Advokační manuál (5): Kde se vyjednává podoba ulic

Rekonstrukce ulic a tajemné výrobní výbory

Dělníci, respektive manuální pracovníci*ce stavebních firem, nemají nad rozhodováním o stavbách a jejích podobách žádnou moc, stejně jako vy, když se například o zahájení rekonstrukce ulice dozvíte z médií. V momentě, kdy stavební firma prostřednictvím svých zaměstnanců*kyní zahájí práci, je již dávno dlouho rozhodnuto o tom, jak bude ulice po rekonstrukci vypadat.

Zdání mocných dělníků klame

Všechny ulice města procházejí rekonstrukcemi, a to zejména z důvodu omezené životnosti infrastruktury, ze které se ulice skládá. Ulice není pouze její povrch skládající se z chodníků, zeleně, laviček, jízdních pruhů, kolejí, parkování. Z pohledu životnosti jsou součástí také inženýrské sítě přítomné pod povrchem ulice. Jedná se zejména o vodovody, kanalizaci, vedení elektřiny, plynovody, teplovody. Jakmile končí životnost ať už povrchu ulice nebo některé z inženýrských sítí, obvykle nastává příležitost pro komplexní rekonstrukci ulice. 

Rekonstrukce ulic jsou pro cyklodopravu klíčovou příležitostí pro vytvoření chráněné infrastruktury pro bezpečný pohyb lidí. Prostou změnou dopravního značení, která bude pojednána níže, není možné posunout obrubníky a přeměnit uliční profil. Jsou to totiž obruby, které jsou fyzicky oddělují prostor vyhrazený motorové dopravě. Stávající podoba ulic většinou odráží 50 let staré myšlenky dopravního plánování, kdy ještě nikdo nepřemýšlel nad potřebou cyklostezek a zvyšování bezpečnosti lidí na kole jejich fyzickým oddělením od přebujelé motorové dopravy.

Investor rekonstrukce a zhotovitel projektové dokumentace

Každá rekonstrukce ulice má svého investora, tedy organizaci, která rekonstrukci platí. Nejčastěji se jedná přímo o městský úřad nebo magistrát a jeho příslušný odbor investic či podobný organizační útvar. Pokud se nejedná přímo o samosprávu, pak investorem bývá organizace zřizovaná městem, například dopravní podnik, teplárny či vodovody a kanalizace. 

Investor rozhoduje o tom, zda se bude ulice rekonstruovat. Investor také definuje rozsah rekonstrukce. Typicky se může stát, že s rekonstrukcí chce mít co nejméně práce a preferuje pouze opravu, tedy například obnovu sítí a povrchu ulice s uvedením do původního stavu. Tato varianta je pro investory lákavá, protože je rychlejší díky vyhnutí se zpracování tzv. “durky,” tedy dokumentace pro územní řízení (DUR). Pro pouhou opravu ulice a uvedení do původního stavu postačuje pořízení dokumentace pro stavební povolení (DSP). Pokud se investor rozhodne pouze pro opravu a uvedení ulice do identického uspořádání, pak je tím nejméně na několik desetiletí promarněna možnost na posun obrub v dané ulici.

Moderní ulici je nutné chtít hned zkraje

Artikulace požadavku na posun obrub a moderní rekonstrukci ulice je tedy nutná hned na začátku procesu, kdy je o rekonstrukci vůbec uvažováno. I když by si třeba rád dopravní podnik rekonstruoval pouze tramvajové těleso, rekonstrukce typicky s rozpočtem v řádech stamilionů je placena z veřejných financí a je nutné chápat rekonstrukci jako příležitost pro zlepšení kvality života, ne jako pouhou technickou obnovu infrastruktury.

Investor na základě rozhodnutí o záměru rekonstrukce připraví zadání veřejné zakázky pro výběr zhotovitele projektové dokumentace. O tyto zakázky se ucházejí projekční kanceláře, které se zpracováváním projektové dokumentace živí. Zhotovitel se uzavřením smlouvy s investorem zavazuje ke zhotovení projektové dokumentace. Vzhledem k množství organizací, kterých se rekonstrukce ulice týká, probíhá zhotovení dokumentace v rámci výrobních výborů. 

Výrobní výbor

Výrobní výbor je schůze, kterou svolává projektant*ka, případně investor*ka, a které se účastní zástupci*kyně dotčených organizací – například správce*kyně plynové infrastruktury, zástupce*kyně vodovodů a kanalizací, zástupce*kyně investora, zástupce*kyně odboru dopravy, zástupce*kyně dopravního podniku pokud se jedná o ulici, po které vedou linky MHD, zástupce*kyně vedení města a další. Jsou to výrobní výroby, na kterých se dojednává skutečná podoba ulice po rekonstrukci. Požadavky jednotlivých aktérů mohou být často protichůdné a na výrobních výborech tak vznikají kompromisy, na kterých se účastníci*ice jednání shodnou.

Za prostor pro cyklodopravu při rekonstrukci ulice je třeba lobbovat již během výrobního výboru. Stává se, že jsou požadavky na bezpečný pohyb lidí ignorovány, protože je nikdo během výrobních výborů nevznáší, případně je může vznést projektant*ka, ale kvůli nárokům na uspořádání uličního profilu ostatních aktérů jsou upozaděny.

Výrobní výbory se konají za zavřenými dveřmi a účast na nich je pouze na pozvánku. V drtivé většině případů na výrobní výbory nejsou zváni zástupci*kyně spolků, ač najdeme i výjimky. Lobbování za bezpečný prostor pro lidi na kolech je v lepším případě přítomno díky zaměstnancům*kyním odboru dopravy, kteří se specializují na cyklodopravu, v horším případě není přítomno vůbec. 

Pokud není přítomno vůbec, pak si jako spolek můžete zajistit pozvánku na výrobní výbory. Tuto pozvánku vám může zprostředkovat investor*ka, případně odbor dopravy anebo zástupce*kyně vedení města (např. náměstek*kyně pro dopravu). Je nutno však sledovat, jaké rekonstrukce město připravuje, protože konání výrobních výborů nikdo veřejně neavizuje. 

Jak se dělá dopravní značení

Zlepšování podmínek pro bezpečnou jízdu na kole ve městě je spojeno s rolí dopravního značení. Každý cyklopruh nebo cykloobousměrka je totiž dopravním značením, stejně jako třeba jízdní a řadící pruhy, parkování a veškeré značky, na které v ulicích narazíte. Umisťování dopravního značení je správní proces, který má svá pravidla a kterého je možné se do omezené míry účastnit. V této kapitole se podíváme, jak se dopravní značení dělá, kdo jej navrhuje, jak vstupuje v platnost a co můžete udělat vy.

Jak se lidé mají chovat v dopravě je v Česku regulováno úpravou provozu na pozemních komunikacích. Tuto úpravu rozlišujeme ve třech úrovních, jako obecnou, místní a přechodnou úpravu provozu. Obecná úprava je dána především zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Obecné úpravě je pak nadřazena místní úprava, a to právě dopravními značkami, semafory a dalšími dopravními zařízeními. Místní úpravou je právě dopravní značení. Nakonec přechodná úprava, neboli dočasné dopravní značení, je nadřazená jak obecné, tak místní úpravě.

Upravovat provoz skrze dopravní značení mohou silniční správní úřady. Silniční správní úřad (dále jen SSÚ) je typicky součástí odboru dopravy města nebo kraje. Dopravní značení, neboli místní úprava provozu na pozemní komunikaci, vydává SSÚ jako opatření obecné povahy (dále jen OOP). SSÚ se při vydávání OOP musí řídit podle správního řádu (zákon č.500/2004 Sb.). Opatřením obecné povahy se stanovuje dopravní značení, ze kterého řidičům vyplývají nějaké povinnosti, typicky se jedná o zákazové a příkazové značky a značky upravující přednost v jízdě, případně některé informativní značky*. To znamená, že dopravní značení, ze kterého nevyplývají povinnosti, lze stanovit i bez vydání OOP. Může se jednat například o vyznačení prostoru pro parkování sdílených kol a koloběžek či vyznačení piktokoridorů.

*Toto materiální pojetí potvrdil Ústavní soud v nálezu ze dne 19. listopadu 2008, sp. zn. Pl. ÚS 14/07, a následně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze 7. ledna 2009, č. j. 2 Ao 3/2008-100.

Vydání OOP předchází příprava výkresu dopravního značení. Přípravu výkresu si může zajišťovat město samo prací vlastního projektanta*ky nebo projektanta*ky zaměstnané*ho v městské firmě. Výkres může být dodán i na zakázku, kdy si odbor dopravy jeho zhotovení objedná u externího dodavatele. Dále výkres může vzniknout v rámci rekonstrukce od subjektu dodávajícího projektovou dokumentaci.

SSÚ výkres navrhovaného dopravního značení musí projednat s Policií ČR, která je podle zákona dotčeným orgánem (§ 77 odst. 2) a 3) zákona č. 361/2000 Sb.). Při stanovení dopravního značení není policejní stanovisko závazné. Pokud je stanovisko policie negativní, může úřad toto stanovisko vypořádat a místní úpravu stanovit navzdory nesouhlasu policie. Projednáním se podle zákona rozumí i zaslání k vyjádření, a “nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí” (§ 77 odst. 3) zákona č. 361/2000 Sb.).

Po projednání úřad vydá návrh OOP pro stanovení dopravního značení formou veřejné vyhlášky, tzn. zveřejněním na úřední desce, kterou úřad vede i v elektronické podobě. Návrh OOP musí být zveřejněn po dobu nejméně 15 dnů. Od data zveřejnění běží 30 denní lhůta pro podání námitek, které úřad musí v případě jejich podání vypořádat. Po uplynutí lhůty pro podání námitek může úřad teprve začít připravovat konečné znění opatření obecné povahy, kterým bude stanoveno dopravní značení. Toto OOP úřad opět vydá jako veřejnou vyhlášku přístupnou na úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Jakmile je OOP platné, může město typicky podle výkresu (který je součástí OOP) umístit dopravní značení.

Podejte návrh na změnu dopravního značení

Není kodifikováno, kdo může podat návrh na změnu dopravního značení. Na městských úřadech, úřadech městských částí či magistrátech jsou zaběhané postupy, kterými se mění dopravní značení. Ve většině případů je změna dopravního značení interního původu a pochází přímo z administrativy samosprávy. Návrh na změnu dopravního značení však můžete podat i jako fyzická osoba, zastupitel*ka nebo spolek.

Návrh budete podávat na příslušný silniční správní úřad, v případě běžných ulic (místní komunikace) se bude jednat o úřad obce a jeho odbor dopravy, v případě silnice I. třídy o krajský úřad. Pro formulaci návrhu můžete použít tento vzor. Návrh bude obsahovat:

• identifikaci žadatele*ky
• předmět návrhu, pokud možno včetně jeho grafického znázornění (např. mapka s doplněným dopravním značením)
• zdůvodnění návrhu

Předmět návrhu definujte přesně a jednoznačně, nejlépe za uvedení konkrétního dopravního značení. K návrhu připojte detailní zdůvodnění, můžete se opřít o statistiky nehodovosti, koncepční dokumenty města, provedené místní šetření a fotodokumentaci. Zcela jistě návrh odůvodněte za pomoci příslušné normy, typicky TP 179. 

Úřad má podle správního řádu (§ 71 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád) vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od zahájení řízení.