V článku představím pomůcku, která může městům a obcím výrazně usnadnit plánování investic do bezmotorové infrastruktury. Výrobce sportovních navigací Strava v roce 2014 zveřejnil celosvětovou mapu nejpoužívanějších cyklistických (a běžeckých) tras – Strava Heatmap. Jde o vizuálně ztvárněný soubor všech GPS bodů zaznamenaných uživateli aplikace Strava. Miliony lidí si zaznamenávají své jízdy na kole pomocí GPS nebo chytrého telefonu. Strava Heatmap umí přepínat mezi zobrazením jízdy na kole, běhání a obojího.
Orientační i přesná verze
Existuje přesnější verze zvaná Strava Metro, která není zveřejněna, a ke které si lze koupit licenci na vybraný soubor dat. Ve Strava Heatmap vypadá hojně využívaná trasa jako tlustá čára. Strava Metro poskytuje data o tom, kolik uživatel aplikace tudy projelo v jakém směru minutu po minutě. Strava Heatmap je pro utvoření obecné představy. Strava Metro je pro analýzu a plánování infrastruktury. Data ze Strava Metro umožňují dopravním plánovačům a propagátorům cyklistické dopravy provádět detailní analýzy a porozumět chování cyklistů v závislosti na denní době, dni v týdnu, ročním období a terénu.
Uživatelé aplikace si měřením jízd zároveň hlasují pro lepší cyklistickou infrastrukturu v místech, kudy jezdí. Čím více uživatel přibývá, tím jsou data přesnější. Každý týden jsou na světě nahrány miliony cest. Dohromady vytvářejí miliardy datových bodů (v prosinci 2014 jich bylo přes 300 miliard), které v agregované podobě umožňují analýzu a porozumění tomu, kudy cyklisté jezdí. Plánovači mohou při zdokonalování a údržbě infrastruktury provést rozhodnutí založená na přesnějších informacích.
Veřejně přístupná mapa Strava Global Heatmap
Rekreační nepřesnost
U Strava Heatmap se projevuje jistá nepřesnost. Lidé si zaznamenávají spíše vyjížďky, rekreační jízdy jsou v mapě propsány více, naopak dopravní jsou oslabeny. Pravděpodobně není tak zajímavé si měřit každodenní jízdy.
Společnost Strava uvádí na svém webu, že mezi uživateli jsou všechny skupiny cyklistů. Téměř polovina všech zaznamenaných jízd ve větších metropolitních oblastech je dojíždění (platí zjevně pro USA, pozn. red.). Ve Strava Metro lze jednotlivé účely cest rozlišit a filtrovat. Navíc v metropolitních oblastech se “dojíždí” za rekreací ven z města. Díky analýze dat je zjevné, že různé skupiny mají sklon využívat tu stejnou nejlepší dostupnou cyklistickou infrastrukturu či nejlepší ulice. V mapě Prahou na kole se těmito ulicemi snažíme vést praktické trasy.
V Praze pravděpodobně platí, že necelá polovina uživatel jsou dopravní cyklisté, protože velmi silně zbarvené jsou i dopravní koridory Vršovická a Vinohradská. Naopak v Pardubicích využívá aplikaci Strava mnohem méně dopravních cyklistů. Jinak by musel být silněji zbarvený tah Wonkův most – 17. listopadu – Jana Palacha. Pro rekreační odchylku může mluvit i malá tloušťka čar ve Vrchlabí či Uherském Hradišti. Zde ale může hrát roli i slabší rozšíření podobných technologií v menších sídlech. Pro rekreační odchylku dále hovoří také fakt, že Anglie je stejně hustě zbarvená jako Nizozemsko. Rekreační odchylka se tedy liší mezi jednotlivými městy a obcemi a podle toho je k Strava Heatmap třeba přistupovat. Spolehlivě však ukazuje, kudy si cyklisté našli cestu, pokud jim cestu přetnula překážka, kterou musí objíždět.
Vedle vizuální představy ze Strava Heatmap má Praha 25 automatických sčítačů zabudovaných ve stezkách a cyklopruzích, které s určitými výpadky započítávají průjezd každého cyklisty 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Výsledky jsou publikovány online. V úsecích mezi sčítači je ale třeba si počty cyklistů a jejich přesnou trasu domýšlet.
Více o projektu Cyklisté sobě na webu www.cyklistesobe.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.
Prot 17. 3. 2015, 12:33
Zmíněná "nepřesnost" může statistiky dost významně deformovat klidně i o řád, protože skladba lidí používajících Stravu může být fakt úplně jiná než skladba cyklistů obecně. Hlavně aby to někdo nezačal interpretovat jako přesná data!
Asi by to šlo trochu odfiltrovat použitím dat sčítačů, řekněme vzít poměry průjezdů v pracovní den k průjezdům o víkendu na Stravě a ve sčítačích, a vůbec nějakých sociologických průzkumů. Ale i tak to bude strašně deformované.
Martin 18. 3. 2015, 14:41
Deformace tam samozřejmě bude, ale bohužel mnoho jiných dat k dispozici není. Je tu jednak otázka volby aplikace pro tracking a zároveň otázka, zda lidé jezdící denodenně do práce 3 km na 40 let starém kole, si vůbec svojí cestu zaznamenávají, zda to není otázka především rekreačních jezdců. Nicméně hustota sčítačů není ideální a někde (třeba u nás v Hradci Králové) úplně chybí. Takže asi pro plánování lepší nějaká data, než vůbec nic. Jen jak píšete, musí se s nimi zacházet opatrně ;-)
Vratislav Filler 18. 3. 2015, 14:44
Přesně tak, s daty opatrně. Nicméně výstupy z heatmapy Strava mají obrovský význam už v tom, že ukazují, kudy všudy si cyklisti našli cestičky, nebo po jakých hrůzách někdy jezdí, když to nejde jinak...
Vratislav Filler 18. 3. 2015, 14:50
Na druhou stranu, jestli Strava nabízí výběr dat podle času, tak určitě nebude problém udělat zváštní filtraci pro všední dny mezi 6:00 a 9:00 a zvlášť pro víkendy.
Jiří Motýl 18. 3. 2015, 16:35
Opatrnost je na místě, zajisté bude skupina uživatelů Stravy něčím specifická oproti průměru.
Na veřejně přístupné mapě si to nevyselektujeme, ale u cest se dá v aplikaci zaškrtávat, že se jedná o dojížďku a nikoliv sport/rekreaci.
Tudíž případný analytik nemusí jen slepě selektovat data podle dnů a denní doby, ale může si přímo vybrat cesty, o kterých uživatelé prohlásili, že se jedná o dojížďku.
Zacyklení 18. 3. 2015, 17:57
Mně to připadá zajímavé už v tom, jak je vidět, kde je využívána cykloinfrastruktura - např. zrovna na dejvickém výřezu je krásně vidět cko Pelléova a např. smíšená stezka u tram Brusnice. Mohlo by to i bez jakékoli filtrace prostě sloužit k tomu, aby se indentifikovala frekventovaná místa a tam aby se cílila nová infrastruktura primárně.
josuk 19. 3. 2015, 08:06
Své městské cesty neměřím ani jinak nesleduji. Mapa aspoň nějaký přehled o možnostech cyklodopravy určitě poskytuje, alespoň rámcově. Protože je však někde úplná tma, zcela chybí některé uličky (např. Na Dědinách, na rozdíl od "používané" protisměrné souběžné), někde hustý provoz „nelogicky“ náhle začíná či končí (Na Veselí), mám dojem, že data pochází sice z velkého množství cest ale asi relativně malého počtu uživatelů.
Mosquit 19. 3. 2015, 10:55
Já nepoužívám Stravu, používám (z historických důvodů) Endomondo. Taktéž se dá zaškrnout "Kolo - doprava" nebo "Kolo - sport".
On i ten sport má nějaký význam. Když se jedu projet za Prahu, tak ale v Praze začínám a končím, tedy i tam udělám nějakou jízdu.
Mám těch jízd zaznamenaných docela dost, sám jsem taky zkoušel dělat .kml do gMaps se všema jízdama za celý rok a je z toho taky pěkná mapka.
Jiří Motýl 20. 3. 2015, 10:46
josuk: Také to vidím podobně, viz třeba na druhém obrázku hodně silný proud z Cukrovarnické končící uprostřed vilové čtvrti.
Zacyklení: Hodně to bude tím, kde je ta infrastruktura umístěna. Na Brusnici se po stezce jezdí, protože je na důležité spojce. Dále je ale vidět, že si uživatelé Stravy zvolí spíše cestu Keplerovou bez infrastruktury, než klidnou zajížďku se ztracenými metry podél hradeb. Takže hodně je to také o tom, aby ta infrastruktura kopírovala potřeby lidí.
A když už jsme u té Brusnice, tak se již dlouho zamýšlím, jestli má smysl dělat takové krátké dělené úseky. Pokud nelze udělat dělený úsek stezky pro chodce a cyklisty v delší části, pak si říkám, ať to je snad raději celé sdílené. Registrovat změny režimu co 100 metrů mi přijde zvlášť pro chodce nadlidské.