Zajímavosti z amsterdamského veletrhu nákladních kol

Rodinná a lehká nákladní kola

U nás rodinných nákladních kol zatím mnoho nejezdí. Na první pohled se jedná o trochu jiná kola s prodlouženým „předkem“ nebo „zadkem“, případně tříkolky. V zahraničí jsou již běžně používány jako hlavní dopravní prostředek po městě pro rodiny s malými dětmi (do cca 10-12 let) nebo prostě jen jako malý „náklaďák“ pro firmy. Nosnost je v průměru kolem 150–200 kg včetně řidiče, drtivá většina se jich již prodává s elektrickým motorem a stojí až na výjimky od 100 000 Kč výše.

Z rodinných nákladních kol na veletrhu převažovaly spíše longjohny (kola s nákladním prostorem před řídítky) a tříkolky s předním nákladním prostorem od tradičních evropských značek jako Bullitt, Urban Arrow či Bakfiets.nl až po např. indický Revolgo. Převaha longjohnů, především od Urban Arrow, byla znát i v ulicích Amsterdamu.

Longtailů (kola s prodlouženým zadním nosičem) bylo poskrovnu. Zajímavá byla např. belgická značka Bike 43 nebo částečně skládací italský Fabriga s velmi nízkým těžištěm.

Z longjohnů máme z Prahy zkušenosti především s dánským Bullitty nebo holandskými Urban Arrow, většinou s nimi ale operují zkušení jezdci přepravních společností. Longtailů jezdí v Praze pár a tříkolky téměř vůbec. Bylo zajímavé sledovat na veletrhu celé rodiny včetně prarodičů, jak si přišly vyzkoušet svoje vysněné kolo na testovací dráze, která byla součástí veletrhu. Já si přijel vyzkoušet rodinnou tříkolku s nákladním prostorem před řídítky CD2 od Hnf-Nicolai. Moc mi to na ní nešlo, ale nebyla to asi chyba tříkolky.

Těžká nákladní kola

My jsme však jeli na veletrh okouknout především kola určená pro doručování větších nákladů. V tomto segmentu bylo zajímavé nasazení generátorů u některých prezentovaných kol. U tzv. bezřetězových kol se šlapáním vyrábí elektřina, která je přenášena kabelem do baterie, jež pohání motor. Na veletrhu se představili dva evropští výrobci bezřetězových systémů. Pendix a Cixi.

Jirku (jako stavitele nákladních kol) zajímaly důležité technické detaily kol jako je rekuperace/ dobíjení baterií při brzdění, brzdění motorem, zpátečka, odpružení a mnoho dalšího. Často zmiňovaný kopcovitý terén Prahy „nevhodný“ pro cyklistiku, by mohl být v kombinaci elektrokolo a rekuperace naopak výhodou, kterou nemá žádná jiná evropská metropole.

Limity nákladních kol

Mě osobně zaujaly limity nákladní cyklodopravy, o kterých jsem dříve tolik nepřemýšlel. S Jirkou řešíme většinou pro moji Polévkárnu převoz zboží kolem 150–200 kg denně. Největší prezentovaná kola na veletrhu (většinou tříkolky s nákladním prostorem vzadu) měla nosnost kolem 350 kg nákladu, sama vážila kolem 300 kg. To už nejsou malá kola. Výhodou oproti autům je i u takto těžkých kol možnost použití cyklistické infrastruktury města, na kratší vzdálenosti jsou tedy mnohdy rychlejší než auta. Vzhledem ke stavu cyklo infrastruktury u nás mám o efektivním využití takto velkých kol v Praze pochyby. Na druhou stranu, pokud bude jednou omezen vjezd aut do centra, mohl by i tento typ kol u nás najít větší uplatnění.

Čtyřkolky

Zajímavou zkušeností a příjemným překvapením pro mě bylo testování prezentovaných čtyřkolek. Tak nějak podvědomě je snad ani nepovažujeme za kola. Tříkolky ještě budiž, podobají se rikšám či motorkám, ale čtyřkolky? To už zavání automobilismem. O to více jsem byl překvapen jejich možnostmi. Pokud bych si měl na veletrhu vybrat jen jedno kolo, byla by to asi bez většího váhání právě čtyřkolka GoLo.

Jestliže nákladní kola dnes již vyrábí po světě téměř každý (nově např. Decathlon, Specialized nebo Cannondale), a výběr je tak opravdu široký, u nákladních vozíků je situace tristní. Pro náklad nad 100 kg lze vybírat z firem, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. O to více jsme se těšili na výrobce vozíků pro auta AL-KO, který na veletrhu prezentoval své první dva koncepty vozíků za kola. Vypadaly velmi slibně, snesly zatížení nad 200 kg, byly celoodpružené, měly kvalitní brzdy a ISO 50 (standardní univerzální systém připojení k autu – který Jirka velmi rád instaluje na své vozíky a kola). Celá prezentace měla drobnou vadu. Zástupci AL-KA si nepřivezli žádné kolo, za které by bylo možné jejich vozíky připojit a nešlo je tedy vyzkoušet na testovací dráze. Snad příště.

Cyklistický Amsterdam

Ačkoliv u nás často slýcháme, že počasí v Praze (zejména na podzim a v zimě) nepřeje cyklistice, v Amsterdamu evidentně déšť, kroupy a sníh počty cyklistů v ulicích příliš neovlivňují.

Přestože po městě jezdilo více automobilů, než jsme očekávali (Amsterdam má dle statistik cca o neuvěřitelných 500 osobních automobilů na 1000 obyvatel méně než Praha), jako cyklisti jsme se v celém Amsterdamu cítili bezpečně. Souvisí to s komplexním řešení cyklisitcké dopravy ve městě (především výškové oddělení všech/jednotlivých druhů dopravy – tramvaj, automobily, kola, chodci). Můžete jet třeba půl hodiny na okraj města a nemusíte ani jednou sjet z oddělené cyklostezky. Na zhruba 80 % silnic je navíc nově v Amsterdamu zavedena rychlost 30 km/h, takže pokud se vám výjimečně stane, že musíte sjet na vozovku, necítíte se ohroženi.

Koresponduje to s plánem mobility, který si v roce 2018 radnice města odsouhlasila. Jeho součástí bylo mimo jiné výrazné upřednostnění pěší a cyklistické dopravy, zdražení hodinového i rezidenčního parkování automobilů nebo rušení tisíců parkovacích míst pro automobily.

Značky, které nás zaujaly

• Rethink – výrobce téměř celodřevěného longtailu i longjohna z Drážďan. Firma se snaží vyrobit co největší část kola z materiálů a komponentů vyrobených v Evropě. Zajímavé je ovládání zatáčení longjohna pomocí ocelových lanek namísto táhla, jak to má například Bullitt. Motory Rethinku umožňují při brždění rekuperaci.
• Roland – německá firma vyrábějící převážně menší vozíky za kolo. Na veletrhu prezentovala svůj první vozík s elektrickým pohonem. Motor vozíku je spouštěn senzorem přimontovaným jednoduše na pedálu tažného kola.
• Carla Cargo – německý výrobce nákladních elektrických vozíků s nosností až 200 kg nesměl na veletrhu chybět.
• AL-KO – tradiční německý výrobce vozíků za auta, prezentoval svoje první dva koncepty vozíků za kola, které jsou zajímavé např. svým systémem odpružení i brzd.
• Pendix – německý výrobce lehkého středového motoru a lehké baterie eDrive, které se často používají např. pro elektrifikaci legendárních skládacích Bromptonů. Na veletrhu nově prezentovali svůj systém bezřetězového pohonu kola eDrive IN.
• VSC.BIKE – německý výrobce několika druhů nákladních kol. Na veletrhu prezentovali jednu ze svých tříkolek s generátorem Pendix (což je jejich sesterská firma). Některé jejich kola používá například německá nebo rakouská pošta.
• Nüwiel – německý sofistikovaný elektrický vozík za kolo, který uveze až 150 kg nákladu, a utáhne ho bez námahy i skládačka. Funguje i bez kola jako manipulační vozík. Nüwiel používá například belgická nebo rakouská pošta, ale také třeba německá IKEA.

• Evo – britský výrobce kapotovaných čtyřkolek, které uvezou až 150 kg nákladu. Aktuálně je začíná používat pro doručování Amazon. Oceňoval jsem dobrou stabilitu a skvělý rejd.
• Fabriga – italský malý longtail s nízkým těžištěm a kloubem, který umožňuje částečně kolo složit
• Fulpra – holandské tříkolky pro opravdu těžké náklady do 350 kg, zajímavý je systém naklápění přední části tříkolky s řidičem, zatímco nákladní část tříkolky zůstává stabilní. Toto řešení v současnosti využívá více firem na trhu.
• Freegones – zajímavá tříkolka, která se vyrábí v továrnách Renault a uveze až 300 kg nákladu.
• ECCOV – korejský výrobce zajímavé bezřetězové čtyřkolky (ale i tříkolky nebo longtailu) se zpátečkou i rekuperací a nosností 350 Kg.
• Cixi – francouzský výrobce bezřetězového řešení pro kola. Na veletrhu prezentovali dvě městská kola a jednu instalaci na nákladní čtyřkolce Golobike.
• GoLo – skvělá bezřetězová čtyřkolka, která měla nainstalovaný generátor od CIXI. Čtyřkolka je celoodpružená, uveze až 200 kg nákladu a její nákladní prostor je umístěn nízko nad zemí, i proto je čtyřkolka velmi stabilní.
• Avnson – zajímavý skládací longjohn
• Indimob – italská tříkolka, která zaujme především svojí kapotovanou verzí, která uveze dvě osoby. Vyrábí se ale i ve verzi nákladního kola.
• Gleam – unikátní rakouská tříkolka, asi jediná na trhu, která se umí celá naklápět. Bohužel firma letos zbankrotovala, a na veletrhu tak byl vidět pouze jeden model ve verzi Broadcast bike, jehož majitel zajištoval natáčení a ozvučení diskusí a přednášek na veletrhu. V Praze mají jedinou Cargobajkeři.