Inspirace z Lublaně a Štýrského Hradce: sloupky, cyklostezky, ne-obrubníky

Podíl cest na kole tvoří 14 % v Lublani a 19 % ve Štýrském Hradci (Graz). Chráněná infrastruktura pro lidi jedoucí na kole je často řešena pomocí dělených chodníkových stezek a to někdy i za cenu užšího prostoru pro chodce. To je například v pražském kontextu hůře představitelné. Zároveň po cyklostezkách v Lublani i Štýrském Hradci smí jezdit (nebo minimálně fakticky jezdí) i elektrické skútry, což není vždy příjemné z pohledu chůze i jízdy na kole.

Lublaň zajištěná vyjíždějícími sloupky

Skvěle je v obou městech řešeno zklidnění ulic v širším centru města – a to jak úpravou uličního prostoru, tak i jejich dopravní organizací. V Lublani je významná centrální část města zabezpečena vyjíždějícími sloupky, za které se dostanou pouze vozidla s oprávněním vjezdu. Od 6:00 do 10:00 hodin dopoledne je okno pro zásobování, jinak zůstávají sloupky zdvižené.

Bezbariérovost

Plošná nízká obruba je standardem i v ulicích, kde jezdí a parkují auta. Velká centrální část města je tak plně bezbariérová. Dalšími pozitivními příklady úprav ulic jsou hladká dlažba, stojany pro kola, lavičky a parklety, nebo vyvěšení pouličního osvětlení mezi budovami.

Ulice se díky těmto opatřením stávají místa k setkání a pobytu a nejsou pouze dopravní stoky. Pokud tento stav porovnáme například s mnoha ulicemi v centru Prahy, je znát výrazný rozdíl v kvalitě veřejného prostoru a přístupnosti města pro širší skupiny uživatelů. Praxe z Lublaně ukazuje, že plošná nízká obruba přispívá ke vzájemné ohleduplnosti, komfortnějšímu pohybu a bezpečnosti.

Sdílená zóna s útulným náměstíčkem

Další zajímavosti ze Štýrského Hradce jsou zavedení sdílené zóny v Mariahilferstrasse a dopravní úpravy na nábřeží Kaiser-Franz-Josef-Kai. Sdílená zóna s maximální rychlostí 20 km/h zde byla zavedena v roce 2021 a umožnila vznik útulného náměstíčka s přenosnými květináči, asfalt-artem, posezením a parkováním kol. Místo lesu dopravních značek se spoléhá na vzájemnou domluvu a ohleduplnost uživatelů a zdá se, že zde to funguje. Na rozdíl od stavební úpravy je taková úprava prostoru výrazně rychlejší a levnější.

Na nábřeží řeky Mury, které by se dalo srovnat s pražským Smetanovým nábřežím, je velkorysá stezka pro cyklisty o šířce jednoho až dvou jízdních pruhů pro auta. Automobilová doprava je vedena jednosměrně v jednom pruhu. Jedná se o příklad využití dopravního prostoru ve prospěch aktivní mobility, které pomohlo i ke zklidnění dopravy v historickém centru.