Pražské školy: Dobré příklady i dinosauři

Podpora cyklistické dopravy v cílových místech od nejútlejšího věku je klíčová pro další rozvoj cyklistické dopravy v Praze. Děti, především ty menší, které by chtěly dojíždět do školy na kole, vyžadují kromě bezpečných cest také možnost bezpečného parkování jízdního kola v areálu školy. I v Praze existuje řada škol, které takovou možnost svým žákům nabízejí. Jsou ale i takové, kde malý cyklista nebude mít jinou šanci, než dojít ke škole pěšky, hromadnou dopravou, nebo se nechat před školu dovézt svými rodiči autem.

Není škola jako škola

Podmínky a předpoklady pro dojíždění do školy se samozřejmě liší podle druhu školy a její polohy. U mateřských škol je třeba klást důraz na krátkodobé parkování rodičů, kteří děti vozí, někdy na možnost bezpečného odstavení dětských koloběžek. Do základních škol obvykle docházejí děti ze vzdálenosti několika málo kilometrů — to je ideální vzdálenost pro jízdní kolo. U středních a vysokých škol studenti dojíždějí na větší vzdálenosti — zase už jsou ale zdatnější.

Poloha školy může dojížďku na kole negativně ovlivnit především u základních škol v centru, kde se předpokládá samostatný příchod dětí a podmínky přitom neumožňují málem ani chodit do školy pěšky, natož jezdit na kole. U středních škol už na poloze školy prakticky nezáleží.

Černé ovce

Pro dojíždění na kole do školy (stejně jako do práce i kamkoliv jinam) záleží na tom, zda je parkování nabízené školou přiměřeně bezpečné — a takovou podmínku splňuje v pražských podmínkách v drtivé většině stání v areálu školy. Přivazovat kolo denně ke sloupu nebo stojanu na ulici není pro pravidelné dojíždění žáka reálné. Stále se bohužel vyskytují školy, které jízdní kolo jako dopravní prostředek žáků nepřijímají a vnášení kola na pozemek školy zakazují.

ZŠ Sdružení: Na kolech k nám nikdo nejezdí

Příkladem, který byl přímou inspirací k sepsání tohoto článku, je základní škola Sdružení na Praze 4. Jak nedávno ukázaly velmi výmluvné fotky v diskusi na nakole.cz, do areálu školy je zakázán vstup s jízdními koly, koloběžkami, bruslemi a sportovním náčiním. Škola zakazuje dokonce i vnesení jízdního kola do areálu a to nejen žákům, ale i zaměstnancům školy a jejím návštěvníkům. Tady kola prostě nemají šanci.

Pokusil jsem se zjistit, proč, obrátil jsem se s dotazem na školu i na městskou část. Z městské části přišla informace, že vpuštění kol na pozemek školy je čistě v pravomoci ředitele konkrétní školy. Všechny školy na Praze 4 dostaly možnost nechat si od městské části nainstalovat stojany, některé tuto nabídku již využily. Městská část tak cyklistickou dopravu studentů přiměřeně podporuje.

Odpověď ze školy byla poněkud sušší. Dovolil jsem se zeptat, zda vlivem zákazu nemají někteří žáci problémy s dojížděním na kole. Dozvěděl jsem se, že takové problémy nejsou, protože děti do školy chodí pěšky nebo jezdí veřejnou dopravou. Dotázal jsem se, zda škola nabízí parkování jízdních kol zaměstnancům. Nenabízí. A možná vrcholu drzosti jsem se dopustil dotazem, zda má zmíněná škola školní plán mobility, který by řešil problémová místa na cestách studentů. Nemá.

Se svolením autora (pets): Aby bylo jasno, tady platí NAŠE PRAVIDLA! (a jízdní kolo do nich nepasuje).

Tahle škola prostě nemá s bezpečností cest svých studentů žádný problém! Ostatně, kola na pozemku školy zakázali právě z důvodu bezpečnosti svých žáků. A neptejte se, jak to mysleli: rozhodně nemají čas odpovídat na další dotazy.

SPŠ Dopravní v Masné: Pro parkoviště se kola nevejdou

Další špatný příklad nabízí dopravní průmyslovka v Masné. Tato škola je důležitá především proto, že vychovává budoucí dopravní odborníky, a velký počet jejích studentů pokračuje ve studiu na VŠ. Škola má zhruba 700 studentů, kousek od náměstí Republiky v centru Prahy, převažující příjezd MHD a příměstské vlaky, dojíždění z celé Prahy. Je jednou ze dvou dopravních průmyslovek v Praze, lze jí v této oblasti považovat za tradičnější. Cyklisté mají ke škole velmi dobrý příjezd od severovýchodu Prahy po A2, další směry už tak příjemné nejsou. Podle malého průzkumu není zájem o dojíždění na kole nijak extrémní, ale rozhodně větší než 1%.

Pro dojíždění do školy na kole zde platí zásadní problém: Zákaz vstupu s kolem a jediná možnost parkování u dopravní značky na ulici. Podle ředitele školy nelze parkování kol pro studenty zajistit ze dvou důvodů:
1. Škola nechce převzít zodpovědnost za uschovaná kola.
2. Údajně není prostor, kde by se místo pro parkování kol mohlo vyhradit.
Škola má dvůr a hřiště, dvůr se obvykle využívá jako zázemí pro servis a autoškolu, které fungují v jisté koexistenci se školou. Tlak na parkování na dvoře je tak velký, že učitelé musejí o možnost jet do práce autem žádat několik týdnů předem.

Před školou v Masné si kolo zaparkujete jedině u lampy.

Je zřejmě více podobných ,,černých ovcí“, tyhle dvě mě praštily do očí víceméně náhodou.

Dobrá podpora

Najít příklady škol, které naopak dojížďku dětí na kolech podporují, bylo nakonec celkem snadné. Na Praze 13 jsou stojany u většiny předškolních zařízení. Praha 11 nechala nainstalovat první várku městských stojanů k mateřským školám a chystá další u základních škol. Desítky škol se zapojily do programu Bezpečné cesty do školy, jehož součástí je často také řešení cyklistické dojížďky žáků. Existují ale také desítky škol, které dojížďku na kole umožňují bez nějakého programu, prostě proto, že je to tak normální.

Mateřinky na Praze 11 – stojany pro rodiče

Všechny mateřské školy na Praze 11 mají už několik měsíců nainstalované stojany pro kola. Podle informací od ředitelů škol se zatím využívají spíš příležitostně, děti na kole nebo koloběžce někdy přijedou. Rodiče dovážejí děti z větších vzdáleností spíš autem. Podobná je situace i u těch základních škol na Praze 11, které jsou již možností parkovat kola vybaveny.

Rodiče na Praze 11 tak mají možnost vozit své děti na kole prakticky do kterékoliv školky a do řady základních škol.

Masarykova ZŠ Praha – Klánovice: plán na úpravu ulice.

V rámci projektu Bezpečné cesty do škol byly řešeny cesty pro docházku pěšky i dojížďku na kole; Klánovice jsou rozsáhlá obec. V rámci projektu děti připravily školní mapu nebezpečných míst. I na jejím základě pak dopravní projektanti vypracovali dopravní studii, v níž je mimo jiné navržen vznik klánovické cyklotrasy.

ZŠ Újezd nad Lesy

Základní škola Masarykova v blízkém Újezdu nad Lesy nabízí parkování kol ve stojanech u školy již delší dobu. Letos se také zapojila do projektu bezpečných cest. Z průzkumu mezi žáky vyplynulo, že do školy jezdí na kole 3,5% žáků a rádo by jezdilo 24% žáků. Problémem pro dojíždění jsou nekvalitní příjezdové trasy. V rámci projektu byla vytipována řada problémových míst a navržena jejich řešení.

SPŠ Stavební Dušní: S instalací krytých stojanů

Stavební průmyslovka v Dušní ulici je, pokud jde o lokalitu, téměř dvojčetem dopravky v Masné. Přístup k věci je ovšem jiný. V roce 2009 byla škola vybrána do pilotního ročníku projektu Bezpečné cesty do školy jakožto nového programu hlavního města Prahy (ve spolupráci s Pražskými matkami a o.s. Oživení). Během roku 2009 vznikla mapa nebezpečných míst, byl připraven školní plán mobility a návrh studie prioritních lokalit. Škola pak z prostředků projektu nechala vybudovat přístřešek se stojany na kola. — prokázala tak, že i střední škola na Starém Městě může dojíždění svých studentů na kole bez problému podpořit.

Stojan je ve dvoře, dobře zabezpečený, nicméně s trošku komplikovaným přístupem. Kapacita stojanů je 20 kol (deset ,,podkov“), zatím jej pravidelně využívá asi pět studentů. Podle vyjádření školy bylo zapojení do projektu přínosem i z jiných důvodů, většina žáků si uvědomila neudržitelnost současného vývoje dopravy ve městě (i když většinový pohled na automobil jako na symbol společenské prestiže nebyl příliš narušen). Ze studijního hlediska bylo pro žáky přínosem seznámení se se současnými trendy u nás i ve světě v realizaci zklidňujících stavebních prvků. (Více o projektu zde)

Gymnázium Postupická: Včetně plánu mobility

Někdy k zařazení do projektu bezpečných cest do škol a realizaci školního plánu mobility stačí jeden nadšený pedagog. Příkladem je gymnázium v Postupické ulici, které se do projektu zapojilo díky zájmu pedagožky Ladislavy Bímové. Citujeme z vypracovaného školního plánu mobility:

Naše škola svými aktivitami dlouhodobě usiluje o to, aby studenti jezdili do školy na kole, chodili pěšky nebo alespoň používali MHD. Protože jízda na kole nejlépe odpovídá přirozeným potřebám mladé generace, zdravému životnímu stylu a zároveň i nárokům na udržitelnou dopravu ve městě zatěžovaném nadměrnými intenzitami automobilové dopravy, snažíme se studentům pro ni vytvořit vhodné a bezpečné podmínky. Vycházíme z předpokladu, že pokud naše studenty naučíme jezdit do školy na kole a vytvoříme jim proto vhodné i bezpečné podmínky, zlepšíme tím nejen jejich kondici a sebevědomí, ale zlepšíme poněkud i dopravní situaci v okolí školy.

V rámci projektu byly zhodnoceny přístupové cesty pro cyklisty a vypracována dopravní studie řešící dvojici nejproblémovějších křižovatek na příjezdové trase od Roztyl. Bohužel, od roku 2008, kdy byla tato studie vypracována, se nepohnula realizace oněch stavebních opatření.

Že by to nešlo?

Různé školy – různé přístupy. U škol, které se dojížďce svých studentů na kole brání, zazněly čtyři argumenty proti. Příklady škol, které naopak dojížďku studentů umožňují, prokazují, že každý tento problém lze řešit.

1. Na kolech k nám nikdo nejezdí

Příklady škol umístěných v ne zcela optimálním prostředí (ZŠ Meteorologická, SPŠ v Dušní) ukazují, že v Praze není škola, do které by se nedalo dojíždět na kole. Samozřejmě tam, kde se jezdí do škol málo nebo skoro vůbec, je potřeba analyzovat důvody; obvykle jsou jím pro malé cyklisty nebezpečné přístupové trasy. Vypracování školního plánu mobility, jehož součástí je průzkum mezi žáky, může ukázat potenciál, který dojíždění na kole do dané školy má. Zájem o jízdu na kole je v Praze velký. To, že do dané školy zrovna nikdo na kole nejezdí, ale není důvod k tomu používání kola k cestám do školy znemožnit.

2. Kola na pozemku školy nedovolujeme z důvodu bezpečnosti žáků.

I když chápu, že děti mohou s jízdními koly vyvádět kdeco, zákaz je skutečně extrémní opatření. Gymnázium v Postupické, kde je parkování kol dovolené, má prostě ve školním řádu uvedeno, že kola se na pozemku školy smí pouze vodit a smí se s nimi pouze na přístup k úschově. Základní škola v Újezdu nad Lesy má dokonce na svém dvoře bike- a skatepark. Tak kde je nějaký problém?

3. Museli bychom ručit za případná ukradená kola.

Školy mají odpovědnost za odložené věci podle ustanovení § 433 odst. 2 občanského zákoníku. Pro existenci odpovědnosti za kola je rozhodující, zda je s docházkou do školy zpravidla spojeno odkládání jízdních kol. Právní rozbory, které jsem k tomu viděl, se v názoru na tuto otázku liší – v praxi (tj. soudem) pravděpodobně nebyl takovýto případ doposud řešen.

Školy, které žákům dojížďku umožňují, řeší problém buďto tím, že se připojistí, nebo se vzhledem k malému počtu jízdních kol, kterých by se to týkalo (řádově max. desítky) a tedy malé možné výši škody, prostě pojišťovat nebudou. Konečně, pojištění odpovědnosti za škody s limitem 1 milion korun lze pořídit ročně už zhruba od deseti korun na žáka.

4. Není kde kola parkovat.

V drtivé většině škol se najde nějaká obskurní místnost v suterénu, která se pro kola může vyklidit. Stojan pro deset až patnáct kol zabere na školním dvoře právě jedno parkovací místo. Téměř každá škola má hřiště a u něj nějaké zázemí či prostor. Stojany pro několik kol se dají vytvořit u jakékoliv stěny, v jakémkoliv koutě, pod schody, kdekoliv. V případě extrémního nedostatku místa mohou být závěsné.

Závěrem

Inu, jak se říká, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. A je to skutečně tak: nemůžeme si nalhávat, že podpora dojížďky žáků na kole je v Praze považována za normu. Dojížďka se spíš toleruje, většinou s nevyslovenou obavou, že přímá podpora by škole mohla způsobit problémy. Pokud tedy škola dojížďku studentů přímo podporuje, jedná se obvykle o výsledek vytrvalé snahy nadšeného pedagoga, osvíceného ředitele nebo studentských kolektivů. Buďme proto rádi za ty, kteří se o tyhle věci na školách (často k vlastnímu neprospěchu) bijí.

Naštěstí v tom nejsou tak docela sami. Řada městských částí usnadňuje školám papírování se stojany na pozemku školy tím, že je za školu vyřídí. Občanské sdružení Pražské Matky nabízí poradenství a možnost zapojení se do projektu Bezpečných cest do škol. Uvidíme, jaká bude podpora nového magistrátu a městských částí, zda se nedočkáme konkrétních akcí, které by mohla některé školy ,,zlomit“.

Obecně se dá předpokládat, že v následujících letech bude škol, kam lze pohodlně dojíždět na kole, postupně přibývat. Jízdní kolo se stane věcí ve škole akceptovanou a samozřejmou stejně jako kabát, boty nebo mobilní telefon.

A jak jsou na tom s dojížďkou na kole školy, které znáte?

Odkazy

Pražské matky:
– Bezpečné cesty do školy
– Rozbor právní odpovědnosti za užívání jízdních kol při cestě do školy
– Pojištění odpovědnosti za škody – nabídka pro školy