Brno dokončilo rekonstrukci zhruba 800 metrů Údolní ulice, jedné z důležitých spojnic mezi centrem města a Masarykovou čtvrtí. Úpravy přinesly lepší podmínky pro tramvajovou dopravu, ale i ty, co jdou pěšky či jedou na kole.
V téměř celé délce ulice vznikl ve směru do centra ochranný cyklopruh. Ten vede část úseku podél zaparkovaných aut a část v otevřeném uličním prostoru. Ochranný cyklopruh je navíc nově výrazně podbarven červenou barvou, což zlepšuje jeho viditelnost a opticky zdůrazňuje prostor určený pro cyklisty.
Nejzajímavější řešení se nachází u tramvajové zastávky. Zatímco v mnoha českých městech cyklisté musí čekat za stojící tramvají nebo přejíždět tramvajové koleje, na Údolní vznikl takzvaný cyklistický bypass. Po chodníku zde vede cyklostezka značená jako C10 – dělená stezka pro pěší a cyklisty. Cyklostezka zde vede za nástupištěm a umožňuje cyklistům zastávku bezpečně objet bez konfliktu s cestujícími i tramvajemi. V českém prostředí jde stále o poměrně neobvyklé řešení. Běžné je spíše v západoevropských městech.
V opačném směru z centra cyklisté sdílejí prostor s automobilovou dopravou. Kvůli šířkovým poměrům zde samostatný cyklopruh nevznikl, rekonstrukce však přinesla vyvýšenou vozovku podél zastávky.
Údolní zároveň ukazuje rozdílný přístup českých měst k vizuálnímu zvýrazňování cyklistické infrastruktury. Zatímco v Praze úřady opakovaně odmítají podbarvování cyklopruhů červenou barvou, například v rekonstruovaných ulicích Na Florenci nebo Dukelských hrdinů, v Brně se tento přístup stává standardem.
Podbarvené cyklopruhy lze najít například také na Lidické ulici. Brno podobným způsobem zvýrazňuje rovněž vybrané pruhy pro autobusovou dopravu.
Samotné podbarvení sice nemění právní režim cyklopruhu, ale zvyšuje jeho viditelnost pro řidiče i cyklisty. Vizuálně také zdůrazňuje, že se jedná o prostor určený především pro cyklistickou dopravu. Podobný přístup je běžný například v Bratislavě nebo řadě dalších evropských měst.
Technické podmínky 179 řešící cyklistickou infrastrukturu automaticky s podbarvováním „ochranných“ (nevyhrazených) cyklopruhů nepočítají. Uvádějí však, že podbarvení není vyloučeno.
Podobu ulice jsme podle projektové dokumentace rozebírali v samostatném článku, viz níže:
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Jakub P. 18. 6. 2026, 21:26
Oceňuji tu narážku z předposledního odstavce. Označení “ochranný” cyklopruh vnímám jako naprostý nesmysl, resp. přímo zneužití toho přídavného jména. Zatímco celý svět používá označení protected bike lane, kterým se vždy myslí fyzicky chráněný cyklopruh, do kterého nelze vjet autem, a proto poskytuje ochranu, současné české TP179 výraz “ochranný cyklopruh” používají pro cyklopruh s nejmenší možnou úrovní ochrany – vjíždějí do něj rozměrná vozidla, všechna vozidla v něm smějí zastavovat, vyznačuje se jen tenkou přerušovanou čárou, nijak se neprobarvuje a nijak se fyzicky neodděluje od zbytku vozovky.
Rozsáhlá studie z USA došla k závěru, že cyklopruhy bez fyzického oddělení (tedy i ty vyhrazené) nijak nesnižují riziko srážky cyklisty. Studie Transport for London došla k závěru, že Advisory Bike Lanes (cca obdoba českých “ochranných” cyklopruhů) dokonce zvyšují pravděpodobnost zranění cyklisty o 34%!
https://youtu.be/qjlhKLY824I?is=wiS_AFp0AsyAFX5D
Asi to holt zapadá do stavu, kdy napříč světem je trendem budování opravdové chraněné infrastruktury, zatímco u nás se leda tak malují tyhle nevyhrazené cyklopruhy a piktokoridory na sběrné komunikace (což je mimochodem s TP179 plně v souladu, viz např. kapitola 2.3.2).
V Brně se tedy alespoň trochu těm TP179 zvládají vzepřít a občas tyhle cyklopruhy probarvují. V Praze ani to nepřichází v úvahu.
komentář