Srovnání: Přeprava kola v MHD v českých krajských městech

Impulzem pro naši analýzu byl výrok ředitele brněnského dopravního podniku DPMB Miloše Havránka, který loňské zpoplatnění přepravy jízdních kol v brněnské MHD okomentoval pro Brněnskou drbnu slovy: „Za převoz kola jsme začali účtovat plné jízdné. Brno bylo v republice jediným městem, které bezplatný transport nabízelo. Někteří toho ale často zneužívali a blokovali vjezd kočárkům, jejichž přeprava je prioritou.“ 

DPMB: „Brno bylo jediným městem, které bezplatný transport nabízelo.“

Brno zcela jistě nebylo jediným městem s bezplatnou přepravou kol v MHD. Přivedlo nás ale k otázce, jak konkrétně jednotlivé přepravní systémy v českých městech k možnosti přepravy jízdního kola přistupují.

Nutno předem podotknout, že patrně neexistuje a priori „správné“ řešení. Záleží na charakteru daného přepravního systému, jeho dopravních prostředků, i celého města. Města s rozvinutou cyklistickou infrastrukturou nebo města v rovině budou řešit jiné otázky, než města, kde se na kole moc nejezdí nebo která leží v kopcovitém terénu. Jiná situace bude v dopravních systémech s velkým podílem kolejové dopravy a jiná ve městě, které se spoléhá výhradně na autobusovou dopravu. Svou roli může hrát i podíl cyklistické dopravy, a tedy předpokládaná zátěž, kterou může na systém MHD přeprava kol klást.

.

I přes tyto rozdíly je podle nás možné z přepravních podmínek vyčíst, jak přívětivá vůči přepravě jízdních kol konkrétní MHD je, a města tak alespoň na základní úrovni vzájemně porovnat. Pro začátek jsme se rozhodli podívat na systémy hromadné dopravy ve 13 krajských městech. Středočeský kraj nemá vlastní hlavní město mimo Prahu, se kterou je tak silně propojen, pro zajímavost ale uvedeme i některé detaily přepravy kol v Pražské integrované dopravě na území Středočeského kraje.

MHD jako zóna bez bicyklů, MHD pro cykloturisty a MHD jako každodenní možnost přepravy kola

Přístupy k přepravě jízdního kola lze na základě studia jednotlivých přepravních podmínek rozdělit do následujících kategorií:

• MHD neposkytující žádnou možnost přepravy jízdních kol
• MHD asistující cykloturistům speciálními linkami nebo sezónní přepravou v létě či o víkendech
• MHD umožňující každodenní přepravu jízdních kol v omezeném režimu (např. jen na některých linkách nebo jen v noci)
• MHD vstřícná k přepravě jízdních kol a doplňující možnosti cyklistické dopravy (přeprava kol bez omezení nebo s podmínkami, které nevylučují každodenní použití)

Samozřejmě by bylo možné posuzovat i detaily, jako například cenu dané služby nebo doprovodná pravidla.

Kočárky a lidi s hendikepem mají vždy přednost

Většina systémů MHD v krajských městech má určité společné prvky a přepravní řády obsahují spíše kosmetické odlišnosti. Pokud je například přeprava kola povolena, většinou je to na dedikované plošině ve vozidle. Pokud je tato plošina sdílena s lidmi na vozíku nebo s kočárky, pak mají tito cestující vždy přednost před jízdním kolem. Často jde jen o malé rozdíly, např. kolik jízdních kol smí být přepravováno zároveň, jaký je minimální věk cestujícího, který může kolo v MHD přepravovat, apod.

Řidič(ka) mívá poslední slovo při povolení přepravy kola

Pokud však do vozu MHD nastupují cestující s kočárkem nebo člověk na vozíku, měli by jim cestující s kolem vždy uvolnit místo a případně počkat na další spoj. Přeprava je také většinou možná jen na určeném místě ve voze.

V případě zákazu přepravy kol se nabízí otázka, zda se toto pravidlo aplikuje vždy a absolutně. Všechny krajské systémy MHD totiž povolují přepravu zavazadel do určitých předepsaných maximálních rozměrů. Lze tak předpokládat, že pokud se skládací kolo (nebo koloběžka) vejde do uvedených rozměrů, mělo by být možné s ním cestovat jako s příručním zavazadlem. Z druhé strany by šlo ale i zvažovat, že pokud je stanoveno absolutní pravidlo, že kolo nelze přepravovat, pak se to patrně týká i kola složeného, pokud nemá výjimku. V takových případech pravděpodobně velmi záleží na shovívavosti řidiče či řidičky a na nepsaných pravidlech, která se v daném městě uplatňují.

V tomto ohledu je nutné dodat, že většina přepravních řádů dává řidičům a řidičkám pravomoc finálního rozhodnutí o povolení přepravy. Často tak lze kolo přepravovat jen s jejich souhlasem. Pokud řidič nebo řidička nesouhlasí, protože například usoudí, že jejich spoj je příliš plný, cyklisté musejí počkat na další.

Hodnocení

Ačkoliv je srovnání velmi obtížné, pro grafické zjednodušení jsme se rozhodli v každém ze sledovaných parametrů dát městu 0 až 3 body. Tři body značí největší vstřícnost v daném parametru (např. povolení přepravy kol vždy, ve všech typech vozidel nebo zcela zdarma). Dva body značí ještě značnou vstřícnost (např. přeprava kol zdarma alespoň pro držitele předplacených jízdenek nebo každý den, i když třeba časově omezena). Jeden bod značí stále nějakou možnost přepravy, i když za méně výhodných podmínek (např. v omezeném výčtu dopravních prostředků, vždy za úplatu, nebo třeba jen v určitém období roku/týdne). Nula bodů značí nemožnost přepravy jízdních kol. Půl bodu označuje alespoň možnost získat povolení k přepravě (např. přeprava složených kol či koloběžek).

Do analýzy jsme nezahrnuli speciální cykloturistické linky, protože nekorespondují s naším tematickým zaměřením (městskou cyklistikou).

.

Ráje z pohledu možnosti přepravy kola v MHD

Mezi nejlépe hodnocená města z hlediska přívětivosti přepravních podmínek pro přepravu kola v MHD patří Karlovy Vary, Hradec Králové a Liberec. Tato města dosáhla plného počtu bodů ve všech hodnocených kategoriích. Přeprava kol je umožněna, ve všech prostředcích MHD a navíc zdarma.

Nutno podotknout, že ani v jednom z těchto měst se přepravní podmínky nevěnují specificky elektrokolům. Předpokládáme tak, že je lze považovat za běžná jízdní kola.

V Karlových Varech i v Hradci Králové platí stejné podmínky jako pro přepravu kočárku. Kočárky ale mají přednost. V Karlových Varech pak s přepravou musí souhlasit řidič/ka dle kapacity vozidla. V Liberci platí pro kola stejná pravidla jako pro zavazadla, která jsou převážena bezplatně. Mimo „zónu Liberec“ se ale aplikují podmínky krajské dopravy a přeprava kol je povolena jen ve vlacích a ve speciálních cyklobusech.

Kde je MHD každodenně dobře využitelná

Mezi města, která to jen těsně nedotáhla na TOP pozici, lze zařadit Prahu, Zlín a Ostravu. MHD je zde stále velmi dobře využitelná, v Praze je ale limitována typem prostředků, které lze využít (kolo zpravidla nelze převážet autobusy, ani všemi tramvajovými spoji). Složené jízdní kolo lze v Praze převážet jako zavazadlo všemi typy dopravních prostředků. Zlín a Ostrava zase neumožňují bezplatnou přepravu.

Zlín, Ostrava i Praha navíc výslovně umožňují přepravu elektrokol, i když pražský dopravní podnik uvádí, že se elektrokolo musí svými rozměry blížit podobě běžného jízdního kola.

Pokud bychom nepočítali možnost přepravy elektrokol, které Brno výslovně v MHD zakazuje, pak by se do této kategorie probojovalo i toto druhé největší město.

Kde lze kolo nějakým způsobem přepravit

Mezi města, kde se stále s kolem do MHD dostanete, patří Plzeň a Ústí nad Labem. V Plzni je možné vzít kolo do MHD v sobotu a neděli a do vybraných linek i v pracovní den (to lze dohledat v jízdním řádu konkrétní linky), složené skládací kolo pak lze v Plzni přepravovat kdykoliv. Držitel předplatné jízdenky cestuje s kolem zdarma. Nejsou zde ale povolena elektrokola.

V Ústí nad Labem smíte s kolem do MHD o víkendech nebo v noci od 19:00 do 6:00. Složenou koloběžku nebo kolo bez pedálů a s pootočenými řídítky lze přepravovat jako příruční zavazadlo kdykoliv.

Sezónní přeprava

České Budějovice lze označit za město, kde je možnost přepravy kol v MHD chápána především z cykloturistického hlediska. Kolo sice za úplatu přepravíte veškerými prostředky MHD, ale pouze o víkendech a nebo v červenci a srpnu.

Kde se s jízdním kolem v MHD (příliš) nepočítá

Městům, kde je MHD pro jízdní kola nepřístupná, dominuje Jihlava. Zde přepravní řád vstup s jízdním kolem striktně zakazuje. Mohli bychom spekulovat, zda alespoň složené kolo je možné si v Jihlavě vzít do MHD jako zavazadlo. Ale v hodnocení vycházíme z toho, že přepravní podmínky zkrátka kola zakazují.

O něco lépe jsou na tom Pardubice a Olomouc. Fanoušky historie kol jistě potěší, že přepravní podmínky MHD v Pardubicích hovoří zásadně o kolech jako o velocipédech. Méně potěšující je ale skutečnost, že velocipédy lze v Pardubicích vzít do MHD pouze složené do rozměru zavazadla. Olomouc pak povoluje přepravu kol pouze ve vlacích a ve speciálních cyklobusech.

Středočeský kraj

Slíbili jsme i krátké zastavení ve Středočeském kraji. Zde platí pravidla Pražské integrované dopravy, zároveň zde ale není umožněna přeprava kol v MHD zdarma jako v Praze. Kolo lze po Středočeském kraji přepravovat vlaky, případně speciálními turistickými cyklobusy. S jízdenkou PID lze kolo přepravit za 20 Kč cyklobusem; za 30 Kč vlakem po dobu 120 minut; nebo za 80 Kč vlakem s celodenní jízdenkou na kolo.

Shrnutí

Možnosti přepravy kol se v českých krajských městech výrazně liší, některá jsou z pohledu přepravních podmínek velmi přátelská, jiná méně. Rozhodně neplatí, že Brno bývalo jediným městem, které bezplatnou přepravu kol v MHD nabízelo. I po zrušení bezplatné přepravy v Brně zůstávají další čtyři krajská města, kde lze kolo v MHD přepravovat bezplatně.

Čtyři města nabízí bezplatnou přepravu kola

Zároveň si uvědomujeme, že předkládané srovnání je z několika důvodů spíše ilustrační. Jednak vstřícnost MHD k přepravě kol není dána jen přepravními podmínkami, ale například i charakterem vozidel a možnostmi, jak lze kolo přepravovat. Například v Praze se přepravní podmínky nezměnily, ale s novými plavidly s pohodlnějším nástupem výrazně vzrostl komfort při přepravě jízdního kola v pražských přívozech.

Také je třeba brát v potaz, že jízdní kolo je především dopravním prostředkem samo o sobě a MHD bývá spíše doplňkem, který může při dobře nastavených podmínkách cyklistům pomoct, například s překonáním delší vzdálenosti nebo geografické bariéry, případně při cestě s kolem do servisu v případě defektu. Cílem dobře nastavené kooperace systému cyklistické infrastruktury a MHD tak nutně nemusí být vždy stoprocentní přístup cestujících s jízdním kolem do MHD ve všech časech a do všech typů dopravních prostředků.

Naše srovnání přívětivosti různých systémů MHD vůči cestujícím s jízdním kolem poukazuje především na to, jaká pravidla v českých krajských městech platí, a to s cílem, aby se o nich dalo věcně diskutovat.

Ostatně zajímavá otázka zní: Lze jízdní kola a MHD vnímat spíše jako konkurenty nebo jako partnery? Na to jsme se snažili odpovědět před několika lety v článku Kolo versus MHD.

Nezapomínejme na to, že v dobře nastavené kooperaci systémů MHD a cykloinfrastruktury nejde vždy jen o přepravu jízdního kola v prostředcích hromadné dopravy. Mnohem důležitějším faktorem bývá možnost parkování jízdních kol u zastávek MHD, zvláště u stanic kapacitní kolejové dopravy.

Zajímavou možností je také zakomponovat do MHD systém sdílených kol, jako se to děje nyní v Praze nebo jak o tom uvažuje pardubický dopravní podnik.

Limity analýzy

Kromě již zmíněných limitů (rozdílnost měst i jejich systémů MHD) je nutné brát v potaz ne zcela srovnatelné znění přepravních podmínek. Například některá města v pravidlech MHD speciálně pojednávají elektrokola nebo koloběžky. Jiná města tyto dopravní prostředky vůbec nezmiňují. Lze se jen domnívat, že v takovém případě platí pro elektrokola a koloběžky stejné podmínky jako pro jízdní kola. Zároveň to ale vylučuje rovnocenné srovnání. V případech, kdy nebyla elektrokola výslovně zmíněna, jsme se rozhodli předpokládat, že je lze chápat jako běžná jízdní kola, a hodnotili jsme tedy daný systém MHD totožně.

Dalším limitem je stupeň propojení městské MHD a krajské integrované dopravy. V některých lokacích je tato integrace na velmi pokročilé úrovni, jinde přetrvává dichotomie mezi krajským a městským přepravním systémem. To vede i ke dvěma různým sadám přepravních podmínek, případně si městské systémy ponechávají určité výjimky. To ale opět ztěžuje hodnocení a srovnání. Například u vlaků na území města můžeme někde aplikovat spíše podmínky integrované dopravy kraje nebo daného přepravce, ale ne podmínky městské MHD, které se mohou hodně lišit. Zároveň v daných městech nemusí být přeprava vlakem vnímána veřejností jako součást MHD. Například Pražské integrované dopravě se toto daří úspěšně měnit až v posledních dvou dekádách. Narazíme zde i na rozdílný charakter dopravních systémů. Některá města mají tak řídký systém vlakové dopravy, že ho skutečně do MHD započítat nelze, i když teoreticky kolo vlakem přepravit lze. V případě dichotomie mezi integrovaným krajským a městským systémem veřejné dopravy jsme proto posuzovali spíše podmínky, které nabízí městská MHD.

Našli jste v článku chybu? Dejte nám, prosím, vědět. Přepravní a tarifní podmínky nejsou vždy zcela přehledné, budeme proto rádi za případné upřesnění, ať již v komentářích nebo na e-mailu redakce@mestemnakole.cz. Děkujeme!