Úvodní fotografie: Úklid cyklostezky v ulici U Českých loděnic v roce 2014 s cílem učinit funkční prostorové oddělení chodců a cyklistů.
O pražské rozvoj cyklistické infrastruktury v Praze se zajímám zhruba od roku 2007. Její rozvoj je klopotný a provázejí jej příběhy plné nesčetných zákrut. V této sérii bych vám rád přibližil, co si z těch skoro dvaceti let pamatuji – než to docela zapomenu. Uvítám, pokud případné omyly nebo nepřesnosti opravíte v komentářích.
Pokračujeme vyprávěním o cyklotrase A2, po předchozím úseku v centru.
Mlatová stezka vznikla na Rohanském ostrově postupně v letech 2006 – 2007, na koruně hráze protipovodňové zábrany. Jestliže ji v článku z roku 2009 chválím jako levnou a příjemnou, o deset let později se vlivem nulové údržby dostala do stavu sjízdného za mokra pouze milovníkům zápasů v bahně.
Kapacitně a provozně nevyhovující mlatová cesta byla postupně od roku 2018 nahrazována čtyřmetrovou asfaltkou. Rekonstrukce východního úseku u Libeňského mostu se protáhla o 2,5 roku z důvodu odvolání proti územnímu rozhodnutí, které zasahovalo do soukromých pozemků. Poslední, západní úsek byl rozšířen společně se zprovozněním lávky Hol-Ka v roce 2023. Stezka bude tvořit hranici nové zástavby, což by si dnes žádalo vyšší standard, zejména vybudování pohodlné souběžné pěší cesty. Kvalitní řešení zde ale vzniká spíš nahodile a rozhodně nebude souvislé.
Na městském se nepohybujeme ani za podjezdem Libeňského mostu v křižovatce s ulicí Štorchovou. Dlouhodobý požadavek na otočení přednosti v nepřehledném místě je odepsán nesouhlasem majitele přilehlých pozemků, společností České přístavy. Potíže zde dělalo dokonce i pouhé přeasfaltování povrchu tak, aby se zde po každém dešti netvořila rozsáhlá louže.
Tato firma nesouhlasí nejen se snahou o zlepšení bezpečnosti jízdy na kole, ale nesouhlasí taktéž s průjezdem cyklistů těmi místy vůbec, nechce lávku z Císařské louky a taktéž se nechovala zrovna vstřícně při přípravě legalizace chodníku Strakonické severně od Lihovaru. Nebude to náhodné, je veřejným tajemstvím, že se jedná o osobní záležitost.
Samotnému křížení trasy A2 a Libeňského vlivem postoje této firmy hrozilo, že logické, přímé – a vůči mostu mimoúrovňové – vedení trasy A2 zcela zmizí. Obrázky toho, jaká opičárna se zde chystala, protože České přístavy nechtěly úrovňové křížení cyklistů se Štorchovou, najdeme ve studii Libeňského mostu na stránkách IPRu, specificky na straně 15 výkresové části. Cyklisté by podjeli pod mostem jen proto, aby si dali esíčko až za ulici Menclovu, vrátili se na most, a po nové lávce pokračovali v úrovni nad stávající stezkou. Nebo si namísto Štorchovy s pár stovkami aut za den překřížili po přechodopřejezdech most, kde jezdí tramvaje a deset tisíc aut denně!
Naštěstí se tento nesmysl podařilo v další verzi studie (která není veřejná) a v připravovaném projektu zažehnat a stezka A2 bude i nadále křížit Štorchovu úrovňově. Aby ne, když efekt takové úpravy by byly jen vyhozené peníze.
Bezmotorová ulice u Českých loděnic byla pro kola zlegalizována kolem roku 2005. Pár roků před tím jsem tam na fakultu jezdil přes zákaz a psal na radnici Prahy 8 maily, že tam budu na kole jezdit dál, ať to povolí nebo ne. Úzký chodník podél ulice Povltavské se dočkal legalizace v roce 2008, ovšem byla to změna značně k horšímu.
Zábradlí vykloněné nad “výhybny” mezi sloupky svodidel zúžilo už tak neširoký chodník do podoby půl kilometru dlouhého Vyšehradského tunelu, optimální stopu pak zabral klouzavý hmatný pás. Funkčnosti nepřispělo ani to, že řešení bylo pouze jednosměrné. Směrem k Libni byli cyklisté nuceni pro legální průjezd použít cyklopruh ve vozovce Povltavské, kde tehdy byla sedmdesátka, ale v praxi se jezdilo spíš devadesát.
Samotná ulice U Českých loděnic byla rozdělená na pěší a cyklistickou polovinu, ale dost nešikovně vložením hmatného pásu do středu rozbité asfaltky, jejíž efektivní šířka byla místy pod čtyři metry. Oddělování cyklistů a chodců tak v obou úsecích v podstatě nefungovalo a celý úsek “cyklostezky” mezi Libní a Pelc-Tyrolkou se v roce 2009 dočkal druhého místa v anketě webu Prahou na kole o cyklistický paskvil Prahy.
Tehdejší úřad Prahy 8 lpěl tak urputně na oddělování cyklistů a chodců i v pro to nevhodných situacích, že značně posílil odpor pražských cykloexpertů k děleným stezkám. Ten se nám paradoxně po patnácti letech poněkud vrací v tom, že dnes v Praze nemáme dělené stezky ani tam, kde by to frekvence a prostorové parametry v pohodě unesly. Lidi tak na oddělování chodců a cyklistů nejsou vůbec zvyklí a navrhnout pro cyklisty vyhrazený prostor v chodníku (nebo nedejbože koridorový průjezd přes nějaké náměstí) je skoro nemožné.
Myšlenka “sdíleného prostoru” je ještě dnes mnohými experty na dopravu či veřejný prostor nezdravě adorována i tam, kde by oddělení funkčně dávalo smysl. Výsledkem je prostředí, kde se jako chodec necítíte bezpečně, protože cyklisti jsou úplně všude (včetně těch tranzitních, kteří vážně nechtějí zpomalovat), a na kole zase nemůžete jet efektivní rychlostí, protože byste byli neohleduplní.
Dnes se připravuje přestavba úzkého chodníku Povltavské. Chodník by měl být rozšířen na obousměrně použitelnou cyklostezku, chodcům příjemnější ale bude souběžná promenáda podél vody. O úpravě se hovoří od roku 2023, stavba by měla být projekčně připravená, do Kováříkova vyhublého cykloměšce se ale nevešla ani v roce 2025, ani v roce 2026.
S Městským okruhem by pak měla být Povltavská ulice opuštěná auty komplet, a na jejím místě vznikne desetimetrová bezmotorová promenáda od Pelc-Tyrolky až po Košinku.
Jednotlivé úseky cyklostezky A 2 od mostu Barikádníků po hranici Prahy a potom i dál do Klecan vznikaly postupně zhruba do roku 2022.
A že tuto výbornou asfaltovou cyklostezku od Troje až po Klecany máme, jsme si mohli plně uvědomit toto jaro, kdy byla na čtvrt roku uzavřená kvůli hrozícímu sesuvu skály nad ní. Předmětem kritiky bylo zpočátku chybějící včasné informování o uzavírce, neexistence chráněné objížďky, a také doba uzavírky, která působila, jako že se na sanaci příliš nespěchá.
Tahle uzavírka nám ukázala, jak křehký je pražský systém cyklistické infrastruktury a jak podceňovaná je ze strany úřadů potřeba udržovat jej ve funkčním stavu. Duplicitu zde může v budoucnu zajistit plánovaná lávka v místě přívozu mezi Klecany a Roztoky u Prahy.
— Pokračování příště —
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Tomáš J. 6. 2. 2026, 08:15
7
O jakou "osobní záležitost" se jedná v případě cyklo-antipatie Českých přístavů?
David 6. 2. 2026, 09:48
4
Poznámka k neúdržbě stezky na Rohanu. Ono je těžké oficiálně udržovat něco, co vzniklo částečně jako terénní úprava protipovodňového valu a částečně jako černá stavba, a kdyby nebylo stavby HolKy, tak by to úředně neexistovalo dodnes. Což svědčí jak o tom, že když se chce, tak všechno jde, ale spíš to svědčí o tom, jak moc se vlastně nechce.
Ad. Povltavská - ano, ten medialine je prostě peklo. Nepochopil jsem, nepochopím, pochopit nechci - a nezapomenu.
Vratislav Filler 9. 2. 2026, 15:54
2
@Tomáš: Mám to jen z druhé ruky. Jsou prostě lidi, co bytostně nesnášejí cyklisty a jsou lidi, jejichž prací je jednat za nějakou firmu. A někdy se to protne.
komentář