Co se dělo na cyklokomisi od loňského podzimu?

• Starší reporty z jednání cyklokomise najdete zde
• Zápisy z jednání cyklokomise najdete zde

Cyklokomise se od října scházela prakticky každý měsíc; s vynecháním ledna a dvojicí jednání v červnu. V dubnu z komise odešel z osobních důvodů její dlouholetý předseda Pavel Polák a nahradil jej Radek Čermák. Program komise byl téměř vždy značně nabitý, jednání trvala zpravidla kolem tří hodin; méně urgentní témata se na jaře z časových důvodů posouvala, někdy i o několik jednání.

Dotace a strategické akce

Cyklokomise průběžně procházela – a až na výjimky doporučovala – projekty a studie určené k podpoře z dotací městským částem. Strategických investičnních akcí, které připravuje a realizuje přímo TSK, je každoročně do realizace dotaženo kolem pěti, většina „nákladu“ nových cyklostezek vzniká na základě projektů požadovaných a připravovaných městskými částmi.

Velká rozvojová aktivita tlačená „zespodu“ se děje na severu Prahy, kde se postupně připravují záměry Severovýchodní cyklomagistrály (Vysočany – Horní Počernice s větvemi do Kbel a Satalic), stezky Via Sancta (stará poutní cesta přes Kbely přes Vinoř na Starou Boleslav) a záměry v Čakovicích a okolí. Zde jsme k realizaci potvrdili řadu studií a projektů. Museli jsme ale řešit i problém s vedením Via Sancta přes pozemky bývalých garáží Klíčov, které developer touží zastavět souvisle bez ohledu na koridor historické cesty a umístění lávky přes Kbelskou, která se zde projektuje.

Akceschopnost TSK v realizaci vlastních strategických záměrů cyklo je dlouhodobě považována za nedostatečnou. Ovšemže je dána nedostatečným personálním zajištěním a také tím, že TSK nemá jak hodit přípravu některých záměrů od začátku do konce na externí subjekty. Projevuje se to v tom, že nejsme schopni systematicky budovat a hlídat ani základní síť nadřazených cyklotras, což se ukázalo v květnovém reportu stavu přípravy nadřazené infrastruktury. Komise proto doporučila zřídit na TSK pozici mandatáře pro nadřazenou infrastrukturu, který by se soustředil výhradně na přípravu základních tras A1 – A9. Takže až to TSK vypíše, kdo si troufá?

Obtíže velkých projektů

V prosinci jsme korigovali předloženou verzi projektu etapy Severovýchodní cyklomagistrály u Horních Počernic, která dost kličkuje po obou stranách trati. Ohledně dalších úseků platí, že kde městské části spí, občasné proplesknutí zvenku znamená jen hlasité zachrápání a pak zase dlouho nic.

Detailní pokyny k řešení vydala komise formou usnesení pro oblast Nového Smíchova, z obvyklých důvodů – probíhající projektová příprava poněkud vyignorovala požadavky vyplývající z vedení nadřazené trasy A3 a potřeby přímého spojení po železničním mostě na Výtoň. Cyklisti byli jako obvykle posláni kličkovat jak při lyžařském slalomu, což vedlo ke schválení půlstránkového usnesení diktujícího podrobně, jak ten projekt předělat. Zda se povedlo, ještě nevím. Ostatně, trasa A3 má v úseku ze Smíchova  k Vršovické drážní promenádě hned několik neuralgických míst (železniční most, zastávku Výtoň, Nuselský pivovar, průchod podél Vršovického nádraží), která je třeba trvale hlídat, a pro které bohužel platí, že jeden nepovedený úsek odpálí téměř do nefunkčnosti celou trasu.

Stejně tak bylo nutné požádat o solidní řešení Kladenské drážní cesty, kde se od předloňské studie proveditelnosti nepohnulo vůbec nic. Správa železnic ovšem nemá (zatím) za úkol řešit svůj projekt tak, aby nezabil příležitost postavit kromě solidní železnice také solidní cyklostezku. To má vyjednávat náměstek. Což jsme mu lednovým usnesením 30. 2. doporučili.

Řešení zastávky Strossmayerovo náměstí do centra ve studii ulice Dukelských hrdinů vneslo do únorového usnesení termíny „naprosto neakceptovatelné“ a „doporučuje jeho přepracování“. Jelikož se v usneseních nedají používat emočně zabarvené výrazy, dovedete si asi představit, jaký byl skutečný názor členů komise na předloženou podobu projektu, která lidi jedoucí na kole v zastávce v podstatě poslala objíždět blok.

V březnu jsme dostali na stůl záměr aktualizace značení cyklotras 0026 a 8100 mezi Kolovraty a Nedvězím. Z původní snahy přečíslovat letité trasy do celoměstského systému a doplnit vhodná integrační opatření na budoucí trase A3 se vyloupl nečekaný problém: Křížení kutnohorské silnice je podle zástupců obcí nebezpečné a tak nelze trasy znovu vyznačit. OK, komise v březnu doporučila dočasné úpravy. Dle informace, kterou jsme dostali v červnu, ale Kolovraty, které projekt zpočátku chtěly, nakonec jeho zadání stáhly. Silniční správní úřad Prahy 22 si pospíšil a projekt stopnul hned, jak se o tom dozvěděl.

Takže ano, nechávat celoměstské trasy na městských částech je super, dokud se ovšem před volbami neleknou. Třeba toho, že by projekt mohl nějakými piktogramy na vozovce nebo nedej bože zajištěním bezpečného křížení výpadovky upozornit motoristy na to, že tam ti zatracení cyklisti jezdí.

V dubnu jsme komentovali moc pěknou studii Trojského břehu Vltavy, nejde o nábřeží v obvyklém slova smyslu, spíš o „modrozelenou“ úpravu břehu mezi vodou a ZOO. Doporučili jsme omezit automobilový provoz v ulici U Trojského zámku. V souvislosti s tím jsme v dubnu a květnu řešili i návaznost na Dejvice přes novou lávku a dále až k Pohořelci, kde opět připravované projekty hrozí vynechat souvislé řešení a cyklistům nabídnout kličkování sem a tam s auty nebo crcání po kličkujících chodnících, kde nakonec hrozí i nepovolení jízdy na kole.

Zabitý průchod cyklotrasy A410 nad peróny Masarykova nádraží vedl k přípravě alternativního projektu – lávky v západním souběhu s Wilsonovou, která by z Bulhara přeskočila nádraží a elegantně sklesala do Křižíkovy. Bohužel, i čtyři metry šířky nové lávky jsou moc, pokud chcete vyhnat na maximum podlahovou plochu v oblasti, a lávka tak má namísto přímého propojení na severu uhnout a končit nesmyslným závlekem. Lávky mají cestu zkracovat, což by měla i tato – to jsme usnesením potvrdili jednohlasně.

V emotivní diskusi jsme se pak dohadovali, zda má být pro magistrálu v nové zástavbě Florence 21 ponechán uvažovaný koridor široký 36 metrů, nebo chtít metrů čtyřicet. Čtyřicet metrů zde ovšem vážně potřebujete, pokud někdy v budoucnu budete chtít položit magistrálu na zem a s Křižíkovou ji úrovňově překřížit – a nemít potom její estakádu před signalizací dva metry před okny, nebo bez cyklostezky. Argumenty proti upozorňovaly, že skutečné zklidnění magistrály přece bude znamenat i její zúžení. Tento optimismus jsem ale nesdílel, je lepší nechat otevřená vrátka pro více variant – což každý metr navíc umožňuje. Usnesení požadující 40 metrů nakonec prošlo, ale rozhodně již nebylo jednohlasné.

V červnu jsme upozornili také na potřebu řešit komfortně trasu A7 (dnes A22 Braník – Krč) a okolní cyklotrasy v rámci studie revitalizace Branického údolí.

Z menších lokalit, které byly doporučeny k přednostní přípravě, je to například překonání komunikace Na Jelenách v místě autobusových zastávek U Dálnice, které by mělo propojit čerstvě vzniklou stezku ze Šeberova dál směrem k Opatovu (říjen, usnesení 28. 1). Doporučili jsme také prověřit propojení Proseka a Balabenky, částečně v koridoru klidných cest.

Problémová místa v terénu

V listopadu 2021 komise žádala o úpravu problematického cyklopruhu v klesání ulice Na Pankráci. Představa, že bude vyprojektováno a upraveno do letošního jara, se nicméně ukázala poněkud optimistickou a byla pro mne osobně jedním z impulsů posunout akceschopnost AutoMatu směrem k předkládání skutečných projektů dopravního značení (o této snaze poreferuji někdy jindy).

V únoru nás navštívil zástupce spolku Klidná Troja, který apeloval na úpravu horní Trojské ulice tak, aby se z ní nestala tranzitní silnice, do které se i přes zakázaný průjezd přelévají z Holešoviček stovky aut denně. Bohužel, nemají v tom podporu městské části Praha 8, jejímž představitelům naopak Trojská jako zkratka z bohnického sídliště plně vyhovuje. Ve vyjádření k připravovanému projektu přestavby ulice na souvislou šestimetrovou silnici jsme nepřekročili svou pravomoc a požadovali pouze řešení pro cyklistickou dopravu odpovídající vedení celoměstské cyklotrasy, tedy stoupací cyklopruh.

Několikrát jsme na jednání komise projednávali nevhodně řešené uzavírky významných cyklotras, kdy je jakoby skvělé, že se v předvolebním roce zrekonstruuje několik úseků páteřní cyklotrasy A2, ale jako proč se to má dělat zrovna v největší sezóně? (Odpověď, že volby jsou v září, vynechme.) Na talíři bylo Podolské nábřeží, kde byl kritizován právě letní termín uzavírky, a dále úsek U Českých loděnic, kde městská část slíbila zachování průchodu, ovšem 700 metrů vedení kola není to, co byste na páteřní trase zrovna očekávali.

Brblání nad nevyznačováním objížděk a neřešením tras v předstihu vedlo alespoň k doporučujícímu usnesení a dvěma úkolům. Obávám se ovšem, že snaha řešit uzavírky cyklo systémověji bude stejně „úspěšná“ jako volání všech opozičních politiků po lepší koordinaci uzavírek pro auta. Tato volání ovšem poté, co to jsou nuceni začít řešit tyhle věci z pozice radních, podezřele utichají.

Parkování kol

V prosinci nám bylo (v reakci na dotaz zvenčí) oficiálně potvrzeno, že na městských částech, které nechtějí přebírat stojany do správy, TSK ani nadále stojany v ulicích zřizovat nebude.

V únoru jsme řešili peripetie s téměř nemožným ukládáním kol na novém B+R na Černém Mostě. První část příběhu pokrylo Městem na kole zde. Komise tedy požádala, ať TSK režim uvolní. Což se stalo, ovšem ne tak, jak si to komise představovala, tedy že se půjde metodou ode zdi ke zdi. Ze „zakletého zámku,“ kdy nezřídka nebylo možné dobouchat se ani k vlastnímu zamčenému kolu, se stal rovnou nikým nehlídaný kutloch. V červnu jsme to tedy měli na stole zas a odbor dopravy byl požádán, aby dal do kupy nějaké notičky pro další P+R, které se mají zřizovat, tohle bylo ostudné.

Koláren se zabezpečeným vstupem se možná konečně dočkáme, byť se projektové řízení této věci zoufale vleče. Komise komentovala předložený koncept požadavků na identifikaci při vstupu a doporučila, ať není vstup omezen pouze na držitele předplatného na Lítačce.

Bikesharing

V lednu jsme odsouhlasili připravované memorandum k bikesharingu, upozornili jsme nicméně, že koncept lokalit pro parkování bikesharingových kol je poněkud nedotažený, a že některé zakázané oblasti znamenají značné snížení funkčnosti bikesharingových systémů a měly by být přehodnoceny – zvlášť, když se ve stejných lokalitách předpokládá parkování aut.

V dubnu jsme se dostali k poněkud spěchajícímu projednání podmínky soutěže pro nabídku bikesharingu na Lítačku. Naše doporučení směřovalo ke korekci podmínek hlavně pro elektrokola. Ve vlastní soutěži nakonec elektrokola do režimu 15 minut zdarma nikdo nenabídl, běžná kola jedou dál.

Různé

V listopadu komise usnesením podpořila zřízení piktogramů vysvětlujících fungování ochranných cyklopruhů po vzoru Ostravy přímo na vozovce. První vznikly na jaře.

V březnu jsme dloubli do správy zeleně a upozornili, že přes parky často vedou zásadní klidná bezmotorová propojení, která slouží i jako cesty do školy. A tomu by měly odpovídat i jejich povrchy. Jak může kdokoliv podporovat, aby děti jezdily do školy na minikoloběžkách či skateboardech, když se i na sídlišti realizují parkové cesty z dlažebních kostek, které jsou otravné i pro běžné jízdní kolo?

V dubnu, květnu a červnu jsme obsáhle řešili městem připravovanou Koncepci aktivní mobility a Standardy bezmotorové infrastruktury. Téma je velmi rozsáhlé a podrobněji se mu věnovat zatím nechci, protože jsem člen pracovní skupiny a dokumenty zatím nebyly schváleny Radou.

Cyklokomise se také obsáhle (na květnovém a červnovém jednání) vyjádřila k metropolitnímu plánu. Souvislosti tohoto vyjádření jsem jsou stručně k přečtení v článku Jak připomínkovat cyklodopravu v metropolitním plánu, jde o usnesení 33.4 a 34.3.

V květnu jsme vyjádřili jisté podivení nad tím, že připravovaný jednotný informační systém hlavního města ve svém návrhu z nabízených informací cyklisty poněkud vyjednotil, a doporučili doplnit chybějící prvky týkající se cyklodopravy.

V červnu jsme vyjádřili nevoli nad přetrvávajícím dopravním chaosem v Hybernské ulici, navazujícím na vznik okružní křižovatky před Prašnou bránou, kdy nebylo možné legálně a bezpečně projet celý měsíc Hybernskou směrem do centra. „Odměnou“ za chaotickou přetahovanou mezi magistrátem a městskou částí je nakonec pěší zóna v Havlíčkově a snad to, že už se nebudou vjezdy do podobných míst osazovat ráfky vraždícími trojobrubami.

Na druhém červnovém jednání jsme pak komentovali předloženou analýzu podchodů ve správě TSK – notičky k tomu, jak s existujícími podchody nakládat.

Části bodů, které řešily podněty z aktivit Cyklisté sobě, se budu věnovat zvlášť.

Závěrem

Komise pro cyklistickou dopravu se před volbami sejde ještě v září. Jak bude vypadat v dalším volebním období, zatím není jasné. Včetně svého předchůdce, pracovní skupiny, zde cyklokomisi máme v podstatě už skoro dvacet let. A jakkoliv většinu její původní práce postupně přebrali pracovníci k tomu určených oddělení, pozice orgánu zajišťujícího odbornou garanci rozvoje cyklodopravy je v komplikovaném mechanismu hlavního města stále potřebná.