Na konci listopadu jsme se s Jirkou Štruplem z Cargo-bajkeři vypravili na International Cargo Bike Festival (ICBF) do Amsterdamu. Oba se zajímáme o cyklo logistiku – přepravu zboží všeho druhu, objemu i váhy na kolech, a ICBF byla ideální příležitostí okouknout, co se nového v tomto odvětví děje. Vyrazili jsme nočním vlakem se skládačkami Brompton, abychom si taky trochu užili amsterdamských cyklostezek. Co nás na veletrhu zaujalo?
U nás rodinných nákladních kol zatím mnoho nejezdí. Na první pohled se jedná o trochu jiná kola s prodlouženým „předkem“ nebo „zadkem“, případně tříkolky. V zahraničí jsou již běžně používány jako hlavní dopravní prostředek po městě pro rodiny s malými dětmi (do cca 10-12 let) nebo prostě jen jako malý „náklaďák“ pro firmy. Nosnost je v průměru kolem 150–200 kg včetně řidiče, drtivá většina se jich již prodává s elektrickým motorem a stojí až na výjimky od 100 000 Kč výše.
Z rodinných nákladních kol na veletrhu převažovaly spíše longjohny (kola s nákladním prostorem před řídítky) a tříkolky s předním nákladním prostorem od tradičních evropských značek jako Bullitt, Urban Arrow či Bakfiets.nl až po např. indický Revolgo. Převaha longjohnů, především od Urban Arrow, byla znát i v ulicích Amsterdamu.
Longtailů (kola s prodlouženým zadním nosičem) bylo poskrovnu. Zajímavá byla např. belgická značka Bike 43 nebo částečně skládací italský Fabriga s velmi nízkým těžištěm.
Z longjohnů máme z Prahy zkušenosti především s dánským Bullitty nebo holandskými Urban Arrow, většinou s nimi ale operují zkušení jezdci přepravních společností. Longtailů jezdí v Praze pár a tříkolky téměř vůbec. Bylo zajímavé sledovat na veletrhu celé rodiny včetně prarodičů, jak si přišly vyzkoušet svoje vysněné kolo na testovací dráze, která byla součástí veletrhu. Já si přijel vyzkoušet rodinnou tříkolku s nákladním prostorem před řídítky CD2 od Hnf-Nicolai. Moc mi to na ní nešlo, ale nebyla to asi chyba tříkolky.
My jsme však jeli na veletrh okouknout především kola určená pro doručování větších nákladů. V tomto segmentu bylo zajímavé nasazení generátorů u některých prezentovaných kol. U tzv. bezřetězových kol se šlapáním vyrábí elektřina, která je přenášena kabelem do baterie, jež pohání motor. Na veletrhu se představili dva evropští výrobci bezřetězových systémů. Pendix a Cixi.
Jirku (jako stavitele nákladních kol) zajímaly důležité technické detaily kol jako je rekuperace/ dobíjení baterií při brzdění, brzdění motorem, zpátečka, odpružení a mnoho dalšího. Často zmiňovaný kopcovitý terén Prahy „nevhodný“ pro cyklistiku, by mohl být v kombinaci elektrokolo a rekuperace naopak výhodou, kterou nemá žádná jiná evropská metropole.
Mě osobně zaujaly limity nákladní cyklodopravy, o kterých jsem dříve tolik nepřemýšlel. S Jirkou řešíme většinou pro moji Polévkárnu převoz zboží kolem 150–200 kg denně. Největší prezentovaná kola na veletrhu (většinou tříkolky s nákladním prostorem vzadu) měla nosnost kolem 350 kg nákladu, sama vážila kolem 300 kg. To už nejsou malá kola. Výhodou oproti autům je i u takto těžkých kol možnost použití cyklistické infrastruktury města, na kratší vzdálenosti jsou tedy mnohdy rychlejší než auta. Vzhledem ke stavu cyklo infrastruktury u nás mám o efektivním využití takto velkých kol v Praze pochyby. Na druhou stranu, pokud bude jednou omezen vjezd aut do centra, mohl by i tento typ kol u nás najít větší uplatnění.
Zajímavou zkušeností a příjemným překvapením pro mě bylo testování prezentovaných čtyřkolek. Tak nějak podvědomě je snad ani nepovažujeme za kola. Tříkolky ještě budiž, podobají se rikšám či motorkám, ale čtyřkolky? To už zavání automobilismem. O to více jsem byl překvapen jejich možnostmi. Pokud bych si měl na veletrhu vybrat jen jedno kolo, byla by to asi bez většího váhání právě čtyřkolka GoLo.
Jestliže nákladní kola dnes již vyrábí po světě téměř každý (nově např. Decathlon, Specialized nebo Cannondale), a výběr je tak opravdu široký, u nákladních vozíků je situace tristní. Pro náklad nad 100 kg lze vybírat z firem, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. O to více jsme se těšili na výrobce vozíků pro auta AL-KO, který na veletrhu prezentoval své první dva koncepty vozíků za kola. Vypadaly velmi slibně, snesly zatížení nad 200 kg, byly celoodpružené, měly kvalitní brzdy a ISO 50 (standardní univerzální systém připojení k autu – který Jirka velmi rád instaluje na své vozíky a kola). Celá prezentace měla drobnou vadu. Zástupci AL-KA si nepřivezli žádné kolo, za které by bylo možné jejich vozíky připojit a nešlo je tedy vyzkoušet na testovací dráze. Snad příště.
Ačkoliv u nás často slýcháme, že počasí v Praze (zejména na podzim a v zimě) nepřeje cyklistice, v Amsterdamu evidentně déšť, kroupy a sníh počty cyklistů v ulicích příliš neovlivňují.
Přestože po městě jezdilo více automobilů, než jsme očekávali (Amsterdam má dle statistik cca o neuvěřitelných 500 osobních automobilů na 1000 obyvatel méně než Praha), jako cyklisti jsme se v celém Amsterdamu cítili bezpečně. Souvisí to s komplexním řešení cyklisitcké dopravy ve městě (především výškové oddělení všech/jednotlivých druhů dopravy – tramvaj, automobily, kola, chodci). Můžete jet třeba půl hodiny na okraj města a nemusíte ani jednou sjet z oddělené cyklostezky. Na zhruba 80 % silnic je navíc nově v Amsterdamu zavedena rychlost 30 km/h, takže pokud se vám výjimečně stane, že musíte sjet na vozovku, necítíte se ohroženi.
Koresponduje to s plánem mobility, který si v roce 2018 radnice města odsouhlasila. Jeho součástí bylo mimo jiné výrazné upřednostnění pěší a cyklistické dopravy, zdražení hodinového i rezidenčního parkování automobilů nebo rušení tisíců parkovacích míst pro automobily.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Zdenek X 11. 1. 2024, 09:12
5
3
300 + 350 kg. Tomu, ze to splnuje evropske narizeni ("pedal cycles with pedal assistance which are equipped with an auxiliary electric motor having a maximum continuous rated power of less than or equal to 250 W") nemuze verit nikdo. Tyhle dopravni prostredky jsou auta (= vozidla pohanena primarne motorem) a ani se to nasnazi skryvat, na nekterych podle posedu ani efektivne slapat nejde. Ale dobry, regulace jsou casto brzdou rozvoje. Ale zarazi me konsensus (alespon tak to doposud sleduji) ohledne vyuziti cyklisticke infrastruktury temito stroji. Nevidim prilis velky rozdil mezi tim, kdyz dite jede dopravne zklidnenym Karlinem mezi auty (nebo e-auty) jedoucimi 30 km/h po silnici, a po cyklostezce, kde se motaji pultunove stroje (400 kg, kdyz to neveze zadny naklad, jenom ridice) rychlosti 25 km/h (a nebo rychleji, ze), ke kterym vyrobce pridelal slapky. Jo, rozdily tam jsou: auto lepe brzdi, konstrukteri pouzivaji prvky pro zmirneni zraneni chodcu pri srazce a auta jsou na to testovana, v zime a v noci chodce/cyklistu neprehlednou, protoze maji poradna svetla, nektere auta maji "autonomous emergency braking", maji zaplacene povinne ruceni, prochazeji pravidelnou technickou prohlidkou, v pripade vyssich aut (coz je dnes i kdejake SUV) nabizeni i lepsi rozhled.
Kdyz zasikova sluzba na moment zaparkuje na chodniku (aby donesla nekomu balicek) je to problem (kolikrat jsem to tady cetl). Kdyz zaparkuje Fulpra o pudorysu 1x3 m a vysce 2 m, bude to jiz OK? Nebo to muze nechat stat "na blikackach" (ktere nema) v cyklopruhu? (Za me neni problem ani jedno, je to o obycejne lidske ohleduplnosti, i to auto tam nestoji jen tak, ale nekdo v prilehlem dome chce dostat svoje zbozi, tak ho obejdu/objedu)
Nevidim duvod, proc nevozit lidi/zbozi na cemkoliv, ale jestli se buduje ve jmenu bezpecnosti oddelena infra pro chodce - kola - auto (pritom ja infra pro kola nepovazuji na zaklade me zkusenosti za zcela nezbytnou, jiste, jde-li to a mame na to, proc ne), tak 600 kg vozitko patri na silnici k autum nikoli ke kolum (nebo dokonce ke kolum a chodcum na smisenych stezkach nebo v rekreacnich zonach).
Václav Řehák 11. 1. 2024, 10:34
3
"Ale zarazi me konsensus"
Nejsem si jistý, že takový konsensus existuje. To, že fanoušek nákladních kol tady dá takový článek (díky za něj, je zajímavý), neznamená automaticky, že si všichni myslí, že takové stroje patří na cyklostezku. Já osobně si u fotky Fulpra říkal, že tohle už za kolo nepovažuju a nechtěl bych, aby to jezdilo po chodníku s povoleným vjezdem cyklistů.
Jakub Ditrich 11. 1. 2024, 17:24
Ta věc bez řetězu, která vás tak zaujala se nazývá "serial hybrid" a největším výrobcem je německý Schafler. Až do začátku platnosti technické normy pro elektrokola jsou tyto stroje v šedé zóně protože nespadají pod epac
Martin Jelínek 11. 1. 2024, 22:38
2
Zmíněná Fulpra v článku je extrém. Osobně bych po takovém kole netoužil (na váhu nákladu 350 kg bych již asi zvažoval malou elektrickou dodávku), i když si myslím, že i takové kolo třeba v centru měst může být alternativou k některým zásobovacím vozům.
Regulace – poučil bych se v zahraničí, kde těchto kol jezdí více a jaké s tím mají zkušenosti na cyklostezkách.
Brzdné vlastnosti Fulpry i ostatních kol byly velmi dobré (toto výrobci nepodceňují a nepoužívají brzdy určené pro běžná kola). Např. vozík Nüwiel (cca 100 kg váha + max. 150 kg náklad) měl skvělé brzdy, ani jste nevěděli, že za vámi něco jede/brzdí. Žádný tlak na tažné kolo.
Mě osobně dávají větší smysl kola (nebo vozíky) s váhou max. kolem 100 kg a nosností kolem 200 kg. V tomto segmentu se mi líbilo EAV nebo GoLo. Např. čtyřkolka GoLo je používaná v jedné verzi pro svoz dětí do školek a s takovým nákladem bych u nás asi opravdu na silnici nechtěl. Jinak co se týče infrastruktury v Praze, svoje děti bych asi v Praze na silnici ( i kdyby se na ní jezdilo 30 km/h) bez dozoru nepustil, cyklostezku bych risknul.
Serial Hybrid -bezřetězová kola - děkuji za upřesnění terminologie. Schaeffler bohužel na veletrhu neměl zastoupení, ani jsem si nevšiml, že by bylo nainstalováno na některém z kol. Co se týče legálnosti tohoto řešení, měl jsem dojem, že EU již stanovila, že toto řešení spadá pod EPAC (normu EN 15194) a smí se tedy aplikovat. Každopádně pokud to tak není, je to asi na dobré cestě k legálnímu nasazení do provozu.
xtonda 11. 1. 2024, 23:21
1
1
Tak ty největší modely, to mi přijde už poněkud vymknuté z kloubů. Navíc že 300 kg "kolo" uveze 350 kg není moc dobrý poměr. To je skoro jako by se vývoj vracel na začátek a znovu začínal vývoj automobilu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Benz_Patent_Motorwagen_%C4%8D%C3%ADslo_1
A jakou jízdní dynamiku bude mít 750kg monstrum i s motorem, pokud to bude legální cyklo motor co dává špičkově řekněme 750W.
Jinak článek je ušitý dost horkou jehlou, u všech zmíněných modelů by to chtělo aspoň ty nejzákladnější parametry jako rozměry, hmotnost s cena. A pokud to stojí 100 tis. výše jak je naznačeno v článku (a nejspíš daleko víc protože Fulpra má na webu uvedenu cenu od 15 000 €), proč bych cokoliv z toho měl chtít radši než české Benycargo
https://www.benycargo.cz/pracovni-elektro-trikolky/benycargo-11s-2/
Martin Šnobr 11. 1. 2024, 23:46
1
xtonda – článek není zamýšlen jako katalog modelů, ale především jako inspirace, ukázka. Kdo chce, další parametry si může lehko dohledat. ;)
Kuba 12. 1. 2024, 02:31
2
1
xtonda: na jednu stranu jo, skoro trictvrtetunovy "kolo" je extrem. Na druhou stranu pomer vlastni hmotnost-doloznost 1:1 by byl u dnesnich aut hodne dobrej vysledek. Tam jsou hodnoty spis dve tuny na 500 uzitecnyho zatizeni a podobne, u dodavek trochu lepsi, ale furt je tam to minimum kolem 2,5 tun.
S potkavanim na vyklostezce jak kde, na prazskych uzkych by mi to vadilo, na finskych 8m sirokych "baana" asi klidne. Pravdepodobnost, ze by se to na tech prazskych nejak rozsirilo ale vidim jako velmi nizkou, tohle jsou fakt stroje urcene jako nahrada dodavky pro zasobovani obchodu v centru, soukromnik si to nema duvod koupit. A radu mist na nasich cyklostezkach to dost mozna ani neprojede, takze s tim se nejspis i proozovatele budou chtit drzet na vozovkach. A treba na pesi zone na Vaclavaku nebo Prikopech stokrat radsi tohle nez 3,5t dodavky s dieslem, kterej za svejch pul milionu km, ktery ma najeto, jeste ani jednou nebyl optimalne zahratej...
Jo, dobre to legislativne osetrit jeste bude zajimavy, ale to je u novinek skoro vzdycky.
A pripominam, mezi cargokoly to realne bude vzdycky vyjimka, radove prevazovat budou urcite ty mensi modely.
komentář