Sdílení kol je v Praze k dispozici už řadu let, ale sám jsem ho začal využívat až loni. Byla to láska na první jízdu. Proč mi trvalo tak dlouho sdílená kola vyzkoušet, když jezdím na kole prakticky celý život? Zkusím vám vysvětlit proč, abyste nemuseli opakovat moji chybu.
Systémy sdílených kol už dnes fungují ve spoustě měst, a přesto je spousta lidí pořád nebere jako způsob dopravy vážně. Tím hlavním kamenem úrazu bývá chybějící infrastruktura pro cyklisty. Lidé se zkrátka mezi auty necítí bezpečně, obzvlášť pokud s ježděním teprve začínají. V mém případě to ale bylo o něčem jiném. Po městě na vlastním kole jezdím běžně, takže strach mě nebrzdil. Šlo spíš o kombinaci skepse a síly zvyku.
Poprvé jsem sdílené kolo vyzkoušel před lety na návštěvě ve Vratislavi. Byla to super zábava a hezky to náš výlet oživilo. Jenže když jsem se vrátil do Prahy, tak mě ani nenapadlo v tom pokračovat, bral jsem to jako atrakci pro turisty. Člověk by si řekl, že jako cyklista budu téhle myšlence víc otevřený, ale paradoxně to na mě mělo přesně opačný efekt. Jako majitel vlastního kola jsem žil v představě, že bikesharingová kola budou těžká, pomalá a nepohodlná. Proč bych měl platit za horší kolo, když můžu jet na svém a zadarmo?
Moje pražská premiéra se sdíleným kolem byla čistě pragmatická: půjčil jsem ho mámě, když za mnou přijela na návštěvu, abychom se mohli jít společně projet Prokopským údolím. O rok později, jednoho krásného letního dne, jsem si na to vzpomněl a řekl jsem si, že to zkusím. Místo tramvaje jsem na vlakové nádraží vyrazil na Rekole. Cesta mi trvala stejně dlouho, ale dorazil jsem nabitý energií. Jako bonus jsem chytil trochu sluníčka, vyvětral se na čerstvém vzduchu a před dlouhým sezením ve vlaku si protáhl nohy. Navíc jsem nemusel řešit kde a jak kolo zamknu a jestli mi ho někdo i přesto neukradne. V tu chvíli mi došlo, o co všechno jsem doteď přicházel.
Od té doby využívám sdílená kola na cesty na boulder, k zubaři nebo na pracovní schůzky. Skoro pokaždé dorazím na místo v mnohem lepší náladě, než kdybych se mačkal v tramvaji nebo seděl v taxíku. Stačilo nějakých deset jízd a už nebylo cesty zpět. Tady je proč:
K tomu všemu jsem postupně objevil ještě jeden důvod, proč mi sdílená kola dělají takovou radost. Je to ta svoboda a volnost bez jakéhokoli tlaku na výkon. Když sednu na silničku nebo na bike, každá jízda má svůj účel: honím segmenty na Stravě, jedu podle tréninkového plánu nebo piluju techniku. Na sdíleném kole je mi ale rychlost úplně fuk. Můžu jet pomalu a rozhlížet se kolem sebe, zrychlit, jen když se mi zachce, a vůbec neřešit watty, aerodynamiku nebo sportovní výživu. Uvědomil jsem si, že je to pro mě na kole vzácný a překvapivě příjemný stav mysli.
To, jak na kole normálně jezdím, se kvůli sdíleným kolům nijak nemění, pořád to pro mě bude hlavně o sportu. Ale tyhle malé vyjížďky mi připomínají ten bezstarostný pocit z dětství a to, proč jsem si cyklistiku vlastně na začátku zamiloval.
Pro spoustu lidí je při zvažování sdílených kol klíčové, jestli se rychlostně vyrovnají hromadné dopravě. V příštím článku proto obě varianty porovnám z hlediska celkového času, který na cestě strávíte „od dveří ke dveřím“.
Článek původně vyšel na webu WeLoveCycling v angličtině. Děkujeme za spolupráci.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
tik 29. 7. 2026, 00:46
1
11
...a v neposledni rade jizda na sdilenem kole leci rakovinu!
MaT 29. 7. 2026, 01:11
1
2
Nejsem si jistý, jestli je na té fotce úvodní fotce přímo autor (ale vypadá to, že ano), ale podle mě to asi není úplně dobrý nápad, poskytovat takhle důkazní materiál... :-)
Třeba spoléhá na to, že mu to projde podobně jako jednomu nejmenovanému (M/m)otoristovi, co si také rád dokumentuje své přestupkové jednání, že třeba o fotce půjde tvrdit, že určitě není Dvorecký most, ale je to v nějaké sousední zemi, kde se s mobilem takto jezdit smí, že to PČR neuzná jako průkazné, že obličej nebude míst dost velké rozlišení a neví se kdy přesně byla pořízena, etc. Ale minimálně na promlčení (což se taky ukazuje jako úspěšná strategie) to asi v tomhle případě uhrát nepůjde, když se v článku přiznává, že tato kola začal využívat až v posledním roce. :-)
Každopádně není to zrovna dobrý příklad správné praxe. Před dvěma lety byl docela medializován případ, kdy jeden cyklista v Opavě dostal pokutu 2500 Kč. Rok před tím to prý ještě mohli řešit třeba pokutou 200 Kč, nebo i jen domluvou, ale od roku 2024 je to minimální pokuta při zaplacení na místě, ve správním řízení to může být i daleko víc. Na rozdíl od řidičů motorového vozidla za toto cyklista nenasbírá žádné trestné body...
A k tématu - já si poprvé vyzkoušel Vélib v Paříži, ale už to bude tak přes 10 let a bylo to fajn. Jízda různými linkami metra je v Paříži taky zážitek, ale na povrchu toho člověk vidí přeci jen víc a vyšlo to tehdy i levněji, mám pocit, že to bylo snad 1,5 € za den kdy to člověk využil, ale jednotlivé výpůjčky už pak snad byly dokonce zdarma, když se vešly do 30 minut...
Nextbiky a Rekola v Praze jsou fajn, pár let zpátky jsem je taky začal využívat - je to fajn na poslední míli, nebo v relacích, kde MHD ani není... Třeba nedávno přesun při cestě k zubaři ze Staroměstské někam k Dlouhé. Jednou se dokonce nějakým zázrakem objevil Nextbike i u metra v Motole, potřeboval jsem tehdy na Anděla a do těch 15 minut jsem to taky zvládl, myslím, že je to i srovnatelný čas s autobusem 167 a určitě rychlejší, než se přesunout dolů na Plzeňskou a jet tramvají...
Ale u nás na Vinohradech je problém poslední asi 2-3 roky, že když bych šedé (resp. dnes modré) či růžové kolo i využil, tak tu prostě široko daleko žádné není. Většina jich je někde v Karlíně, v Holešovicích, případně prost někde dole mimo Vinohrady. A i když Nextbike kola různě po Praze pomocí dodávek různě redistribuuje, tak mi ty poslední roky přijde, že u nás mezi Mírákem a sady bratří Čapků jakože vůbec. Občas asi vyklopí pár kol na křižovatce Ondříčkova × Milešovská, ale tím to hasne. I třeba na Jiřáku potkat nějaké kolo je dost vzácnost...
Vojta 30. 7. 2026, 11:12
4
MaT: zdroj fotky je ROPID, takže to s největší pravděpodobností autor nebude. To, že ROPID produkuje takový propagační fotky, je věc druhá.
A s kopcema je kříž, vzdycky bude mnohem víc lidí, který si z kopce rádi sjedou dolů, než těch, kteří si to vyšplápnou. Zavozy jsou taky jen částečný řešení. Nákladné a muselo by se toho tam navozit fakt hodně, protože většina jízd bude prostě z kopce dolů. A v tu chvíli začne trochu trpět ekologie. Nevím, jestli to někdo počítal, ale přecejen vozit autem na kopec kola, aby pak sjela dolů, by bylo trochu na palici.
Martin Šnobr 30. 7. 2026, 15:06
1
@MaT – šlo o ilustrační fotku od ROPID, díky za upozornění, už jsem ji vyměnil za vhodnější. Díky za zajímavé body k bikesharingu.
Kuba 30. 7. 2026, 16:31
1
Vojta: jo, kopce jsou pro bikesharing problém, ale jsou způsoby, jak to zmírnit. Dost záleží na tom, jak vypadá ta cesta. Když je klidná, ve stínu a s použitelným sklonem, je to úplně jiná věc než když je to po hlavní mezi auty a na pražícím slunci. Plus jsou taky velký části nahoře na kopcích, který jsou ale samy o sobě rovný a tak rozlehlý, že by ty kola dávaly smysl, i kdyby jezdily jen tam. Jenže je to mimo centrum a tedy mimo zájem provozovatelů. A to nezmiňuju e-kola. Lime běžně vidím stát i u nás na úbočí kopce, NB i Rekola tu maj spíš jen stanice "aby se neřeklo".
Co se týče vyvážení do kopců auty a ekologie. Jasně, není to ideální. Ale tohle je IMO potřeba posuzovat v kontextu. Ty dodávky stejně vozí kola na servis do dílen. Když pojedou na kopec pro porouchané kolo, můžou tam rovnou vyvézt třeba 15 funkčních zespodu. I ty dodávky dneska můžou být elektrický. A hlavně, co je na druhé misce vah? Velké části města, kde bikesharing v podstatě nefunguje, protože je vzácnost najít tam kolo. Takže se na to nedá spoléhat, tím spíš lidi jezdí autem... Prostě je otázka, jestli to "ušetření" cest dodávkami pro vyvážení kol nakonec negeneruje nepřímo víc problémů, včetně víc cest autem po městě.
Taky je možný k tomu vyvážení na kopce uživatele motivovat (třeba jízdy/minuty zdarma), atd. Nebo je naopak demotivovat tím, že se systém bude tvářit, že je to cesta jako každá jiná. To mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem takhle jezdil na NB od řeky 100 výškových metrů nahoru a bylo to fyzicky celkem v pohodě, prostě jsem se nikam nehnal a šlo to. Strašně demotivující bylo, když mi ta cesta vyšla na 46 nebo 47 minut, protože 15 pokryla tramvajenka, 30 předplatný, který jsem tehdy měl, a za tu poslední minutu nebo dvě mi to naúčtovalo dalších 30,- Tak jsem se na to vykašlal, předplatný zrušil a používám ta kola jen na občasné přískoky dole u řeky.
Jiří Kadlec 31. 7. 2026, 15:05
Asi jsem nechápavý, ale co je na fotce z Dvoreckého mostu špatně? (že cyklisti nemají přilbu?) Jiné pochybení / špatný příklad tam nevidím.
Já osobně když jedu na svém "bajku" po praze tak přilbu vždy nosím, ale na rekole někdy si popojedu taky bez helmy...
Nightrider 3. 8. 2026, 14:06
1
@Jiří Kadlec: teď už nic, je tam jiná fotka. Na té původní byl borec na kole s mobilem v ruce.
komentář