Cyklodoprava se různým tempem prosazuje v ostatních tuzemských městech. Aktivní přístup k ní deklarovalo dvacet šest měst vstupem do Asociace měst pro cyklisty. Z velkých měst se připojily Pardubice, Hradec Králové, Zlín, Jihlava a Olomouc. České Budějovice, Liberec a Ostrava asociaci podporují. A právě hanácká metropole učinila v posledních letech velké pokroky a může se stát tažným koněm na Moravě, kde má asociace mnohem větší zastoupení. Různá olomoucká řešení mohou být dobrou inspirací pro Prahu.
V jedněch z loňských Radničních listů jsme si mohli přečíst rozhovor s paní, která se před lety odstěhovala z Olomouce do Nizozemska. Z cyklistické velmoci se občas vrací a prohlašuje, že v Olomouci se za posledních několik let udělal obrovský kus práce. Věří, že ti, kteří zde žijí si možná posunu nemusí vůbec všímat. Dodává, že samozřejmě velký kus práce ještě zbývá. Celkově myslí že cyklodoprava v Olomouci je na dobré cestě. Po návštěvě města jednoho deštivého zářijového dne si to myslím také.
Příklady infrastruktury
Obec Samotišky a hned vedle ní poutní místo Svatý kopeček jsou součástí Olomouce, ale od souvislé zástavby je dělí dva kilometry polí. Stezka vede podél silnice poli, v Samotiškách byla kvůli nedostatku místa u hlavní silnice odkloněna podél domů a vedlejší ulicí. Nedošlo tak k klasickému českému „konec a dál si cyklisto poraď“. Na straně směrem k městu pokračuje stezka v obci nejdříve oddělená od silnice. Končí a navazuje na ní ještě 450 metrů cyklopruhu, který je na ní bez přerušení napojen přejezdem pro cyklisty.
Ve vilové zástavbě poblíž centra je pomocí nesignalizovaného přejezdu přimknutého k přechodu nabídnuto bezpečné překonání a zároveň zkratka mezi třemi bočními ulicemi, zároveň cykloobousměrkami bez protisměrných pruhů či pikťáků. Z toho jedna je na hlavní ulici s tramvajemi napojena a druhé dvě (Žilinská a Mozartova) se k ní jen přibližují. Vše s dobrými výhledovými poměry a bez naskakování na obrubník. Právě přejezdy zde dle všeho umí. Město se zaměřuje na realizaci bezpečných přejezdů, propojující cyklostezky například s navazujícími klidnými ulicemi.
Olomouc vs. Pardubice
Zběžný pohled na Olomouc podporuje mou myšlenku z Pardubic, že je snazší zavádět něco nového a vytvářet o tom u lidí novou představu, než se snažit u něčeho používaného deset-dvacet let změnit perspektivu, se kterou se na to nahlíží. Například v Pardubicích je vytěsnění cyklistů z vozovky silně zakořeněné a často to vede k odporu proti cyklopruhům i tam, kde vhodnější řešení pomocí současných českých norem neexistuje.
Koridory cyklistických tras jsou jasně definovány v územním plánu Olomouce. Platný územní plán města pak rozlišuje cyklistické trasy na základní a doplňkové a dále uvádí místa pro situování vybavenosti pro cyklisty. Cyklistické stezky jsou v převážné většině vedeny jako společné stezky s chodci dělené na část pro chodce a cyklisty, obousměrné.
Dceřiná cyklomapa
Za redakci Prahou na kole nám dělá velkou radost, že se stejně jako v Pardubicích, Ostravě a brzy v Liberci vyvíjí naše dceřiná cyklomapa olomouc.dopracenakole.net/. K aktualizaci podkladu Open street map stejně jako k vkládání fotek a rozklikávacích značek je potřeba nadšený jedinec, který věnuje desítky hodin práce. Z mapy například vyplývá, že ulice Bořivojova již je v hanácké metropoli cykloobousměrná. Kdy se přidá i Praha? Z přehlídky fotek stojanů v mapě usuzuji, že Olomouc se zase potřebuje poučit od Prahy a instalovat kvalitní městské stojany – podkovy.
Další zdroje:
http://www.cyklodoprava.cz/file/priklady-1-16-olomouc/
http://cyklomesta.cz/rubriky/mesta-asociace/