Cyklopruhy u Mikulova: Nizozemský recept na bezpečnost mezi obcemi?

Publikováno: 25. července. 2024, 3 min. čtení
Aktualizováno: 27. července. 2024
Úvodní foto: Bára Soukup
Publikováno: 25. července. 2024, 3 min. čtení
Aktualizováno: 27. července. 2024
Úvodní foto: Bára Soukup

Před zhruba deseti lety vzniklo na okresní silnici u Mikulova řešení cyklopruhů, které známe především z Nizozemska. Proč bychom podobné řešení měli používat v Česku častěji?

Nové cyklistické pruhy byly na silnici vedoucí k rakouským hranicím vyznačeny po její rekonstrukci a rozšíření. I při malé šířce komunikace zde vznikly pruhy pro kola, které svou podstatou slouží jako cyklopruhy nevyhrazené (ty v době rekonstrukce ještě nebyly v zákoně). Silnice má pouze jeden jízdní pruh pro auta. A to s obousměrným provozem. Při potřebě vyhnutí auta zajedou do cyklopruhu. Nesmí při tom ale omezit lidi na kole.

Výhodou režimu, který běžně funguje na okresních silnicích v Nizozemsku, je celkové zklidnění provozu. Komunikace je opticky zúžená a řidiči tak jedou opatrněji a pomaleji, musí počítat s pohybem lidí na kole i jiných aut. Při předjíždění lidí na kole zároveň motoristé jasně ví, kudy se pohybovat.

Samozřejmě, že řešení u Mikulova není dokonalé. Cyklopruhy místy působí dost úzce, podle aktuálně platných technických předpisů Ministerstva dopravy TP 179 by měl být pruh pro auta zúžen na 2,5 metru a cyklopruhy naopak rozšířeny, aby nebyly pouhou úzkou krajnicí. Tyto normy jsou ale mladšího data než mikulovské cyklopruhy.

Správnou aplikaci tohoto principu v Česku najdeme v břeclavských ulicích Na Pěšině a Generála Šimka či v Technické ulici v Brně. Obdobné řešení je pak i v ulici Stará Tenice v Uherském Hradišti, zde je ale opět středový pruh širší.

Mimo město známe jen tento případ, do roku 2022 podobně fungovala Jilemnická ulice mezi pražskými Kbely a Vinoří. Zde ale krajnice fungovala jen k optickému zúžení, nešlo o cyklopruhy.

V kontextu častých nehod na okresních silnicích by toto uspořádání komunikace mohlo přispět k vyšší bezpečnosti provozu. Cyklopruhy v obou směrech a jeden pruh pro auta by alespoň na cyklisticky dominantních silnicích mezi městy a obcemi zpřehlednily a zklidnily provoz.

Nejde o žádný experiment, v Nizozemsku toto řešení funguje již řadu let. České normy ho také umožňují, dokonce je i na několika místech Česka aplikováno. Rozhodně tak není pravdivá informace Aktuálně.cz, že by podobné řešení zákony v Česku neumožňovaly.

Z technického hlediska navíc toto uspořádání šetří krajnice, které se na okresních silnicích v Česku pod vahou aut často ničí. Řidiči tak mnohdy jezdí uprostřed i tak, pokud se zrovna nevyhýbají.

Kde byste podobné cyklopruhy jako u Mikulova vyznačili Vy?

A jak to vypadá na nizozemských „okresních“ silnicích mezi obcemi, kde podél nevede cyklostezka:

Tento článek vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Cílem projektu je zvyšování povědomí o podmínkách pro cyklodopravu prostřednictvím regionálního zpravodajství online magazínu Městem na kole.

Martin Šnobr
Student architektury a urbanismu se zájmem o udržitelnou dopravu a zlepšování míst kolem sebe. Členem redakce od roku 2018.

Komentáře k článku

David 25. 7. 2024, 08:51
7
1

Hezký. A teď ještě někde, kde jezdí auta. Třeba tady, https://mapy.cz/s/mamecupoho , na 8100 v úseku Chrášťany - Jinočany, kde mě každé ráno někdo oprasí před horizontem a strašně se diví, že se "na kopečku" potkáme tří. On, já, a protijedoucí auto. Naposled dneska, včera, předevčírem...

Zdenek X 25. 7. 2024, 11:03
2
7

Hezke. Nicmene je treba si uvedomit, ze v tom Nizozemi nenakresli takove pruhy v mistech, kde by to znamenalo vyrazne omezeni automobilove dopravy. Maji totiz dostatecnou infrastrukturu pro oba dopravni mody. A jsme u opet u bohatstvi spolecnosti.

Z tech obrazku z Nizozemi jsem dokazal lokalizovat pouze jeden (s ceduli Van Winsen: Loosterweg, Voorhout): to je takovy polovicni intravilan, podel silnice jsou ridce podniky a rodinne domy, je to v oblasti, ktera je pomerne huste protkana jinymi komunikacemi bez cyklopruhu (pripadne s zcela oddelenymi cyklostezkami, tj. provoz aut neni nikterak omezen). To skutecne neni jedina "okresni silnice" spojujici dve vesnice, ale jedna z mnoha. Mimochodem: mimo intravilan se prostredni pruh pro auta na teto ulici Loosterweg rozsiruje na 3.5 m, asi nemaji TP179 a ridi se rozumem. Je docela prekvapive, ze v nekterych castech, kde je pruh pro auta jeste pomerne uzky, je povoleno 60 km/h (asi mozna vsude, je tam znacka "Zone 60 km/h", pouze nektere poduseky jsou omezeny na 30 km/h).

@David: nevim, jak jste to myslel. Zrovna tuhle silnici z Jinocan nejezdim nikdy, ostatni casto, nekdy i autem. Nedokazi si predstavit, ze v tehle oblasti by provoz aut byl stazen do prostedniho protismerneho pruhu. Podle me by to udelalo silene skody, ridici by byli jeste nervoznejsi. A priznavam, ze stejne bych se za volantem citil i ja -- prijde mi to pomerne stresujici uprava v mistech s vyssim provozem aut (a radove nizsim provozem cyklistu). Tady pomohou pouze investice a vybudovani novych komunikaci (rozsireni, oddeleni, ...). Za sebe konstatuji, ze pro deti to ted neni, ale jezdim v teto oblasti roky (i v zime a tme) a celkem to ujde (dokonce je to cim dal lepsi jak si ridici zvykaji).

Kuba 25. 7. 2024, 11:08

Zajimave reseni (a za me fajn) je ze Satalic smer Radonice. Okreska-cykloobousmerka.

David 25. 7. 2024, 11:22

Zdeněk X: No, mě v této oblasti vadí, že jediná cykloinfrastruktura je kolem Poncarovy, a to s jejím nuceným podjezdem, a končící na Jeremiášově. Takže jezdím Jinočany - Chrášťany - Zličín. A že by mě řidiči respektovali? Zejména v době kolem svítání, nebo v zimě kdykoliv před sedmou ranní, jezdí na takového zvláštního autopilota, kdy cyklistu prostě nevidí. Pravidelně třeba nedostanu na kruhovém objezdu v Jinočanech přednost a řidič se pak diví, kde jsem se tam vlastně vzal, že mě na něm vůbec neviděl, i když mě vzal "na komoru". A tenhle horizont mezi Jinočany a Chrašťany, to je také klasika, zejména v ranní špičce. Nejvtipnější je, že všechny kdo mě na něm ohrozí pak zpravidla předjíždím když čekají před následující křižovatkou v Chrášťanech. Část cyklistů to tam jezdí po chodníčku a stezkou. Ale to na úzkých pláštích není optimální (v tom štěrku nic moc), navíc ze zákona přestupek a svého času tam místní pěšáci dokonce dali guerillová zákaz vjezdu cyklistů :o) Přitom se bavíme o cyklotrase 8100.
Ale "kvalita" jako Poncarova pro mě není řešením (2 x semafor, 10 m dolů, podjet most, deset metrů nahoru a "vítej zpátky na vedlejší, pokračuj směr městská dálnice". Jinak v nové průmyslové zóně v Jinočanech už z původní asfaltové stezky pro cyklisty udělali chodník a z dlážděného a delšího chodníku stezku pro chodce a cyklisty. Jiná "chráněná" infrastruktura tady není. Navíc taková, po které bych každý den mohl jezdit do práce bez půlhodinové zajížďky. Děkuji pěkně.

David 25. 7. 2024, 11:26

Stezkou mezi Jinočany a Chrášťany myslím tu vyšlapanou pěšinu vedle silnice - jen aby nedošlo ke zmatení pojmů...https://mapy.cz/s/pekaducaha

Zdenek X 25. 7. 2024, 12:12
1
3

@David: naprosto souhlasim, ze to neni dobre. Pouze jsem reagoval na to, ze resenim je v clanku diskutovana uprava. Ta je, dle meho nazoru, mozna pouze ve specialnich pripadech a za splneni dalsich podminek: napriklad existence jine plnohodnotne trasy pro automobilovy provoz (v zavislosti na potrebne kapacite). Tim to zacina (coz se tady "nenosi", tady se hovori pouze o tom, ze "chybi cykloinfra". Jak ja rikam, me v Praze na kole nejvic pomohl tunel Blanka).

Je to cele o penezich. Ja mam pocit, ze u nas se s nimi straslive plytva (nekdy zcela okate a priznane, az na urovni korupce volicu: viz akce dotace e-cargo (to jsou drobne), jinde skryte a za obrovske penize). Stale se porovnavaji ceny dalnic, ale me by treba zajimalo, kolik stoji mensi zakazky na silnicich (opravy povrchu, rozsireni krajnic, predelani propustku, ...) treba v porovnani s Polskem (nakonec i cena cyklostezek a cyklopruhu). U nas se predelaval mostek na silnici III.tridy. Akce na pul roku, zavrena silnice, bylo to vysoutezeno krajem za takovy peniz, ze jsem si rikal, ze bych to za ty penize dokazal s par chlapy udelat sam. Dobre, penize, ale kdo treba nuti uredniky do toho, ze podminkou souteze neni, ze to bude udelano v kratkem terminu? Jiny priklad: most (spis takovy mostek) pres Radotinsky potok v Rudne (velky provoz, najezd na D5) byl pred nekolika lety kompletne prestavovan (zavren) snad 3/4 roku a dopravni komplikace byly obrovske. Tohle nastaveni spolecnosti me stve mnohem vic nez chybejici cykloinfra (coz je dusledkem), s cimz si nejak poradim.

(Vlastne se uz mesice na kole propletam mezi dirami a bagry na rozkopane Cistovicke. Uz ani nevim, jak dlouho. V lonskem roce to byl plyn, ted od zimy vodovod. Ptam se, proc podminkou souteze nebylo "max. delka realizace 3 mesice" (dopln jine spravne cislo) ... vsak on by se i s prisnym (ale normalne realizovatelnym) terminem nekdo prihlasil a udelal to, tyhle firmy by bez statnich zakazek neprezily.)

újezďák 25. 7. 2024, 12:12

jediný dobrý je, že to spoustě silnic může dodat " falešný krajnice"

Hana 26. 7. 2024, 08:08

Tutu cestu dobře znám, vede z Mikulova do příhraničních rakouských obcí. Jenže v článku chybí dost podstatná informace. Původně to byla pouze cyklostezka, takže žádná auta. Jenže zároveň dost významně zkracuje cestu, např. do Laa an der Thaya, takže když skončila lhůta udržitelnosti (stezka byla vybudovaná z EU fondů) , rozhodlo se o tom, že auta sem smí, ale právě za těch podmínek, co jsou uvedeny v článku. Když to shrnu: pokud jedu na kole, stýská se mi po předchozím režimu, ale pokud jedu autem, jsem ráda, že trasa je kratší, i když se musí jet pomalu a opatrně.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat