Filler: Potřebujeme sdílený prostor nebo přepsání zákona o provozu na pozemních komunikacích?

Publikováno: 16. prosince. 2023, 13 min. čtení
Úvodní foto: DeFacto, CC BY-SA 2.5
Publikováno: 16. prosince. 2023, 13 min. čtení
Úvodní foto: DeFacto, CC BY-SA 2.5

Doplnění pravidel silničního provozu o sdílený prostor architekti a další odborníci rozhodně vítají. Dává jim do ruky další nástroj na řešení dopravně zklidněných míst v centrech měst. Osobně nejsem ze vzniklé úpravy tak nadšený. Způsob zavedení tohoto dopravního režimu totiž poukazuje na hlubší nedostatky v samotném pojetí zákona o pozemních komunikacích.

Přiznám se od začátku, že jsem nikdy nebyl zastáncem dopravního režimu, kde jsou si všichni navzájem nesrovnatelně nebezpeční účastníci provozu formálně rovni. Sdílel jsem obavy Davida Hembrowa, že sdílený prostor v praxi znamená zákon silnějšího, jakmile se v místě pohybuje víc než jen minimum aut. Stejně skepticky vyznívá také nedávná britská reflexe vzniklých sdílených prostorů.

Nová pravidla pro sdílené zóny

§ 39b

(1) Sdílená zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou „Sdílená zóna“ a konec je označen dopravní značkou „Konec sdílené zóny“, a je určena k užívání všemi účastníky silničního provozu.

(2) Ve sdílené zóně musí účastníci provozu na pozemních komunikacích dbát zvýšené ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům provozu, které nesmí ohrozit. Řidiče tramvaje nesmí ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích ani omezit a tramvaj má vždy přednost v jízdě.

(3) Ve sdílené zóně smějí chodci a cyklisté užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž na chodce se nevztahují § 53 a 54 a na cyklisty se nevztahuje § 57 odst. 2 a 3 (jízda při pravém okraji vozovky a pouze jednotlivě za sebou, pozn. red.). Přijíždí-li vozidlo s právem přednostní jízdy, chodci musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí tohoto vozidla.

(4) Ve sdílené zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km.h-1 Stání motorových vozidel je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Stání jízdních kol a jiných nemotorových vozidel je dovoleno jen na místech k tomu určených.

(Zdroj: Zákon č. 361/2000 Sb.)

Za nejlepší „shared space“ jsem proto vždy považoval obytnou zónu, která vztah motorové a bezmotorové dopravy balancuje vhodněji. V podstatě bych tedy měl být spokojen s novou právní úpravou, která režim sdíleného prostoru nakonec definuje principielně stejně jako v zóně obytné. Rozdíly nejsou v požadavcích na vzájemné vztahy, ale prakticky jen v tom, že v obytné zóně může obec omezit vjezd nákladních vozidel vyhláškou a ve sdíleném prostoru si ve vozovce nesmí hrát děti.

Jenže: Jestliže jsou rozdíly mezi sdíleným prostorem a obytnou zónou tak marginální, naskýtá se pochopitelná otázka: K čemu jsme vůbec v zákoně potřebovali nový dopravní režim?

Důvody existují: stávající technické předpisy pro zřizování obytných zón jsou tak svazující, že například zklidněné náměstí v centru města jako obytnou zónu nezkolaudujete. Architekti tak jásají, dlouho volali po tom, aby měli technický nástroj, jak taková místa řešit. A ovšem, v drobných detailech jsou pravidla skutečně jiná.

Ale výsledek je ten, že na pokrytí toho „drobného detailu“ přibyly v zákoně číslo 361/2000 Sb. další tři odstavce a balík vnitřních odkazů na odstavce jiné, činící beztak obtížně čitelný zákon zase o kousek méně stravitelný. Přitom pravidla silničního provozu nejsou zákon ledajaký, který potřebují plnohodnotně chápat jen specialisté v oboru a právníci. Zákon č. 361/2000 Sb. mají velmi dobře ovládat přinejmenším tři čtvrtiny dospělé populace vlastnící řidičský průkaz, a v menším rozsahu také cyklisté a chodci.

Čtyři režimy na skoro totéž

Podívám-li se na faktické provedení zákonné úpravy, máme teď pro zklidněné oblasti čtyři dopravní režimy: pěší zónu, obytnou zónu, sdílený prostor a chodník s povolenou jízdou kol. Ty ohledně vzájemného chování říkají – zcela pochopitelně – prakticky to samé. V podstatě se liší jen ve vozidlech, které mohou do daného místa vjet a v tom, jak to omezení dokáže upravit daná dopravní značka. Což je vlastně správně. Jen to tak nějak nepatří do zákona, ve kterém je to dnes napsáno zoufale nepřehledně, jak již dříve argumentoval na Městem na kole Tomáš Cach.

Troufnu si tak naznačit, jak by třeba mohlo vypadat zjednodušení dané části:

Pohyb v dopravně zklidněném prostoru se definuje společně: Chodci se pohybují všude, rychlostní limit 20 km/h. Je-li zřetelný chodník, vozidla se pohybují pouze ve vozovce, parkování jen na vyznačených místech a obec může omezit vjezd vybraných vozidel vyhláškou. Chodci mají přednost před vším kromě tramvají, děti si mohou hrát ve vozovce, cyklisti mohou jezdit dva vedle sebe a všemi směry, a na výjezdu ze zóny se dává přednost. Vše napsáno na jednom místě. K tomu doplnit, že do pěší zóny je povolen pouze vjezd vozidlům uvedeným na dopravní značce a na chodníku lze dopravní značkou povolit jízdu, a jsme se zákonnou úpravou hotoví. Rozdíl mezi obytnou zónou a sdíleným prostorem se v zákoně rozplynul a můžeme ho ladit v ČSN a technických podmínkách.

Mimochodem, cyklozóna do téhle skupiny nepatří. To neměla být nikdy zónová úprava. Princip vychází z nizozemské ideje cyklistické ulice, tedy vlastně komunikace pro cyklisty s povoleným vjezdem dopravní obsluhy.

Nesrozumitelná úprava přednosti

Obdobně nesrozumitelných částí, upravujících mnoha specifickými ustanoveními věci, které jsou v podstatě naplněním jednoduchého principu, máme v zákoně číslo 361/2000 Sb. více. Značně složitá je třeba úprava přednosti v jízdě při odbočování. Přitom principy jsou i zde naprosto primitivní a právě tři:

  1. Všechno, co vyjíždí z vyhrazeného pruhu (míněn i tramvajový pás), má přednost před vším pohybujícím se ve stejném směru,
  2. Všechno, co odbočuje, dává přednost všemu, co jede proti nebo pokračuje přímo, ať je to auto, tramvaj, chodec nebo kolo, ať je to v jízdním pruhu, na přechodu nebo na přejezdu, ba dokonce i když v místě přechod či přejezd není.
  3. A kde je nezbytné upravit přednost jinak, stanoví se tak místní úpravou.

Pro praxi nepotřebujete nic víc. Maximálně tak ustanovení, že přednost vozidel jedoucích přímo neplatí, pokud se odbočuje na směrový signál vlevo nebo vyklizovací šipku. Ale je to skoro zbytečné: nikdo tak jako tak nesmí vjet či vstoupit do křižovatky na červenou.

Srozumitelná pravidla nebo rozhodovací strom na zavinění nehody?

A podobných míst volajících po konsolidaci, je v zákoně č. 361/2000 Sb. celá řada. Rozvleklost celé formulace je ovšem dána ještě jedním aspektem, a tím je potřeba určit jednoznačně zavinění nehody. Pro velký počet dopravních nehod, které se dějí, je vlastně nutné udělat ze zavinění binární veličinu (buď jedna nebo druhá strana) a v každém ustanovení pečlivě ošetřit to, kdo zákon porušil.

Naše právní tradice a způsob, jakým se zde hodnotí zavinění nehody, nedovoluje mít v pravidlech provozu přímo doporučující formulace. Například britská legislativní úprava pravidel provozu je celá postavena na rozdílu ve formulací: „Musí“ znamená přestupek a je možné uložit pokutu. „Měl by“ znamená, že se k pravidlu přihlíží až v okamžiku nehody pro určení viníka. Při čtení zákona hned víte, které pravidlo je závazné, a které doporučující. V domácí praxi to máme řešeno tak, že pouze vybraná porušení zákona o provozu se definují jako přestupek. Z paragrafů formulujících práva a povinnosti to ale nepoznáte, čímž se opět snižuje srozumitelnost právní úpravy pro laiky.

Je zákon č. 361/2000 Sb. zastaralý?

Co je vlastně cílem zákona o provozu na pozemních komunikacích? Jeden veřejný zájem je očividný, je jím bezpečnost všech účastníků provozu a minimalizace škod z dopravních nehod. Nedomnívám se ale, že by veřejným zájmem byla přímo plynulost automobilové dopravy. Plynulost je spíše prostředkem k lepší efektivitě dopravy a částečně ke snížení negativních dopadů na ovzduší – ovšem jen tehdy, není-li v zásadním rozporu s požadavky na bezpečnost bezmotorových účastníků dopravy a nevede-li v dlouhodobém měřítku k nárůstu intenzity provozu do takové míry, že se doprava stane zcela nefunkční.

Veřejným zájmem je obecně také potřeba zajistit dopravní obsluhu území tak, aby co nejméně zatěžovala veřejný prostor nebo znečišťovala ovzduší, a je jím dokonce i požadavek na minimalizaci klimatických dopadů dopravy. Je jím také požadavek na bezpečný a komfortní pohyb osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Dále nabídnout pocit bezpečí chodcům a cyklistům tak, aby aktivní mobilita vzkvétala a byla schopná ukousnout co nejvíc z „koláče“ všech druhů dopravy. Veřejným zájmem je pak i umožnit samostatný pohyb po ulicích dětem pod deset let nebo dát samosprávám dostatečné prostředky k regulaci přebujelé automobilové dopravy.

Zákon o provozu musí reflektovat všechny tyto veřejné zájmy a současně tak činit formou srozumitelnou všem, kdo se po ulicích pohybují. Je to vpravdě náročný úkol a nejsem přesvědčen, že jej stávající znění zákona dobře plní. Evoluce zákona č. 361/2000 Sb. šla odjinud – v podstatě vyšla z úpravy automobilové dopravy, pro kterou je potřeba zajistit prostor bez ohledu na ostatní, a do kterého se v posledních dvaceti letech věci potřebné pro chodce a cyklisty doplňovaly postupnými změnami bez zásahu do koncepce.

Pravidla provozu jsou proto právě ve věcech řešících bezmotorovou dopravu překombinovaná, aniž by brala dostatečně v potaz to, že dopravní prostor v obcích je také prostorem veřejným. Zákon je v podstatě zastaralý i v principu bezpečnosti. Nevychází z principů udržitelné bezpečnosti a nereflektuje dostatečně primární příčinu těžkých následků dopravních nehod, kterou je rychlost a kinetická energie pohybujících se vozidel.

V Británii byl nedávno zaveden princip hierarchie odpovědnosti. Ten klade vyšší nároky a míru zodpovědnosti na ty, kteří svými vozidly mohou způsobit větší škodu, aniž by ovšem „slabší“ účastníky provozu ze zodpovědnosti za bezpečné chování nadměrně vyvazoval. Byť se tak stalo pouze doplněním nové preambule stávajícího zákona a malými zásahy dále, jednalo se o zásadní pokrok v koncepci pravidel silničního provozu tak, aby brala v potaz kromě bezpečnosti i jiné veřejné zájmy. Pro naše domácí prostředí je to nesmírně zajímavá inspirace.

Uvažujme o nové zákonné úpravě

Zákon č. 361/2000 Sb. je tedy starý více než dvacet let a koncepčně již zastaral. Nová zákonná úprava by měla reflektovat přinejmenším následující zásady:

  • Hierarchie odpovědnosti,
  • Principy udržitelné bezpečnosti,
  • Veřejný zájem na podpoře veřejné a bezmotorové dopravy,
  • Dopravní prostor v obcích též jako prostor veřejný.

Formální změny:

  • Laikům srozumitelná úprava, stručnost,
  • Srozumitelnější rozlišení nežádoucího a postihovaného chování,
  • Přesunutí maxima detailů do vyhlášek,
  • Přesun prvků, které se na pohyb v provozu přímo nevztahují (např. evidence řidičů, registry přestupků, apod.) do speciálních norem.

Nebudu vypisovat všechny konkrétní změny, které by takto napsaný zákon měl oproti stávající úpravě. Už z pouhého zjednodušení celého pojetí by ale vyšlo logicky třeba sjednocení přednosti při odbočování, sjednocení práv a povinností na zklidněných komunikacích, nebo třeba jasnější pravidla pro různé druhy mikromobility.

zákon o spravedlivém dopravním soužití ve veřejném prostoru

Je pochopitelné, že napsání nového zákona by kladlo na ministerstvo dopravy vyšší nároky, než jeho opakované záplatování. Ještě větší výzvou, než samotná formulace kvalitního konceptu, by pak asi bylo jeho projednání. Úplné otevření této legislativy by znamenalo zopakovat si diskusi k řadě ožehavých témat, jako jsou segwaye, bezpečný boční odstup od cyklistů, povinné nošení přileb a další. Současně by ale přepracování zákona dalo prostor uchopit nově například témata základní třicítky v obci, přecházení mimo přechody, jízdy na kole vedle sebe, postihování špatného parkování či usnadnění pravidla pro zpoplatnění vjezdu.

Je tak jasné, že příprava nového zákona by určitě podléhala silným tlakům ze strany těch, kteří motoristům požadují maximální volnost, nebo na mezerách ve stávající úpravě staví svůj byznys. Zvlášť pokud by se Ministerstvo dopravy inspirovalo neblahým přístupem Ministerstva pro místní rozvoj při zpracování novely stavebního zákona, který v podstatě zadalo k přípravě stavebním lobbistům. Britský příklad procesu přípravy, který zahrnoval jasný záměr změny a transparentní veřejné konzultace se všemi stakeholdery, ale ukazuje, že dobrého výsledku lze dosáhnout.

Ať tak či tak, myslím, že je na čase začít o principech nové zákonné úpravy uvažovat. Jednou se totiž zákon o provozu na pozemních komunikacích určitě bude psát znovu. A byl bych docela rád, kdyby se potom mohl hrdě označit za zákon o spravedlivém dopravním soužití ve veřejném prostoru.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Komentáře k článku

Ondra 16. 12. 2023, 08:52
4
4

Ruku na srdce, každé opatření funguje tak, jak ho v místě účastníci provozu dodržují. Např. kdyby všichni jezdili max povolenou rychlostí a dodržovali 1.5 m odstup, bylo by jízda na kole po Praze daleko snesitelnější.

Jenda 16. 12. 2023, 15:26

Ty přednosti třeba právě ve vztahu k zónám jsou dobrý průšvih. Při výjezdu z obytné zóny dáváte přednost, ale ostatní nevědí, že jedete ze zóny, takže vás třeba pouští a pak oba stojíte a v horším případě to dopadne sprostým pokřikováním "OMFG jeď!!!".

V Tusarově teď navíc máme bonus, že je obytná zóna ukončena kousíček před křižovatkou, a strůjce značení si myslí, že to už neznamená vjíždění do křižovatky ze zóny, tj. platí přednost zprava. Možná opravdu platí, ale nesázel bych na to.

tik 17. 12. 2023, 06:53
7
8

a mame tu dalsi oblast, k ktere Filler ocividne moc nevi. Ale to neva. Staci par floskuli "ferova udrzitelna (...sdilena komunitni)" a je to.

Long storyu short: silnicni zakon zvladaji miliony ridicu, nicmene pro par kolaru a aktivistu je to moc narocny a chtej neco extra. Change my mind

Martin P. 17. 12. 2023, 10:39
9
4

tik: když chybí argumenty, tak ta úroveň příspěvku odpovídá ...
Už jsem od Vás četl i lepší příspěvky, ale to byste musel mít co říct a trochu se snažit. Až budete mít cokoli konkrétního, sem s tím, ale jinak radši mlčte, škodíte sám sobě.
Proti tvrzení, že zákony zvládají milióny řidičů mluví praxe. Zákony neznají ani policajti.

Vratislav Filler 18. 12. 2023, 09:06
2
3

tik: Hierarchie odpovědnosti, zkuste se nad tím principem vůbec zamyslet, třeba se Vám mind změní.

Jan Fiala 18. 12. 2023, 09:28
3
1

Otáčel jsem se (autem) na křižovatce, kde na semaforech blikala oranžová. Byl jsem zastaven policejní hlídkou za přestupek "zakázané otáčení na semaforech". Musel jsem jim vysvětlit, že blikající oranžová dopravu neřídí. Nakonec odjeli, ovšem spousta řidičů přede mnou tam pokutu zaplatila.
Jindy jsem zas byl zastaven pro nepochopení policistou věty "odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo".
Tolik ke znalosti zákonů u dopravní policie.
A řidiči? V mém okolí není nikdo, kdo chápe rozdíl mezi různými druhy cyklopruhů, piktokoridorů. A pražák ani neví, že na zelenou šipku v úrovni červeného světla dává přednost, protože v Praze se s takovou situací nesetká.

Zdenek X 18. 12. 2023, 11:09
4
4

@J.Fiala: a to, ze policista nevedel/nechapal ony dve zkutecnosti (pripadne, ze prazak nezna spravne vyznam "doplnkove zelene sipky"), znamena, ze budeme prepisovat zakon, nebo prislusna ustanoveni zakona jsou spravna a potrebna a ti, kteri je neumi, si doplni znalosti? Mozna, ze neco neni uplne jasne z litery zakona jasne, ale od toho je autoskola, rodice, vyhlasky, clanky, ... .

Nevim, co autor clanku shledava nesrozumitelneho na paragrafu 21 o odbocovani (v kombinaci s jednim bodem paragrafu 5). Ty tri pravidla, ktera uvadi, nepokryvaji vsechna v soucasnosti platna ustanoveni zminenych paragrafu a tedy by stejne dospel ke ctvrtemu pravidlu, potom mozna patemu ...

Diskuze o dalsim obsahu clanku by byla jiste zajimava. Pouze poznamenam, aniz bych byl pravnik, ze Highway Code zrejme vychazeji z trochu jinych pravnich zakladu a neco podobneho v CR by bylo jako pest na oko (v kontextu jinych zakonu). Napriklad

"Rule 206: passing parked vehicles, especially ice cream vans; children are more interested in ice cream than traffic and may run into the road unexpectedly"

... to je zakon, nebo nejaka prirucka pro ucitelky v materske skolce? V podminkach UK zjevne zakon, ale v podminkach CR prapodivnost. A toho tam najdete vice. Pocinaje tou preambuli o hierachii. Tudiz zmena by se nemohla tykat pouze silnicniho zakona (muj laicky nazor).

Prepis takrka cehokoliv by se po jiste dobe hodil. Jenom nevim, zdali pravidla silnicnich pravidel michat s nejakou ideovou diskuzi. Vezmu-li posledni vetu clanku: nejsem si jist, jak by diskuze o "spravedlivém dopravním soužití ve veřejném prostoru" dopadla, ja bych se mozna skoro obaval, aby nebylo hur nez ted (ted na kole jezdim bez potizi). Kazdy ma svou predstavu spravedlnosti, ze.

Nightrider 18. 12. 2023, 16:21
2
2

Určení zavinění nehody je u nás někdy docela bizár. Viděl jsem nehodu, ke které došlo, protože motorka krosla plnou čáru, šrafy a balisety z odbočovacího pruhu do připojovacího. Závěr policie: nehodu zavinilo to auto, o které se rozplácla, protože přijelo z vedlejší.
Obdoba těch zmíněných jednoznačných formulací z britského zákona by tomu našemu dost prospěla. To, že jsou přestupky popisované odděleně a že nepokrývají všecho, je chyba. Líbil by se mi princip "viníkem je ten, kdo porušil předpisy jako první".

Mimochodem: jestli dobře vidím, tak v celém zákoně není jediná zmínka o tom, že by někdo někoho za nějakých podmínek *směl* ohrozit. Těch asi 30 zmínek o tom, kdo kdy koho ohrozit nesmí, by se klidně mohlo smáznout, protože to globálně zakazuje hned za načátku § 4a. Akorát by pak trochu víc bilo do očí, jak málo ochrany má třeba takový chodec na přechodu.

Petr 18. 12. 2023, 17:16

Ad "Líbil by se mi princip 'viníkem je ten, kdo porušil předpisy jako první'": Mně by se osobně nejvíce líbil princip "viníkem je každý, kdo pro odvrácení nehody něco udělat mohl, ale neudělal". Obdoba colreg (nejen) námořních plavidel - ano, tato pravidla stanovují, kdo má co dělat a co lze očekávat od ostatních, ale to nikoho nezbavuje povinnosti snažit se odvrátit hrozící nehodu. Chápu ale, že do českého kulturního prostředí se takové ustanovení nehodí; pravidla tu očekáváme mnohem direktivnější (kafkovitější?).

Jenda 18. 12. 2023, 19:36
3
1

Nightrider, Petr: To mi připomíná pokusy filozofů o jednoduchá pravidla pro objektivní morálku. Taky zatím nebyli úspěšní.

viníkem je ten, kdo porušil předpisy jako první → Jak dlouho po porušení předpisů má člověk tu „značku“ že je viník (např. ráno překročí rychlost a odpoledne nabourá; nebo překročí rychlost a za 100 metrů nabourá)? Nebo musí být mezi porušením předpisů a nehodou příčinná souvislost? To už se nám jednoznačné pravidlo pěkně komplikuje, protože v našem světě existuje kauzální souvislost asi tak všeho, takže musíte určit nějakou hranici: kdyby před minutou nepřekročil rychlost, tak by na tu druhou křižovatku dojel o chvilku později a nenabourali by (to není tak absurdní jak se zdá -- například v daném místě může být návrh křižovatek - „zelená vlna“ - optimalizován tak, aby při nějaké rychlosti šlo vyjet z vedlejší o kousek dál). Kdyby cyklista měl odrazku (byť byl jasný den), třeba by ho ten druhý viděl a nenabourali by. Atd.

viníkem je každý, kdo pro odvrácení nehody něco udělat mohl, ale neudělal → Tohle je ještě horší. Jak by to asi vypadalo v českých reáliích? „Jasně, cyklista měl 8 světel, 15 odrazek, reflexní vestu a reflexní helmu, ale mohl mít ještě reflexní kalhoty, pak bych ho určitě nepřehlédl a nesrazil ho!“ „Co tady vůbec má cyklista jezdit? Na druhé straně města má cyklostezku - kdyby jel po ní, k nehodě by dojít nemohlo. A vůbec, cyklisti mají od října do března sedět doma.“

Nightrider: Já to ne-nesmění ohrozit chápu tak, že to nemusím řešit. Například pokud chodec vyleze z domu, po chodníku jede cyklista (kde nemá co dělat) a chodec ho svým vylezením ohrozí, tak chodec „nebude nijak stíhán“. Naopak pokud tam je jedna ze stezek, tak tam si již chodec musí při vylejzání dávat pozor.

Zdenek X 18. 12. 2023, 23:01

@Nightrider: pravidlo umoznujici nekoho OHROZIT (= uvest nekoho v nebezpeci) pravdepodobne v pravidlech nenajdete. Rekl bych, ze to neni prekvapive. Naproti tomu "omezit" je mozne v mnoha pripadech vcetne nejobycejnejsi prednosti v jizde.

Martin P. 19. 12. 2023, 00:08

Zdenek X:nebo prislusna ustanoveni zakona jsou spravna a potrebna a ti, kteri je neumi, si doplni znalosti?

No ano, vycítil jste to správně, je to polemika mezi konzervativním postojem vyjádřeným Vaší řečnickou otázkou a mezi Vráťovou snahou otevřít diskusi o revizi silničního zákona a podsunout do ní koncept, jak mnozí cítí, "ideový". Ale nezdá se mi, že by to bylo něco zavrženíhodného.

Rozhodně bych nesouhlasil s Vaším hodnocením posledního Vráťova odstavce a Vámi navrhovaným pasivně konzervativním přístupem. Jistěže riziko špatné revize silničního zákona existuje. Ale Vráťa se ani nezmiňoval o iniciování této změny, pouze upozornil, že je potřeba mít připravenou koncepci za cyklisty a chodce. A to je svatá pravda. Jinak se stane totéž, co jsem četl v diskusi pod článkem o ulici Na Florenci. Proč si prý cyklisti nepohlídali projekt a realizaci. No protože se jich tradičně nikdo neptá a jejich připomínky nejsou žádoucí.

Bude to hodně práce se s něčím zásadním prosadit a pokud nebude skupina, která to bude mít prodiskutované a bude rozumět tomu, o čem mluví, tak se s ní nikdo bavit nebude. Taková malá ukázka, jaká polemika se okolo toho strhne, je vidět už tady. A díky za ni. Názory nemusí být jednotné, naopak by to měly otestovat ze všech stran.

Nedělám si iluze, že je teď velká šance na takto progresivní koncept. Nevím, jak odborná veřejnost, ale hlavní politické síly, které připadají v úvahu, takovou změnu zřejmě ještě dlouho nepodpoří. Všichni se točí v takovém začarovaném populisticko konzervativním pohodlném a "bezpečném" kruhu. Ale nebavíme se o příštích měsících, ale asi mnoha dalších letech, než se s tím vůbec bude něco dělat.

Co mi připadá jako legitimní otázka, jestli spříznění cyklisté mají má na dotažení takové věci kapacitu a jestli to není příliš velké sousto. Takové výhradě bych rozuměl a bohužel nemám kromě sympatií čím přispět. Jisté je, že se dá ledasčím inspirovat, ale nestačí to většinou jen přeložit a převzít.

Jiří Kadlec 20. 12. 2023, 07:41

K té přednosti při odbočování - dosud jsem si myslel, že tramvaj má při odbočování na křižovatce bez semaforů vždy přednost. A ono to tak není? Chápu podle popisu v článku dobře, že stejnou přednost jako tramvaj má i bus jedoucí po tramvajových kolejích?

Motorista 20. 12. 2023, 17:17

Jiří Kadlec:
To určitě nemá, u nás i pro tramvaj platí hlavní/vedlejší silnice. Při výjezdu z vedlejší silnice tramvaj dává přednost autům na hlavní. Viz např. Na Pankráci x Na Veselí.

Zdenek X 21. 12. 2023, 10:03

Martin P: ohrazuji se :-), proti pouziti slova "zavrženíhodný" ve vasem prispevku. Nebylo mym cilem prohlasit myslenky zminene v clanku za zavrzenihodne (subjektivne chapu toto slovo jako silne), ale dovoluji si o nich pochybovat a polemizovat s nimi.

Na druhou stranu se ohrazuji proti tomu, ze by citovana otazka (prvni veta vaseho prispevku) byla recnicka. Jestlize nekdo nezna vyznam doplnkove zelene sipky a nebo nezna pravidlo pro mijeni dvou odbocujicich pravidel, je nebezpecny. Predevsim z pohledu cyklisty.

Ve zbytku souhlas: jsem asi vice konzervativni, Highway code je celkem pekna "rukovet/manual ridice" (ackoli nektera ustanoveni nechapu, vlastne ani zcela nechapu, jak je nove stanovena hierarchie uplatnovana v pravni praxi -- i me se muze stat, ze srazim cyklistu, chtel bych spravedlnost za riditky (cca 9000 km/rok) i za volantem (cca 5000 km/rok)), ale pritom to neni jenom "rukovet". Jak jsem pochopil, ma potom i nejake uplatneni pri soudech, prestoze to neni "zakon". Na zakony ("law") z teto rukoveti vedou odkazy (a jestli 361/2000 Sb. je 20 let stary, tak ty zakony, na ktere se Highway code odkazuje, jsou mnohdy stare vyssi desitky let a jsou tam zminovani osli, muly, saně, ...). Ja nerikam, ze to neni dobry postup, ale jiny kraj, jiny mrav, a zda se mi, ze sire, v jake o zmene autor hovori, neni pouze o "silnicnich pravidlech", ale mnohem vetsi, a takto oddelene to resit nelze.

Ten novy Highway code take neni naprosta revoluce, ani oni nesli cestou uplneho prepsani: vlozena preambule (rules H1, H2, H3, domnivam se, ze obsah H2 a H3 u nas uz davno plati) a male zmeny. Autor to nakonec i zminuje.

Zdenek X 21. 12. 2023, 15:23

... samozrejme "mijeni odbocujicich vozidel". Asi se nejak mijim s ceskym jazykem, dlouhodobe.

Pavel H. 28. 12. 2023, 23:01

Trochu OT, ale když už se to tu otevřelo, tak v případě revize zákona uvést do souladu s Vídeňskou úmluvou o dopravních značkách a signálech. Třeba to, že komunikace označena jako hlavní musí být ukončena značkou konec hlavní. Je ostuda, že jsme signatáři této dohody a přitom tu máme jiná, svá, pravidla o ukončení platnosti každou křižovatkou. Cizinci se těm nečekaným přednostem zprava musí divit.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava
Názory, Praha,

Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava

11. března. 2024, 3min. čtení5