Téma nízkoemisních zón se ve střední Evropě dostává do pozornosti. Zatímco v řadě západoevropských měst jde o běžnou součást dopravní a environmentální politiky, na Slovensku se o jejich zavádění začíná systematičtěji mluvit teprve v posledních letech. Klíčovou roli v této debatě nehrají ministerstva, ale především samotné samosprávy.
Na odborném setkání v Bratislavě, které uspořádala Cyklokoalícia, se sešli zástupci měst, státní správy i odborné veřejnosti. Diskuze se soustředila na to, jak mohou nízkoemisní zóny přispět ke zlepšení kvality ovzduší ve městech a jak je zavádět způsobem, který bude srozumitelný a dlouhodobě funkční.
Podle prezentovaných průzkumů podporuje zavedení nízkoemisních zón ve větších slovenských městech přibližně 55 % obyvatel. Zaznívalo také, že bez určité regulace automobilové dopravy budou mít města v budoucnu problém plnit zpřísňující se evropské limity kvality ovzduší.
Od roku 2030 začnou v celé Evropské unii platit přísnější limity pro znečištění ovzduší. Výrazně se sníží povolené koncentrace jemných prachových částic PM10 a PM2,5 i oxidu dusičitého. Právě doprava přitom zůstává ve městech jedním z hlavních zdrojů těchto škodlivin.
Pro řadu samospráv to znamená nutnost hledat nástroje, které umožní snížit emise v nejzatíženějších částech měst. Nízkoemisní zóny se tak znovu dostávají do hry jako jeden z mála systémových nástrojů, které mohou mít měřitelný dopad.
V regionu střední a východní Evropy už některá města nízkoemisní zóny zavedla. První zónu pro osobní dopravu spustila Sofie v roce 2023, následovala Varšava o rok později. Další města, včetně Budapešti, zvažují pilotní projekty nebo připravují vlastní modely regulace.
V Česku došlo v roce 2025 k důležité legislativní změně. Novela zákona o ochraně ovzduší posílila pravomoci obcí a umožnila zavádět nízkoemisní zóny bez nutnosti objízdné trasy, regulovat nebo zpoplatnit vjezd podle emisních kategorií a využívat digitální identifikaci vozidel.
Na tuto změnu reagoval spolek AutoMat (Městem na kole je jeho nezávislým projektem, pozn. red.), který připravil 28 stránkovou metodickou příručku pro zavádění nízkoemisních zón v českém prostředí. Dokument se zaměřuje na celý proces – od datové analýzy a návrhu zóny přes veřejné projednání až po kontrolu, vyhodnocování dopadů a komunikaci s veřejností. Příručka vychází z českého právního rámce a opírá se o zkušenosti z evropských měst.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
mirek 27. 2. 2026, 09:22
8
1
Nepřekvapilo by, kdyby Praha byla zase zůstala nejvíc pozadu i v rámci střední Evropy. Stejně jako s mýtem nebo cyklostezkami.
A diskutuje se "o něčem", ne "něco".
komentář