Brno stanovilo v městských stavebních předpisech minima pro parkování kol

Městské stavební předpisy mohou tři největší česká města (Praha, Brno a Ostrava) přijímat dle nového stavebního zákona, který vstupuje v platnost právě 1. července 2024. Dříve mělo tuto výsadu vlastních stavebních předpisů jen hlavní město. Brno tak má své vlastní stavební předpisy nad rámec celostátních zákonných norem poprvé.

Kolárny pro obyvatele i návštěvníky

„Stavební předpisy zpřesňují požadavky na výstavbu ve městě Brně, a to s důrazem na charakter jak samotné výstavby, tak veřejného prostranství, aby nevznikaly excesy, jež nejsou městotvorné. Jsou řešeny požadavky na umisťování staveb pro reklamu a reklamní zařízení. Stanoveny byly počty parkovacích stání automobilů s ohledem na různé struktury zástavby a zóny města. Nově jsou doplněny požadavky na dobře přístupná místa pro odkládání jízdních kol. Cílem je podpora udržitelné dopravy a prostupnost města i volné krajiny,“ řekl ke změně Petr Bořecký (ANO), radní pro územní plánování.

Nové brněnské stavební předpisy stanovují povinnost stavby koláren jak pro dlouhodobé parkování, tak pro návštěvníky. Místa pro parkování kol musí být zastřešena a musí být dobře přístupná. Návštěvnické parkování lze umístit i do uličního prostranství. Například v případě bytové výstavby je nutné počítat s jedním parkovacím místem pro kolo na 60 m² hrubé podlažní plochy, v poměru 9:1 dlouhodobého versus návštěvnického stání.

Podobně ambiciózní požadavky na parkování jízdních kol ale nebyly samozřejmostí. V dubnu jsme informovali o připomínce spolku Brno na kole, který upozorňoval, že původně navrhované znění ve vztahu ke kolárnám je příliš vágní a nemusí vést k naplnění brněnských cílů v oblasti udržitelné dopravy. „Formulace v konceptu stavebních předpisů ‚stavby se obvykle vybavují plochami k odkládání jízdních kol‘ a ‚místa pro uschování jízdních kol trvalých uživatelů staveb se zpravidla zřizují‘ vybízí k příliš volné interpretaci ze strany investorů,“ uvedl tehdy spolek ve své připomínce.

Povinnost zřídit kolárny vznikla v průběhu schvalování

Povinnost zřizovat kolárny se tak do dokumentu propsala až v průběhu připomínkování. Zastupitel a předseda komise BESIP Marek Lahoda (Piráti) k výsledné podobě předpisů uvedl: „Ve spolupráci se spolkem Brno na kole a Kanceláří architekta města Brna se nám podařilo do nových Brněnských stavebních předpisů dostat tzv. ‚parkovací minima‘ pro kola. Proč je to skvělé? Protože indukce dopravy funguje pro všechny pohony a kde vznikne nabídka, poptávka ji postupně naplní. Bezpečné parkování pro kola bylo dosud jednou z hlavních bariér toho, proč lidé v Brně (i jinde ve světě) nejezdí na kole. Tomu bude brzy v Brně konec, dostatek parkování pro kola bude ve všech nových budovách.“

Jak jsou na tom Praha a Ostrava?

Stavební předpisy dle nového stavebního zákona připravují i Praha a Ostrava. Praha, která již vlastní stavební předpisy měla, chce schválení nových stihnout také do 1. července, kdy by měly začít být účinné společně s novým stavebním zákonem.

Existující Pražské stavební předpisy spíše kopírují původně navrhované brněnské znění, neobsahují konkrétní povinnosti zřizování parkování jízdních kol, používají právě termíny jako obvykle nebo zpravidla.

V letošním roce projednávané nové pražské městské stavební předpisy pak ve zveřejněném návrhu kopírovaly původní znění, které prošlo jen velmi minimální aktualizací. To kritizoval jako nedostatečné spolek AutoMat: „Navržené znění považujeme za zcela nedostačující, jelikož je nekonkrétní a tím pádem velmi těžko vymahatelné. Projednávaný návrh znění předpisu v kontextu předchozího bodu upřednostňuje komfortní a bezpečné parkování automobilů před bezpečným odstavováním jízdních (elektro)kol, jejichž odcizení je ve veřejném prostoru výrazně jednodušší,“ uvedl Michal Kalina za spolek AutoMat ve své připomínce (MNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.).

Náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček (STAN) pak spolku odpověděl, že si je vědom limitů navrhovaného znění, i ve vztahu k implementaci cílů Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí i Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, ale že režim minimálních změn byl přijat především s ohledem na hladké a včasné schválení předpisů. „Aktuálně navrhovaná podoba Pražských stavebních předpisů měla mj. za cíl přinést co nejméně změn, aby bylo možné ji projednat v rychlém režimu a Praha tak mohla disponovat adekvátní legislativou v době plné účinnosti stavebního zákona, což považuji za prioritu zvláště po velkém úsilí, kdy jsme společně s dalšími městy dosáhli zachování možnosti vydání vlastních stavebních předpisů,“ uvedl náměstek Hlaváček.

Dále pak náměstek Hlaváček uvedl, že prosazování změn není vůbec jednoduché: „Trendy, které uplatňují velká města v EU či USA, znamenají v našem prostředí roky usilovné práce na participaci a marketingu základních odborných principů dopravního plánování, na kterých v současném politickém prostředí Prahy a městských částí neexistuje shoda, a zároveň umožnění ochrany našeho veřejného prostranství prostřednictvím dobře vymahatelné parkovací politiky,“ napsal v odpovědi spolku AutoMat.

Minima přinese i evropská směrnice

Jak již jsme informovali, nová evropská směrnice číslo 2024/1275 o energetické náročnosti budov, která definitivně vstoupila v platnost 28. května, stanovuje parkovací minima pro jízdní kola, a to včetně bytové výstavby. Požaduje například nejméně dvě parkovací místa pro kola na každou nově budovanou bytovou jednotku.

Směrnice by měla být do národní legislativy členských států implementována během dvou let. Její obsah si blíže představíme ve speciálním článku.

Na tyto změny částečně reagovala i připravovaná celostátní vyhláška o požadavcích na výstavbu, která provádí nový stavební zákon. Ta původně v prvních návrzích neobsahovala závazné požadavky na parkování jízdních kol žádné, to se ale záhy změnilo. Po připomínkách z řad odborné veřejnosti (například sdružení ekologických neziskových organizací Zelený kruh) Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo o doplnění povinnosti na stavbu parkování jízdních kol u škol. „Na základě připomínek jsme zavedli požadavek na vymezování parkovacích stání pro kola u staveb určených pro výchovu a vzdělávání,“ řekl tehdy Deníku N mluvčí ministerstva Petr Waleczko.

Státní předpisy za pochodu doháněly změny v Evropě

Do toho ale v průběhu přípravy vyhlášky vstoupila, nyní již platná, evropská směrnice, která přiměla ministerstvo dále reagovat, jak uvedla pro média v únoru mluvčí ministerstva Veronika Hešíková. Již na konci zimy tak bylo jasné, že celostátní úprava nezahrne pouze parkování kol u škol, ale u všech veřejných staveb. § 7 aktuálně navrženého znění vyhlášky tak obsahuje obecnou formulaci: „Podle druhu a účelu se u staveb občanského vybavení zřizují parkovací místa pro jízdní kola.“

Zatím tedy bez bližších konkrétních parametrů, a pouze u staveb občanského vybavení. Ministerstvo ale už tehdy anoncovalo, že české předpisy budou muset na evropskou směrnici záhy dále reagovat: „To bude nutné upravit až v návaznosti na zmiňovanou směrnici EU, ve které může během projednávání dojít k zásadním změnám. Po přijetí směrnice EU podle ní parametry stanovíme,“ vysvětlovala v zimě pro server Zdopravy.cz mluvčí Hešíková.

Do dvou let budou kolárny povinností u nové výstavby v celém Česku

Brno se tak v zásadě svou novou úpravou městských stavebních předpisů stalo průkopníkem požadavků, které budou postupně zavedeny na celoevropské i celostátní úrovni. Včetně i zbývajících dvou měst, které mohou tvořit vlastní stavební předpisy – tedy Prahy a Ostravy. A to nikoliv za dlouho, ale během dvou let, kdy má být evropská směrnice implementována do národních předpisů.

Že to nešlo s výjimkou Brna rovnou, je výsledkem dvou procesů, které se v českém kontextu střetly. A to uvádění nového stavebního zákona, který přináší od 1. července některé revoluční změny (digitalizace stavebního řízení), a zároveň přijímání evropské směrnice, jejíž definitivní znění známe v podstatě od začátku letošního roku.

Brno je v kontextu Česka napřed

Nešlo to spojit rovnou? Příprava nových evropských předpisů není tajná a jistě šlo některé změny anticipovat. Kromě obecně malé informovanosti, co se odehrává na evropské úrovni, mohlo sehrát roli i jisté pohodlí a obava, aby se vše zvládlo včas.

Ministerstvo a například Praha si zvolili z obavy o stihnutí všech lhůt méně sebevědomý přístup, kdy požadavky na parkování kol příliš neměnili s tím, že k aktualizaci dojde záhy na základě evropských předpisů. Jak uvedl pražský náměstek Hlaváček, městské stavební předpisy jsou nově subsidiární státní vyhlášce a záležitosti, které městské předpisy neřeší odlišně, budou automaticky řešeny dle celostátních regulí: „Ohledně požadavků na odkládání jízdních kol počítáme s plným využitím budoucího ustanovení celostátní vyhlášky, která přenese směrnici EU v nejkratší možné době. Zatím pevně neukotvené definice nového nařízení, princip subsidiarity a minimalizace změn z důvodu rychlého projednání jsou důvody, proč jsme se rozhodli pro tento postup v navrhovaném znění Pražských stavebních předpisů,“ uvedl.

Brno tak nastoupilo cestu, která brzy čeká veškerou výstavbu v Česku. Ministerstvo pro místní rozvoj a Praha, ačkoliv hrubé obrysy připravovaných evropských pravidel již byly známé, se rozhodly vyčkat a v rámci diskuzí nad parkováním kol neriskovat případné včasné neschválení předpisů, které by měly být v platnosti od 1. července s účinností nového stavebního zákona.

Jak uvedl brněnský zastupitel Marek Lahoda: „Ano, obdobná pravidla chystá i EU a byly tady námitky, ať počkáme na přesné znění ze shora. Ale to bude kdoví kdy. A ani Praha, ani Ostrava, pokud vím, tato pravidla ve svých stavebních předpisech mít nebudou. Takže se nám v Brně zase jednou podařilo být po vzoru progresivních zemí v něčem v ČR první.“