Překvapivé město pro kola: Minneapolis II

PrahouNaKole přináší dvoudílný překlad článku z amerického Yesmagazine. Jak Minneapolis, město plné sněhu, vzalo Portlandu titul hlavního města cyklodopravy v USA. Autorem je Jay Walljasper. Pro PrahouNaKole přeložil Václav Kříž. První díl najdete zde:

Více bezpečí a dostupnosti

V Minneapolis se zavázali vytvářet kompletně oddělené cyklostezky. To znamená držet je daleko od automobilové dopravy, kdekoliv je to proveditelné. Výzkumy ukazují, že velká část lidí včetně většiny rodin s dětmi, starších obyvatel a žen se bojí jezdit spolu s auty na rušných ulicích. Možnost jet mimo silný provoz podněcuje více lidí, aby vyzkoušeli kolo jako způsob dopravy. V USA tvoří ženy pouhou čtvrtinu cyklistů. V Minneapolis 37%. Od sedmdesátých let plánovači v Nizozemsku oddělují na hlavních ulicích kola od aut. A přináší to působivé výsledky. Počet cest na kole se zdvojnásobil v celé zemi, kde je teď takto vykonáno 27% všech cest. Ženy tvoří 55% tohoto čísla a lidé nad 55 let jezdí o něco více než ostatní. Téměř každý holandský školní dvůr je posetý zaparkovanými dětskými koly.

Brémy, Německo

Statistiky ukazují, že počet lidí roste se zvyšováním jejich bezpečnosti. Shaun Murphy, koordinátor programu Bike Walk Twin Cities zmiňuje, že šance na srážku kola s autem je o 75% nižší než v roce 1993 a to právě díky vzrůstajícímu počtu cyklistů.

 V době, kdy jsou ceny pohonných hmot vysoké a škrty v MHD zasahují celou zemi, může vzniklou mezeru vyplnit právě cyklodoprava, obzvláště v chudších komunitách.

Skupina z Columbusu a Pittsburghu projela centrem po vůbec první cyklostezce ve městě – stezce oddělené od provozu zaparkovanými auty. Tím, že mezi nimi vytvoří prostor, dává takové uspořádání lepší pocit lidem na kole i v autě. O blok dál se na Hennepin Avenue nachází sdílený pruh. Zelené pruhy ukazují řidičům i cyklistům, že uliční prostor je tady pro všechny.

Skupina šlapala dál směrem z centra. Nadjela další lávkou pro pěší a cyklisty rušnou ulici a dostala se na Bryant Avenue, která byla proměněna na tzv. Bike boulevard, tedy obytnou ulici, kde mají chodci a kola přednost před auty. Další novinkou nyní obvyklou v Minneapolis i v St. Paul se stala tzv. road diet (tedy silniční dieta). Opatření spočívá v přeměně čtyřpruhových ulic na třípruhové, kdy je třetí pruh střídavě využíván pro odbočování. Nedojde ke snížení kapacity pro auta a současně lze přidat cyklostezku a rozšířit chodníky. „Když to děláte v rámci plánovaných oprav komunikací, téměř nic to nestojí.“ dodává Murphy.

Město se snaží vyvrátit dojem, že dojíždění na kole je jen pro bělošskou vyšší střední třídu. Cyklo klub Majora Taylora, pojmenovaný po afroamerickém závodníkovi, který překonával světové rekordy na konci 19. století, pořádá jízdy a cyklistické akce pro menšinové komunity. V blízkých čtvrtích se každé léto pravidelně pořádají akce pro děti zvané Cyklo-rodeo. V St. Paul podnik Sibliy bike depot nabízí všemožné programy, které ukazují jízdu na kole přistěhovalcům a rodinám s nízkými příjmy. Součástí je obchod s cenově dostupnými koly. Cyklodílna umožňuje lidem, aby si kola sami opravili. Podnik také pořádá programy pro děti, kde dostanou kolo zdarma, potom co se jej naučí sami opravovat. Nakonec se přidává jakási – „cyklo knihovna“, kde si rodiny s nízkými příjmy mohou cenově dostupná kola zapůjčit.

V době, kdy jsou ceny pohonných hmot vysoké a škrty v MHD zasahují celou zemi, může vzniklou mezeru zaplnit právě cyklodoprava, obzvláště v chudších komunitách. Místní pouliční půjčovna kol Nice ride se letos v létě za podpory grantů rozšířila do chudších koutů obou měst.  V rámci Bike Walk Twin Cities spustili kampaň, která propaguje cyklodopravu v sociálně slabších čtvrtích na severu, kam se tento rok prodloužilo několik stezek.  Navíc se zde otevírá nové Bike Walk centrum. Bill Dosset vysvětluje, že kampaň má za cíl překonávat předsudky v některých komunitách, že kola jsou jen pro děti a pro ty, kteří si jiný druh dopravy nemohou dovolit.

 Pouliční půjčovna kol: Užij si!

Minneapolis je domovem první velké sítě pouličních půjčoven kol v zemi. Sdílená kola se objevila v ulicích v červnu 2010. Rychle následoval Denver, Washington D. C., Boston a Toronto. Seattle, Chicago a další města mezitím připravují.

Bill Dossett, výkonný ředitel Nice Ride Minnesota, neziskové organizace, která provozuje síť sdílených kol, vzpomíná na velkou skepsi, se kterou byla novinka očekávána. Bude sdílení kol fungovat jinde než v Evropě? Bude fungovat ve městě, kde většina lidí již kolo vlastní? V roztahaném městě velkých vzdáleností? Nezraní se nezkušení cyklisté? Jak se kola vyrovnají s vandaly a zloději?

Když byla tato citrónově zelená kola v listopadu 2010 na zimu stažena, na každou otázku již byla odpověď. Ukradeno pouhé jedno kolo. Nahlášena jediná nehoda, žádné vážnější zranění. Škody způsobené vandalismem nepřesáhly 5 tisíc dolarů, což je mnohem méně, než provozovatel původně předpokládal. Od loňského června do listopadu bylo najeto přes sto tisíc jízd a provozovatel hospodařil v černých číslech. Letos bylo do sítě přidáno 500 kol na 51 nových stanovištích. Tím se síť rozšířila z centra Minneapolis do St. Paul. Od dubna do září 2011 bylo zaznamenáno 172 tisíc jízd. Amy Duncan nejela na kole pětatřicet let, ale kvůli svým pochůzkám po centru se zaregistrovala v Nice Ride. „Znovu jsem se naučila jezdit na kole, a stoprocentní zásluhu na tom mají tato citrónová kola“, svěřila se.

Kola samotná jsou vybavena nastavitelnými sedly, světly a vpředu nosičem třeba na tašku s nákupem. Služba je oblíbená především mezi návštěvníky města, zaměstnanci v kancelářích v centru a vysokoškolskými studenty. Mnoho místních uživatel dokonce vlastní kola, ale v některých případech jim více vyhovuje použít Nice Ride. Například, když dojedou hromadnou dopravou do centra či na univerzitu a ke krátkým cestám po okolí využijí kolo. Až uvidíte citrónové kolo, pravděpodobně představuje o jedno auto míň v ulicích.

Učme se od Minneapolis

Když bylo Minneapolis jmenováno hlavním městem cyklodopravy v USA, měli radost i ti, kteří celá léta na kole nejeli. Díky cyklodopravě je teď jejich město vnímáno pozitivněji. Tento model chtějí s nadšením napodobit i další města. Počínaje Pittsburghem a Columbusem, jejichž představitelé a plánovači se inspirovali při exkurzi. Když se exkurze blížila ke konci, poznamenal Allan McKnight, vedoucí odboru rekreace a parků v Columbusu: „Hned vidíte, jak jsou kola vnímána jako druh dopravy.“ Yarone Zober, vedoucí týmu starosty Pittsburghu, byl nadšen, když zjistil, že většina opatření pro kola není vůbec drahá.

„Koly proslavená města, jako Kodaň nebo i Portland mi stále připadají vzdálená.“ podotknul Jeff Stephens, ředitel organizace Consider Biking (tedy Zvaž kolo) která v Columbusu prosazuje cyklodopravu. Přijel sem hledat nápady, které by mohl uplatnit doma. „Bylo vzrušující vidět, čeho dosáhli v Minneapolis, které hodně připomíná Columbus.“ Stephens nakonec dodává: „Náš starosta prohlásil, že chce z Columbusu cykloměsto a vidět, co se povedlo tady, mu dává jasnější představu, co to vlastně znamená.

 Komentář překladatele:

Minneapolis ukazuje, že ježdění na kole lze úspěšně podporovat v chladném městě. Podnebí ale není jediný faktor, který ovlivňuje pozici cyklodopravy. Americká města mají roztahaná předměstí a tudíž velké vzdálenosti. Fakt, že v posledních letech stále více měst v USA sází na udržitelné druhy dopravy mě utvrzuje v tezi, že společnost po určité době nadměrné podpory a užívání automobilové dopravy dospěje a tento zastaralý postup přehodnotí. Tak po desítkách let automobilového nadšení činí města v západní Evropě, Japonsku a USA.

Zato v Česku, kde masový motorismus nastoupil později. jsme ještě dostatečně nedospěli. Ale jednou dospějeme, to považuji za historicky dané. Otázkou je kdy. Každým článkem o zahraničním příkladu se ono dospění snažím urychlit. Bohužel však platí, že zkušenost je do velké míry nepřenositelná. Stejně jako tisíckrát můžeme dětem říkat,  aby si nesahala na rozpálená kamna, stejně to musí vyzkoušet. Stejné zjevně platí pro města a autocentrické plánování.

Minneapolis pomohl fenomenální úspěch oddělených stezek. Podél Midtown Greenway se staví nové vícepodlažní domy. V jedné čtvrti místo skladů vyrostla kvalitní bloková zástavba, v amerických městech relativně vzácný jev. Stezka přímo zvedla ceny pozemků a nastartovala rozvoj okolí. Americká města jsou většinou extrémem – vysoké mrakodrapy na malé ploše centra a poté nekonečná předměstí. Žádné město, jak ho známe, žádné čtyřpatrové domy z 19. století jako v Karlíně či na Letné. Nová bloková zástavba pomáhá soustředit v blízkosti centra více aktivit a také zkracuje vzdálenosti. Toto směřování je důležité. Vzdálená předměstí se totiž budou se zdražováním provozu aut vylidňovat.

Jay Walljasper píše o svých cestách a zaměřuje se na revitalizace měst po celém světě. Přispívá do National Geographic Traveler, je editorem OnTheCommons.org, a je vysoce postaveným pracovníkem v Projektu pro Veřejná prostranství. Více jeho prací můžete vidět zde: www.JayWalljasper.com

Fotografie: Wikipedia