Začala rekonstrukce Smetanova nábřeží v Praze. Přibude vyvýšený cyklopás, zklidnění se odkládá

Práce jsou rozdělené na tři samostatné, nicméně zároveň navazující a koordinované akce. Všechny skončí do 30. června 2022.

Plánované změny

TSK tento týden začíná se stavbami podle schválené koncepční studie Křižovnická – Smetanovo nábřeží – Masarykovo nábřeží, kterou připravil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Promění se veřejný prostor celého území od Klementina přes Křižovnické náměstí po Národní divadlo. Dle sdělení pražského magistrátu studie klade důraz na vznik nových míst pro trávení volného času v centru Prahy, podporuje tramvajovou dopravu a stejně tak nabízí lepší podmínky chodcům a cyklistům. Pro automobilovou dopravu se po realizaci investic nebude nic měnit.

„Centrum Prahy čeká největší změna za posledních několik desítek let. Úplně se promění oblast od Klementina přes Křižovnické náměstí po Národní divadlo. Pražané se mohou těšit na nové zastávky, stromořadí na Smetanově nábřeží, širokou pěší promenádu lemovanou stromořadím díky rozšířeným chodníkům, lavičky nebo samostatnou cyklostezku skrz úsek, kde dnes chybí. Smetanovo nábřeží i Malá Strana patří mezi nejkrásnější a nejcennější místa na světě. Musíme k nim tak přistupovat,“ uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě).

„Usilovně připravujeme a realizujeme projekty v centru Prahy, které výrazně proměňují a zlepšují kvalitu veřejných prostranství. Jedním z nich je úsek Křižovnická – Smetanovo nábřeží – Masarykovo nábřeží, kde pracujeme na vizi veřejného prostoru především pro lidi, kteří tady žijí, chodí pěšky a jezdí na kole, ale i pro ty, co sem potřebují jet autem. Těší mě, že do prostoru nábřeží bude vysazeno nové stromořadí a že navíc přibude 17 stromů,“ řekl náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček (nezávislý za TOP09, nyní oznámil kandidaturu na primátora za STAN).

Na Křižovnickém náměstí se doprava kříží s Královskou cestou, po které v letních měsících proudí až 100 tisíc chodců denně. Podmínky pro ně zlepší právě široká pěší promenáda od Karlova mostu přes Smetanovo nábřeží až po Národní divadlo s ikonickým výhledem na Hradčany. Na Smetanově nábřeží vznikne nové stromořadí o 17 stromech, město doplní lavičky a také chráněnou cyklistickou infrastrukturu, která v tomto úseku chybí. „Velice důležité také je to, že výsadba stromů se uskuteční v souladu se schválenými standardy modrozelené infrastruktury a pražského stromořadí. Stromy tak budou mít adekvátní dostatek prostoru k žití,“ popsal náměstek generálního ředitele TSK Josef Richtr.

Další stavební úpravy zlepší podmínky pro městskou hromadnou dopravu a cestující. Vznikne nová tramvajové zastávka Karlovy lázně ve směru z centra. Dnes se totiž jedná o jeden z nejdelších úseků bez tramvajové zastávky v centru města. Z vyšrafované části komunikace 30 metrů od zastávky směrem ke Staroměstské ulici se stane chodník s prostorným nárožím. Současná zastávka Karlovy lázně se také dočká opravy. Bude doplněna nástupním mysem, který vyplní místo mezi tramvají a obrubníkem a umožní bezbariérový nástup do dopravního prostředku.

Změna se bude také týkat současného uspořádání zastávek Národní divadlo, kvůli kterým musí tramvajové linky 2 a 18 stavět dvakrát v jedné zastávce. Ta na Smetanově nábřeží se zruší a uvolní místo chodcům a stromům. Linka 17 bude nově stavět v plánované stejnojmenné zastávce na Masarykově nábřeží.

Zcela nová tramvajová zastávka vznikne ve směru do centra před budovou Národního divadla u Žofína. Součástí je ale i rekonstrukce nástupiště již existující zastávky v opačném směru, a to včetně navazujících chodníků. „S touto úpravou dojde k posunutí šestimetrového přechodu pro chodce u Národního divadla a k výstavbě nového pětimetrového přechodu u křižovatky Masarykovo nábřeží – Divadelní – Na Struze. Povrch chodníku a zastávky bude z pražské mozaiky,“ vysvětlil náměstek Adam Scheinherr.

Zklidnění se odkládá

Jak Městem na kole informovalo v lednu tohoto roku, samotná rekonstrukce nepřinese zásadnější změny v automobilové dopravě. Podle vyjádření pražského radního dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) pro spolek AutoMat s dřívějším plánem na omezení tranzitu automobilů nově nesouhlasí dotčené městské části. Ještě minulý rok to přitom vypadalo, že na plán i přes určité podmínky kývnou.

Za chystaného režimu měl být původně průjezd aut na nábřeží povolen jen přes den a to pro vozidla s možností parkovat v modré zóně Prahy 1, pro obyvatele Prahy 2 a 5 pak na “jejich“ březích. Omezení tranzitu aut se v centru města se přitom plánovalo již za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2004. Proklamované snížení automobilové dopravy v historickém jádru města nenastalo ani po výstavbě městského okruhu, tedy tunelového komplexu Blanka za 46 miliard korun.

Už tehdejší primátor (a současný kandidát na primátora za koalici Spolu) Bohuslav Svoboda (ODS) v roce 2012 prohlásil: „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka, tedy v roce 2014 (…).“

Žádná politická reprezentace nakonec i přes různé proklamace nepřistoupila k jejímu omezení.

Ani současné stavební úpravy žádné zásadnější omezení vjezdu automobilové dopravy na Smetanovo nábřeží nepřinesou. Jediné regulace v tomto ohledu budou vyplývat z úprav samotných, jako je výstavba nové tramvajové zastávky. Vratislav Filler ze spolku AutoMat (také člen redakce MNK, pozn. red.) k tomu dodává: „Bez regulace vjezdu automobilů současná rekonstrukce žádná výhra nebude, protože se na nábřeží budou nadále tvořit každodenní kolony automobilů, které budou znepříjemňovat průjezd a průchod všem ostatním druhům dopravy, tedy tramvajím, chodcům i cyklistům.“

Zároveň Vratislav Filler pro Městem na kole doplňuje, že by se rád mýlil, ale domnívá se, že současná první etapa rekonstrukce bude zároveň na dlouhou dobu etapou poslední, protože všechny další předestřené zásahy by se již bez regulace vjezdu automobilů neobešly.

Změny v cyklistické dopravě

Zásadní změnou z hlediska cyklistické dopravy je vybudování cyklistického pásu, který začíná v předprostoru Národního divadla (zde ještě v úrovni vozovky), přechází ve formě cyklopruhu přes křižovatku s Národní třídou a následně vede ve vyvýšené podobě až ke křižovatce s Betlémskou. Zde do křižovatky bude ústit krátkým cyklopruhem. Cyklopás bude vydlážděn z žulové tryskané dlažby, měl by být tedy obdobně hladký jako cyklistický pruh v Muzejní oáze.

Celá změna tak pravděpodobně povede k převedení většiny cyklistických relací po cyklotrase A2 ve směru na Staroměstskou z Divadelní ulice na Masarykovo a Smetanovo nábřeží. Tomuto provozu doposud nebránila jen absence cyklistického pásu na nábřeží, ale i přikázané odbočení vpravo před křižovatkou s Národní.

Díky tomu lidé na kolech při jízdě ve směru na Staroměstskou budou moci vyměnit zhruba 400 metrový úsek v úzké Divadelní za chráněný cyklopás na nábřeží. Zde byl průjezd i přes nedávno doplněný ochranný cyklopruh a piktokoridor nadále pro značnou část lidí poměrně nepříjemný.

Další změny v rámci této etapy budou z hlediska cyklistické dopravy v porovnání s budovaným cyklopásem již spíše kosmetické. Dříve zveřejněné vizualizace obsahovaly například cyklopruh u tramvajové zastávky Staroměstská, toto opatření ale letos patrně nevznikne.

Naopak mírné zhoršení komfortu jízdy na kole lze očekávat ve spojitosti s budovanými tramvajovými zastávkami ve formě mysu. Ty sice podstatně zvýší komfort cestujících MHD, zároveň ale budou cyklisté posláni mez koleje v delším úseku než je tomu nyní.

V opačném směru jízdy od Staroměstské po Národní divadlo se v této etapě žádné výraznější změny k lepšímu pro cyklistickou dopravu neočekávají. Pravděpodobně nelze ani očekávat jakékoliv zlepšení v rámci cyklisty poptávaného odbočení z Masarykova nábřeží na most Legií.

Závěr

Cílem koncepční studie Křižovnická – Smetanovo nábřeží – Masarykovo nábřeží schválené v březnu 2021 je uspořádat prostor s ohledem především na cestující v MHD a chodce, kteří jej nejvíce využívají. Dle magistrátu se díky novým tramvajovým zastávkám zvýší dostupnost tramvajové dopravy v celé lokalitě. „Oblastí Malé Strany a Smetanova nábřeží jezdí všechny pražské páteřní tramvajové linky 9, 17 a 22, dále pak linky 2, 12, 15, 18 a 20. Patří mezi nejvytíženější spoje a spojují centrum s okolními částmi města. Z hlediska jednotlivých druhů dopravy využívají Smetanovo nábřeží ze 70 procent lidé v MHD a chodci. Zbylých 30 procent je individuální automobilová doprava. Na Malé Straně je tento poměr 80 procent pro MHD a chodce a 20 procent pro řidiče aut,“ připomněl Adam Scheinherr (Praha sobě).

V této souvislosti však nelze upozaďovat ani cyklistickou dopravu. IPR v rámci přípravy koncepce nábřeží udělal analýzu „dělby přepravní práce“ (tzv. modal split) u výjezdu z náplavky u Mánesa. AI software GoodVision odhalil, že během ranní špičky tvoří lidé na kole 10 % provozu. V centru Prahy je tak podíl cyklodopravy mnohem vyšší než je celoměstský průměr, který se pohybuje kolem 1 až 2,5 procenta.

„Smetanovo nábřeží je nejstarším nábřežím v Praze a jeho původní funkce byla především promenádní. Nábřeží tuto funkci nyní postrádá a studie, kterou IPR zpracoval, na ni navazuje. Chystaná opatření vnímám jako správný krok a věřím, že tato úprava nás opět posune k západním velkoměstům, které si často bereme za příklad,“ dodal ředitel IPR Ondřej Boháč.

Stavební práce budou doprovázet dopravní opatření, zejména v době úprav prostoru tramvajové zastávky Karlovy lázně. Vše by mělo být hotovo do konce června 2022. V té době by měl tedy v Praze přibýt i první plnohodnotný vyvýšený jednosměrný cyklopás dánského typu (pokud nepočítáme historickou realizaci v Letňanské). Jedná se o jedno z dalších výrazných zlepšení na této cyklisticky vytížené trase celoměstského významu, navazující i na nedávno provedené předláždění průjezdu přes Křižovnické náměstí.

I přes současné změny ale nadále úsek mezi Mánesem a Rudolfinem zůstane jedním z nejkritičtějších úseků na páteřní cyklotrase A2 z hlediska absence chráněné infrastruktury.