Vzpomínání na pražské cyklotrasy (2) – cyklostezka A 2 na jihu Prahy

Úvodní fotografie: Stezka v Modřanech, úsek zřízený v roce 2014.

Ohrobecký potok

Cyklotrasa A 2 v podstatě začíná ve Vraném nad Vltavou, dva kilometry za hranicemi Prahy. Stezka ze Zbraslavi do Vraného byla postavena v roce 2014. Se dvěma “drobnými” nedostatky. První byl půlkilometr pozemku v církevním vlastnictví, kde se potom pět let prostě jezdilo pánubohu po louce, druhým bylo překonání Ohrobeckého potoka v podobě brodu, který likvidoval použitelnost stezky jak pro bruslaře, tak pro silniční cyklisty. Ti i nadále setrvávali na souběžné silnici K Vranému, k nemalé “radosti” řidičů, mnohdy své nepochopení, proč ti zatracení cyklisti nejezdí po té skvělé nové stezce, dávali najevo ne zrovna laskavými předjížděcími manévry.

I když článek na Prahou na kole z roku 2015 předpokládal, že oba problémy budou vyřešeny do roka a do dne, čekalo se nakonec až do roku 2021. Obtížná jednání s povodím Vltavy o vhodné náhradě brodu, prioritnější akce a nakonec snad i jedno ne včas provedené kácení dřevin posunuly realizaci “záplat” o několik let. Na cyklokomisích jsme slýchali opakované urgence, jelikož tehdejší předseda Pavel Polák se znal s významným chirurgem z Motola, který po realizaci mostku velmi toužil. I tyto urgence nakonec nejspíš přispěly k tomu, že se nečekalo déle.

Modřanské nádraží – úzká stezka

Možná se ptáte, proč je podél bývalého modřanského nádraží stezka široká jen dva a půl metru, a funkční ji tak při tamním provozu činí jen vyšlapaná pěšina na straně. Asfaltová cesta zde vznikla v roce 2003 po náročných jednáních s Českými drahami, kterým tehdy pozemek patřil.

Tehdy nebylo tak zřejmé, že se z úseku zakrátko stane úzké hrdlo, na kterém si i v Praze budeme moct trénovat cyklo-pěšo-bruslařské dopravní zácpy. Nebo to snad i zřejmé bylo, ale volba byla buď chodníček dva a půl metru nebo pěkně s auty po Komořanské.

A kdy se zdejší situace změní? České dráhy už dávno prodaly pozemky stavební firmě Skanska. Ta se chystá do území investovat, ovšem až ve chvíli, až začne stavět. S tím je městu přislíbeno rozšíření stezky na čtyři metry.

Ledařská

Průjezd Ledařskou ulicí je posledním úsekem jižní větve A-dvojky, kde cyklisté jedou po ulici s nezanedbatelným provozem vozidel hledajících zde parkování. Nepříjemností je křižovatka s ulicí U Kempinku, kde by si frekvence cyklistického pohybu dávno vynutila vedení trasy jako hlavní – kdyby takové nápady padaly na městské části Praha 4 na úrodnou půdu.

Dlouhodobě neuspokojivý a současně nezměněný stav naznačuje, že se zde na něco čeká: tím “Godotem” je obchvat ulice Ledařské blíže Vltavě, zahrnující lávku přes zátoku a křížení cesty k veslařskému klubu.

Akce se začala připravovat už s první vlnou cyklostezek v této oblasti kolem roku 2010, v době, kdy o cyklistickou infrastrukturu měla velký zájem i městská část Praha 4 a tak zde tehdy vzniklo několik investic do trasy A 22. Hledání vhodného řešení a souhlasu všech vlastníků se ovšem značně protáhlo, a bylo v podstatě resetováno temným obdobím 2012–2015, kdy se cyklodopravě finančně přálo ještě méně než za současné garnitury.

V současnosti je příprava ve velmi pokročilém stádiu, podle zákulisních drbů se mohlo stavět už letos. Jenže v nedomrlém cyklistickém rozpočtu na rok 2026 stavbu nakonec nenajdete.

Podolské nábřeží a Dvorecký most

Likvidace úseků s vedením kola na Podolském nábřeží proběhla zatím jen zčásti. Úsek při benzínce čeká na rekonstrukci stezka, která se původně měla realizovat už v roce 2023, nakonec ale byla odložena až po zprovoznění Dvoreckého mostu. Současně se to ale nezkoordinuje.

Poslední etapy od čerpací stanice po Barrandovský most, která cyklostezku překládá blíž k vodě a odstraňuje zejména pro bruslaře nebezpečné klesání od zastávky k řece, se za současné finanční podpory cyklodopravy nejspíš nedočkáme nikdy.

Přerušení stezky na křižovatce s Podolskou se stalo proslulým v roce 2025 týdenním řešením nemožnosti hnout se zaparkovaným autem. Ukázalo se, jak bídná je ochrana bezpečného pohybu bezmotorových účastníků provozu před svévolí těch, kdo svou tunu železa odloží, kam se jim zachce. I jak nefunkční je nechávat špatná řešení dlouhodobě “hnít,” protože daný problém přece není tak palčivý.

Signalizovaný přechod zde bude nahrazen společným přechodem a přejezdem, jakmile bude rekonstruována signalizace v křižovatce. Což nastane… jakmile bude rekonstruována signalizace v křižovatce.

–– Pokračování příště ––