Pražské ovzduší je nadále nevyhovující: automobily zůstávají hlavním viníkem

Hlavní příčinou znečištění je automobilová doprava, zejména v hustě zastavěných částech města. Porovnání s minulými roky ukazuje jen minimální zlepšení, ne-li zhoršení.

Dlouhodobé měření NO₂ ukázalo alarmující hodnoty

Podle nové zprávy z mezinárodního projektu European Monitoring Station Check, který v Praze realizoval spolek Senzorvzduchu, z.s. ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), se situace v pražských ulicích zásadně nemění. Koncentrace NO₂ v místech s hustou dopravou zůstávají na vysoké úrovni, přičemž řada lokalit překračuje nejen doporučený limit WHO (Světové zdravotnické organizace) 10 µg/m³, ale i zpřísněný limit EU 20 µg/m³, který vstoupí v platnost v roce 2030.

Kde jsou nejhorší místa?

• Ječná ulice: 58 µg/m³
• V Holešovičkách: 57,3 µg/m³
• Plzeňská: 57,2 µg/m³
• Radlická/Klicperova: 50,7 µg/m³
• Smetanovo nábřeží: 52,3 µg/m³
• Nejvyšší naměřená hodnota 196 µg/m³ byla zaznamenána u výjezdu z tunelu Blanka

Znečištění i v parcích a školních dvorech

Měření na školních dvorech a v parcích přineslo překvapivý výsledek – i v těchto „čistších“ lokalitách jsou koncentrace nad limitem 20 µg/m³, který bude platit od roku 2030. Například u MŠ Jílkova byla naměřena hodnota 20,03 µg/m³.

Automobilová doprava hlavním zdrojem

Data jednoznačně potvrzují, že hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze je silniční doprava. Město má 940 aut na 1 000 obyvatel a v roce 2023 bylo v registru 1,3 milionu vozidel. Přestože Praha modernizuje svůj vozový park a investuje do veřejné dopravy, množství aut ve městě stále roste. Dalším problémem je nevyhovující technický stav vozidel – podle ministerstva dopravy 77 % kontrolovaných aut neplní emisní normy.

Jak by problém mohlo řešit město?

Měření ukazují, že bez aktivního omezení automobilové dopravy nebude zlepšení kvality ovzduší možné. Možným řešením je:

• Zavedení nízkoemisních zón (NEZ) – novela zákona o ochraně ovzduší umožňuje městům zavádět NEZ, ale zatím není jasné, kdy a v jaké podobě budou zavedeny.
• Podpora veřejné, cyklistické a pěší dopravy – investice do infrastruktury pro lidi na kolech, chodce i uživatele MHD by mohly snížit počet automobilů v centru.
• Přísnější kontroly emisí vozidel – současný systém STK se ukazuje jako nedostatečný.

Nízkoemisní zóny napříč světem již zavedla města jako Paříž, Londýn, Los Angeles, Kodaň, Amsterdam, Auckland, Austin, Barcelona, Berlín, Bogota, Kapské město, Heidelberg, Jakarta, Madrid, Medellin, Mexico City, Milán, Oslo, Quito, Rio de Janeiro, Řím, Rotterdam, Santiago, Seattle, Soul, Tokyo, Vancouver nebo Varšava. Ve všem případech toto opatření přineslo menší množství škodlivin v ovzduší.

V Praze je zavedení nízkoemisní zóny dokončení celého vnějšího okruhu, což se stane zřejmě v 30. letech. Je ale otázka, zda se takové opatření stane a neskončí podobně jako Smetanovo nábřeží, které i po 10 letech po otevření tunelu Blanka zůstává tranzitní automobilovou tepnou. Stojí i mnohé akce na podporu udržitelné dopravy, ať už cyklostezka u Národního divadla nebo rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské.