Soutěž na lávku přes Štvanici zná svého vítěze

Publikováno: 11. prosince. 2017, min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021
Publikováno: 11. prosince. 2017, min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vyhlásil vítěze architektonické soutěže na stavbu pěší a cyklistické lávky mezi Karlínem a Holešovicemi vedoucí přes ostrov Štvanice. V mezinárodní soutěži zvítězili architekti Marek Blank a Petr Tej. Na třetím místě se umístil návrh Lukáše Landy a Pavla Raka. Druhé místo nebylo uděleno. Jaká lávka Vltavu překlene, se ukáže po jednacím řízení bez uveřejnění, do kterého postoupily oba oceněné návrhy.

Lávka by do budoucna měla nahradit přívoz P7. Městské části Praha 7 i 8 se dohodly, že lávka bude řešena jako jeden celek. Ohledně přesného umístění se ještě v nedávné době vedly diskuze. Zaznívaly hlasy, které požadovaly přimknutí lávky k Negrelliho viaduktu a vyústění do rozvojové oblastí nádraží Praha Bubny, jiní naopak požadovali umístění lávky v ose ulic Komunardů a U Mlýnského kanálu. Nakonec byla dodržena prostřední varianta a nová lávka by tak měla vést přibližně od hlavního vchodu do holešovické tržnice na straně Prahy 7, přes ostrov Štvanice, do oblasti nových kancelářských a bytových komplexů kolem ulice Karolinská a bývalého karlínského nádraží na straně Prahy 8.

Níže představujeme oba návrhy, které postoupily do jednacího řízení, kde bude vybrána konečná podoba lávky.

Vítězný návrh, Autoři Ing. arch. Marek Blank, Ing. arch. MgA. Petr Tej, Ph.D.

Celkový pohled západním směrem.

Jak píší autoři vítězného návrhu, konceptem mostu je prostorová křivka vinoucí se krajinou a reagující plynule na výškové a půdorysné požadavky zadání. Architektura mostu využívá minimalistického sochařského tvarosloví. Most je tvořen betonovými segmenty ve tvaru písmene U vyrobenými z kvalitního ultra-vysokohodnotného betonu (UHPC – ultra-high performance concrete) s povrchem odpovídajícím lesklému bílému mramoru. Betonové segmenty jsou zhruba 4 metry dlouhé, navlečené jako korálky na 14 kabelů z ocelových lan.

Pohled z Rohanského ostrova.

Most má celkem 4 pilíře. Dva pilíře v oblasti Štvanice jsou umístěny po krajích ostrova tak, aby lávka co nejméně zasahovala do jeho prostoru. Navržená lávka k holešovické straně plynule klesá pod sklonem 3,98 %, čímž se na tomto břehu dostává pod stanovený doporučený limit, kdy by měla být ve výšce alespoň jednoho metru nad výškou hladiny Vltavy při povodni v roce 2002. Autoři tuto problematiku řeší za pomoci hydraulického pístu na holešovické straně, kdy lze lávku v případě povodně v posledním klesajícím segmentu nadzvednout tak, aby zůstala nad hladinou rozvodněné Vltavy.

Hydraulické zvedání na holešovické straně pro případ povodně.

Osvětlení lávky je řešeno pomocí LED svítidel zabudovaných přímo do betonových segmentů. Odvodnění by bylo řešeno propustmi přímo do řeky. Celkové šířka navržené lávky je 3,5 metru, prostor mezi zábradlím má 3 metry na šířku (světlá šířka). Zábradlí je vysoké 1,3 metru, celá lávka pak 1,6 metru.

Řez a rozměry prefabrikovaného dílu tvořícího lávku, včetně navrženého hydraulického zdvihu na holešovické straně.

Sjezd na ostrov Štvanice.

Vyústění na holešovické straně.

3. místo, Autoři Ing. arch. Lukáš Landa, Arch. Pavel Rak

Celkový pohled západním směrem.

Jak píší autoři návrhu umístěného na třetím místě, v této části Prahy jim nepřijde vhodné jakkoliv zasahovat do panoramatu a vytvářet v oblasti novou “dominantu”. Proto volí jednoduché liniové vedení lávky, která se svou formou snaží bezčase zapadnout do existujícího kontextu a působit samozřejmě. Lávka je ocelová s pochozí vrstvou z betonu s pískovaným nebo broušeným povrchem. Zábradlí je řešeno sítí z nerezové oceli s madly z dubového dřeva. Materiál lávky má odkazovat na industriální minulost čtvrtí na obou dvou jejích koncích.

Pohled z Rohanského ostrova.

Most má celkem 8 pilířů podpírajících jednotlivé segmenty. 7 pilířů je železobetonových, pilíř uprostřed Štvanice je z 20 cm široké oceli, aby prostor ostrova co nejméně narušoval. Přímý sestup v ose lávky je na obou dvou stranách tvořen schodišti. Přes rampy kolmé k ose lávky je na obou březích a na ostrově umožněn nájezd a sjezd cyklistů. Sklon ramp je 6 %. Celá lávka udržuje konstantní výšku jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002.

Hlavní část lávky má na šířku 4,5 metru, nájezdové rampy jsou široké 3 metry. Napojení ramp na lávku je mírně zaoblené. Zábradlí je vysoké 1,3 metru a osvětlení je zabudováno do madla zábradlí. Odvodnění je řešeno vyspádováním směrem k okrajům.

Řez a rozměry segmentu tvořícího lávku.

Sjezd na ostrov Štvanice.

Vyústění na holešovické straně.

Shrnutí kontroverzí po zveřejnění výsledků s komentářem

Ačkoliv se nejedná o definitivní podobu lávky, na facebookovém profilu IPRu se rozproudila čilá debata o vítězném návrhu. Laickou veřejností byl vítězný most kritizován zejména kvůli údajně nedostatečné šířce, neprůhlednému zábradlí přes které neuvidí děti, a nebezpečnému vyústění do provozu na Bubenském nábřeží. Nedostatečnou šířku a neoddělení cyklistického a pěšího provozu pak s povzdechem komentovali i autoři některých neúspěšných návrhů, kteří právě dělený provoz navrhovali. Mezi těmito kritiky byli například Martin Barry, spoluautor jednoho z neúspěšných návrhů a pořadatel urbanistické konference reSITE, nebo Maxim D. Nasab ze studia Apexx Architecture.

Uživatel Emil Olof Lávka glosoval vítěznou lávku fotomontáží, kdy tři metry širokou lávku doplnil o značku s příkazem Cyklisto sesedni z kola. Nutno ale dodat, že zábradlí – častá příčina omezení provozu cyklistů na mostech – bude v tomto případě dostatečně vysoké pro provoz cyklistů.

Technické podmínky navrhování komunikací pro cyklisty TP 179 uvádí, že sdílená nedělená stezka pro chodce a cyklisty by při světlé šířce 3 metry, jako navrhuje vítězný návrh, měla dosahovat maximálních intenzit 300 chodců a bruslařů za hodinu v obou směrech. Pro vyšší intenzity se doporučuje u sdílených stezek minimální šířka 4 metry.

Pro srovnání lze uvést, že zřícená Trojská lávka dosahovala podobné šířky jako vítězný návrh budoucí lávky přes Štvanici. V Troji byla jízda cyklistů zakázaná, přesto se tudy ale jezdilo a nutno dodat, že sdílení prostoru nebylo za hezkého počasí a vysoké frekvence chodců a cyklistů vůbec pohodlné. Kritika vítěze navrhujícího podobnou šířku u zcela nové lávky, která má být pro cyklisty i pěší přímo určena, je tak oprávněná. Soutěžní podmínky uváděly, že řešení provozu lávky pro pěší a cyklisty je na zvážení soutěžících. Každopádně je bizarní, když vítězný návrh soutěže na pěší a cyklistickou lávku v širším centru Prahy navrhuje šířku, jako by se jednalo o málo frekventované místo někde na okraji města.

IPR ke komentářům o šířce dodává, že výsledná šířka lávky se může ještě v dalším řízení upravit: „Ano, lávka bude určena pro pěší i cyklisty. Vítězný návrh je v tomto ohledu flexibilní a detailní řešení bude předmětem dalších fází, které navazují na soutěž o návrh. Není tedy vyloučeno, že bude nakonec širší.“ Zároveň se bude upravovat i předprostor na Bubenském nábřeží, jak komentuje IPR: „Návaznost na Bubenské nábřeží byla velkým tématem. V soutěži se ukázalo, že je potřeba vyřešit profil celé ulice v předprostoru Pražské tržnice tak, aby bylo vyústění lávky pohodlné pro pěší a cyklisty a hlavně bezpečné. Takže toto určitě není finální stav.“ Zábradlí je ale esenciální součástí vítězného návrhu: „Máte pravdu, že děti přes plné boky lávky nic neuvidí. S výškou se nedá nic udělat kvůli bezpečnosti a plné boky jsou součástí návrhu,“ píše IPR na svém Facebookovém profilu v odpovědi námitce uživatele.

Jisté je jediné: na finální podobu lávky si tak stále musíme počkat. Vzhledem k podobě obou postupujících návrhů lze ale očekávat spíše smíšený (než dělený) pěší a cyklistický provoz.

Prohlédněte si návrhy na lávku z Holešovic do Karlína. Porota vybrala 1. a 3. místo, 2. místo nebylo uděleno. Další 2 ná…

Posted by Institut plánování a rozvoje Prahy – IPR on Wednesday, 6 December 2017

Odkazy


Vizualizace: IPR Praha a autoři návrhů. Fotomontáž: Emil Olof Lávka.

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, 2015-2025 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Nightrider 11. 12. 2017, 12:27

Beton navlečený na ocelových lanech? To jim jedna trojská lávka nestačila?

Doufám, že ji aspoň o metr rozšíří, zvětší ty odvodňovací dírky, aby v zimě nezamrzaly, a nějak rozumně ošetří to kolmé vyústění na chodník vedle tramvají.

újezďák 11. 12. 2017, 12:59

A to tam ještě na Holešovické straně není nakresleno to "bezpečnostní" zábradlí, které tam bude určitě nakonec nabastleno přes celou šířku přechodu. Přechod pak udělají asymetricky, bo by nám lidé na bruslích, skejtech, koloběžkách i kolech " mohli vjet rovnou do vozovky".

Osobně jsem se nejvíc bál toho projektu ze kovových sítových prvků s mřížemi v podlaze, většinou to neskutečně klouže, protože se na tom sráží voda a pak následně mrzne. To samé experimenty s dřevěným povrchem, u řeky dost nebezpečné...

Rozhodně se mi od pohledu nezdají ty sklony ramp na ostrov, tuším že vozíčkáři na tom budou mít pěknou makačku a maminy s dětmi na odrážedlech budou mít nervy...

MM 11. 12. 2017, 14:11

No, diskuze na FB IPRu je docela výživná a právem. Nejvíc mne baví jak IPR furt mele že se to ve finále ještě všechno upraví ... otázkou je proč pak teda vyhlašovat nějakou soutěž, když se se sice vybere vítězný návrh, ale ten se pak upraví k nepoznání.

Mi to tak trochu připomíná knihovnu, aneb Blob ... to byla taky soutěž jak víno:-/.

Neo Moucha 11. 12. 2017, 14:33

Ehm... jedna soutěž už tu byla, v roce 2000 :) Tehdy alespoň vybraný návrh podle mne dával smysl (2. v pořadí v soutěži), o tom dnešním to tedy tvrdit nedokáži.

Sch 12. 12. 2017, 23:15

To třetí místo je o hodně praktičtější: širší, se zábradlím průhlednými pro děti, bez složitých řešení jako "písty" na zdvihání při povodni.
Kombinaci nájezdových ramp a schodů na koncích si u pevné konstrukce lávky v podstatě vynutilo zadání.
Mě osobně se tato subtilní konstrukce i více líbí.

Vratislav Filler 14. 12. 2017, 12:20

Ještě jsem si všiml, že osvětlení lávky bude od země. To je pro pěší i cyklisty neskutečně diskomfortní, zkuste se projít či projet po dokončeném kusu Central parku na Jižním Městě. Ach jo.

DJ 15. 12. 2017, 12:00

Prvnímu místu se musí nechat, že to je hodně elegantní řešení mostu s malou stavební výškou. Z toho ale může vyplývat i ta malá šířka: při větší šířce by už nemusela spolupůsobit jako dolní pás celá šířka mostovky, proto omezení na pouhé 3,0 m. Jinak vzhledem k tomu, že svislou částí profilu neprocházejí žádné šikmé kabely, se přímo nabízí celý segment vylehčit jedním nebo více otvory které by mohly zajistit onen chybějící výhled pro děti.

Třetí místo je dobré až na tu síť coby výplň zábradlí. Má to malou životnost a děcka po tom umí lozit nahoru, což podle mě víc než vyvažuje to, že to na vizošce vypadá líp. Svislý šprušle jsou furt nejpraktičtější…

Nightrider: popis „beton navlečený na ocelových lanech“ sedí na valnou většinu poválečných betonových mostů – od masového nástupu předpětí. Tahle konstrukce je nicméně vcelku normální tuhý nosník, trojská lávka byla předpjatý pás, tedy něco mezi normálním nosníkem a visutým mostem.

újezďák: maximální sklon vozíčkářské rampy je 8,33 %, se započítáním podest 6,8 % (rampa 1:12 dlouhá max. 9 m přerušená 2m vodorovnou podestou), navržených je 6 %. Takže ač na můj vkus taky strmé, do norem se to vejde.

Vratislav Filler: osvětlení je v nosníku, takže nahoru vůbec svítit nemusí, stačí aby byl zdroj světla na „stropu“ výklenku. Výhodu by to mělo jednu: díky velké šikmosti by byly velmi dobře vidět všechny nerovnosti a bordel na mostovce. :)

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat