Dvě parkovací místa pro kola na byt, stanoví nová evropská norma

Publikováno: 02. ledna. 2024, 4 min. čtení
Aktualizováno: 05. ledna. 2024
Úvodní foto: Václav Kříž
Publikováno: 02. ledna. 2024, 4 min. čtení
Aktualizováno: 05. ledna. 2024
Úvodní foto: Václav Kříž

Evropská směrnice řešící energetickou náročnost budov poprvé v historii stanoví minimální normy pro parkování jízdních kol. Nově budované bytové i nebytové stavby či rekonstruované budovy budou muset počítat s kolárnami.

Informace vyplývá z předběžné dohody mezi jednotlivými evropskými aktéry (státy, parlament, komise). Zákonodárci se po dvou letech vyjednávání 7. prosince 2023 dohodli na textu, který bude, po oficiálním schválení Evropským parlamentem a členskými státy EU, pro normy na parkování kol průlomový. Očekává se, že evropská Rada a Parlament přijmou směrnici v prvních měsících roku 2024. Jakmile bude směrnice zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost, budou mít členské státy 24 měsíců na její zavedení do vnitrostátního práva. Poté začne její aplikace.

Dvě stání pro kola na byt

Na každou bytovou jednotku obytné budovy připadnou minimálně dvě parkovací místa pro jízdní kola. Kromě nový obytných budov se toto pravidlo vztáhne i na budovy procházející rozsáhlou rekonstrukcí, které mají více jak tři parkovací stání pro auta. Při průměrné velikosti evropské domácnosti dvou až tří osob pravidlo znamená, že každý obyvatel nové či rekonstruované budovy bude mít přístup k parkování pro své kolo. U domů, které nezahrnují ani parkování aut, bude pravidlo pouze doporučující.

Nebytové budovy

U nebytových budov jako kanceláří, škol či sportovních komplexů bude muset parkování kol představovat 15 % průměrné nebo 10 % celkové kapacity budovy. To stejné bude platit při rekonstrukci bytových domů s parkováním pro více než pět aut. V úvahu by se měl brát prostor i pro nákladní kola.

Parkování elektrokol

Směrnice stanoví kromě samotného parkování kol také zajištění nabíječek pro elektrokola. U nebytových budov, ke kterým se obvykle nejezdí na kole, umožní členským státům omezit či upravit počet parkovacích míst pro kola. Za speciálních podmínek budou členské státy toto moci upravit i u budov obytných.

Většina států parkování kol zatím neřešila

Evropská cyklistická federace (ECF) v roce 2018 zjistila, že pouze 6 z 31 členských států EU má zavedené národní kvantitativní normy pro parkování jízdních kol v bytových domech. Další 3 země pracovaly s obecnou legislativou, která ale rozhodnutí ponechávala na městech. Dalších 8 zemí vydalo pouze nezávazné pokyny. Zbývajících 11 zemí parkování kol neřešilo žádnou normou: většinou v kontrastu k parkování automobilů. ECF přitom uvádí, že absence chráněného parkování jízdních kol je jedna z hlavních překážek vlastnictví a pravidelného užívání jízdních kol.

V České republice zatím jediným zlomem v národní legislativě bylo letošní rozhodnutí při budování nových škol a školek určit povinné množství stání pro jízdní kola. Požadavek určí nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj týkající se technických požadavků na výstavbu. Pražské stavební předpisy pak obsahují pouze obecné nezávazné doporučení na stavbu parkovacích míst pro jízdní kola v nové výstavbě.

Martin Šnobr
Student architektury a urbanismu se zájmem o udržitelnou dopravu a zlepšování míst kolem sebe. Členem redakce od roku 2018.

Komentáře k článku

Motorista 2. 1. 2024, 14:03
7
28

Tyhle prostory dopadnou jak kočárkárny v panelácích :D Další zbytečná norma od EU. Fakt už nevědí roupama coby

újezďák 2. 1. 2024, 16:16
14
2

Motorista : a jak prosím pěkně dopadly kočárkárny v panelácích ? Dávno před paneláky se stavěly cihlové bytové domy a kočárkárny tam byly taky, mimochodem také sušárny a prádelny , leckde i s kusem společné terasy...

Václav Řehák 2. 1. 2024, 19:52
21
1

Kdo nevyzkoušel, nepochopí. V Nizozemí jsou kolárny v přízemí naprostý standard a rozdíl je zásadní. Pokud musím kolo vynést po schodech do bytu a očistit, většina lidí ho radši nepoužije, nebo jen pro rekreační účely.

Zdenek X 3. 1. 2024, 08:30
6
2

V.Rehak, Ujezdak: uz jsem to tady psal, osobni zkusenost z Prahy:
- panelak 25 bytovych jednotek
- v prizemi hned vedle vchodu velka pradelna s mandlem a mensi kocarkarna. Samozrejme mandl nikdo 40 let nepouzil, tak jsme to vlastnima rukama vybourali, udelali jinak pricky, predelali odpady a elektro a vznikla malinka uklidova mistnost s WC (pro pripadne remeslniky, kdyz neco delaji na dome) a zbytek kolarna. Cca 20 kol, nepamatuji se presne.
- po dokonceni za chvili plna kol, nicmene denne jsem ji pouzival pouze ja (nekolik let, soused, se kterym jsem kolarnu stavel, vydrzel jezdit jedny prazdniny, potom toho nechal). Na ostatni kola se prasilo tydny, mesice, roky, pouze o prazdninach bylo videt nejake zmeny. Pod koly (visela na hacich) odlozene nosice na strechu auta, stare akumulatory, trikolky, odrazedla apod.
- uz tam par let nebydlim, ale jednou za rok chodim na schuzi SVJ. Na konci listopadu jsem tak do kolarny nahlednul. Nic se nezmenilo.
- v kocarkarne se konaji SVJ :-), vetsinu casu prazdna, ale je fajn takovou mistnost v dome mit, obcas kazdy potrebuje neco udelat, co nejde v byte. Vzdy po par letech se nasla nejaka rodina, ktera tam mela i kocarek (ale vetsinou kocarky byly u bytu na chodbe).

Takze kolarna urcite lepsi nez zbytecna pradelna, ale jako kolarna holanskeho typu (kazdodenni vyuziti) neslouzila a neslouzi. Urcite je dobre, kdyz je v baraku nejaka vetsi spolecna mistnost. Kdyz bude kolarna, lepsi nez nic, ale otazkou je, zdali o to nezvetsit osobni sklepy (podobnou normou) a nechat zpusob vyuziti na vlastnicich (v tom panelaku bez potizi, oboje kolarna i sklepni koje v temze prostoru prizemi). Ta pozinkovana klec na ilustracnim obrazku by me tedy skutecne neoslovila. Nedokazu si predstavit, jak by v podobne velkem panelaku vypadala kolarna pro 50 kol (clanek uvadi _minimalne_ 2 mista na jednotku, jestlize to maji byt i e-kola nebo nedejboze nakladni kola (my je fakt mame namackane jak sardinky, delali jsme to v dobe, kdyz prevazovala 26" MTB kola s riditky cca 60 cm). Ale samozrejme jestlize to lide vyuziji, je to spravne (ja ten dukaz zatim nemam).

Pripada mi take zvlastni, mit stejny predpis pro Neapol, horske mestecko mestecko splhajici po prudkych alpskych svazich, Tallin, nebo treba diru na venkove typu Lhenice (napadla me proto, ze pres ne jezdim a stoji tam nove hezke bytovky, zdali maji kolarny nevim). Ale normu jsem necetl, treba je moznost pozadavky prizpusobit mistnim podminkam.

Brahma 3. 1. 2024, 09:12
10
2

V naší cca. 100 členné hodně automobilové firmě jezdíme do práce na kole 3 lidé celkem pravidelně, další 3 občas v létě. Mezi mladými by se našli další 3, kteří by jezdili, kdyby měli kam to kolo doma zaparkovat. Rekola jejich problém také neřeší, neb se pohybují jen v centru a kolem Vltavy. Takže kdyby se v domech opět budovaly nějaké kočárkárny a kolárny, tak by to mnozí ocenili.

Pavel Mašek 3. 1. 2024, 10:08
8
2

O tom se mluví už dlouho, ale není to jediná norma, kterou loni Cesko odmítlo integrovat?

Jinak jestli se nepletu, tak ani norma parkovacích míst není závazná, není ve výhlášce, jen v ČSN, ale je to jediná norma, o které si stavební úřady myslí, že závazná je, nebo se pletu?

Motorista 3. 1. 2024, 19:32
3
9

Přesně jak psal Zdeněk X. Na papíře to vypadá hrozně moc hezoučky, ale realita je úplně někde jinde. V tomto případě v zapomenutých, zaprášených kolech, která si majitel v lepším případě vezme jednou ročně na dovolenou. Dávat k příkladu Holandsko je totálně mimo mísu, v nejopuštěnější holandské ulici projede za hodinu tolik cyklistů, kolik v naší nejrušnější za týden a povinné kolárny to opravdu nevytrhnou.

Jenda 3. 1. 2024, 20:15
10
2

Motorista: Jakpak to asi vzniklo v tom Holandsku, a když se to tam stavělo, tak jestlipak tam taky o každé jednotlivé změně říkali, že je k ničemu, protože (ještě) nikdo nejezdí a tato izolovaná změna to nevytrhne.

Kuba 3. 1. 2024, 20:49
7
4

Jenda: no oni začli pokud vím (novodobě, v historii byla kola běžná v určité době téměř všude, jo včetně Prahy) trochu jinak. Vadilo jim, kolik chodců a zejména dětí umírá na silnicích po dopravních nehodách s auty. Jejich hlavním cílem bylo zpomalení aut, aby zvýšili bezpečnost na silnicích (typické heslo demonstrací bylo "zastavte vraždění dětí"). Kola přišla spíš jako druhotný efekt, když se jim tohle povedlo - protože najednou bylo ježdění na kolech bezpečnější díky tomu zklidnění ulic, plus se objevily prostory, které najednou auta nemohla zabrat (protože jedno z nejúčinnějších zklidňovacích a zpomalovacích opatření na auta je ulici zúžit Pak už to rozvíjeli a rozvíjí dodnes, už i cíleně na kola.

Zajímavá je i Kodaň, tam zas podle tehdejšího starosty byli v podstatě pár dní od krachu městské kasy a tak začali stavět cykloinfrastrukturu coby to nejlevnější a jediné na co měli. A ejhle, ukázalo se, že je to pro město finančně ve výsledku velmi přínosné.

My máme obrovskou výhodu, že už jejich příklady známe a můžeme čerpat z jejich zkušeností (velmi ochotně se o ně dělej). Kdybychom teda chtěli a netrvali na vlastní, české cestě a samostatném prošlapávání mnoha jinde dávno otestovaných slepých uliček...

Bobek 3. 1. 2024, 23:26
11
1

Přestaňte prosím ČR srovnávat furt s Holandskem a zkuste ji srovnávat třeba se severským Estonskem. Tam na kole jezdí všichni i v zimě, protože tam na rozdíl od ČR mají kvalitní cyklistickou infrastrukturu. A kopců tam je možná víc než třeba v Pardubicích nebo Ostravě.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat