CykloRank Česko 2023: Top města pro cyklisty

Do žebříčku zároveň byla zařazena všechna města, která se účastní výzvy Do práce na kole. Speciální algoritmus dává nejvíce bodů za nejbezpečnější infrastrukturu, tedy oddělené cyklostezky. Plusové body města získala i za vyhrazené i nevyhrazené cyklopruhy, stojany na kola, cykloobousměrky nebo pěší zóny s povolenou jízdou kol. S menší vahou jsou do CykloRanku Česko započítány i pruhy pro autobusy s povolenou jízdou kol nebo piktogramové koridory. Data vychází z mapy OpenStreetMap.org, která je podkladem pro mapu Městem na kole.

Inspirací českého žebříčku CykloRank Česko byl estonský výzkum a skript, pomocí kterého porovnával cyklistickou infrastrukturu evropských měst Mihkel Lumiste. My jsme kód použili a upravili tak, aby lépe zachycoval českou realitu.

Data CykloRank zároveň od letošního ročníku používá výzva Do práce na kole jako součást hodnocení Cykloměsta Do práce na kole. Cílem žebříčku CykloRank je poskytnout další nový pohled na stav cyklistické infrastruktury v jednotlivých českých městech. A to pohled pokud možno co nejsnáze opakovatelný, oproštěný od subjektivního hodnocení a pohled zahrnující co největší počet měst.

Naší motivací je tak na základě dat OpenStreetMap přinést základní přehled o délce a kvalitě cyklistické infrastruktury v českých městech. Víme, že délka infrastruktury obecně souvisí s oblibou cyklistické dopravy a také víme, že přítomnost cyklostezek souvisí s vyšší bezpečností, což může být dalším faktorem hrajícím roli v oblíbenosti jízdního kola jako dopravního prostředku. Proto nám přijde zajímavé se podívat, jak jsou na tom česká města právě v porovnání délky a kvality jejich cyklistické infrastruktury.

Metodika

Český žebříček CykloRank přebírá základní nápad a skript a mírně ho upravuje na místní podmínky. Především jsme přidali některé typy infrastruktury a mírně upravovali váhu jednotlivých typů opatření pro cyklisty. Výsledný žebříček pak seřadí jednotlivá města dle přepočtu délky cyklistické infrastruktury vůči celkové délce jejich uliční sítě. Přičemž různé typy infrastruktury mají v tomto přepočtu různou váhu.

Cyklostezky a vyhrazené cyklopruhy získaly nejvíce bodů

Pokud by měla být váha přičítaná jednotlivým typům infrastruktury přiblížena co nejjednodušeji, pak byl každý metr cyklostezky, stezky pro pěší a cyklisty a vyhrazeného cyklopruhu započítáván s hodnotou 1,0. Stejně jsme se rozhodli ohodnotit i cyklistické ulice, pěší zóny s povoleným vjezdem kol a cykloobousměrky. Poloviční váhu 0,5 dostal každý metr legalizovaného chodníku a nevyhrazené cyklopruhy. Buspruhy přístupné cyklistům dostaly váhu 0,2. Ačkoliv buspruh nepovažujeme apriori za cyklistickou infrastrukturu, rozhodli jsme se tímto ohodnocením ocenit ta města, která buspruhy legalizují i pro jízdu na kole, což také není v Česku vždy samozřejmostí. V některých městech jsou cyklisté nadále nuceni jezdit vlevo od pruhů vyhražených autobusům MHD. Stejnou váhu 0,2 pak obdržel i každý metr piktokoridoru. Pokud v některém úseku cyklistické infrastruktury je příkaz k vedení kola, pak jsme tento úsek nezapočítali, dostal váhu 0.

Finální variantu skriptu najdete na GitHubu spolku Plzeň na kole. Nutno podotknout, že o kvalitě (váze) jednotlivých typů infrastruktury by se dalo jistě diskutovat donekonečna, zvláště když si lze představit, že oddělená cyklostezka může znamenat v českém prostředí jak téměř nesjízdný chodník přerušovaný každých pár metrů boční ulicí (ale označený značkou cyklostezky), tak poměrně luxusní oddělenou infrastrukturu, po které se jezdí naprosto skvěle. Obojí ale může být v terénu i v mapě značeno zcela identicky. Někdy zase nevyhrazený cyklopruh může mít poměrně luxusní šíři a kvalitu, oproti letitému cyklopruhu vyhrazenému dělanému podle starších méně přísných norem.

Bylo tak i diskutováno, zda má vůbec smysl v českém kontextu různým opatřením dávat různou váhu. V rámci budoucí podpory vzniku spíše kvalitnějších opatření bylo ale nakonec rozhodnuto k určité stratifikaci ohodnocení kvality jednotlivých opatření přistoupit.

Co zlepšit do příště

CykloRank zatím není dokonalý, zřejmě asi nikdy nebude na 100 % objektivní. Z dat nevyčteme kvalitu povrchů či detailů cyklistických opatření. Metodika navíc počítá množství cyklistické infrastruktury, nikoliv její návaznost. Například Praha má stezek pro pěší a cyklisty poměrně dost, jenže jsou až na pár míst velmi nespojité. Již se tak zamýšlíme, jak žebříček CykloRank vylepšit pro příští rok. Vyhodnocení spojitosti sítě by mohlo být dalším kritériem, které bychom do příště rádi zařadili.

Stejně tak jsme si vědomi, že v hodnocení jsou přítomna i některá další zkreslení. Například téměř nejsme schopni adekvátně zachytit komunikace značené zákazem vjezdu motorových vozidel. Některá města touto značkou z různých důvodů značí infrastrukturu budovanou s cílem podpory jízdy na kole, jinde se ale jedná o řadu cest, které s reálnou cyklistickou infrastrukturou nemají co dočinění. Nakonec jsme se tak rozhodli tyto cesty nijak nezapočítávat, i když tak některá města o některé úseky „cyklostezek“ přišla. Celkově by jejich započtení ale vedlo spíše k nepoužitelnosti celkových výsledků. Obdobně jsme se rozhodli nezapočítávat různé lesní traily pro horská kola. Žebříček si klade za cíl hodnotit především infrastrukturu budovanou s možností dopravního využití.

CykloRank slouží i jako podnět k aktualizaci OSM

Jistým zkreslujícím faktorem může být i velikost daného města. Některá města mají poměrně rozlehlý lesní katastr kolem zastavěné oblasti, jiná jsou svou rozlohou poměrně kompaktní a jejich hranice věrně kopírují zastavěné území. To samozřejmě může různě promluvit do celkové délky uliční sítě a tudíž do celkových poměrů cyklistické infrastruktury vůči uliční síti.

V některých městech může výsledky ovlivňovat i neaktuálnost datových podkladů. Pokud víte o cyklostezkách či cyklopruzích, které nejsou v mapě Městem na kole, napište nám, a v příštím CykloRanku budou započítány. Odvážnější mohou infrastrukturu v OpenStreetMap aktualizovat sami. Jsme si vědomi, že data OpenStreetMap nemusí být vždy 100%. Samotný žebříček lze tak brát i jako výzvu k zapojení se do mapování cyklistické infrastruktury.

Aktualizace žebříčku CykloRank Česko bude probíhat minimálně každý rok. Výsledky budou odrážet vývoj cyklistické infrastruktury v českých městech a bude zajímavé sledovat, jak se v česká města spolu s rozvojem cyklo-infrastruktury budou na žebříčku předbíhat.

Podrobnější analýza výsledků

Na detailnější analýzu výsledků se můžete těšit v příštím článku. Která města mají největší podíl oddělených cyklostezek? Kde naopak převládají cyklopruhy? A která města disponují největším množství cyklostojanů na kilometr čtvereční?