Tento článek je překladem textu Andrey Reidlové z jejího německého blogu Busy Streets. Za svolení s překladem děkujeme autorce. Překlad: Irena Dudová, fotografie: Václav Kříž.
Řidiči cyklisty potřebují: čím víc kol jezdí na vesnici či ve městě, tím plynulejší je pohyb osobních automobilů kupředu. V Holandsku je tento způsob pohledu na věc znám široko daleko, Němcům je však cizí, je tedy nejvyšší čas poučit se od sousedů.
V roce 2007 a 2008 mělo Holandsko abnormálně velký problém s dopravními zácpami. „Dopravních zácp se zbavíme“, slibovala ministryně infrastruktury a životního prostředí Melanie Schultz van Haegen, když v roce 2010 nastupovala do úřadu. Běžně se s takovýmto tvrzením pojí především výstavba silnic, v Holandsku však potřebují infrastrukturu také pro kola.
Holandská vláda ve snaze dodržet chvástavý slib ministryně sice investovala i do dálnic, zároveň však spustila program Better benutten („Lépe využít“), jehož cílem je pomocí inovativních prostředků odstranit dopravní zácpy, snížit čas jízdy řidičů automobilů a současně lépe využít stávající dopravní síť.
Stát v Holandsku nemůže přímo ovlivňovat plánování infrastruktury ve městech, což je obdobné i v Německu či
v Česku – vláda platí výstavbu a údržbu cyklostezek na spolkových silnicích, za zbytek odpovídají příslušné regiony
a obce. Holandská vláda si však vymyslela něco speciálního: ve snaze zredukovat dopravní zácpy na dálnicích, přislíbila příspěvky obcím, které by se na tomto cíli za vlastních minimálních nákladů podílely.
Přitom nejde pouze o výstavbu silnic, ale spíše o fantazii, jako tomu bylo například v projektu B-Riders, jenž v roce 2014 společně podpořilo Ministerstvo infrastruktury a životního prostředí a provincie Nord-Brabant. Holandský odborník na dopravu a programátor Dirk Bussche tvrdí, že v tomto regionu byly zácpy na dálnici v dopravní špičce pravidelným jevem. K odstranění kolon bylo potřeba, aby trasou za hodinu projelo o tisíc aut méně. „Další jízdní pruh by stál miliony eur“, tvrdí Bussche. Byla zde ale alternativa zredukovat počet řidičů aut tím, že by většina z nich zvolila variantu elektrokola.
K nalezení těch, kteří by byli ochotni vyměnit auto za elektrokolo, byla zvolena následující strategie: stacionární kamery identifikovaly řidiče aut, kteří pravidelně stáli v dopravní zácpě. Těm byla následně poštou zaslána nabídka, pokud budou pravidelně jezdit do práce na elektrokole, obdrží jej zdarma. Přihlásilo se 2 300 řidičů.
Tento program vedl dokonce i v cyklodopravě nakloněnému Holandsku k emocionálním diskuzím. Někteří cyklisté byli pobouřeni, že řidiči aut dostávají něco zadarmo. „Díky této nabídce však řidiči aut změnili své chování“, říká Bussche. „A v porovnání s variantou vystavění dalšího jízdního pruhu, je toto opatření finančně velmi výhodné“.
Badatele projektu překvapila skutečnost, že i bez finanční motivace zůstalo při svém novém dopravním zvyku
80 procent účastníků. I z toho důvodu upravená nabídka dodnes pokračuje. „Na projektu se podílí 5 000 řidičů aut, sami se rozhodují, zda pojedou autem či na kole. Za každý kilometr ujetý na kole však obdrží finanční odměnu
a novou motivaci díky coachingovému programu“, říká Bussche.
Třebaže mají v současné době v Holandsku problém spíše s dopravními zácpami u cyklistů, i nadále podporují variantu přestupu z auta na kolo. „Chceme, aby jezdili všichni: děti, tlustí, důchodci i sportovci“, tvrdí Bussche. „Infrastrukturu chceme vytvářet tak, aby odpovídala každému jedinci a aby se každý cítil bezpečně.“ Vždyť cyklisté rozhodně potřebují méně místa než řidiči aut.
| Vydání článku podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu “Cyklisté Praze.” |
vlákno 8. 3. 2016, 17:00
Zajímavý článek. Mně příjde, že v oblasti dopravního inženýrství jsme pořád daleko na východě za železnou oponou, když si čtu podobné články, mám fakt pocit, že je to z jiného světa. U nás je vrcholem dopravního inženýrství prof. Moos a jeho po dekády opakované mantry o nutnosti dostavění městského okruhu.
Kdyby místo Blanky koupila Praha svým obyvatelům včetně nemluvňat elektrokola, ušetřili bychom tak 20 miliard a možná by to dopravně i něco řešilo, narozdíl od tohu tunelu.
Tomáš 9. 3. 2016, 16:09
Přesně, taky jsem si jednou počítal, že Blanka stála jako pořízení elektrokola každému obyvateli Prahy. Ono ostatně i kdyby se 40 miliard nacpalo do cyklostezek, opatřeních pro pěší, humanizaci magistrály atp. tak to město i dopravní mix taky patrně neskutečně promění.
Jenda 9. 3. 2016, 19:54
Hezké, takhle mě nikdy nenapadlo o tom uvažovat.
Tomáš: "Blanka stála jako pořízení elektrokola každému obyvateli Prahy" - Myslím, že to bude horší -- při nákupu milionu elektrokol se určitě dostaneš na cenu nižší než je koncová v maloobchodě, podle mě na 19kKč by ses dostal. Takže za Blanku bys měl elektrokola hned dvě.
Tomáš 9. 3. 2016, 20:02
Jenda: tak jasně, ale spíš jde o to, že to dobře ilustruje skutečnost, že ohledně městské dopravy (a myslím že patrně dopravy obecně, když už tu máme funkční carsharingy) jako společnost naprosto nesmyslně alokujeme zdroje.
Lei 9. 3. 2016, 22:01
No ono jsme s ledasčím daleko na východě za železnou oponou. A jestli se ještě víc sblížíme se zeměmi V4, budeme už oběma nohama v Rusku. S Konvičkou a Kotlebou - a ti myslím na cyklostezky moc nejsou...
Soudím podle společenským změn v posledním desetiletí, že už se k tomu Holandsku níc nepřblížíme, spíš naopak.
Ale nechci tu šířit malomyslnost - jenom že se mi zdá, že to v českých myslích jde rychle dozadu, nikoli dopředu.