.

Východní přejezd. Přesmyk by šel udělat relativně „hladce“.

Byly zaznamenány tři průjezdy s přesmykem z cyklostezky do provozu, všechny po západním cyklopřejezdu.

Závěrem

Tímto prozatím končí série o studii Desire Lines v křižovatce na Nábřeží Kapitána Jaroše. Podobná pozorování by bylo vhodné provést na mnoha dalších místech. Zvláště na těch, která teprve na svou rekonstrukci čekají a jejich podoba pro cyklodopravu bude v budoucnu teprve určována. Tam je znalost reálného pohybu a „přání“ cyklistů zvláště podstatná. Snad se někdy na Prahou na kole podobně podíváme i na jiná místa v Praze.

Pokud se vám studie křižovatky líbila, budeme rádi když naši práci odměníte a přispějete na provoz Prahou na kole. Vaše příspěvky umožní uhradit náklady spojené s provozem a dalším rozvojem tohoto webu.

Technická poznámka: Rozpočet Prahou na kole veden odděleně v rámci účetnictví inicativy Auto*Mat. Roční rozpočty Prahou na kole jsou počínaje rokem 2013 uváděny ve výročních zprávách iniciativy Auto*Mat.