Komentář: Zákaz cyklistů na Plumlovské v Prostějově je výsledkem špatné práce projektantů i města

O problematice průjezdu cyklistů Plumlovskou ulicí se hovořilo už dříve. Argumenty pro zákaz cyklistů zřejmě nabraly na síle po kompletní rekonstrukci ulice, při níž došlo ke zúžení vozovky. Ve špičce je obtížné bezpečně předjíždět cyklisty jedoucí ve vozovce, zejména nákladními vozy. V současnosti tak vznikl problém, který bude obtížné vyřešit. Jenže v této fázi už jde o důsledek špatných rozhodnutí v minulosti – konkrétně nevhodně provedené rekonstrukce ulice v roce 2019.

Komfort pro všechny – až na cyklisty

Rekonstrukce byla poměrně rozsáhlá. Podle dokumentace pro společné územní a stavební povolení zahrnovala také přeložky několika sítí technické infrastruktury. Projektant tak měl z velké části volnou ruku, jak jednotlivé funkční prvky ulice poskládá do jednoho smysluplného celku. Místo se našlo pro komfortní chodníky, zelené pásy se stromy, parkovací místa i zálivy autobusových zastávek. Jediní, na které se zapomnělo, jsou cyklisté.

Ignorování dopravních norem

Zarážející je, jak projektanti i schvalovací instituce často ignorují základní požadavky českých dopravních norem. Například ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací, která se vztahuje také na průjezdní úseky silnic, uvádí v kapitole Zásady dopravního řešení, že „v návrhu průjezdních úseků silnic musí být v rovnováze podmínky jednotlivých druhů dopravy – chodců, cyklistů, veřejné, individuální automobilové a parkování. Rovnováha podmínek znamená přerozdělování dopravních ploch v zájmu bezpečnosti všech druhů dopravy, zejména chodců a cyklistů…“

Dále norma uvádí, že „…při rekonstrukcích v omezeném prostoru se musí vytvořit příznivé podmínky jednotlivým účastníkům provozu v tomto pořadí důležitosti: chodci, veřejná doprava, cyklisté, motorová vozidla.“

Plán mobility zůstává na papíře

Zdá se, že některým projektantům a schvalovacím institucím nedělá problém, pokud jde o zájmy cyklistů, k některým ustanovením norem nepřihlížet – a naopak vyzdvihovat taková, která rozvoji efektivní cyklistické infrastruktury brání. Mnoho měst, včetně Prostějova, má přitom schválený plán udržitelné městské mobility. Jedním z jeho základních pilířů je vytvoření podmínek, které lidem umožní nahradit některé krátké každodenní cesty autem udržitelnějšími formami dopravy – například pěší nebo cyklistickou. Toho lze ale dosáhnout pouze vytvořením přímých, bezpečných a komfortních tras. Prostějov je přitom díky své rovinatosti a krátkým vzdálenostem ideálním městem pro aktivní mobilitu.

Objížďka není řešení

Zástupci města argumentují, že cyklisté přece nemusí jezdit Plumlovskou ulicí, ale mohou využít například cyklostezku v boční Melantrichově ulici. To samozřejmě mohou – a někteří to i dělají. Jenže nejde o přímou trasu, a tím ztrácí na komfortu i atraktivitě. To ostatně vysvětluje, proč řada lidí i nadále volí Plumlovskou ulici, kde je navíc mnoho cílů každodenní dojížďky. Asi málokoho napadne, že by chodci nebo auta neměla mít přístup do všech ulic ve městě. Proč pak tak často projektanti nebo politici uvažují způsobem, že cyklisté jsou jakási zvláštní skupina, která by měla mít přístup jen do vyhrazených tras?

Šlo to udělat jinak – a lépe

Na mapě je zakreslena jedna z mnoha variant, jak bylo možné během rekonstrukce Plumlovské ulice vytvořit přímou, komfortní a bezpečnou infrastrukturu pro všechny – včetně cyklistů. Tento typ řešení je přitom v Prostějově běžný, takže je zarážející, že zde použit nebyl. Dva metry široký, jednosměrný cyklopás je veden vně zaparkovaných aut. Od chodníku, který má komfortní šířku dva a půl metru, může být oddělen mírným výškovým rozdílem. V pásech podél vozovky se střídají podélná parkovací stání, stromy a zastávky autobusů. Šířka vozovky zůstává na současných sedmi a půl metrech, byť je to pro městský průjezdní úsek zbytečně mnoho.

Nevhodné kompromisy zvyšují rizika

Další možností je vedení cyklopruhu přímo ve vozovce. V takovém případě ale není vhodné vytvářet parkovací místa – jízda na kole mezi jedoucími auty po levé ruce a parkujícími auty po pravé ruce snižuje komfort pro řadu uživatelů a zvyšuje riziko tzv. dooringu, tedy nárazu do náhle otevřených dveří zaparkovaného vozidla.

Co dál? Možnosti současného řešení

Tyto varianty už dnes bohužel nejsou možné – ulice by se musela znovu nákladně rekonstruovat. Nabízí se snad jen úzké ochranné pruhy ve vozovce, přičemž osobní auta by jezdila mimo tyto pruhy a nákladní vozidla a autobusy by využívaly celou šířku vozovky. Pro takový režim by však zřejmě bylo nezbytné snížit maximální povolenou rychlost na 30 km/h, což je u půlkilometrového úseku přijatelné. Pokud by se rychlost skutečně snížila a její dodržování bylo reálně vymáháno, mohl by být ochranný pruh i nadbytečný.

Poučení pro ostatní města

Případ Plumlovské ulice by měl být varováním a poučením pro další města v Česku. Udržitelnou mobilitu je třeba plánovat komplexně a zodpovědně. Nelze donekonečna vytvářet ulice, které odpovídají představám ze sedmdesátých let minulého století.

Za tento příspěvek děkujeme našemu čtenářovi! Pokud máte téma, které byste chtěli v Městem na kole rozebrat či komentovat, neváhejte a ozvěte se nám na email redakce@mestemnakole.cz