Cyklopruhy mimo město: Rakousko testuje „sdílené“ cyklopruhy na okresních silnicích

Doposud v Rakousku fungovaly pouze v obcích v ulicích s limitem 30 km/h. Nyní se poprvé ověřuje jejich využití také na silnicích mimo zástavbu.

„Potřebujeme nové přístupy, jak mimo města zacelit díry v cyklistické síti tam, kde není možné stavět nové cyklostezky. Víceúčelové pruhy jsou slibný model, který nyní prověřujeme,“ vysvětluje vedoucí projektu Sven Leitingerze ze Salzburg Research. V případě těchto cyklopruhů auto jede uprostřed mezi cyklopruhy. Pokud se potkají dvě auta proti sobě, vyhnou se tak, že na okamžik najedou do bočního pruhu. Nesmí přitom však nijak omezit ani ohrozit člověka na kole.

Testování na třech místech

Pilotní úseky vznikají na třech místech: v Burgenlandu mezi Weppersdorfem a Lackenbachem, v Korutanech na jižním břehu Wörthersee a ve Vorarlbersku v kopci mezi Götzisem a St. Arbogast. Trasa v Burgenlandu má 1,1 km a 1,8 metru široké cyklopruhy, v Korutanech jde o silnici v letní rekreační oblasti s rizikem „dooringu“ u pláží a Vorarlbersko se soustředí na bezpečnost ve stoupání, kde je zřízen 1,75 m široký cyklopruh ve stoupání.

Součástí úprav jsou výrazné značky upozorňující na změnu dopravního režimu, část cyklistických pruhů je červeně podbarvena. Testovací fáze potrvá do srpna 2026. Poté se rozhodne, zda se tento typ infrastruktury zařadí mezi standardní řešení i mimo obce, jako například v Nizozemsku či Belgii.

Testuje i speciální kolo

Výzkum kombinuje objektivní měření s hodnocením pocitu bezpečí. Analytici používají takzvané Holoscene Bike vybavené LiDARem a kamerami, které detailně dokumentují každý předjížděcí manévr a přibližování vozidel. Paralelně probíhají rozhovory s cyklisty i s místními obyvateli. „Nejde jen o data. Stejně důležité je, jak bezpečně se lidé na kole cítí a jak tuto změnu přijme okolí,“ dodává Eva Aigner-Breuss z rakouského Kuratoria pro bezpečnost silničního provozu.

V Nizozemsku běžná věc

Sdílené cyklopruhy patří v Nizozemsku či Belgii mezi běžné řešení venkovských cyklotras na málo frekventovaných silnicích. Podporují nižší rychlosti aut, bezpečný odstup od cyklistů a plynulý pohyb obou druhů dopravy. V těchto zemích jsou cyklopruhy v takových případech navíc podbarveny červeným asfaltem.

I v Česku existuje několik příkladů

Česká legislativa takovou úpravu dovoluje, a to díky Technickým podmínkám 179 Ministerstva dopravy. K realizacím však mimo města téměř nedochází.

Existují výjimky – okresní silnice u Mikulova směrem na Rakousko, o níž jsme psali i na těchto stránkách. Ve městech takové řešení funguje častěji: v Brně v Technické ulici již od roku 2017, v ulici Karásek od března 2025. V Břeclavi takové cyklopruhy najdeme zhruba od roku 2020 v ulicích Na Pěšině, Školní a Generála Šimka. Obdobné řešení je pak i v ulici Stará Tenice v Uherském Hradišti, zde je ale středový pruh širší.

Ve všech případech jde o úpravy, které nezabírají mnoho prostoru a nevyžadují drahou výstavbu. Právě proto mohou být vhodným nástrojem v místech, kde se cyklostezka zkrátka nevejde nebo kde územní příprava samostatné infrastruktury trvá roky.

Rakousko se chce stát klimaticky neutrální zemí už v roce 2040. Posílení cyklodopravy (i) mimo města je jedním z klíčových kroků. Pokud pilotní provoz dopadne dobře, dá se čekat, že se víceúčelové cyklopruhy implementují do nově upravovaných ulic jako nový standard.

Projekt by mohl být také důležitým argumentem pro české silniční úřady, které se nových řešení mimo města často obávají.