Rozhovor s architektkou oživeného přednádražního prostoru v Řevnicích

Publikováno: 26. srpna. 2022, 8 min. čtení
Aktualizováno: 17. října. 2022
Publikováno: 26. srpna. 2022, 8 min. čtení
Aktualizováno: 17. října. 2022

Jen málokdy se v Česku podaří dobře vyřešit parkování kol u železničních stanic i další dopravních uzlů. Spojení vlaku a cyklodopravy je přitom kombinace velmi praktická, šetrná i levná. V Řevnicích u Prahy se tuto situaci v rámci rekonstrukce přednádražních prostor podařilo vyřešit na jedničku.

Povídali jsme si se zdejší městskou architektkou Darií Balejovou, která za těmito změnami stojí a sama prostor dennodenně používá. V rozhovoru vysvětluje, jaká byla celá geneze úprav, jak prostor dva roky po realizaci funguje, a co se dalo vyřešit lépe.

Jak prostor před nádražím v Řevnicích vypadal a fungoval před rekonstrukcí?

Bylo to parkoviště podél nové asfaltové vozovky. Parkování se spontánně odehrávalo na všech dostupných zpevněných i nezpevněných plochách, chodník na straně nádraží ani nebyl. Parkování kol probíhalo u zábradlí do podchodu pod kolejištěm a u plotů.

Kdo a jak inicioval rekonstrukci? Mluvila do toho Správa železnic?

Rekonstrukci iniciovala řevnická radnice. Dráha, jakožto vlastník sousedního pozemku, do toho samozřejmě mluvila. Především bylo potřeba se zkoordinovat s jejich projektem „optimalizace trati“, v rámci kterého se budují nová nástupiště a přístup k nim. Rekonstrukce přednádraží je navržena tak, aby to na sebe nyní i v budoucnu dobře navazovalo. Za drobné vítězství považuji stromy, které se zde v ochranném pásmu dráhy podařilo prosadit, což není běžné.

Jak se do projektu dostalo – na české poměry tak rozsáhlé – parkování pro jízdní kola?

Tehdejší vedení radnice bylo k cyklodopravě velmi vstřícné a napomohla tomu i dotace EU, v níž byly za stání pro kola body navíc. Šlo totiž o kategorii „Terminál – přestupní uzel, s cílem snížit zátěž osobní dopravou“. Proto zde byla mimo jiné také vybudována nová autobusová zastávka. Dotace také zajistila, že původně velkoryse navržené počty stání bylo nutné dodržet a nesměly být seškrtány, jak se často stává.

Kolik kol se ke stojanům a do cykloboxů vejde?

Celkem zde vzniklo 108 organizovaných stání pro kola, z toho 28 míst ve 14 boxech. Většina se nachází hned u výpravní budovy, část před protějším hotelem Berounka. Další místa jsou nadále nadivoko pod drážní stříškou u nádraží. Parkovacích stání pro auta vzniklo 151, což oproti původnímu poměru parkovací džungle, kde stávalo přibližně 225 aut/15 kol, je výrazný posun ve prospěch cyklistů. Bohužel to v očích mnoha občanů není plus, ale naopak.

V jakém režimu fungují zdejší cykloboxy?

Zvažovali jsme systém zálohovaného zamykání na mince (jako skříňky v bazénu), ale od toho nás odradily zkušenosti z jiných měst: automat na mince je neodolatelný pro drobné zloděje, kteří zámek zničí. Někde se draží klíče od boxů, což by znamenalo exkluzivitu pro pár lidí a také platba kartou se nejevila jako přátelská pro všechny věkové skupiny obyvatel. Proto jsme se rozhodli pro primitivní systém zdarma a „kdo dřív přijde“. Boxy mají oka pro provlečení zámku (vlastního, visacího nebo drátěného) a každé ráno se postupně zaplní. Do boxu se vejdou pohodlně dvě kola, takže ho může sdílet rodina s více klíči od jednoho zámku. Někdo si tam zamkne i kočárek nebo kárku, což je v pořádku.

Parkování kol opět expanduje k zábradlí u schodů

Jezdí díky novému parkování na nádraží víc lidí na kole? Bývají stojany plné?

Rozhodně. Ve školním roce, kdy je nejvíce cestujících vlakem, bývají všechny stojany i boxy plné a parkování kol expanduje opět k zábradlí u schodů. Což je potěšující zpráva: každé opřené kolo znamená, že dotyčný nejel autem.

Mají Řevnice problém s krádežemi kol? Dohlíží na prostor kamerový systém?

Kamerový systém tam je, bohužel krádeže se i tak dějí. A to přesto, že se tu na nádraží jezdí vesměs na „plečkách“ – kolech starých, ošoupaných nebo levnějších, právě proto, aby nelákala zloděje.

Co je na nových kolárnách i prostoru kolem unikátní?

Navrhnout boxy na míru jsem se rozhodla po pečlivých rešerších a konzultacích typových výrobků, které tehdy byly na trhu. Byly buď ošklivé (vzhled jako mobilní WC) nebo velmi drahé. Toto je stavebnice, vyrobená zámečníkem, předobraz jsem viděla v zahraničí. Dá se rozšiřovat nebo redukovat, takže je použitelná pro různá místa. Střecha má nosnost pro člověka, kdyby si někdo chtěl na boxu poležet…

Nedávno jsem řešila verzi pro Černošice. Chtěli doplnit menší oddělení pro skládací koloběžky, které kvůli jejich konstrukci nejde zamykat k běžným stojanům (zatím není realizováno). Celý prostor parkování kol jsem řešila především jako prostor pro lidi: cyklisté i řidiči, když odloží své dopravní prostředky, jsou vždy nakonec jen chodci. Dobře fungující trasy pro ně, místa ke spěchání, místa na čekání, k setkání – to se myslím na řevnickém přednádraží povedlo.

Je něco, co tě jako městskou architektku na projektu překvapilo?

Já tudy skoro denně procházím, a tak mám dlouhodobou zpětnou vazbu. Nejprve ta negativní… Překvapila mne míra vandalismu, kterou nové městské prostory, zdá se, přitahují. Zlámané kůly u stromů, ukradená lavička, vyvrácená dvířka cykloboxu. Škody, které nevznikají nedopatřením, ale je na ně potřeba docela dost síly či energie. Neustále mne také překvapuje míra parkovací kreativity: kde všude dokáže řidič ve spěchu na vlak zanechat své auto – v záhonu, na přechodu, na cyklostezce, na chodníku… Ale to asi znají v každém městě.

A pozitivně: jako architektku mne těší, že (pěší) lidé používají prostor tak, jak jsem si to před lety během projektu představovala. Mám radost z dlažby, která, ač obyčejná, nejlevnější, díky zvolenému ornamentu (bílé čtverce 3 x 3 m na šedém podkladu) chodníky esteticky pozvedá. Jsem ráda, že dobře funguje gabionová opěrka chodníku, kterou jsme dlouho vymýšleli, aby se nepoškodily kořeny staré lipové aleje. Jsem vděčná za guerilla gardening na piazzettě u nádraží, kde nám ČD nedovolily stromy sázet. Dnes tam roste, chladí a stíní šest vzrostlých katalp a Dráha své plány v tom místě změnila (jednalo se o zařízení staveniště).

A nakonec: lituji, že se nepodařilo prosadit lepší trasy pro cyklisty. Jen cyklopiktogram na vozovce. 

Daří se v Řevnicích zlepšovat podmínky pro jízdu na kole i pěší chůzi? Může to ovlivnit městská architektka?

Řevnice sice mají cyklogenerel, podle nějž se propustnost města na kole postupně realizuje, málokde je ale pro ně více prostoru než značení na silnici. Prostor chybí fyzicky i mentálně. Takže se to z mého pohledu daří jen málo. S pěší chůzí je to lepší, nicméně prosazovat chodce jako rovnoprávné autům, je těžké. Při rekonstrukcích ulic bývá hlavním tématem mnoha obyvatel především dostatek parkování. (Městský) architekt pak do dopravních projektů vnáší perspektivu pobytu člověka na ulici.

Daria Balejová žije v Řevnicích, kde sedmým rokem působí jako městská architektka. Do rekonstrukce přednádraží byla přizvána ve fázi projektu pro stavební povolení. Jezdí na kole značky Liberta a učí na FA ČVUT.

Komentáře k článku

Zdenek X 26. 8. 2022, 09:24
2
1

Hezke a prirozene. Urcite pro mestecko typu Revnice, kde dojezdova vzdalenost je pod 2 km a nadrazi je dulezitejsi nez namesti :-) . Libi se mi ta jednoduchost: pravidlo "kdo driv prijde", vlastni zamek. To stalo par korun a par korun stoji udrzba, odolava to dobre utokum vandalu. Dve poznamky:

(1) Musim se pozastavit nad dvemi starsimi clanky stejneho autora na tomto serveru, kdy prvni popisoval parkovani na Cernem Moste jako velmi bezpecne (nejaky system pujcovani klicu), ale prilis slozite. A po zmene parkovaciho rezimu (defacto do rezimu "Revnice") druhy clanek system oznacoval za nedostatecny z hlediska bezpecnosti a vola po vyrazne slozitejsich systemech.

(2) Napada me, ze Revnice (a podobna mestecka) jsou idealni mista pro vypocet "modal share". Jaky je podil obyvatel Revnic a okoli pouzivajicich kolo pro dopravu na nadrazi v techto pro dojizdeni na kole naprosto optimalnich podminkach?

Ondra 26. 8. 2022, 10:04

Proč takhle v Praze někdo neuvažoval alepoň u Vršovického nádraží :-(

Petr P. 26. 8. 2022, 12:48

Milý rozhovor. Prosím, ať se tento příklad dostane k co nejvíc starostům a starostkám, dopravním plánovačům a tak dále. Je pěkné vidět, co se dá vykouzlit i pomocí minima financí.

Zbyněk 26. 8. 2022, 13:07
4
1

Na tomto článku je krásně vidět, jaká je skutečná poptávka po dopravě na kratší vzdálenosti. A bylo by ještě více vidět, kdyby byl dostatek míst pro bezpečné zamčení kola včetně doplňků. To by pak odpovídalo kapacitě dvou cyklověží.

Dojíždění do vyšších míst, nebo přímo dalších obcí při de facto neexistenci cykloinfra už vyžaduje osvětlení, které ale nemůžete nechat na kole ve stojanu, pro plno lidí helmu, kterou není pohodlné brát ssebou do vlaku a pro straší i elektrokolo nebo elektrokoloběžka. Tohle všechno venkovní stojany prostě nikdy nevyřeší. Takže pak zůstávají lidé u aut.

Pavel Mašek 26. 8. 2022, 13:57

U Berounky je krásně vidět, jak to bez aut vypadá hezky. Mrzí mě, že architektka používá pro motoristu slovo řidič a pro cyklistu cyklista...

tik 26. 8. 2022, 20:19
1
5

Pred: oskliva dlazba, parkovani aut
Po: min oskliva dlazba, parkovani kol. A striska.

Takze to neni to same, je tam striska!

tik 26. 8. 2022, 20:20

Pavel Mašek 26. 8. 2022, 13:57

Souhlasim s inkluzivni formou jazyka: "ridic a ridicka" a "cyklista a cyklistka".

Jenda 26. 8. 2022, 22:41

Zdenek X: Více než 2 km, spádová oblast asi nejsou jenom Řevnice, ne?

Jiří Motýl 27. 8. 2022, 21:30

Zdeněk X: Nejsem autor ani jednoho z těch článků, ale říkám si, zda nezáleží na kontextu místa... Drahá novostavba P+R parkovacího domu v relativně odlehlé oblasti, kam si musí člověk na kole zajet, versus lokální nádraží, kde se dosud parkovalo ledasjak nadivoko hned u stanice. To myslím zakládá dost rozdílů, jak přistoupit k parkování kol.

Když již pominu fakt, že MHMP slavnostně prezentoval své inovativní řešení B+R dávno před stavbou parkoviště na Černém mostě. A zatím nikde ani zkušebně není. I když se prý již chystá.

Zdenek X 28. 8. 2022, 06:44

@Jenda: z hlediska kol spadova oblast vetsi nebude, na obe strany jsou kousek dalsi dve vlakove zastavky, ze smeru Halouny, Svinare (nedejboze Mnisek), nikdo jezdit nebude, nebot je to znacny kopec. Pro auta ta spadova oblast bude vetsi, protoze v Trebani se parkovat neda, ale na vychod jsou jiz Dobrichovice s velkym parkovistem.

@J.Motyl: me zarazi ciste fakt (bez ohledu na kontext), ze nekde cyklistum staci tyc, kam si pripnou kolo, a jinde to nestaci. To neni o kontextu mista, ale lidech. Uprimne: (jeste) lepsi parkovani by si zaslouzili v Revnicich, kde kola stala na divoko a ted civilizovane. Takova investice se snadno zduvodni. Investice do vylepseni prazdneho parkovani na C.Moste se pred obcany obhajuje tezko.

Jenda 28. 8. 2022, 15:48

Ze smeru Halouny, Svinare je to _z_ kopce (z Halounů teda přes Zadní Třebaň, ale nevím jak je to tam s parkováním kol, tak co by mi zbývalo než jezdit sem), z Mořiny taky.

K tyči bych si přál stříšku - teď jsem nechal kolo pár dní na dešti a začal reznout řetěz, asi by se časem úplně zničilo - a pak nějak zařídit aby se tam nekradlo.

Zdenek X 28. 8. 2022, 20:33

@Jenda: to mate na mysli ono cimrmanovske "... po case zjistili, ze se jim v dole hromadi hornici"? Jestli nekdo jezdi na kole z Moriny na vlak a vecer ten prudky kopec zpatky, tak je frajer (a celkem by me zajimala stredni doba preziti, blbe horizonty, uzke, po setmeni a v desti se tomu stoupani vyhybam). V zime naprosta utopie. Halouny tak najete nemam, bude to lepsi, ale podobne.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Kdyby cyklostezky byly metro…
Česká inspirace,

Kdyby cyklostezky byly metro…

18. července. 2022, 1min. čtení7