Nakupuj na kole, Cyklisté Liberecka, Do práce na kole a nyní cyklokoordinátorka na pražském magistrátu. Povídali jsme si se Sylvou. Věřím, že si rozhovor užijete, protože nás to bavilo.
PNK: Co vlastně byl první impuls, že jsi se v cyklistice začala angažovat o něco víc než jenom jako účastník nejrůznějších akcí?
Sylva: Přibližně před šesti lety jsem začala psát Bakalářskou práci na téma “Bike&Ride”, která způsobila, že jsem se o cyklistiku a cyklistickou dopravu začala zajímat víc. Díky bakalářce a souvisejícím aktivitám jsem se v Liberci, kam jsem často jezdila, seznámila s Láďou Rozsypalem, který měl tenkrát za libereckou radnici na starosti mimo jiné také cyklistickou dopravu.
Jelikož vycítil můj velký zájem, přizval mě na schůzku týkající se inovace cyklogenerelu. To byl ten klíčový okamžik, protože právě zde jsem poprvé potkala Pavla Matějku, předsedu o. s. Cyklisté Liberecka. Jednoduše jsem se ho tehdy zeptala, jestli nechtějí s něčím pomoct, jemu zazářily oči a od té chvíle jsem začala pomáhat s organizací Do práce na kole a dalších aktivit. Vytvořili jsme sehrané „ostravské duo“ rozhýbávající liberecké cyklisty ;)
PNK: Co následovalo po Cyklisté Liberecka?
Sylva: V té době jsem už pracovala na své diplomové práci s tématem „Bike&Shop“ na UK. Vzpomínám si, že jsem na toto heslo narazila při finálních úpravách bakalářky. Hned mě to zaujalo, a ačkoliv tenkrát u nás nic podobného nebylo, vybrala jsem si to jako své téma a začala pracovat na projektu, který by realizoval navržený koncept v praxi (Bike&Shop u NC Géčko Liberec).
Teprve až o rok později jsem narazila na nově vznikající stránky projektu „Nakupuj na kole“, to byl pro mě impulz spojit se s tvůrkyní Jitkou Vrtalovou. To musím říct, že byl pro mě velice důležitý a osudový okamžik. Začaly jsme spolupracovat a pak už to šlo jedno s druhým. Díky Jitce jsem pronikla hlouběji do cyklistického dění, poznala spoustu skvělých lidí a v podstatě ji asi i vděčím za to, že teď dělám práci, která mě baví.
PNK: Představ si, že náš čtenář nezná cyklistické organizace. Popiš maličko fungování právě organizace Cyklisté Liberecka?
Sylva: Myslím, že obecně platí, že si za podobnými organizacemi nemusíte představovat ani vyhraněné cyklisty ani obrovskou síť lidí. Často se může jednat o malou skupinu, která spolupracuje s místním úřadem a jednoduše se snaží zlepšit věci ve svém okolí. V Cyklistech Liberecka jsme byli nanejvýš čtyři, kdo jsme tvořili zdravé jádro a na něčem se aktivně podíleli. Ostatní členové občas pomohli, když jim to zrovna vyšlo a někteří z nich dokonce ani na kole už moc nejezdili :D, I tak se nám podařilo připravit skvělé akce, na kterých se sešlo spoustu místních lidí s podobnou představou o městě, ve kterém chtějí žít.
PNK: Ze všech dosavadních akcí/projektů, z čeho máš největší radost, co tě nejvíc bavilo?
Sylva: Nejvíc mne zatím bavila organizace DPNK v Liberci. Během DPNK máte možnost oslovit mnohem větší skupinu lidí, než třeba při klasických cyklojízdách nebo drobných jednorázových setkáních. Měla jsem obrovskou radost, když se vše podařilo a lidi si celou kampaň užívali.
PNK: Zatím jsme probírali tvoji minulost, teď by mne zajímalo tvé současné působení na pražském magistrátu, kde působíš v roli cyklokoordinátorky od října 2014. Co máte připraveného v šuplíku pro Prahu na rok 2015?
Sylva: Na pražský magistrát jsem se vlastně dostala hned po studiích. Dost věcí je tak pro mě nových, ale zároveň je pro mě „Praha Cyklistická“ velkou výzvou. Akcí, které plánujeme a na které se těším, je mnoho. Mám velké vize a spoustu vysokých cílů, dalo by se říct, že někdy až spíše v oblacích ;) Nicméně asi nejvíc se těším na koordinaci DPNK pro zaměstnance MHMP, na aktivity spojené s mezinárodním projektem „Switch“, do kterého jsme se zapojili a v rámci kterého by měla vzniknout velká komunikační kampaň pro veřejnost s cílem motivovat lidi ke změně dopravního chování. Zkrátka aby přepnuli (switch) z motorové na bezmotorovou dopravu.
Mimo jiné a také zkrze všechny tyto aktivity bych ráda zlepšila komunikaci uvnitř magistrátu. Občas mám pocit, že ani samotní zaměstnanci opravdu neví, za kým jít, koho se zeptat, nebo kdo sedí vedle nich v kanceláři.
PNK: Jaká je zpětná vazba, když přijdeš s novým návrhem, máš to s kým probrat nebo jsou prvotní reakce spíše negativní?
Sylva: Musím zaklepat, že reakce jsou zatím spíše pozitivní, alespoň od lidí, se kterými dané věci řeším. Rozhodně obrovskou oporou mi je můj vedoucí Jarda Mach. Permanentně ho zásobuji svými, někdy na první pohled až šílenými nápady a jemu se vždy podaří to nějakým způsobem zprocesovat a najít řešení. Neuvěřitelné. Zachytí všechny mé myšlenky a dokáže je převést do toho šíleného byrokratického jazyka tak, aby to dokázalo projít celou tou spletitou strukturou a vrátit se se všemi potřebnými podpisy a razítky.
Podařilo se nám tak zorganizovat setkání cyklokoordinátorů městských částí a navázat tak úzkou spolupráci, vydat nové propagační materiály, rozjet magistrátní účast v DPNK, zapojit se do mezinárodních projektů a podobně. Řekla bych, že je důležité věci nastartovat a pak se většinou najde i spřízněná duše, někdo kdo poradí nebo pomůže.
PNK: Ať nejsme jen u pozitivního, co vnímáš jako největší překážku, když přicházíte s něčím novým. Vím, že jste připravovali tištěnou cyklomapu nejen pro cykloturisty.
Sylva: Jak už jsem se zmínila dřív, největší překážkou je jednoznačně vysoká míra byrokracie a to se bohužel netýká jen mého oboru, ale dá se to konstatovat obecně. Mám pocit, že trávím 60 % produktivního času vyplňováním nějakých formulářů a papírů k papírům, což je někdy ubíjející. Třeba se zmíněnou kampaní Switch, když se ohlédnu za celým tím procesem a vidím, kolik okolo toho bylo papírování a kolik času jsem nad tím strávila, tak jen pomyšlení na to, že by nám to Rada Prahy po tom všem neschválila …
To vysvětluje, proč mají někteří lidé na úřadech odpor k novým věcem, když si prožijete celý ten papírový cyklus, tak se vám do toho pak už znovu nechce.
PNK: Zajímalo by mě, jak se vám daří spolupracovat, nechávat se inspirovat v zahraničí?
Sylva: Řekla bych, že spolupráce se zahraničím existuje, ale platí, že to opravdu záleží na tom, kdo konkrétně daný odbor vede. Samozřejmě to ale neplatí pro všechny oblasti, v některých oborech to ani není potřeba. Co se týká našeho odboru, jsem v kontaktu se zahraničními městy, ať už jde o spolupráci v rámci zmíněného projektu Switch, nebo o spolupráci v rámci jiných mezinárodních pracovních skupin, ve kterých je Praha členem. Například začátkem roku jsem se zúčastnila setkání v rámci POLIS, které se týkalo bikesharingu. Tradiční vztahy máme se sousedícími státy a jejich hlavními městy.
Mezinárodní spolupráce je cenná, ale to jak přesvědčit Prahu 1, aby umožnila cyklistům bezproblémový průjezd přes jejich území, to prostě musíte vymyslet sami, s tím vám v zahraničí neporadí.
PNK: Závěrem na co se nejvíc těšíš, kde tě můžeme potkat a zajímavost na závěr
Sylva: Těším se na Galasovu „vícenárodní“ cyklojízdu do Vídně a jednoznačne na VeloCity do Nantes. Zajímavost? Původně jsem z Ostravy a vlastně teď více než na kole jezdím po městě na koloběžce.
PNK: Díky.
