CykloRank 2024 detailně: v jakých městech vedou cyklopruhy, v jakých cyklostezky?

CykloRank kromě základního pořadí měst a celkové délky infrastruktury pro jízdu na kole a jejího podílu na celkové síti odhaluje i další čísla. Z těch se koneckonců skládá i jeho výsledné pořadí. Co ukázala loňská data při podrobnějším pohledu?

Cyklostezky a chodníky vedou

Co se týče infrastruktury, v Česku vedou stavební opatření v podobě stezek pro pěší a cyklisty, cyklostezek, chodníků s povolenou jízdou kol či účelové komunikace bez aut a cesty v parku. Velká města, jako Praha (930 km), Plzeň (290 km) a Ostrava (264 km), vedou v absolutních hodnotách. Menší města, jako Karviná (74 km) a Uničov (52 km), mají kratší sítě stezek, ale často s vyšším podílem stezek, které mají oddělený provoz pěších a cyklistů.

Králové dělených cyklostezek

Podíl dělených stezek na celkové infrastruktuře ve srovnání 127 největších českých měst výrazně kolísá. Ve většině měst (52 %) nenajdeme oddělenou cyklostezku ani jednu. Naopak najdeme ji ve 44 městech napříč Českem. Nejvyšší podíly oddělených cyklostezek mají:

1. Havířov (47 %, 17,5 km)
2. Karviná (36 %, 27 km)
3. Kralupy nad Vltavou (33 %, 6 km)
4. Mladá Boleslav (33 %, 23 km)
5. Kopřivnice (31 %, 8 km)
6. Znojmo (30 %, 4 km)
7. Prostějov (22 %, 17 km)

Mezi krajskými městy je podíl následující:

1. Plzeň (22 %, 62 km)
2. Olomouc (20 %, 30 km)
3. Ostrava (15 %, 45 km)
4. Hradec Králové (11 %, 17 km)
5. Zlín (10 %, 7,2 km)
6. Jihlava (7 %, 6,5 km)
7. Pardubice (6,3 %, 11 km)
8. České Budějovice (5,6 %, 6,6 km)
9. Ústí nad Labem (5 %, 1,2 km)
10. Karlovy Vary (5 %, 3,4 km)
11. Brno (4,5 %, 11 km)
12. Praha (4,4 %, 39 km)
13. Liberec (0 %)

Cyklopruhové velmoci

Cyklopruhy jsou méně rozšířené než cyklostezky. Pouze 67 měst z hodnocených má alespoň jeden cyklopruh. Největší délky cyklopruhů hlásí:

1. Praha: 136 km
2. Brno: 38 km
3. Ostrava: 24 km

Podíl cyklopruhů na infrastruktuře je však často nízký. Nejvyšší podíl cyklopruhů (vč. piktokoridorů) na celkové délce cyklo-infrastruktury mají následující města:

1. Třinec (41 %)
2. Neratovice (40 %)
3. Šumperk (36 %)
4. Český Těšín (33 %)
5. Třebíč (32 %)
6. Břeclav (31 %)

Naopak města jako Plzeň (0,6 %), Přerov (0,7 %) a Uničov (0 %) tuto formu infrastruktury téměř nevyužívají.

Velkoměsta a cyklopruhy

Velká krajská města jsou na tom s podílem cyklopruhů na celkové délce cyklo-infrastruktury následovně:

1. Brno (19 %)
2. Praha (13 %)
3. Liberec (13 %)
4. Hradec Králové (8 %)
5. Olomouc (8 %)
6. Ostrava (8 %)
7. Ústí nad Labem (8 %)
8. České Budějovice (5 %)
9. Pardubice (5 %)
10. Jihlava (4 %)
11. Zlín (3 %)
12. Plzeň (0,6 %)
13. Karlovy Vary (0,2 %)

Převaha podílu cyklopruhů každopádně nic příliš neříká o celkové infrastruktuře. V českém kontextu jsou na předních příčkách CykloRanku spíše města, která mají tento podíl nižší (preferují oddělené řešení).

Parkování kol

Dostupnost stojanů na kola je dalším ukazatelem rozvoje cyklistické infrastruktury. Největší hustotu parkovacích míst na kilometr čtvereční mají:

• Pardubice: 4,6 stojanů/km²
• Praha: 4,3 stojanů/km²
• Brno: 3 stojany/km²

Menší města, jako Frýdek-Místek (2,6) a Uherské Hradiště (2,2), mají nižší hustotu, ale jejich počet může být ovlivněn nekompletním mapováním. Je také potřeba vzít v potaz, že žebříček zohledňuje všechny druhů stojanů, od kvalitních obrácených „U“ až po levné drátolamy.

Skokani roku

Výsledný verdikt? Žádný univerzální si vzít nelze. Analýza ukázala rozdílný přístup měst k budování infrastruktury. Různá města z různých důvodů preferují stavět spíše smíšené stezky, oddělené stezky nebo značit cyklopruhy. Z podílu cest na kole víme, že lidi na kolo přiláká spíše oddělené řešení. Vezměme si příklad z měst, která se umístila na prvních příčkách žebříčku CykloRank2024: Uničov, Nymburk nebo Veselí nad Moravou. Ani jedno z nich nemá víc než kilometr cyklopruhů. Ani to však neznamená, že cyklopruhy jsou špatné.

A na závěr: kdo byli skokani CykloRanku 2024? Která města se v žebříčku oproti roku 2023 posunula dozadu? Nebo dopředu? Ukáže graf: