Cyklostezky postavené přímo s okruhem v Plzni

Plzeň je rozhodně víc než krajské město. Působí spíše jako velkoměsto. Chci vypíchnout příklad infrastruktury, který se Plzeňskému kraji a Statutárnímu městu Plzeň opravdu povedl! Jde o nové cyklostezky vzniklé při výstavbě Západního okruhu Plzně – části z roku 2014 spojující průmyslovou zónu Borská pole, sídliště Skvrňany a chebskou výpadovku.

V České republice je zatím málo dálnic, silnic a místních komunikací, kde by byly součástí výstavby/přestavby cyklostezky napříč a podél. Známe příklady: lávka přes údolí/obchvat Plané u Mariánských lázní,  cyklostezky, lávky a podjezd na křižovatce U Trojice v Pardubicích, a cyklostezky v podjezdu pod železnicí v Uherském Hradišti a nešikovně přerušovaná, roky nekompletní ale alespoň nějaká cyklostezka křížící Pražský okruh u Jesenice. Budeme rádi za další příklady.

Dosavadní Západní okruh Plzně v mapa.prahounakole.cz. Cyklostezka (růžově) byla součástí výstavby celého zprovozněného úseku. Podél silnic křížících okruh, které to vyžadovaly, vznikly stezky současně s výstavbou okruhu.

Stezky (či jiná komfortně provedená opatření) jsou v takovýchto případech nutné, protože:

• Umožňují bezpečný a komfortní pohyb podél nové liniové bariéry. Je to spravedlivé: staví se z veřejných peněz, ze stavby mají mít prospěch i lidé, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohou či nechtějí řídit motorové vozidlo.
• Umožňují bezpečně a komfortně překonat nově vzniklou bariéru – předchází se situaci, kdy by některé cesty byly natolik neúměrně prodlouženy, že by je lidé, kteří je pěšky či na kole vykonávali, vzdali či by byli nuceni vykonat jiným druhem dopravy.

Stezky podél západního okruhu Plzně proto považuji za zásadní inspiraci pro další obce, města, kraje, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), Správu železnic (SŽ) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), jak nově budované dopravní stavby využít tak, aby lidem zjednodušily i pohyb pěšky a na kole.

I zde hledáme příklady dalších připravovaných staveb. Na nové trati Plzeň – Stod SŽ počítá s několika lávkami, propojením přetnutých polních/lesních cest-cyklostezek (a také B+R a chodníkem). Výstavba stezek na původním tělese trati by měla být umožněna mezi Vršovicemi a sídlištěm Skalka a Mezi Výstavištěm a Veleslavínem. Podoba Pražského okruhu v úseku Běchovice – D1 jde pěší a cyklistické dopravě také poměrně naproti. Stejně tak podoba silnice I/12 Běchovice – Úvaly. ŘSD přes budovaný úsek dálnice D11 postaví most pro cyklostezku Hradec Králové – Stěžery. ŘSD na severovýchodním obchvatu Pardubic (Trnová – sídliště Dubina) postaví most přes Labe i pro cyklostezku. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří se na tom podílejí.

Považuji za zásadní, aby se při výstavbě a přestavbě dálnic, silnic a železnic stalo komfortní řešení pro pohyb pěšky a na kole standardem – trochu jinak také u tramvajových tratí, protipovodňových hrází či vnitrozemských vodních cest. Samozřejmě s rozmyslem, čím dále budeme stavět od hustě osídlených oblastí, tím budou potřebné parametry nižší.

Ale zpátky na Západní obchvat Plzně:

Široká a komfortní stezka přes údolí Vejprnického potoka.

Stezka je napojena na ulici do sídliště.

Kdyby pod každým sjezdem byla takováto rovinka, kde lze získanou rychlost využít, to by se to jezdilo.

Malá nedokonalost. Cestu téměř po rovině (hlubokým zářezem skrz kopec) postavíme jen pro auta, a pak se divíme, že je naše město pro jízdu na kole kopcovité.

Prudký kopec, který nelze vyjet setrvačností, je komplikace protože:

• Děti se od malička učí, že jezdit na kole je někdy dřina. To snižuje možnosti každodenního využití.
• Zestárneme a kopec nevyjedeme. Jízda na kole může být pohyb, společenská aktivita, která nám ve stáří pomůže udržet si zdraví, měla by být dostupná bez rozdílu věku.
• S nákladem či dětmi na nákladním kole kopec nevyjedeme.