O pražské rozvoj cyklistické infrastruktury v Praze se zajímám zhruba od roku 2007. Její rozvoj je klopotný a provázejí jej příběhy plné nesčetných zákrut. V této sérii bych vám rád přibližil, co si z těch skoro dvaceti let pamatuji – než to docela zapomenu. Uvítám, pokud případné omyly nebo nepřesnosti opravíte v komentářích.
Cyklotrasa A 1 pratří do dvojice původních “jednociferných” tras, společně s trasou A 2 lemující Vltavu. Jejím prioritním úsekem byla vždy část jižně od Barrandovského mostu do Radotína, kde již před rokem 2005 vedla po stávajících silnicích dálková trasa č. 3. Pro průchod centrem i v severní části Prahy byla vždy upřednostňována trasa A 2, trasa A 1 tak byla oproti “A-dvojce” trošku v pozadí a některé její úseky, uvažované nebo připravované před dvaceti lety, se realizovaly teprve nedávno, nebo teprve čekají na přípravu.
Stejně jako pro trasu A 2, vznikla pro trasu A 1 v roce 2021 studie proveditelnosti navrhující modernizaci některých úseků, a to již s ohledem na tehdy čerstvě dokončené Standardy aktivní mobility. Projeďme se tedy po trase A 1 pěkně od jihu a podívejme se na vybrané milníky její realizace.
Nejvíce informací o akcích z let 2011 – 2013, kterých na trasa A 1 nebylo zrovna málo, by přinesly stránky Praha Cyklistická, spravované dobrovolně jedním členem tehdejší cyklokomise. Tento web byl ale nejprve v roce 2013 stopnut co do aktualizací (hádejte proč) a později bez náhrady zrušen. Stránky Prahy cyklistické si tak dnes můžeme prohlédnout výběrově pouze přes Wayback machine. Podobu hlavních pražských cyklotras v roce 2011 uvádí stručně návod na to, jak dojet na kole bezpečně do centra z toho roku.
V Radotíně byly asfaltové cyklostezky podél Berounky realizovány po roce 2007, předtím vedla od Šárova kola k přístavu Radotín nezpevněná cesta. V letech 2019 až 2021 byla v Radotíně stezka A 1 rozšířena. Máme zde jeden z mála úseků dělené stezky v Praze. Byla to jedna z větších realizací, jejichž příprava byla obnovena za radního Dolínka.
Vrátíme-li se na hranici Prahy, tak od Radotínského Biotopu směrem na Černošice značená trasa neorganicky kličkuje, aby se vyhnula pobřežnímu soukromému pozemku s nezpevněnou cestou.
V samotném Radotíně se věci vždy děly tak trochu mimoběžně, k tomu se ale asi dostaneme u článku k okružní trase A 0.
Frekventovaná ulice Výpadová s nepříliš širokým chodníkem podél Radotínského přístavu byly zásadní překážkou pro vyznačení nové trasy A 1 mimo historický koridor dálkové trasy číslo 3 v ulici Radotínské, která se v nultých letech stávala pro jízdu na kole již neudržitelnou vlivem stále zesilující příměstské frekvence.
V roce 2013 zde byla realizována kombinace legalizace chodníku směrem z centra a vyhrazeného cyklopruhu směrem do centra. Dnes bychom řekli “vždyť je to přece tak triviální,” protože podobných legalizací a cyklopruhů jsou v Praze spousty. Ale kolem roku 2010 to byla naprostá novinka, kreslit cyklopruh na komunikaci s rychlostním limitem 80 km/h se zdálo být nepřijatelné a tak se o dopravním řešení se vedla složitá jednání.
Diskuse o fyzickém oddělování cyklopruhů se vedla už v roce 2010. Tento článek na Městem na kole reflektuje její zárodky. Cyklopruh u radotínského přístavu byl ovšem nakonec realizován celkem standardně, s podbarvením piktogramů a přerušovanou čarou, podobně jako na Povltavské. V první polovině desátých let, kdy probíhal největší boom vyhrazených cyklopruhů, měla přednost představa „rychlých“ cyklistů, kteří potřebují předjíždět ty pomalejší a větší oddělení by jim v tom bránilo.
Méně zřetelná, ale také revoluční, byla legalizace chodníku v podobě stezky pro chodce s povolenou jízdou kol. Do legislativy se zmínka o možné legalizaci jízdy po chodníku dostala až úpravou zákona 361/2000 v únoru 2016, do té doby byly legalizace chodníků mimo režim smíšené stezky v právním vakuu a každý jednotlivý návrh režimu odpovídajícího jízdě cyklistů v pěší zóně byl velmi složitě projednáván.
To jen ukazuje, jak nevhodně byl zákon 361 pro bezmotorovou dopravu od počátku pojatý a jak obtížná je snaha dostat jej do udržitelnější podoby. Koneckonců zákon o silničním provozu se takto flikuje ještě po patnácti letech a dle mého názoru už stejně neodpovídá době.
Pokračování příště
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Jan Fiala 14. 2. 2026, 19:33
1
Na Lahovickém mostě bývala cyklostezka, oddělená od chodníku i od vozovky obrubníkem. Zanikla při rekonstrukci mostu kolem roku 2001. To byla snad první cyklostezka v Praze.
Jiří Kadlec 15. 2. 2026, 16:49
3
Hodně pomohla legalizace (a zlepšení povrchu) chodníku podél Strakonické (od Železničního ke Dvoreckému mostu), je to sice místy dost úzké ale chodců tam moc nechodí a třeba se to časem podaří rozšířit na plnohodnotnou cyklostezku podobnou stezce A2 v Podolí.
Zmatený cyklista 16. 2. 2026, 09:44
Čistě z hlediska dopravního značení mi ta jednosměrná legalizace chodníku na posledním obrázku nikdy nebyla jasná. Z druhé strany tam žádná svislá značka není. Možná tam kdysi dávno bylo nějaké lepší vodorovné značení, ale když jsem tam byl naposledy, ani na mapy.cz, tak ta celá situace byla hodně nejasná.
Zmatený cyklista 16. 2. 2026, 09:56
1
P.S. Druhou stranou myslím vjezd na chodník při jízdě z centra, tzn. na lahovické straně chodníku, kde podle fotek v roce 2013 byla původně dopravní značka, ale podle snímků tam už min. 10 let není.
komentář