Na kole ve městě (8): Pokročilé dovednosti v provozu

Velká auta a slepé úhly

V některých ulicích je daleko silnější provoz velkých aut, než je běžné – v průmyslových zónách, na průtazích městem nebo na páteřní trase autobusů či trolejbusů. Všude tam se musíte vyrovnat se silným provozem velkých aut. I ve vnitřním městě jezdí mnoho dodávek a v posledních letech stoupá obliba objemnějších vozidel, která svou výškou a hmotou snižují přehlednost silničního provozu.

Náklaďáky a velká vozidla obecně mají dvě nepříjemné vlastnosti:

• Velké náklaďáky mají obrovskou slepou zónu na všechny strany přímo kolem kabiny. Při stání na semaforu jde o oblast zrovna v těch místech, kam byste se se svým kolem rádi postavili. Do blízkého okolí kabiny řidič kamionu prostě nevidí, dokud se nenakloní, na což nelze spoléhat.
• Při odbočování vpravo vybočí návěs klidně i o metr do vnitřku oblouku. Cyklistu, který se ocitl na špatném místě, tak dovede návěs přimáčknout na obrubník, nebo v horším případě semlít zadními koly.

Zatímco mezi osobními auty není předjetí kolony zprava a postavení se na čelní pozici obvykle žádný problém, jakmile se ve hře objeví kamion či autobus, musíte své chování výrazně přehodnotit. Zásady pro jízdu v přítomnosti velkých aut (na silnicích bez cyklopruhů) jsou proto následující:

• Nechávejte si větší boční odstup od kraje, aby vás mohl náklaďák předjet, až na to bude dost místa ve druhém pruhu nebo v protisměru. Zvýšený boční odstup využijte v okamžiku předjíždění velkým vozidlem k tomu, abyste se schovali ke kraji. Mimo obec jsou vaše šance na kontrolu předjíždění menší, není-li ale provoz příliš silný, je i zde větší boční odstup tím nejlepším řešením. Zvlášť za větrného počasí oceníte každý decimetr navíc, který tím získáte.
• Náklaďák s návěsem, který se chystá odbočit vpravo, nikdy nepředjíždějte zprava. Ani jste-li v cyklopruhu. Kdybyste se náhodou dostali do situace, kdy vám začne auto s návěsem dávat tzv. pravý hák, okamžitě vyjeďte nebo uskočte z vozovky, tady jde vážně o život!

Když dojedete náklaďák poskakující v koloně, zařaďte se za něj vlevo tak, abyste viděli jeho levá zrcátka. Tak budete pro řidiče náklaďáku viditelní a můžete se v klidu rozhodnout, zda náklaďák budete vůbec předjíždět.

Jak se k velkým autům chovat při předjíždění v kolonách budeme ještě podrobně rozebírat v dalším pokračování této série návodů.

Autobusy veřejné hromadné dopravy

Ve městě se nakonec nejčastěji setkáme s autobusy veřejné hromadné dopravy. Jejich řidiči vás díky nižšímu posezu v kabině vidí o něco lépe, se slepými úhly ale stejně raději počítejte. S autobusy se často křižujete a vlivem častých zastávek mohou být stejně rychlí jako cyklista. Přitom se ale jedná o vozidla veřejné dopravy přepravující mnohem více lidí než osobní automobily.
Cyklista by proto měl být schopen umožnit autobusu vyjet ze zastávky, i vzhledem k tomu, že pokud to neudělá, autobus jej zpravidla vzápětí předjede. Když víte, že vás čeká ještě několik zastávek, zvolněte a nechte autobus poodjet tak, abyste se několikrát zbytečně nepředjížděli. Obdobné principy platí i pro trolejbusy, ty mají akorát o něco rychlejší akceleraci.

Vzájemné interakci s autobusy a trolejbusy jsme před časem věnovali podrobný návod (naleznete ho zde).

Přes tramvajové koleje

Tramvajový pás v ulici městského centra je pro cyklistu lákadlem i ohrožením. Jsou místa, kde je ulice s tramvajovými kolejemi nejlepším legálním průjezdem. A jsou místa, kde se kolejiště výhybek položených do rozbité dlažby mění v cyklistovu noční můru. Jak tedy tramvajové koleje zvládnout?

Základem je naučit se koleje bezpečně křížit. Koleje jsou kluzké, i za sucha na nich hrozí podklouznutí nebo uvíznutí předního kola ve žlábku. Proto je přejíždíme přímo a křížíme je co nejvíce kolmo. Velmi pomáhají širší pláště, které neuvíznou ve žlábku. Ani na horském kole ale při jízdě přes koleje zásadně nezatáčíme – obzvlášť za mokra.

Při odbočování je pro dosažení správného úhlu křížení kolejí nejprve třeba mírně vybočit na druhou stranu a pak teprve změnit směr a kolej překřížit co nejvíce kolmo. Za mokra či hrozící námrazy zpomalte téměř do kroku. Řidiči za sebou dejte vědět ukázáním, že budete zpomalovat. Kolej je potřeba křížit spíše na volnoběh – nebrzdit na ní, ani na ní zprudka nešlapat do pedálů.

V mnoha ulicích jedou cyklisté po tramvajovém pásu společně s tramvajemi i auty. Zda jet vpravo od kolejí nebo mezi nimi, závisí na vzdálenosti od obruby nebo zaparkovaných aut. Pro bezpečnou jízdu vpravo od kolejí je potřeba nejméně metr od obruby a metr a půl od parkujících aut. Šířka prostoru vpravo od kolejí ale leckdy kolísá. Časté křížení kolejí v přímé jízdě není bezpečné, není tudíž vhodné uhýbat pokaždé, když se napravo objeví na pár desítek metrů více místa. Lepší je proto držet se spíš v tramvajovém pásu. Někdy je bezpečná pozice jízdy mezi kolejemi značena piktogramovým koridorem.

Průjezd tramvajovou zastávkou je vpravo od kolejí téměř nemožný. Nástupní hrana ostrůvku bývá velmi blízko. Mezi koleje je potřeba zařadit se včas. Rozhodně vás nesmí napadnout začít v úzké tramvajové zastávce tramvaj předjíždět zleva. Tramvaj před vámi se může kdykoliv rozjet, nebo z protisměru může přijet jiná tramvaj. Z toho důvodu bývá v zastávkách obvykle i vyznačena bílá nepřerušovaná čára zapovídající předjíždění. Samozřejmostí je také nenajíždění na chodník a nepředjíždění tramvaje po nástupním ostrůvku. To je zcela zásadním ohrožením nastupujících a vystupujících cestujících a z dobrých důvodů je to zakázáno. Zkrátka a dobře: za stanicující tramvají počkejte dokud se opět nerozjede.

U tramvajových zastávek jsou rizikem ještě chodci dobíhající nebo vystupující z tramvaje. Pokud projíždíte kolem zastávky, ve které právě stojí tramvaj, buďte opatrní. Při čekání za tramvají nechte metr mezeru, aby se chodci protáhli (pokud tím nezablokujete tramvaji za vámi zastavení v zastávce).

Železniční koleje mají větší žlábky, a jsou proto nebezpečnější. U nich je kolmé křížení téměř nezbytné. Šikmé železniční přejezdy proto musíte překonávat velmi nepříjemným kličkováním, třeba i s předchozím zabráním pruhu. Někdy se na tramvajových tratích instalují víceméně železniční koleje s větší šířkou žlábku. V takových místech je jízda v kolejích velmi nebezpečná.

Mezi kolejemi se někdy vyskytne i příčný žlábek s ostrými hranami, který může při neopatrné jízdě prorazit duši.

Rychlostní komunikace

I ve městech se setkáte s komunikacemi, které mají rychlostní charakter, zpravidla s cílem zajistit co největší plynulost a kapacitu motorové dopravy. Mnohde na nich bývá jízda na kole povolena, často bohužel víceméně proto, že legální objezd neexistuje.

Mimo sjezdy a výjezdy klidně používejte krajnici. V místě rozřazování se ale zařaďte do svého pruhu, ještě než řazení začne. Při rozřazování řidiči sledují spíš situaci před sebou, takže vás zaregistrují. Pokud byste se drželi vpravo od odbočovacího pruhu a pak chtěli pokračovat rovně, dostanete se do pasti, ze které se velmi obtížně dostává, zvlášť v silnějším provozu. Naopak při vřazování je vhodné uklidit se doprava hned, jakmile je mezera, protože při nájezdu na rychlostní komunikaci auta ze začátku ještě nejedou plnou rychlostí.

Jízda v menších skupinách

Stane se, že na cestu městem vyrazíte s přáteli. České zákony odmítají společenský způsob jízdy v partě, kdy prostě jedete vedle sebe a povídáte si. Takový styl jízdy je možný pouze v cyklistické zóně. Dokonce ani na cyklostezkách není povoleno jet vedle sebe. (Nemluvě o tom, že skupina např. 20 cyklistů se snáze a bezpečněji motoristům předjíždí, pokud jedou „v balíku“, a nikoliv pokud tvoří 40metrový vláček).

Proti lidské sociální přirozenosti se ale bojuje jen obtížně a málokterá skupina vydrží jet za sebou bez jakékoliv interakce celou trasu, včetně úseku po cyklostezce. Jedete-li tedy v menší skupince, dbejte vždy přinejmenším následujícího:

• V ulicích s nezanedbatelným provozem jezděte vždy pouze za sebou.
• Na cyklostezce nechávejte dost místa na míjení a předjetí i pro bruslaře.
• Kdykoliv buďte připraveni stáhnout se do řady za sebe.

Při jízdě za sebou je lákavé nalepit se na cyklistu před vámi a nechat se táhnout zmenšeným odporem vzduchu. Silniční cyklisté to při jízdě ve skupině dokonale zvládají, není to ale tak triviální. Přední jezdec nesmí náhle brzdit nebo kličkovat, objetí překážky či zpomalení musí signalizovat. Zadní jezdci musí pozorně sledovat nejen jezdce před sebou, ale i celkovou dopravní situaci a případné manévry předvídat. Rozhodně se nevěšte za cizí cyklisty bez předchozího souhlasu.

Křižovatku projíždí každý sám za sebe. Dáváte-li přednost, nespoléhejte na to, že vás auta pustí, i když cyklisté před vámi v pohodě projeli.

Jízda mimo obec

Jakkoliv je v Česku obvyklé spíše jezdit rekreačně na kole mimo obec a jízdu v městském provozu se teprve následně učit, je třeba alespoň nakousnout zásady jízdy ve volné krajině. Provoz je zde rychlejší a zejména na frekventovaných okreskách v okolí velkých měst může být jízda podstatně nebezpečnější než po hlavní městské třídě.

• Mimo obec prakticky nepočítejte se zabíráním pruhu, výjimkou mohou být sjezdy z kopce, kde sami jedete 50 km/h a více.
• Na velmi širokých okreskách, kde se auta mohou míjet tak, že se pohodlně vejdou i s vámi, jeďte od kraje jen s malou rezervou sloužící k tomu, abyste si v okamžiku míjení mohli jízdou při kraji bezpečný odstup zvětšit.
• Na velmi úzkých okreskách, kde se dvě auta sotva vyhnou, jeďte o něco dál od kraje, abyste vzájemné míjení aut prakticky znemožnili a řidiči vždy museli brát na vaši přítomnost ohled.