Něco se mění…

Spatřil jsem ji před pár dny v Praze, bylo to jedno z těchhle pošmourných listopadových rán, když jsem spěchal do práce. Vybrala si ten den k sukni tmavě modré punčocháče tak, aby ladily s jejím světle modrým bicyklem. Přišlo mi to v tu chvíli důležitý. Je mnoho věcí, na které si jako Pražané oprávněně stěžujeme. Neměli bychom ale ani být slepí k tomu, že se město kolem nás opravdu mění.

Všem pražským politikům natruc, vytrvalá snaha několika jednotlivců, tlak veřejnosti a občanských sdružení i stoupající vstřícnost úředníků je ve městě vidět. Neuplyne měsíc, abych si přímo na své pravidelné cestě do práce nevšiml nějakého nového opatření pro jízdu na kole. Nová představená stání na křižovatkách, kruhový objezd s řazením pro kola, společný pruh pro autobusy a bicykly, stoupací cyklopruh a teď v opačném směru i cyklopiktokoridor.

A na kole už po městě zdaleka nejezdí jen sebevražední messangeři a cyklonadšenci.

Mám tak trošku štěstí, že bydlím v dobré části města. Do centra to mám z kopce, můžu jet po silnici nebo zalesněnou roklí, dál podle Vltavy po oddělené stezce, na které potkávám ráno spoustu krásně naladěných lidí. Dokonce mám to štěstí vidět trošku pod pokličku a vědět, že i na zbývající části mé cesty je už vyprojektovaný cyklopruh, jehož realizace je na spadnutí.

Ne všichni máme štěstí proměnu města takto bezprostředně pozorovat. Můj kamarád a jeden z velkých propagátorů cyklistiky v Praze mi onehdá ukazoval, že si koupil špunty do uší. Ne proto, aby mohl v noci lépe spát, ale aby nezešílel z toho šíleného hluku auťáků, když ráno sjíždí na kole po Koněvově.

Nedávno se staly dvě věci. Obě jsou určitým způsobem gesty. Ministr dopravy Slamečka zařídil, aby se před budovou ministerstva objevily stojany pro kola, k nimž byl krátce nato i doveden cyklopruh z nedaleké povltavské páteřní trasy. A dánský velvyslanec v Praze Ole Moesby si pořídil typické kodaňské kolo Christiania bike. Sílící zvěsti říkají, že jej na něm opravdu lze v ulicích Prahy potkávat.

Možná vás také překvapí, že Jaroslav Martínek, národní cyklokoordinátor, hovoří o Praze jako o příkladu pro ostatní česká města. Je pravda, že leckde je podíl kol na přepravě vyšší. Jde však o tradiční záležitost. My zde ale mluvíme o novém trendu šířícím se z měst jako je Kodaň, Paříž nebo Londýn, kdy kolo začíná být vnímáno jako moderní a příjemný dopravní prostředek, součást nového zdravějšího a klidnějšího životního stylu. Málokde v Čechách vzrostla za poslední roky cyklodoprava tak jako v Praze. Většina inovativních řešení integrace cyklistické dopravy do celkového systému města se dnes testuje právě zde.

Dokonce máme teď v Praze i pravidelně se scházející tým v kolopolu!

Samozřejmě, že budeme dále kritizovat betonovou lobby, inženýry a politiky přemýšlející o městě jen v jazyce dopravních toků a jejich přítoků a neregistrujících jakékoliv jemnější detaily, jako třeba dívku, která si jednoho pošmourného listopadového dne vybere barvu punčoch tak, aby ladila s barvou jejího bicyklu.

Avšak neměli bychom zapomínat, že naše snaha má výsledky. To, že tradiční velké cyklojízdy jsou stále populárnější, že se stále více lidí odvažuje do ulic Prahy na kole, i to, že píšete politikům, posíláte připomínky a podporujete občanská sdružení, která pak za vás důležité věci sledují na profesionální úrovni, to vše má smysl a mění tvář města k lepšímu.

Ať už máte to štěstí pozorovat to na vlastní oči nebo ne.